Jednotlivé státy

Belgie

Belgie je zakládajícím členem Evropské unie. Do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Belgie je členem Schengenu i eurozóny.

Fakta o Belgii

  • Oficiální název země je Království Belgie (Koninkrijk Belgie, Royaume de Belgique, Konigtum Belgien).
  • Rozloha Belgie je 30 519 km2.
  • Hlavní město je Brusel (2 miliony obyvatel).
  • Oficiálními jazyky jsou francouzština, nizozemština a němčina.
  • Země je administrativně rozdělena do tří regionů: vlámského, valonského a bruselského, a dále do 10 provincií.
  • V zemi žije 11,4 milionu lidí. Z toho 58 % jsou Vlámové, Valonů je 31 %, ostatních pak 11 %.
  • Většina Belgičanů se hlásí k římsko-katolickému náboženství (75 %), protestantů a ostatních je v zemi 25 %.
  • HDP na hlavu je v Belgii 44 900 dolarů (35. místo na světě podle MMF za rok 2016).

Belgie a EU

Belgie patří k zakladatelským zemím všech tří Evropských společenství (Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství, Euratom). V historickém vývoji Společenství se aktivně podílela na budování celní unie i na formování vnitřního trhu a zavedení jednotné měny euro.

Belgické hlavní město Brusel je zároveň sídlem institucí Evropské unie. Sídlí zde Evropská komise, Sekretariát Rady a částečně Evropský parlament, jehož druhé sídlo je francouzský Štrasburk.

Předsednictví Rady měla Belgie na starosti naposledy v druhé polovině roku 2010. V Triu byla společně se Španělskem a Maďarskem.

Belgický eurokomisař

Eurokomisařem navrženým Belgií je Didier Reynders, která působí v rezortu spravedlnosti.

Předchozími belgickými členy Evropské komise byli:

  • Marianne Thyssen – komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu (2009-2014)
  • Louis Michel – komisař pro rozvojovou a humanitární pomoc (2004-2009), komisař pro výzkum (2004).
  • Philippe Busquin – komisař pro výzkum (1999-2004).
  • Karel Van Miert – komisař pro konkurenceschopnost (1993-1999), komisař pro dopravu a ochranu spotřebitele (1989-1992)
  • Willy De Clercq – komisař pro vnější vztahy a obchod (1985-1989)

Belgičtí europoslanci

Belgie má 21 poslanců Evropského parlamentu.

Politický systém Belgie

Belgie je konstituční monarchií. Hlavou státu je král, který je nejvyšším představitelem výkonné moci. Zároveň má král zákonodárnou moc a může rozpustit poslaneckou sněmovnu.

Federální vláda může mít celkem 15 ministrů a neomezený počet státních tajemníků. Funkci ministra či státního tajemníka nelze kumulovat s poslaneckým mandátem.

Z hlediska národnostního a ekonomického je však členění Belgie značně originální, prolínají se v něm kompetence federace, regionů a společenství. V Belgii zároveň působí 6 vlád – federální, vlámská, valonského regionu, regionu Brusel, francouzského společenství a germanofonního společenství. Stejně tak v zemi působí 6 parlamentů.

Federální parlament je v Belgii dvoukomorový. Sněmovna reprezentantů má 150 členů volených na 4 roky. Senátorů je pak 71, jsou voleni na 4 roky. Právo na členství v Senátu mají rovněž královi potomci či následníci trůnu.

Belgickým králem je Filip, který je na trůně od roku 2013.

Předsedou beglické vlády je od října 2020 Alexander De Croo.

Moderní historie Belgie

  • 1830 – Revoluce v Belgii, nezávislost na Nizozemí, pod které spadala od vídeňského kongresu. 21. července 1831 nastoupil na belgický trůn první panovník, král Leopold I. Belgický.
  • 1908 – Belgie přebírá od svého krále Leopolda II. kolonii v Kongu, která byla od roku 1885 jeho soukromým majetkem.
  • 1914 – Německá armáda okupovala Belgii během 1. světové války, belgická armáda ale bojovala na západní frontě po boku Francie a Velké Británie.
  • 1940 – Okupace nacistickými vojsky ve 2. světové válce.
  • 1949 – Belgie zakládajícím členem NATO.
  • 1952 – Belgie zakládajícím členem Evropského společenství uhlí a oceli.
  • 1968 – Rozpad univerzity v Lovani na vlámskou a francouzskou část dává první signál k federalizaci.
  • 1970 – Do ústavy zanesen princip společenství (vlámské, frankofonní a germanofonní)
  • 1980 – Společenství zřídila své parlamenty a vlády, dochází ke sloučení rady i vlády valonského společenství s radou a vládou valonského regionu
  • 1988-89 – Ustanoven region Brusel s vlastním parlamentem a vládou
  • 1993 – Belgie se stala federací de iure, když byla v ústavě označena jako „federální stát, skládající se ze společenství a regionů“.
  • 2001 – Podepsána Labermontská dohoda. Pod pravomoc regionů přešlo i zemědělství, mořský rybolov a zahraniční obchod, zároveň se do kompetence regionů i společenství dostaly otázky volebních výdajů, financování politických stran a regionálního rozvoje. Téhož roku rozdělilalombardská dohoda parlament bruselského regionu na frankofonní a vlámskou část se zákazem majorizace.

