14.11.2007
HN.IHNED.CZ
Francouzi opět vytahují kola, vycházkové boty a kolečkové brusle. Včera večer se ani ne po měsíci znovu zastavily vlaky, autobusy i metro. Na rozdíl od slunečného října teď stávkující odboráři lidem otráví den výrazně víc – v Paříži se čeká déšť a jen sedm nad nulou.
Železničáři a řidiči městské dopravy se pouštějí do dalšího souboje s prezidentem Nicolasem Sarkozym o své „speciální“ důchody. Reforma jim bere privilegium odejít, na rozdíl od všech ostatních Francouzů, do důchodu už po odpracování 37,5 roku, a ne až po 40 letech.
Neústupný Sarkozy
V sázce je hodně, pro prezidenta i odboráře. Pokud Sarkozy neustoupí a reforma projde, ztratí odbory vliv, jímž tradičně svrhávaly vlády.
„Vítězství, nebo konec Sarkozyismu. Pokud ustoupí v prvním vážném sociálním konfliktu, ukáže se být jen papírovým tygrem,“ napsal v komentáři levicový deník Libération, který je k Sarkozymu tradičně nejkritičtější.
Podobně jako před měsícem stojí Francouzi za Sarkozym, proti odborům. Podpora prezidenta a jeho reformních plánů se dokonce od posledních stávek ještě zvýšila. Průzkum agentury BVA pro deník Les Echos včera ukázal, že 55 procent Francouzů považuje stávku za neoprávněnou. Před měsícem jich bylo o dva procentní body méně. V průzkumu Libérationu stojí za Sarkozym a vládou dokonce 59 procent lidí, za odboráři jen 35.
Prezident Sarkozy si je silné podpory vědom.
„Dotáhnu tyto reformy do konce,“ řekl včera v Evropském parlamentu. „Nic mě neodradí. Není to žádný test. Jsou to reformy, které se musí udělat všude v Evropě.“
Proti jiným politikům má výhodu, že dělá přesně to, co před volbami slíbil. A neopomene to při každé příležitosti zdůraznit.
Lidé podporují reformu speciálních penzí pro železničáře, protože je považují za neoprávněné privilegium jedné skupiny, které vzniklo před půl stoletím, kdy byla práce na železnici fyzicky náročná. Dnes, kdy brázdí Francií supermoderní vlaky TGV řízené počítači, nevidí důvod, aby strojvůdci pracovali kratší dobu než ostatní.
Odboráři tedy přemýšlejí, jak dostat lidi na svou stranu.
„Reforma speciálních režimů je jen prvním krokem k reformě ostatních důchodů, která má odstartovat příští rok,“ apeluje předák největší odborové centrály CGT Berrnard Thibault v deníku Le Monde.
Premiér Francois Fillon už oznámil, že plánuje zvýšení počtu roků, které je třeba odpracovat k uznání důchodu, ze 40 na 41 až 42 let.
Studenti blokují univerzity
Železničáři nejsou v odporu proti Sarkozyho reformám osamoceni. Studenti začínají s blokádami vysokých škol od Lille na severu po Toulouse na jihozápadě země. Bouří se proti uvolnění státního dohledu nad univerzitami, jehož se vláda vzdala v létě. Studenti se obávají, že nové pravomoci, které vedení vysokých škol získalo, povedou k jejich privatizaci.
V Nanterre na severu země včera policie na žádost rektora rozehnala asi 200 studentů, kteří bránili ve vstupu do kampusu „stávkokazům“.
Juppé, nebo Thatcherová?
Sarkozy čelí najednou hned dvěma konfliktům, které položily v posledních dvaceti letech dvě vlády. Zabarikádované univerzity a tisíce studentů v ulicích přispěly v roce 2005 k pádě kabinetu Dominiqua de Villepina. Tři týdny železničářských protestů složily v roce 1995 tehdejší gaullistickou vládu.
Už příští týden navíc ohlásili stávku státní úředníci a učitelé, kteří se bouří proti plánovanému propouštění 23 tisíc z nich.
Právě jména tehdejšího premiéra Alaina Juppého a někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové jsou nyní slyšet nejčastěji. Francouzi řeší, zda Nicolase Sarkozyho čeká spíš osud ministerského předsedy, nad nímž odbory zvítězily, nebo britské baronky, která je navždy připravila o moc.
Autor: Lenka Zlámalová
