Blair vyzývá Chiraka k ústupkům

19.06.2005

Nevraživost mezi francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem a britským premiérem Tony Blairem významně sráží vyhlídky, že unijní summit, který zahajuje zítra, skončí přijatelnou dohodou. Nic na tom nezměnilo ani včerejší setkání obou mužů v Paříži.
Jádrem sporu zůstává zejména unijní rozpočet na léta 2007 – 2013. Za tímto oficiálním důvodem se podle mnoha pozorovatelů skrývá tvrdé mocenské soupeření. Francie, oslabená neúspěchem referenda o euroústavě, sleduje nelibě rostoucí význam Británie. To prohlubuje rivalitu.
„Lucembursko nabízí zmrazení britského rabatu, to je pro nás nepřijatelné,“ řekl včera Blairův mluvčí. Britové odhadují, že ústupkem by ztratili v příštím rozpočtovém období 20 až 30 miliard eur.

Londýn navrhuje revizi

To je pro Blaira nepřijatelné. Ústupek by mohl poškodit jeho kredit na domácí scéně. Vyzval tedy Chiraka „k většímu realismu.“ Představuje si širší přehodnocení výdajů unie. Paříž pokládá rabat, který vydobyla Britům v roce 1984 Margaret Thatcherová, za přežitek. Londýn zase opakuje, že je po Německu největším plátcem, více než dvakrát větším než Francie.
„Máme za to, že na programu je nyní otázka širší revize. Podle nás je nutné odstranit pokřivení současného rozpočtu,“ řekl nejmenovaný zdroj z britské vlády agentuře AP. Britové jsou proto ochotni diskutovat o své slevě pouze za předpokladu, že Francie ustoupí v otázce zemědělských subvencí. Londýn argumentuje, že dotace zemědělcům tvoří 40 procent evropského rozpočtu – a profese je přitom zastoupena pouhými pěti procenty na celkovém počtu obyvatelstva unijních zemí.
Chirac však jednoznačně trvá na tom, že zemědělské dotace pro francouzské farmáře musí být zachovány. Podle stanice BBC lze jen těžko očekávat, že by byl Chirac ochoten v otázce společné zemědělské politiky uvažovat o jakémukoli kompromisu.
S výraznými ohledy na domácí politiku přistupuje proto k summitu i Chirac. Je si vědom toho, že v případě roztržky s ostatními zeměmi mohou Britové uplatnit právo veta. Francouzské odmítnutí ústavy by potom mohlo ustoupit do pozadí. Za prohlubující se krizi by najednou byl v očích zbytku Evropy odpovědný i Blair.

Taktika: neustupovat

Taktika obou politiků, zranitelných ve vnitropolitických debatách, proto nyní zní: neustupovat. Jejich soupeření bývá současně interpretováno jako střet dvou odlišných vizí: britského liberálního modelu a francouzské představy o nezastupitelné roli sociálního státu. Současně se zohledňuje nezmírněné národní sebevědomí, které vylučuje přehnanou vstřícnost. „Lidé se nestali za uplynulých padesát let menšími patrioty,“ míní Mark Leonard, ředitel londýnského Centra pro evropskou reformu. „Národní sebeuvědomění se v evropských zemích ani trochu neoslabilo“.
Chirakovi by přinesla dohoda úlevné zjištění, že i po francouzském odmítnutí kráčí evropský proces dál. Blair by se představil jako úspěšný vyjednávač, který se dokázal vyhnout otevřenému konfliktu na prahu nadcházejícího britského předsednictví v unii.
To by ocenil i zbytek Evropy. Rozpočtovému plánu přikládají evropští politici značný význam. Domnívají se, že schválením by mohla unie chytit nový dech. Finanční trhy by se zklidnily, pozornost by se obrátila k naléhavým otázkám evropské konstituce.

V čem se postoje Francie a Británie rozcházejí

Společný evropský rozpočet
Británie opakuje, že nepřipustí zpochybnění její úlevy z příspěvků do společné pokladny Evropské unie. Rabat by měl ze současných 4,6 miliardy eur vzrůst do tří let na sedm miliard. Zmrazení slevy na 4,6 miliardy eur, tedy na průměru období 1997 – 2003, by přišlo Británii na 20 až 30 miliard eur. Pro léta 2007 – 2013 by celkový rabat, definovaný jako dvě třetiny čistého britského příspěvku, beze změn činil asi 50 miliard eur.
Společná zemědělská politika
Výše zemědělských dotací: Díky nim totiž bohatá Francie platí do unijního rozpočtu jen o jednu až dvě miliardy eur víc, než dostává zpět. Británie proto požaduje omezení zemědělských podpor EU. To by podle Londýna pomohlo zemědělcům chudých zemí světa, jejichž podpora je hlavní prioritou letošního Blairova předsednictví skupiny G8.
Vůdčí ambice v EU
Británie se ujímá v druhém pololetí předsednického křesla v unii. Vzorem zbytku Evropy je nízkou nezaměstnaností i stabilním růstem ekonomiky. Londýn začal ve vztahu k Evropě projevovat větší aktivitu. Paříž znejistělá neúspěchem referenda o euroústavě se obává o svůj tradiční vliv v EU.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.