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády


České velvyslanectví v Belgii
Czech House, 60 Rue du Trône/Troonlaan, 1050 Brussels

Tel: +32 2 21 39 401
Fax: +32 2 21 39 402
brussels@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/brussels

Belgické velvyslanectví v České republice
Valdštejnská 6, 118 01 Praha 1 – Malá Strana

Tel: 257 533 524
Fax: 257 533 750
ambabel-Prague@mbox.vol.cz
http://www.diplomatie.be/prague/

 

Studium, práce, cestování

Povolení k pobytu

Pro pobyt do tří měsíců není potřeba, pokud nebudete pracovat nebo nehledáte práci. Jestli do Belgie přijíždíte za jiným než turistickým účelem nebo zde chcete pobývat déle než 3 měsíce, je třeba na příslušném městském úřadě v místě bydliště podat žádost o registraci – Annexe 19 (Attestation de demande d´enregistrement/werkgeversattest) a to nejpozději do 3 měsíců od vašeho příjezdu do Belgie. K žádosti se předkládá pas nebo občanský průkaz, „déclaration de présence“ a odůvodnění své žádosti (zaměstnání, práce OSVČ, uchazeč o zaměstnání, student, rodinný příslušník občana EU, občan EU s dostatečným finančním zabezpečením, aby se nestal zátěží pro belgický sociální systém apod.)

Povinná registrace

Pokud přijíždíte do Belgie za turistickým účelem, ohlašte svůj pobyt do 10 pracovních dnů po svém příjezdu na příslušném městském úřadě, kde obdržíte „déclaration de présence„. Tento doklad Vám postačí pro pobyt na území Belgie na dobu kratší než 3 měsíce.

Pracovní povolení

Od 1. května 2009 mají čeští občané přístup na belgický pracovní trh bez pracovního povolení.

Uznávání kvalifikací

Pokud chcete pracovat v Belgii, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované. Není-li vámi vybrané povolání v Belgii regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Belgie. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Belgie stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.
 

Obvyklá pracovní a prodejní doba

Průměrná prodejní doba v belgických obchodních sítích je od 9 do 18:30 (supermarketové sítě do 20:00 a v pátek do 21:00).


Sociální zabezpečení a daně

Jestliže budete pracovat v Belgii, budete platit odvody z hrubého platu stejně jako občané Belgie. Po ukončení pracovního poměru v Belgii je vhodné si nechat před odjezdem do České republiky vystavit formulář U1 (E 301), který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu). Zároveň potvrzuje doby sociálního pojištění, které budou brány v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v České republice.

Podpory v nezaměstnanosti

Obecně platí, že nezaměstnaný, který je registrovaný u českého úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti alespoň po dobu 4 týdnů, získává právo požádat o transfer této podpory do Belgie, zatímco v této zemi hledá zaměstnání. Dávky jsou vypláceny nejvýše po dobu 6 měsíců. Žadatel musí na českém úřadě práce požádat o vystavení formuláře E303 (U2). Na základě tohoto formuláře se během 7 dní zaregistruje na příslušném úřadu práce v Belgii a zajistí si tak pobírání exportovaných českých dávek v nezaměstnanosti.

Vzdělávací systém

V Belgii spadá školství do kompetencí jednotlivých komunit. Až do 15let je povinná řádná školní docházka; žáci, kteří dokončili první dva roky středoškolského vzdělávání a nechtějí setrvat v řádné školní docházce do svých osmnácti let, mají možnost externí školní docházky. Žáci, kteří nedokončili první dva stupně středoškolského vzdělání, musí setrvat v řádné školní docházce do věku šestnácti let. Povinná školní docházka neznamená povinné docházení do školy. Děti nemusí chodit kvůli výuce do školy: mohou být také vzdělávány doma.

Školní rok začíná 1. září a končí 30. června. Kromě tradičních veřejných svátků školní rok zahrnuje také týdenní prázdniny v období svátku Všech svatých (listopad) a v období masopustu (únor), a také dvoutýdenní prázdniny kolem vánoc a velikonoc.
 

Školné

Vzdělávání je v Belgii neplacené až do věku osmnácti let. Základní a střední školy financuje vláda, a proto nemají právo vybírat školné. Střední školy mohou ovšem požádat o příspěvek na náklady na didaktické pomůcky nebo některé aktivity. Mateřské školy jsou také ve všech třech komunitách neplacené, přestože docházka do nich není povinná. U středního a terciálního vzdělávání existuje systém přídavků na studium pro rodiče s nízkým příjmem.

Střední školy

Středoškolské vzdělávání se dělí na tři dvouleté cykly, přičemž první cyklus je pozorovací, společný pro všechny žáky. Na konci prvního cyklu žák volí mezi všeobecným, technickým, uměleckým nebo odborným zaměřením, buď v přechodném běhu (většinou jako přípravu na vysokoškolské vzdělávání) nebo v kvalifikačním běhu (obecně jako příprava na vstup do zaměstnání). Odborné vzdělávání začíná v kvalifikačním běhu středoškolského vzdělávání, zejména u odborných a technických směrů.

Vysoké školy

Terciární vzdělávání poskytují jak univerzity, tak neuniverzitní instituce, které mohou být veřejné či soukromé. V závislosti na volbě školy a studijního oboru může být studium tříleté nebo čtyř- až sedmileté. Je možné získat bachelor, master, veterinarian doctor, medical doctor a po postgraduálním studiu doctor.

 

Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 120 km/h na dálnici (platí také na čtyřproudých či víceproudých dálkových silnicích s nejméně 2 pruhy v obou směrech, které jsou uprostřed odděleny bariérami).

Světla – v Belgii existuje povinnost používání potkávacích světel po celý den pro motocykly a mopedy. Přední světla do mlhy nejsou povinná. Pokud jsou použita, musí být vždy v páru. Zadní mlhovky jsou povinné, je-li snížena viditelnost pod 100 m a za silného deště.

