Verpasster Neuanfang?

Holeschova kniha se věnuje německo-polským vztahům od roku 1989 až po éru bratrů Kaczyńských, přičemž se autor primárně zaměřuje na význam německé podpory polského vstupu do EU.

ANOTACE

Adam Holesch absolvoval půlroční praxi v Evropském parlamentu, ve výboru pro zahraniční záležitosti. Ve svých publikacích se zabývá nejen německo-polskými vztahy, ale zaměřuje se také například na otázky EU.

Holeschova kniha je chronologickou analýzou bilaterálních německo-polských vztahů, přičemž se autor zaměřuje především na jednotlivé fáze jednání, klíčová rozhodnutí a na opatření, která měla popř. mají vliv na budoucí politický vývoj. Na některých místech ovšem chronologickou formu podání opouští a to tehdy, pokud mají být některé dílčí otázky vysvětleny zevrubněji.

Publikace je přehledně rozčleněna do devíti samostatných kapitol. Úvodní kapitola zahrnuje obecné retrospektivní osvětlení zpracovávané tématiky. Druhá kapitola si pak klade za cíl vytvořit vhodnou teoretickou bázi pro následující vývody.

Definovány jsou tu nejen zahraničněpolitické koncepty obou států, ale také německo-polské společenství hodnot a zájmů, stejně jako vymezení pojmu asymetrie v bilaterálních vztazích. V návaznosti na to jsou vykresleny počátky tzv. nových bilaterálních vztahů mezi SRN a Polskem.

Autor zde vychází z problematiky německého sjednocení, které tematizuje v mezinárodním kontextu. Zaměřuje se na začlenění nové SRN do evropských struktur. Dále se věnuje rozporuplné otázce hranice na Odře a Nise. Následně plynule přechází k německo-polským smlouvám a dosažení společného postoje, ale i omezujícím parametrům těchto dohod, ke kterým se později podrobně vrací. Současně zprostředkovává čtenáři pohled na politické fórum nazývané „Výmarský trojúhelník“ a na relativitu politiky usmíření jako na významné prvky v rámci německo-polských vztahů.

Kapitola je zakončena oddílem, ve kterém jsou shrnuty důvody pro německou podporu polského přistoupení k EU. Tímto je zároveň také vytvořen fundament pro třetí kapitolu, která zkoumá praktické stránky německé podpory. Prostřednictvím čtyř konkrétních příkladů – za prvé: asociační smlouvy/program PHARE, za druhé: vrcholné konference EU v Kodani v roce 1993, za třetí: německého předsednictví Rady Evropské unie v roce 1994 a za čtvrté: vrcholné konference EU v Amsterdamu v roce 1997 – autor zde líčí, jak se v tomto ohledu vyvíjela německá angažovanost a současně ji kriticky hodnotí.

Ve čtvrté kapitole se Holesch snaží zjistit, zda se změnou vládnoucích stran v roce 1998, kdy opoziční strany – Sociálně-demokratická strana Německa (SPD) a Svaz 90/Zelení (Bündnis 90/Die Grünen) vystřídali vládnoucí koalici Křesťansko-demokratické unie (CDU) a Svobodné demokratické strany (FDP), rovněž došlo ke změnám v německo-polských vtazích.

Pátá kapitola s názvem „Jednání o vstupu nových členských zemí – bilaterální problémy v kontextu EU“ se zabývá otázkou, zda náhlé zdůraznění německých zájmů v rámci jednání EU nemělo za následek, že se SRN odklonila od funkce integrační složky a zaujala pozici jakéhosi zbržďujícího prvku. Konkrétně jsou zde zmíněna evropská jednání o přechodných obdobích pro volný pohyb pracovníků a kapitálu, dále problematika polského zemědělství, jakož i vrcholná konference EU v Kodani v roce 2002, která rozhodla o přístupu deseti nových členských zemí, včetně Polska.

V šesté kapitole autor zkoumá rozpory zájmů v německo-polských vtazích, které se dostávají na povrch v roce 2003. Zároveň analyzuje dlouhodobé důsledky změn v zahraniční politice obou států. Dvě části této kapitoly vykládají nové střety zájmů, jimiž se staly irácká krize a polské veto Evropské ústavě v prosinci 2003.

V rámci sedmé kapitoly se autor zabývá německo-polskými vztahy po rozšíření EU na východ, přičemž se koncentruje především na novou roli Polska v evropských kruzích. Osmá kapitola čtenáře seznamuje s národně-konzervativním proudem let 2006/2007 reprezentovaným bratry Kaczyńskými a jeho vlivem na bilaterální vztahy.

Závěrečná devátá kapitola obsahuje shrnující odpovědi na klíčové otázky, které si autor v úvodu práce položil. Publikaci uzavírá seznam zkratek a velmi přehledně zpracovaná bibliografie.

Celkově kniha přináší odpovědi na tři klíčové otázky, jejichž zodpovězení se má stát příspěvkem k porozumění německo-polských vztahů. Osvětlena je otázka, jak se vyvíjely německo-polské vztahy v průběhu procesu jednání o vstupu Polska do EU a jaké problémy s sebou nesly.

Dále čtenář nalezne odpověď na otázku, které faktory a zájmy byly pro německou podporu polských snah o přistoupení k EU rozhodující a do jaké pozice se přitom německá pomoc stavěla.

Na základě třetí klíčové otázky autor vysvětluje, co a proč bylo spouštěcím mechanismem náhlého narušení německo-polských vztahů. Doplňující otázky napomáhají k uchopení komplexních věcných souvislostí. Jejich prostřednictvím se čtenář dozvídá, zda byla SRN po skončení studené války skutečně nucena plnit roli „obhájce východu“, jak byla tato úloha definována a proč se tato role SRN nevyplatila, jakož i odpověď na to, proč se národně-konzervativní proud zastupovaný bratry Kaczyńskými vyznačoval postoji kritizujícími SRN.

Jednoznačně lze tuto publikaci charakterizovat jako precizně zpracovaný přehled německo-polských vztahů v období let 1989 až 2007 vyznačující se jasným, jednoznačným a přesvědčivým podáním zprostředkovávaných informací.

Martina Hamplová, NRS IMS FSV UK