Hana Chuka, EUROSKOP, 5. května 2010
Obvinění a soucit se staly hlavním motorem nadcházejících prezidentských voleb v Polsku, které vyberou nástupce tragicky zahynuvšího Lecha Kaczynského. Týdeník The Economist ve svém posledním čísle hodnotí hlavní kandidáty a spekuluje, jak může druhá katyňská tragédie zamíchat volebními kartami.
V boji o nejvyšší úřad přicházejí v úvahu pouze dva uchazeči. Jaroslaw Kaczynski, bratr zesnulého prezidenta a lídr v současnosti opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) a pak Bronislaw Komorowski, předseda dolní komory parlamentu a současný „regent, který až do prezidentských voleb formálně stojí v čele země.
Hra na citlivou notu
Kaczynského popularita od smrti jeho bratra roste, ale je nutné zdůraznit, že její výchozí stav byl extrémně nízký. Jeho nešťastné působení v roli premiéra v letech 2006-07 stále představuje velké stigma. Manický boj s politickým bahnem a urputné pronásledování špiónů bývalého režimu vyčerpalo voličskou trpělivost. Většina médií zaujala negativní, předpojaté postavení a vykreslila ho jako podivína bez kontaktu s veřejností. Jak ale poznamenává The Economist, Kaczynského šance by mohly výrazně zvýšit „hlasy ze soucitu, které bratr zesnulého prezidenta nyní znovu kultivuje skrze medializovanou nemoc své matky.
Polské prezidentské volby: Zvítězí soucit nebo rozvaha? Na snímku maršálek Sejmu Bronislaw Komorowski. Foto čtk
Oblíbený Komorowski
Kaczynského sok, Bronislav Komorowski, se prozatím profiluje jako silnější kandidát. Průzkumy veřejného mínění pro první kolo voleb 20. června mu v tuto chvíli přiznávají 52% hlasů v porovnání s 27% hlasy pro Kaczynského. Týdeník upozorňuje na fakt, že zatímco oblíbenost Komorowského přesahuje popularitu jeho strany (Občanská platforma), Lech Kaczynski je v současnosti ještě méně populární než partaj, kterou spolu se svým bratrem v roce 2001 založil (PiS). Předseda dolní komory parlamentu se navíc chlubí nejen aristokratickým rodokmenem, ale i dlouhou historií boje proti komunismu. Jeho jediný větší handicap tak představuje nešikovné vystupování na veřejnosti, na které katyňská tragédie jenom upozornila.
Katyňský faktor
Výsledek voleb může v neposlední řadě rovněž ovlivnit určení viníka letecké tragédie. Kritici Kaczynských poukazují na přítomnost všech vládních a vojenských špiček na palubě jednoho letounu, ale některé otázky bude muset zodpovědět i vláda. Vzhledem k tomu, že prezidentský stroj byl vojenského typu, je za jeho stav odpovědná armáda a odtud i ministerstvo obrany. Není proto překvapením, že mnozí požadují rezignaci Bogdana Klicha, jakožto šéfa resortu. Ke slovu se nevyhnutelně dostaly i konspirační teorie, které jen kvetou, stejně tak se ale objevují požadavky, aby Polsko obrátilo list a k tragické nehodě se dále nevracelo. Jak uzavírá The Economist, toto jsou neklamná znamení, že se polská politika vrací zpět do normálu.
Autor: Hana Chuka, Euroskop