Alkohol – Povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰.

Povinné vybavení – Výstražný trojúhelník, pro vozidla registrovaná v Belgii hasicí přístroj. Bezpečnostní pásy povinné zapnuté i na zadních sedadlech, jsou-li tam.

Dálniční poplatky – Dálniční poplatky se v Belgii nevybírají. Poplatek se platí pouze za průjezd tunelem Liefkenhoesk v Antverpách (3,5 EUR za vozidlo do 2,5 m výšky). Dálnice jsou označeny zelenými tabulemi s bílými nápisy. Silnice modrými s bílými nápisy.

Stopování a chodci – Je povoleno, s výjimkou dálnic a rychlostních silnic, pokud není prováděno na odpočivadlech či parkovištích. Na stopaře se vztahuje zákonné pojištění majitele vozidla. Pokud se chodec blíží k přechodu, na kterém není světelná signalizace nebo příslušník dopravní policie, řidič musí zpomalit a dát chodci přednost.


Praktická telefonní čísla

policie

101 nebo 112

hasiči

100 nebo 112

první pomoc

100 nebo 112

Informace o telefonních číslech v Belgii

1207 (nl), 1307 (fr)

Informace o telefonních číslech v zahraničí

1204 (nl), 1304 (fr)

Státní svátky

1. leden

Nový rok

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoce (vždy neděle)

březen/duben, pohyblivý svátek

Pondělí velikonoční

1. květen

Svátek práce

květen, pohyblivý svátek

Nanebevstoupení Krista (6. čtvrtek po Velikonocích)

květen/červen, pohyblivý svátek

Svatodušní svátky (7. neděle a pondělí po Velikonocích)

21. červenec

Státní svátek (1831 první král Leopold I. nastoupil na trůn)

15. srpen

Nanebevzetí Panny Marie

1. listopad

Svátek všech svatých

2. listopad

Památka zesnulých (pouze pro úřady)

11. listopad

Den příměří, ukončení I. světové války

15. listopad

Svátek královské dynastie – narozeniny krále (jen státní úřady)

25. prosinec

Vánoce

26. prosinec

Vánoce

Regionální svátky, při nichž jsou uzavřeny instituce a školy v daném regionu

8. květen

Fête de l’iris (Bruselský region)

11. červenec

Svátek vlámské komunity (držen ve Flandrech resp. Vlámském regionu)

27. září

Svátek francouzské komunity (držen ve Valonském regionu)

15. listopad

Svátek německé komunity (držen v německy mluvících oblastech)

Kouření

Od roku 2011 je bez výjimky zakázáno kouření v barech, restauracích a kasinech.

Autor: Euroskop
Belgie Belgie

Bulharsko

Bulharsko je členem Evropské unie od 1. ledna 2007. Do Evropského parlamentu volí 17 poslanců. Bulharsko není členem Schengenu, ani eurozóny.

Fakta o Bulharsku

  • Oficiální název země je Republika Bulharsko (Republika Bălgarija).
  • Rozloha Bulharska je 110 910 km.
  • Hlavní město je Sofie (1,2 milionu lidí).
  • Oficiálním jazykem je bulharština. Jako úřední jazyk se používá i turečtina, zákon to ale neupravuje.
  • Země je administrativně rozdělena na 28 oblastí.
  • V zemi žije 7,14 milionu lidí. Bulhaři tvoří 86%. Největší menšinou jsou Turci (9,4%) a Romové (4,6%). Turecká menšina byla během komunismu vystavena pronásledování.
  • Většina obyvatel Bulharska se hlásí k pravoslaví (82,6%), muslimů je v zemi 12,2%.
  • HDP na hlavu je v Bulharsku 20 100 dolarů (87. místo na světě podle MMF za rok 2016).

Bulharsko v Evropské unii

Oficiální vztahy navázalo Bulharsko a Evropské hospodářské společenství 8. srpna 1988. O dva roky později podepsala země konvenci o obchodních a hospodářských vztazích, která Bulharsku umožnila čerpat peníze z programu PHARE. Bulharský parlament deklaroval zájem o vstup do Evropských společenství již v roce 1990, koncem roku 1995 podala Sofie oficiální přihlášku o vstup do EU.
Předvstupní vyjednávání byla zahájena v roce 2000. Kvůli nedostatečnému pokroku v přípravě na členství nebylo Bulharsko v roce 2002 zařazeno mezi desítku zemí tzv. východního rozšíření, jehož součástí byla i Česká republika. Smlouvu o přistoupení podepsalo Bulharsko 25. dubna 2005 v Lucemburku, spolu s Rumunskem. Obě země se staly součástí EU 1. ledna 2007. Tehdejší prezident Georgi Parvanov usiloval o uspořádání referenda, nakonec však o přistoupení země hlasoval pouze parlament.
Bulharsko (podobně jako Rumunsko) vstupovalo do EU, byť zcela nesplňovalo stanovené podmínky. Evropská komise shledala nedostatky hlavně v nedostatečné reformě soudního systému a problémech s korupcí a organizovaným zločinem. Komise si vyhradila právo v případě nedostatečných pokroků pozastavit financování z fondů EU.
Bulharsko deklaruje svůj zájem o vstup do eurozóny, žádný termín však nestanovilo. Bulharsko není členem ERM II, bulharská měna leva je však na euro zavěšena (currency board). Bulharsko usiluje, podobně jako Rumunsko, o vstup do Schengenského prostoru.
Bulharsko souhlasí s dalším rozšiřováním EU, prioritně o země západního Balkánu. V rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky podporuje rozvoj v černomořské dimenzi Politiky sousedství a spolupráci se zeměmi jihovýchodní Evropy.
Bulharsko patří k tzv. čistým příjemcům z fondů EU, což se týká kohezní politiky i Společné zemědělské politiky.
Předsednictví Rady převezme Bulharsko poprvé v první polovině roku 2018. V Triu bude spolu s Estonskem a Rakouskem.


