Z Opavy a Prostějova přes Terezín, Osvětim-Birkenau a Dachau do Izraele
Heinz J. Herrmann
Nakladatel Barrister & Principal 2008
Herrmannovy vzpomínky jsou výpovědí člověka, jenž doufal, že svým autentickým svědectvím pomůže ochránit svět před opakováním podobné katastrofy, jakou byl nacistický holocaust. Jejich název Můj boj proti konečnému řešení (Mein Kampf gegen die Entlösung) parafrázuje Hitlerův nechvalně známý spis Mein Kampf.
ANOTACE
Heinz J. Herrmann se narodil roku 1921 v Opavě. Jeho rodiče byli německy mluvící středostavovští Židé. Když byly Sudety obsazeny nacisty, rodina se odstěhovala do Prostějova, odkud byla později transportována do Terezína. Heinz J. Herrmann dále prošel koncentračními tábory Osvětim, Osvětim-Birkenau a Dachau.
Musel se podílet na výstavbě a údržbě vyhlazovacího tábora v Birkenau, včetně plynových komor a krematorií. Po válce se vrátil do Opavy, kde v letech 1945–1948 spolupracoval na opětném vybudování rodinné firmy. Po komunistickém puči se rozhodl odejít do nově vytvořeného státu Izrael.
Jak píše v úvodu, jeho kniha nemá popisovat pouze zážitky z koncentračních táborů, ale chce také poukázat na to, že k přežití tohoto pekla musely být jisté předpoklady. Bylo třeba mít zdravý instinkt, jak se vyhnout nebezpečným situacím (pokud to ovšem šlo), stejně jako schopnost neustálého vyhodnocování všeho dění v nejbližším okolí i toho, co se dalo dozvědět zejména v prvních dnech a týdnech od starších spoluvězňů.
K dalším důležitým předpokladům patřila pevná vůle přežít a aspoň počáteční silná tělesná konstituce. Ale i to všechno nestačilo, pokud člověk neměl hodně štěstí. Pouze nepřetržitý řetězec šťastných náhod, jenž vydržel v podstatě nepřetržený až do posledního dne v lágru, dal možnost nacistické peklo přežít.
Heinz J. Herrmann: Můj boj proti konečnému řešení. Z Opavy a Prostějova přes Terezín, Osvětim-Birkenau a Dachau do Izraele, překlad Eva Herrmannová, vydání první, vazba vázaná, 132 stran, Barrister & Principal 2008