Kapitola 7: Zemědělství

24.05.2008
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 7: Zemědělství

Význam zemědělství není v současnosti pouze v zemědělské prvovýrobě, zpracování zemědělských produktů a výrobě kvalitních a bezpečných potravin. Kromě podpory lesního a vodního hospodářství jsou dalšími z priorit např. také zajištění rozvoje venkova, odpovídající životní úrovně zemědělců, stabilizace agrárních trhů, zachování kulturní krajiny a ochrana a zlepšování životního prostředí. Všechny tyto cíle v nejrůznějších polohách zastřešuje Společná zemědělská politika (SZP) Evropské unie, do které proudí v průměru 50% finančních prostředků z rozpočtu EU.

Finanční prostředky jsou rozdělovány v rámci Evropského zemědělského garančního a podpůrného fondu (EAGGF), který se dělí na dvě části: Část garanční představuje hlavní část zemědělského fondu (95%) a slouží k dotování intervenčních cen a příplatků u exportních cen. Druhá část – tzv. orientační (5%) – je součástí strukturálních fondů a slouží k financování strukturálních změn v zemědělství.

Trh se zemědělskými výrobky v EU je v rámci SZP řízen prostřednictvím 22 společných tržních organizaci pro jednotlivé komodity (např. pro mléko, cukr, hovězí maso, ovoce a zeleninu, vino atd.) za pomoci různých nástrojů jako jsou produkční kvóty, přímé platby, podpora exportu zemědělských výrobků z EU do třetích zemi či podpora soukromého skladování těchto produktů.

Pro administraci financí jsou budovány dvě zemědělské platební agentury. První z nich, Státní zemědělský intervenční fond, bude administrovat prostředky zejména ze záruční sekce EAGGF (tržní podpory) a druhá, v současné době vznikající Agrární platební agentura, bude rozdělovat prostředky EU ze sekce orientační (vč. přímých plateb), FIFG a další prostředky určené na strukturální obnovu a rozvoj venkova.

Největší část zemědělských podpor v EU tvoří tzv. přímé platby pro farmáře, přibližně 60%. Jejich nárokování v nových členských státech bude postupné. Po přistoupení v roce 2004 získají přistupující země 25% plné výše přímých plateb, v roce 2005 30%, dále 35% v roce 2006 a konečně v roce 2007 to bude 40 % výše v EU, pak bude následovat každoroční zvyšování o 10%. V případě ČR se pak jedná o celkovou částku vyčleněnou na období 2004-2006 ve výši 20,5 mld Kč s možností dalšího dorovnání, kdy nový členský stát může navýšit tyto platby až o dalších 30% z národních zdrojů. U komodit, kde ČR poskytovala vyšší přímou podporu v roce 2003, lze dorovnávat přímou platbu z národního rozpočtu do výše podpory v roce 2003 u jednotlivé komodity + 10% s tím, že nebude překročena aktuální výše přímé platby v EU. U přímých plateb na škrobové brambory může ČR navyšovat až do 100% unijní výše. Na tržní opatření je vyčleněna z rozpočtu EU pro ČR částka přibližně 14 až 15 mld Kč na období 2004-2006.

Při přístupových jednáních uzavřených na summitu v Kodani v prosinci loňského roku Česká republika úspěšně vyjednala pro jednotlivé komodity kvóty a limity, které jsou v řadě případů vyšší než produkce v roce 2001 či 2002, a zajiš?ují tak, společně s dalšími dojednanými podmínkami, prostor k dalšímu rozvoji odvětví.

V závěrečných fázích přístupových jednání ČR vyjednala navýšení objemu prostředků na rozvoj venkova ze 380 mil. na 480 mil. EUR (na období 2004-2006). Připočteme-li nezbytné kofinancování ČR v rozsahu nejméně 120 mil. EUR, bude k dispozici na tyto tři roky částka nejméně 18 mld. Kč. Roční objem prostředků se tak oproti současnosti zvýší více než dvojnásobně. Významná část prostředků bude směřovat do opatření, jako jsou pomoc znevýhodněným oblastem – LFA (cca 3 mld. Kč), podpora agroenvironmentálních opatření – např. údržba travních porostů (cca 1,5 mld. Kč) či ekologické zemědělství (cca 0,5 mld. Kč), což by mělo významně přispět ke zlepšení finanční situace takto podnikajících zemědělců.