Bulharský eurokomisař

Komisařkou navrženou Bulharskem je podruhé v řadě Marija Gabrielová, která má v Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyen na starost výzkum, inovace, vzdělávání, kulturu a mládež.

Předchozími bulharskými členy Evropské komise byli:

  • Marija Gabrielová – komisařka pro digitální ekonomiku a společnost (2014-2019)
  • Kristalina Georgievová – komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a krizovou odpověď (2010-2014), místopředsedkyně pro rozpočet a lidské zdroje (2014-2016)
  • Megdelena Kuneva – komisařka pro ochranu spotřebitele (2007-2010)

Bulharští europoslanci

Bulharsko má v Evropském parlamentu 17 evropských poslanců.

Politický systém Bulharska

Bulharsko je parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, volený v přímých volbách na dobu pěti let (maximálně na dvě volební období). V Bulharsku existuje také funkce viceprezidenta. Výkonou moc má vláda v čele s premiérem.

Bulharský parlament (Národní shromáždění) je jednokomorový. Tvoří ho 240 poslanců volených na 4 roky. Do parlamentu se dostane strana, která překročí čtyři procenta.

Nová bulharská ústava byla přijata v roce 1991.

Bulharským prezidentem je od ledna 2017 Rumen Radev.

Premiérem je již třetí volební období po sobě Bojko Borisov, předseda strany Občané za evopský rozvoj Bulharska (GERB).

Moderní historie Bulharska

  • 1876 – krvavé potlačení povstání pro Osmanské říši (tzv. bulharské hrůzy)
  • 1878 – vznik autonomního knížectví v rámci Osmanské říše, jako důsledek rusko-turecké války
  • 1908 – bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje nezávislost a přijímá titul cara.
  • 1912/1913 – Bulharsko je jedním z hlavních aktérů 1. balkánské války proti Osmanské říši. Dostává se do konfliktu s ostatními členy protiturecké koalice a v následné 2. balkánské válce je poraženo.
  • 1915 – vstup Bulharska do 1. světové války na straně Německa a Rakousko-Uherska. Vyhlášením války Srbsku chce země zvrátit výsledky balkánských válek. Účast ve válce ale pouze potvrzuje předchozí stav.
  • 1919 – mírovou smlouvou z Neuilly přišlo Bulharsko o území Dobrudžy, kterou získalo Rumunsko a části Makedonie ve prospěch Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Bulharsko ztratilo rovněž přístup k Egejskému moři, protože Řecko připojilo ke svému území části Thrákie. Mírová smlouva omezovala také bulharskou armádu a stanovila placení reparací.

  • 1941 – Bulharsko vstupuje do 2. světové války na straně nacistického Německa. Nevyhlásilo ale válku Sovětskému svazu.
  • 1943 – smrt cara Borise III., který vládl od roku 1918. Na jeho místo nastoupil Simeon II., místo kterého vládla regentská rada.
  • 1944 – Sovětská armáda obsazuje Bulharsko
  • 1946 – výsledek referenda ruší carský režim, Bulharsko se stává lidovou republikou. Devítiletý car Simeon odešel do exilu, ze kterého se vrátil v 90. letech. Začal se angažovat v bulharské politice a v letech 2001-2005 byl premiérem.
  • 1954 – Todor Živkov se stal 1. tajemníkem bulharských komunistů. V čele strany i státu stál až do roku 1989.
  • 1968 – Bulharsko se připojilo k zásahu vojsk Varšavské smlouvy a okupaci Československa.
  • 2004 – Bulharsko členem NATO
  • 2007 – Bulharsko členem Evropské unie

 

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády

České velvyslanectví v Bulharsku
Janko Sakazov Nr. 9, vchod Panayot Volov, 1000 Sofia
Tel: +3592/9461110, +3592/9461111
Fax: +3592/9461800, KO-9433179
Mail: sofia@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/sofia

 

Bulharské velvyslanectví v České republice
Krakovská 6, 110 00 Praha 1
Tel: 222 211 258/260, 222 212 011, 222 210 230,
Fax: 222 211 728
Mail: bulvelv@mbox.vol.cz

 

Studium v Bulharsku


Vzdělávací systém

Školní docházka je v Bulharské republice povinná od 7 do 16 let. Školní rok trvá od poloviny září do konce května. Bulharský systém vzdělávání zapadá do kontinentální evropské tradice.

Vysoké školy

V Bulharsku existuje 46 vysokých škol. Univerzity poskytují vzdělávací programy na úrovních bakalář, magistr a doktor. Síť vysokých škol v Bulharsku zahrnuje univerzity a specializované vysoké školy. Do systému terciálního vzdělávání jsou zahrnuty také tzv. college, kde lze dosáhnout neuniverzitní bakalářské hodnosti.

Školné

Poplatky jsou diferencovány podle profesních oblastí. Výše poplatků se liší dle formy studia – poplatek za distanční studium je obvykle o 1/3 menší než v případě studia prezenčního. Výše školného se pohybuje od 200 BGN (100 €) do 1000 BGN (500 €). Zákon osvobozuje od placení školného sociálně znevýhodněné studenty a kadety vyšších vojenských škol. Školné neplatí také studenti, doktorandi a post-graduální studenti, kteří byli přijati na základě mezinárodních dohod.

