Studie: Evropa bude do 2035 potřebovat 65 milionů nabíječek elektromobilů

Evropa bude mít do roku 2035 na silnicích 130 milionů elektromobilů. Pro tyto vozy bude potřebovat 65 milionů nabíječek, z toho zhruba 85 procent bude instalováno v domácnostech. Vyžádá si to investice do infrastruktury ve výši asi 134 miliard USD (2,8 bilionu Kč). Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti Ernst & Young (EY) a evropského energetického sdružení Eurelectric, na kterou upozornila agentura Bloomberg.

Pokračovat ve čteníStudie: Evropa bude do 2035 potřebovat 65 milionů nabíječek elektromobilů

Vláda projedná rozpočet či konec vyžadování covidových certifikátů

Návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun na svém dnešním zasedání projedná vláda. Ministři budou schvalovat i opatření, podle kterého už nebude pro vstup do restaurací a dalších provozoven nutné předkládat covidový certifikát. Zabývat by se měli i kompenzacemi pro podnikatele za koronavirová omezení z konce minulého roku či jmenováním Michala Koudelky ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS).

Pokračovat ve čteníVláda projedná rozpočet či konec vyžadování covidových certifikátů

Vláda znovu projedná návrh zákona o ochraně památek v zemích původu

Návrh zákona upravující postup v případě, že se do Evropské unie nelegálně doveze kulturní artefakt, má na programu ve středu vláda. Zákonem o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území EU se Česká republika musí připojit k právní normě Evropské unie, která má ochránit kulturní dědictví v zemích jeho původu. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) zákon schválila předloni, minulá Sněmovna ho ale do konce svého volebního období neschválila.

Pokračovat ve čteníVláda znovu projedná návrh zákona o ochraně památek v zemích původu

Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat

Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla v pondělí před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.

Pokračovat ve čteníLagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat

Fiala: Konflikt na Ukrajině je potřeba řešit mírovou cestou

Konflikt na Ukrajině je potřeba řešit diplomaticky a mírovou cestou. Novinářům to v pondělí v Mikulčicích na Hodonínsku řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj nelze ustupovat ruským hrozbám a je potřeba nepřipouštět formu vyhrožování a případné agrese. Fiala také uvedl, že důležitý je postup vlády a vláda se jasně postavila za Ukrajinu. Reagoval tak na víkendová slova prezidenta Miloše Zemana, který nesdílí obavy z případné ruské agrese na Ukrajině a nynější napětí pokládá za válku slov.

Pokračovat ve čteníFiala: Konflikt na Ukrajině je potřeba řešit mírovou cestou

V únoru 1992 byl schválen základní dokument Evropské unie

Smlouva o Evropské unii, známá též jako Maastrichtská smlouva, je jedním ze základních dokumentů EU. V nizozemském Maastrichtu ji 7. února 1992 podepsali zástupci dvanácti evropských zemí za přítomnosti předsedy Evropského parlamentu Egona Klepsche. V platnost vstoupila 1. listopadu 1993, od tohoto data se používá termín Evropská unie. Později byla smlouva, která vytváří EU a předchozímu společenství dala politický rozměr, upravená smlouvami Amsterdamskou, Niceskou a Lisabonskou.

Pokračovat ve čteníV únoru 1992 byl schválen základní dokument Evropské unie

ECB zvýší sazby ve čtvrtém kvartálu, myslí si šéf nizozemské centrální banky

Šéf nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Klaas Knot očekává, že ECB zvýší základní úrokovou sazbu v letošním čtvrtém čtvrtletí. Je přitom pro co nejrychlejší ukončení programu ECB na nákup dluhopisů, řekl v nizozemské televizi NPO 1. Knot je známý jako takzvaný jestřáb, tedy bankéř, pro kterého je důležitá nízká inflace. A to i za cenu vyšších úrokových sazeb.

Pokračovat ve čteníECB zvýší sazby ve čtvrtém kvartálu, myslí si šéf nizozemské centrální banky

Cílem Ruska v krizi s Ukrajinou je nastavení vztahů s NATO a EU, tvrdí Macron

Cílem Ruska v současné diplomatické krizi není Ukrajina, ale nastavení nových vztahů se Severoatlantickou aliancí a s Evropskou unií. Týdeníku Journal du Dimanche to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se dnes v Moskvě setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v úterý v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Před odletem do Moskvy Macron mluvil v neděli večer s americkým prezidentem Joem Bidenem, uvedla agentura Reuters.

Pokračovat ve čteníCílem Ruska v krizi s Ukrajinou je nastavení vztahů s NATO a EU, tvrdí Macron

Morawiecki: ČR u Soudního dvora EU stáhla žalobu na Polsko kvůli dolu Turów

Česko podle polského premiéra Mateusze Morawieckého stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów u hranic Libereckého kraje. Morawieckého citovala agentura PAP. Česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ale ČTK řekla, že její resort zatím nedostal od Polska finanční kompenzaci, která je podmínkou stažení žaloby. Náhrada je součástí mezivládní dohody o řešení vlivu těžby v Turówě, kterou ve čtvrtek podepsal Morawieck

Pokračovat ve čteníMorawiecki: ČR u Soudního dvora EU stáhla žalobu na Polsko kvůli dolu Turów

Světelné znečištění jako další téma Konference o budoucnosti Evropy v ČR

13.12.2021 Slezské gymnázium Slezské gymnázium v Opavě pořádá již tento čtvrtek online debatu v rámci Konference o budoucnosti Evropy, a to se zaměřením na téma světelného znečištění. Studenti Slezského gymnázia…

Pokračovat ve čteníSvětelné znečištění jako další téma Konference o budoucnosti Evropy v ČR