Němci váhají. Změnu chce jen polovina

09.08.2005
Němci už si volí politické favority pro zářijové parlamentní volby, ještě však není jisté, zda volby budou. Jejich výsledek by byl klíčový pro dění v EU.

Němci už si volí politické favority pro zářijové parlamentní volby, jakkoli ještě není stoprocentně jisté, zda volby budou.
Podruhé v historii Německa dnes totiž bude o legalitě předčasných voleb rozhodovat Spolkový ústavní soud. Prozkoumá žaloby poslanců Jeleny Hoffmanové a Wernera Schulze, kteří rozhodnutí prezidenta Horsta Köhlera o vyhlášení voleb odmítají.

Prezident Köhler vyhověl 21. července žádosti kancléře Gerharda Schrödera, který jako důvod rozpuštění uvedl, že nezískal většinovou podporu parlamentu. To je ale podle žalujících poslanců diskutabilní, protože tuto důvěru ztratil cíleně a podporu nemá jen formálně.

Předvídat, jak soud rozhodne, si nikdo netroufá. Legislativní rámec pro rozpuštění parlamentu není v Německu jednoznačný. Mnoho tak bude záležet na hlasování osmičlenného soudního senátu. Pro zrušení voleb by muselo hlasovat pět soudců. Při patovém stavu čtyř ku čtyřem se volby budou moci konat. Rozhodnutí se očekává v druhé polovině srpna.
Němci si přitom nyní nejsou jisti, zda tolik diskutované volby vlastně chtějí.

Stále více se jich začíná přiklánět názoru, že změny vlády v září letošního roku není potřeba. Vyplývá to z nových průzkumů společnosti Forsa. Podle nich by počátkem srpna pro změnu vlády bylo 43 procent dotázaných, proti naopak 51 procent. Ještě koncem května to bylo jinak. Politickou změnu si přálo 49 procent a 44 procent bylo proti.
Experti z ústavu Forsa vidí v tomto vývoji „výraznou změnu postoje“. Pokud by se tak tento trend prosazoval i nadále, mohly by podle jejich názoru mít „velký vliv na výsledek voleb“, které se budou konat 18. září.

Ochota lidí změnit svůj názor na volby je považována za významný indikátor jejich budoucího volebního chování. Především pak u skupiny nerozhodnutých.
Podle odborníků by se přitom preference mohly měnit i nadále. V posledních průzkumech se totiž neodrážejí předvolební „přešlapy“ šéfky křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové. Ta například odmítla utkat se s protikandidátem Gerhardem Schröderem ve dvou televizních duelech. Prosadila jen jediný souboj, což bylo interpretováno jako známka nejistoty.

Podpora veřejnosti straně CDU ale klesá již delší dobu. Pod hranici absolutní většiny se dostala již minulý týden v průzkumu veřejnoprávní stanice ARD, kdy by společně s liberální FDP získala 48 procent hlasů.
„Nemohli jsme počítat s tím, že bychom se na většině hlasů udrželi tak dlouho,“ řekl Wolfgang Bosbach, zástupce šéfa frakce CDU. Podle něj je reálné, že se podpora voličů bude stabilizovat nad čtyřiceti procenty.
Potíží by pro obě strany ale mohla být i stále více se rozšiřující skupina nevoličů.

„Zklamaní lidé nepřejdou jednoduše k jiné straně, ale zůstanou doma,“ míní šéf Forsa, Manfred Güllner. Na internetu tak například již existují i iniciativy, které vyzývají voliče k tomu, aby zůstali doma a nevolili.
V případě, že by se jak bloku CDU/CSU s FDP, tak koalici sociálních demokratů (SPD) se Zelenými nepodařilo získat většinu, zůstávají i netradiční možnosti. Nejčastěji zmiňovanou je velká koalice s CDU i SPD.
V řadách sociálních demokratů má tato varianta celkem výraznou podporu. Šéfka křesťanských demokratů Angela Merkelová se ovšem zatím k této variantě staví odmítavě.

Sdílet tento příspěvek