Zdroj: Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA)

Stipendia

Studenti členských států EU mají, stejně jako bulharští studenti, právo na získání finanční podpory ve formě stipendií a půjček. Studenti a doktorandi mohou žádat o státní stipendia, stipendia zřízené vysokými školami a stipendia fyzických a právnických osob. Stipendia jsou prospěchová nebo založená na sociální pomoci.

Výše stipendia se pohybuje na úrovni minimální mzdy v zemi. Rektor má právo poskytnout studentům pomoc také v následujících případech:

  • jako ocenění při dosažení úspěchu v oblasti akademické, v oblasti výzkumu a vývoje a dalších aktivit
  • jako pomoc v případě špatné finanční situace

V Bulharsku existuje několik možností pro studenty vysokých škol jak žádat o stipendia v rámci dvoustranných dohod a programů, které Bulharsko podepsalo s více než 70 zeměmi po celém světě.

Zdroj: Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA)

  • CEEPUS

CEEPUS je středoevropským univerzitním programem, který zajišťuje výměnu studentů mezi zeměmi střední a východní Evropy a poskytuje stipendia na studijní pobyt v těchto státech. Programu se mohou zúčastnit studenti, kteří ukončili alespoň dva semestry na vysoké škole, nebo postgraduální studenti. Věkový limit je stanoven na 35 let. Minimální délka pobytu v zahraničí jsou 3 měsíce (21 dní u doktorského studia), maximální délka je 10 měsíců. Stipendium v programu lze získat v rámci sítí vysokých škol nebo individuálně (jako tzv. freemover). Důraz je přitom v prvé řadě kladen na aktivity v rámci sítí.

Více informací na stránkách programu CEEPUS nebo Domu zahraničních služeb.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. Výše stipendií na studijní pobyty v Bulharsku v roce 2010/2011 činí 226 €/měsíc, u pracovní stáže 323 €/měsíc.


Vybrané bulharské university

Sofia University Saint Kliment Ohridski

Jedná se o nejznámější, nejstarší a nejprestižnější univerzitu v Bulharsku. Nachází se v hlavním městě Sofii. Univerzita zajišťuje chod tří výzkumných oddělení a šestnácti fakult, kde se vzdělává přibližně 14000 studentů. Univerzita provádí výzkum i na Antarktidě. Její bratrskou institucí je Národní centrum polárního výzkumu se sídlem přímo v ledových oblastech Jižního pólu.

New Bulgarian University

Nová Bulharská univerzita je soukromá univerzita se sídlem v Sofii. NBU je první soukromou vysokou školou v Bulharsku a patří mezi nejlépe hodnocené bulharské vysoké školy v zemi. Univerzita má přibližně 7.551 studentů. Univerzita nabízí 24 bakalářských, 56 magisterských a 20 doktorských programů.

American University in Bulgaria

Americká univerzita v Bulharsku je soukromá univerzita nacházející se v Blagoevgradu. Předměty jsou vyučovány v angličtině. Studuje zde přibližně 1.100 studentů ze 40 zemí. Kolem 60 % studentů je mezinárodních. Univerzita nabízí studium v 9 hlavních programech: Business Administration, Informatika, Ekonomika, Evropská studia, Historie, Informační systémy, Žurnalistika a masová komunikace, Matematika, Politologie a mezinárodní vztahy.

Technical University of Sofia

Jedná se o největší technickou univerzitou v Bulharsku. Studuje zde přibližně 3.000 studentů. Univerzita je rozdělena do: 11 fakult v Sofii, 2 fakult v Plovdivu a 3 fakult s výukou cizích jazyků v Sofii.

Další univerzityPlovdiv University University of National and World EconomyUniversity of Chemical Technology and Metallurgy SofiaTrakia University Stara ZagoraUniversity of Architecture Civil Engineering and Geodesy

Rilský klášter je největští a nejstarší pravoslavný klášter v Bulharsku. V 10. století ho založil postevník sv. Ivan. V roce 1983 zařadila UNESCO klášter, který má rozlohu téměř 9 tisíc metrů čtverečních na Seznam světového kulturního dědictví. (foto: Wikipedia)

Práce v Bulharsku

Povolení k pobytu

K pobytu do 3 měsíců nepotřebují občané Evropské unie žádné zvláštní povolení k pobytu.

Registrace

V případě, že občan jiného členského státu chce pobývat na území Bulharska po dobu delší než 3 měsíce (např. za účelem zaměstnání, podnikání, studia), má povinnost dostavit se na oddělení migrační policie v místě pobytu (v Sofii je možné se dostavit přímo na Ředitelství Migrace při Policejním ředitelství MV) a požádat o potvrzení o přechodném pobytu. Potvrzení se dle zákona vydává v tentýž den na dobu max. 5 let, dle účelu pobytu. Pro získání zmíněného potvrzení musí občan EU doložit alespoň jeden z následujících dokladů:

  • pracovní poměr (pracovní smlouva apod.),
  • studium (potvrzení školského zařízení),
  • zdravotní pojištění a dostatečné množství peněžních prostředků (evropská zdravotní karta a výpis z bankovního účtu).

Pracovní povolení

Od 1. 1. 2007 (od vstupu země do EU) nepotřebují občané ČR pro výkon práce v Bulharsku pracovní povolení.