Pro českobudějovická piva, konkrétně pro názvy piv Českobudějovické pivo, Budějovické pivo a Budějovický měš?anský var, ČR vyjednala ochranu zeměpisných označení v EU. Ochrana zeměpisného označení a označení původu dalších zemědělských komodit a potravin české provenience bude moci být po vstupu vyjednána samotnými výrobci při běžné registrační proceduře.

Co se pěstování vína týče, ČR je rozdělena do dvou vinařských zón – Čechy patří do zóny A a Morava do zóny B s tím, že je v zóně B udělena výjimka z povinnosti destilovat vedlejší produkty vznikající při výrobě vína. ČR vyjednala nadstandardní právo na novou výsadbu vinic ve výši 2% z výměry vinic před vstupem (270 až 300 ha). Stejně nadstandardně bylo přiznáno právo na opětovnou výsadbu vyklučených vinic v souladu s předpisy ES, a to 5 až 8 let po vyklučení.

ČR vyjednala výjimku pro označení tuzemské slivovice, která je vyráběna s přídavkem určitého množství lihu před druhou destilací. Podle stávajících pravidel EU, která za slivovici povazuje pouze ovocný destilát, by nebylo bez této výjimky možné takto vyrobený destilát označovat na trhu EU jako slivovici.

Přechodná období

Existují dvě oblasti, ve kterých nebude ČR po vstupu do EU plně splňovat podmínky stanovené legislativou Evropských společenství, proto byla vyjednána přechodná období pro:

• 52 zpracovatelských potravinářských podniků na splnění veterinárních a hygienických standardů, splnění odloženo do konce roku 2006;
• přechodné období do konce roku 2009 pro již používané klecové systémy pro chov nosnic, které nesplňují technický požadavek na výšku klece

Detailnější informace jsou k dispozici na stránkách ministerstva zemědělství.

Shrnutí

Pro pochopení, proč přístupová jednání v kapitole Zemědělství patří mezi nejobtížnější a byla vedena až do konce, může posloužit několik faktů.

Společná zemědělská politika EU

• je jednou z nejstarších společných politik, na kterou jsou vykládány nemalé finanční prostředky vyčleněné z rozpočtu EU;
• ročně činí zhruba polovinu rozpočtu EU – nyní to je okolo čtyřiceti tří miliard EURo.
• působí, přes mnohé problémy, jako jedno z mocných integračních pout mezi členskými státy, jak kvůli velkému objemu finančních prostředků tak i rozsahem evropské legislativy – z více než osmdesáti tisíc stránek je zhruba polovina spjatá se zemědělstvím a rozvojem venkova.

Tato kapitola byla otevřena nejdéle, přes dva a půl roku.

V důsledku krizí jako BSE či slintavka a kulhavka nebo nedávná aféra s dioxiny, EU také významně zesílila důraz na monitoring všech zemí a tedy i kandidátských ve veterinární a fytosanitární oblasti související s kvalitou a bezpečností potravin. Tuto část kapitoly Zemědělství uzavřela ČR v červnu 2002.

Pro podniky, které by nestačily zajistit do vstupu ČR do EU výrobu dle přísných evropských hygienických a bezpečnostních norem či pravidel pro pohodu zvířat, byla vyjednána dvě přechodná období postačující k přechodu k těmto evropským standardům. Tyto podniky tak budou mít určitý „oddechový“ čas na splnění těchto kritérií a během té doby bude veškerá jejich produkce pod přísným dohledem českých i unijních orgánů

• do 31.12.2006 pro celkem 52 zpracovatelských podniků na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů s podmínkami platnými v EU;
• do 31.12.2009 pro již používané neobohacené klecové systémy /pro nosnice/, které nesplňují technický požadavek na výšku klece stanovený směrnicí Rady 1999/74/ES

Přestože byla kapitola Zemědělství pro potřeby vyjednávání rozdělena na dvě části, je třeba zdůraznit, že obě části tvoří jednolitý živoucí organismus. I když je nyní spíše mediálně vděčná druhá část této kapitoly, jelikož se jedná o možnost čerpat z evropského rozpočtu zajímavé finanční prostředky, je třeba připomenout, že bez řádného plnění všech veterinárních a fytosanitárních kritérií by tato kapitola nebyla v žádném případě uzavřena.