Uznávání kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v Bulharsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

V případě, že začnete v Bulharsku pracovat, budete přispívat do bulharského systému sociálního zabezpečení, tudíž získáte také právo na veškeré výhody tohoto systému. Pokud je mzda jediným příjmem, nemusí občan za příslušný rok podávat daňové přiznání. Pokud má občan příjmy i z jiných zdrojů (např. z pronájmu nemovitostí, z podnikání, z kapitálového majetku atp.) musí nejpozději do 30. dubna následujícího roku podat daňové přiznání Národnímu úřadu pro příjmu (NRA). Od roku 2008 je zavedena rovná daň z příjmu a to ve výši 10 %.

Cestování v Bulharsku

ZAJÍMAVÉ UDÁLOSTI V BULHARSKU
1. a 14. únorFestival sv. Trifonapatron pěstitelů vinné révy – během oslav se ochutnávají a hodnotí odrůdy vín – festival je natolik populární, že se slaví dokonce 2x – poprvé v souladu se starým a podruhé s novým kalendářem svátků
březen (první neděle před půstem – před Velikonocemi)Kukerov denfestival ve znamení zahájení zemědělské sezóny – muži v kostýmech zvířat tančí rituální tance – účelem je zahnat zlé duchy zimy a přivítat ty dobré, jenž zajistí úrodnost půdy – tanečníci chodí od domu k domu a dostávají vejce, ovoce, ořechy, suvenýry či peníze
15. březenDen sv. Theodoraměsto Bansk – oslavován koňskými závody a soutěžemi
duben (poslední sobota před velikonocemi)Den sv. Lazaratyto slavnosti jsou věnovány mladým dívkám a patří k nejoblíbenějším a nejznámějším tradicím v zemi, jsou doprovázeny rituálními písněmi a tanci
21. květenDen sv. Konstantina a Elenyna počest příchodu léta v odlehlých horských vesničkách tančí odvážlivci na žhavých uhlících za zvuků dud a bubnů – ochraňováni duchem Božím nikdy necítí bolest a zůstávají ohněm netknuti
5. červenFestival růžív Bulharsku je růže symbolem mládí, krásy a zdraví – oslavy sklizní na růžových polích jsou doprovázeny zpěvem a tanci
začátek červnaVerdiho festivalkoná se každoročně v Ancienit Philippopolis Theatre na okraji historického Starého města Plovdivu
8.-13. srpenMezinárodní jazzový festivalměsto Bansk – jedna z nejvýznamnějších mezinárodních kulturních akcí na Balkáně – milovníci jazzu mají příležitost setkat se světově proslulými jazzovými umělci – koncerty jsou pro veřejnost zdarma (http://www.bansko-jazz.com/?ac=home〈=en)
začátek záříFestival Apollonského uměníměsto Sozopol – slavnosti na počest řeckého boha hudby trvají 10 dní – festival představuje nejlepší divadelní hry, recitály a filmové premiéry – s velmi pestrým hudebním doprovodem jak bulharských, tak zahraničních umělců
28.-30. prosinecFestival mladého červeného vínave městě Sandanski
Dopravní předpisy


Povolená rychlost
 – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 130 km/h na dálnici.

Světla – povinné osvětlení v noci a za snížené viditelnosti. Mlhovky smí být použity pouze za mlhy, deště nebo sněžení, a to současně s obrysovými světly. Motocykly svítí za jízdy stále.

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰.

Povinné vybavení – bezpečnostní pásy povinné zapnuté i na zadních sedadlech, jsou-li tam. Výstražný trojúhelník, hasicí přístroj a autolékárnička jsou povinné.

Dálniční poplatky – pro řidiče platí povinnost zakoupit na hranicích dálniční známku (vinětku). Známky platí i pro ostatní silnice a jsou týdenní, měsíční a roční. Poplatek je též vybírán na mostech přes Dunaj.

Stopování a chodci – v Bulharsku neexistují žádné předpisy, týkající se stopování. Chodci mají na značených přechodech přednost před motorovými vozidly s výjimkou kolejových vozidel.


Praktická telefonní čísla

166 – policie
160 – hasiči
150 – první pomoc
165 – dopravní policie
146 – pomoc na silnicích


Obvyklá pracovní doba

Obvyklá pracovní doba je od 9:00 do 17:30. Týdenní pracovní doba je 40 hodin týdně a 8 hodin denně.

Otvírací doba obchodů

Banky: po – pá od 9:00 do 12:00 a 15:00 do 17:00
Úřady: po – pá od 9:00 do 18.00
Obchody: po – pá od 10:00 do 20:00, některé soboty od 8:00 do 14:00
Většina supermarketů 24 hodin denně, některé jsou otevřeny o sobotách a nedělích.

Kouření

Od 1. června 2012 platí zákaz kouření v restauracích, barech, kavárnách a na pracovištích.

STÁTNÍ SVÁTKY V BULHARSKU
1. ledenNový rok
3. březenOsvobození od osmanské nadvlády (1879)
březen/dubenVelikonoce (pohyblivý svátek)
1. květenSvátek práce
6. květenDen sv. Jiří (svátek bulharské armády)
24. květenDen slovanského písemnictví
6. záříDen sjednocení (1885)
22. záříDen nezávislosti Bulharska (1908)
1. listopadDen vůdců národního obrození
25.-26. prosinceVánoce
Autor: Euroskop
Bulharsko Bulharsko

Česká republika

Česká republika je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Česko je členem Schengenu od roku 2007, není součástí eurozóny.

Česká republika oficiálně požádala o členství v roce 1996, kdy premiér Václav Klaus předal žádost ČR o vstup do Evropské unie 23. ledna v Římě. Přístupová jednání začala v březnu 1998. O pět let později v Atenách podepsal prezident Václav Klaus a ministerský předseda Vladimír Špidla Smlouvu o přistoupení, která vstoupila v platnost 1. května 2004, kdy se Česká republika stala plnoprávným členem Evropské unie.

Do Schengenského prostoru patří Česká republika od 21. prosince 2007 spolu s dalšími osmi novými státy.

Česká republika od 1. ledna 2009 na půl roku předsedala Radě Evropské unie. Spolu s Francií a Švédskem tvořila tzv. 18měsíční předsednictví.

Další informace v rubrice Česká republika a EU.

Česká republika Česká republika

Dánsko

Dánsko vstoupilo do Evropských společenství 1. ledna 1973. Do Evropského parlamentu volí 14 poslanců. Dánsko je členem Schengenu, má trvalou výjimku (opt-out) na vstup do eurozóny.

Dánské království (Kongeriget Danmark)

Rozloha: 43 094 km.

Hlavní město: Kodaň (1,26 milionu lidí).

Oficiální jazyk: dánština.

Počet obyvatel: 5,59 milionu lidí (94 % tvoří Dánové).

Administrativní členění: 5 provincií. K Dánsku patří také autonomní oblasti Faerské ostrovy.

Většina obyvatel Dánska se hlásí k luteránství (76 %).

HDP na hlavu je v Dánsku 46 600 dolarů (33. místo na světě podle MMF za rok 2016).

Dánsko v EU

Východiskem dánské politiky je tzv. národní kompromis Dánsko v Evropě, který po odmítnutí Maastrichtské smlouvy v referendu z června 1992 vymezil hranice dánské účasti v Evropské unii. Dánsko má čtyři výjimky z evropské integrace (opt-outs), které jsou zakotveny v dohodě z Edinburku z prosince 1992. Opt-outy jsou dobrovolné a Dánsko je může kdykoli odvolat. Musí však nejprve uspořádat referendum.

  • Euro – Dánsko nemusí zavést jednotnou měnu. Je ale součástí Evropského mechanismu směnných kurzů II. a dánská koruna je pevně vázána na euro.
  • Občanství EU – národní občanství nesmí nahradit občanství EU.
  • Společná obrana – Dánsko nemusí vysílat jednotky do společných reakčních sil EU.
  • Justice a vnitro – při přijímání Amsterodamské smlouvy Dánsko nesouhlasilo s přesunem některých oblastí z třetího do prvního pilíře (hraniční kontrola, azyl, imigrace a civilní právo). Soudní spolupráce se účastní pouze na mezivládní úrovni. Výjimku tvoří dánská účast na vízové spolupráci. Dánsko je členem Schengenu, ale účastní so ho pouze na mezivládní úrovni.

Pro Dánsko je typická výrazná kontrola parlamentu nad jednáním vlády v evropských otázkách. Před všemi rozhodnutími týkajícími se EU musí vláda konzultovat evropský výbor parlamentu. Pokud Výbor návrh vlády odmítne, musí kabinet svoji pozici upravit.

Zásadní evropské otázky se v Dánsku většinou schvalují v referendech. V říjnu 1972 souhlasilo 63,3 % zúčastněných voličů s přistoupením země do Evropských společenství. V referendu byl v roce 1986 schválen i Jednotný evropský akt. Naopak Maastrichtskou smlouvu 50,7 % hlasujících v červnu 1992 odmítlo a vynutilo si změny, které 18. května 1993 v opakovaném hlasování 56,8 % Dánů podpořilo. V referendu v květnu 1998 schválili Dánové také Amsterdamskou smlouvu, která výslovně potvrdila edinburské výjimky.

Neúspěšně skončil pokus přistoupit ke společné evropské měně, v referendu 28. září se 53,1 % voličů vyjádřilo proti.

Eurokomisařkou, kterou nominovalo Dánsko, je Margrethe Vestagerová, která má na starosti hospodářskou soutěž a koordinaci programu pro Evropu připravenou na digitální věk. Zároveň je jedním ze tří výkonných místopředsedů Komise.

Dánsko má 14 poslanců Evropského parlamentu.

Politický systém Dánska

Dánsko je konstituční monarchie. Hlavou státu je královna Margrethe II., která nastoupila na trůn 14. ledna 1972. Její kompetence upravuje dánská ústava.

V roce 1953 byl v Dánsku zrušen dvoukomorový parlament. V současném jednokomorovém Folketingu zasedá 179 poslanců – 175 poslanců kandiduje za Dánsko, po dvou vysílají autonomní území Grónsko a Faerské ostrovy. Volební období je čtyřleté a pro vstup do Folketingu platí dvouprocentní klauzule.

Poslední volby se konaly v červnu 2019. Vládu po nich zformovaly vítězná sociální demokracie v čele s Mette Frederiksenovou a další tři strany z levice a z levého středu (Sociálně liberální strana Radikale Venstre, Socialistická lidová strana a Jednotná kandidátka Rudo-zelení).

Moderní historie Dánska

1973 – vstup do Evropských společenství

1949 – Dánsko zakládajícím členem NATO, konec dosavadní politiky neutrality

Studium a stipendia v Dánsku


Vzdělávací systém

Povinná školní docházka trvá v Dánsku devět let a začíná v 6-7 letech. Školní rok trvá od počátku srpna a do konce června. Dánský vzdělávací systém nabízí vysoce kvalitní vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních vzdělávání.

Vysoké školy

Vysokoškolské vzdělávání v Dánsku zahrnuje akademické programy i bohatou nabídku kratších, neakademických programů. V Dánsku se rozlišuje mezi univerzitami, specializovanými vysokými školami a dalšími vysokoškolskými institucemi. Nabídka programů zahrnuje programy krátkého cyklu (do tří let), středně dlouhé programy (tři až čtyři roky) a dlouhé studijní programy (více než čtyři roky). Lze získat bakalářský, magisterský či doktorský titul.