Jednání v druhé části se soustředilo na několik zásadních oblastí. Patří mezi ně prezentace schopnosti ČR úspěšně zvládnout administraci veškerých finančních toků, které budou z EU přitékat, a umět je absorbovat. Tyto toky administrují národní platební agentury. Za určitou přípravu v ČR slouží předvstupní fond SAPARD, kde je ČR považována za jednu z nejlepších kandidátských zemí v obou kritériích.

V kapitole Zemědělství bylo základním cílem ČR udržet a dále posílit konkurenceschopnost našich zemědělců. Na rozdíl od některých jiných kandidátských zemí jsme tuto záležitost vnímali komplexně, tj. nikoli jen z hlediska přímých plateb, avšak také z pohledu výrobních kvót, rozvoje venkova a potřebných ochranných opatření pro potřebu ochrany českého trhu, včetně již zmiňovaných veterinárních a fytosanitárních standardů, jejichž zavádění a dodržování je mj. jedním z důležitých ukazatelů při přiznávání podpor.

ČR vyjednala

• možnost dorovnání výše přímých plateb (tzv. top-up) s využitím prostředků na rozvoj venkova, resp. z národních zdrojů, na úroveň o 30 % vyšší než navrhovaná výše přímých plateb (tzn. 55 % v roce 2004, 60 % v roce 2005, 65 % v roce 2006 atd.)
• u komodit, u nichž národní podpora v roce 2003 bude vyšší než daný návrh, pak ČR bude mít možnost dorovnání na úroveň roku 2003
• v případě obilovin a bramborového škrobu ČR vyjednala výjimku na dorovnání do úrovně 50 % resp. 100 % výše EU.

ČR zajistila kvóty na úrovni reálných ukazatelů výroby a spotřeby, nebo vyšší. O tomto vypovídá následující tabulka:

ČR v poslední fázi jednání nově vyjednala

• navýšení kvóty pro přadné rostliny (1 923 tun pro dlouhé vlákno, 2 865 pro krátké vlákno, přičemž lze v rámci EU vyměnit podporu krátkého lnu za podporu dlouhého lnu v poměru 2,2:1, a pro bramborový škrob (33 660 tun).
• u krav bez tržní produkce mléka byla dosažena dohoda na úrovni stavu loňského roku, 90 300 kusů, přičemž letošní skutečností bylo vyplacení pouze 80000 kusů. Nejedná se o restriktivní kvótu a stavy tudíž mohou být i vyšší, přičemž EK neformálně přislíbila předložit doporučení, jakým způsobem přednostně čerpat prostředky pro podporu chovu masného skotu v rámci programu rozvoje venkova.
• v neposlední řadě se podařilo nad rámec rozdělených prostředků rozvoje venkova získat pro období 2004-2006 dodatečné 3 mld. Kč (celkem 14,4 mld Kč).
• zařazení ochrany zeměpisných názvů pro Českobudějovické pivo a Budějovické pivo prostřednictvím přístupové smlouvy. Ostatní produkty mohou žádat o tuto ochranu prostřednictvím standardních postupů EU.
• v pěstování vína ČR přistoupila na návrh EU na zařazení Čech do zóny A a Moravy do zóny B. ČR však zároveň vyjednala výjimku na povinnou destilaci vedlejších produktů výroby vína v zóně B
• nová práva na výsadbu vinic určených pro pěstování kvalitních odrůd, představující 2 % celkové plochy vinic existujících k datu přistoupení a dále práva na obnovu vinic podle pravidel evropské legislativy.

Ve světle skutečnosti, že nelze vyloučit jednotlivé případy, kdy bude v důsledku zvýšených dovozů hrozit újma českému agrárnímu trhu, byla dohodnuta ochranná klauzule, jejímž zavedením by došlo k časově ohraničenému omezení dovozu příslušné komodity a tím k zajištění dočasné ochrany tuzemských agrárních subjektů.