Dánské vysokoškolské instituce nabízejí celou řadu příležitostí pro zahraniční studenty s více než 500 programy a 1.000 kursy vyučovanými v anglickém jazyce. Dánské vysokoškolské instituce používají evropský kreditní systém (ECTS).

Více informací naleznete na Study in Denmark.

Školné

Vysokoškolské vzdělání v Dánsku se obvykle poskytuje zdarma pro všechny studenty EU/EHP a pro studenty, kteří se účastní výměnných programů. Od placení školného jsou osvobozeni také studenti s povolením k trvalému pobytu, s dočasným povolení k pobytu a děti migrujících pracovníků z nečlenských zemí. Všichni ostatní studenti musí platit školné.

Stipendia

Chcete-li studovat v Dánsku prostřednictvím výměnné dohody nebo jako hostující student, bude možnost získání finanční pomoci záviset na vaší domovské instituci a konkrétní dohodě o výměně.

Zdroj: Study in Denmark

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • Vládní stipendia (Programy kulturní dohody s Dánskem)

Studenti z ČR mohou požádat také o stipendia, které nabízí vládní Agentura pro mezinárodní vzdělávání v Dánsku. Stipendia podporují výměnu studentů a mladých vědců, kteří chtějí studovat dánštinu nebo se zaměřit na obory úzce provázané právě s Dánskem. Studenti, kteří jsou zapsáni v plném rozsahu (nikoliv v rámci výměny) nemají na stipendium nárok.

Aktuální nabídka vládních stipendií je k dispozici na webu Domu zahraničních služeb.
 

Vybrané dánské university

University of Copenhagen (Kodaňská univerzita)

Nejstarší a největší univerzita v Dánsku i celé Skandinávii. Studuje zde přes 37.000 studentů. Na 8 fakultách se vyučuje více než 200 studijních programů v oblasti zdraví a humanitních věd, práva, životního prostředí, farmacie, sociálních věd a teologie. Jádro univerzity tvoří přibližně sto různých ústavů, oddělení, laboratoří, center, muzeí, atd.

Aarhus University

V posledních letech se tato univerzita pravidelně umisťuje mezi 100 nejlepšími universitami, které porovnává světový žebříček více než 17 tisíc vysokých škol. Univerzita je rozdělena do 4 fakult: vědy a techniky, umění, obchodu a společenských věd.

Technical University of Denmark

Na Dánské technické univerzitě, která patří mezi nejlepší ve Skandinávii, se vzdělává přibližně 11000 studentů a 850 doktorandů. Pro zahraniční studenty univerzita nabízí jedinečné výhody, zejména mezinárodní atmosféru. Ročně zde studuje okolo 850 zahraničních studentů. Universita nabízí 25 mezinárodních magisterských programů, populární výměnný program a přibližně 400 předmětů v angličtině. Velký důraz je kladen na kombinaci teorie a praxe prostřednictvím projektů a laboratorních prácí.


Kronborg je opevněný renesanční zámek, který od začátku 15. století sloužil k výběru cla od lodí plujících úžinou Öresund. Na hrad umístil dramatik William Shakespeare děj svého Hamleta (nazval však hrad Elsinor). Na zámku je také socha spícího Holgera Dána, který se podle legendy probudí, až bude Dánsku nejhůře. V roce 2000 byl Kronborg zařazen na seznam světového dědictví UNESCO (foto: Wikipedia)

Práce v Dánsku

Povolení k pobytu

Pokud budete v Dánsku pobývat méně než 3 měsíce, nepotřebujete žádné zvláštní povolení k pobytu.

Registrace

Pro pobyt delší jak 3 měsíce nebo v případě hledání práce delší jak 6 měsíců se musíte zaregistrovat u Regional State Administration. Žádost o EU residence certificate musí být předložena do 3 měsíců od vstupu do země. Předložíte pas nebo jiný platný cestovní doklad, 1 fotografii pasového formátu a dokumentaci vztahující se k účelu vašeho pobytu (např. pracovní smlouvu, dokumentaci ke vzdělávacímu programu, prokázání dostatečných prostředků pro pobyt, atd.)

Pracovní povolení

Pracovní povolení se od 1.5.2009 od občanů České republiky nevyžaduje.

Uznávání kvalifikací

Pokud chcete být v Dánsku zaměstnáni, může pro vás být užitečné uznání (assessment) vzdělání od státního úřadu Cirius. Uznání usnadňuje dánskému zaměstnavateli pochopit vaše zahraniční vzdělání/kvalifikaci a porovnat se vzděláním a kvalifikací v Dánsku. Je-li profese regulovaná, potřebujete autorizaci (authorisation) od příslušné instituce. Na stránkách Cirius najdete seznam regulovaných profesí, seznam autorizačních institucí a informace k uznávání vzdělání.

Sociální zabezpečení a daně

Abyste mohli mít přístup ke službám sociálního zabezpečení, je třeba mít CPR číslo a být zaregistrován do Národního registru obyvatel (CRS) a mít zdravotní kartu.

Místní daňový úřad vydává daňovou kartu (e-tax card), která je nezbytně nutná pro stanovení výše daní z vaší mzdy. Karta obsahuje údaje o tom, kolik vám musí zaměstnavatel strhávat ze mzdy, také informace o osobních příspěvcích a % daňové sazby, kterou musíte platit. Dále je nezbytné mít NemKonto účet (platební systém, který umožňuje institucím platební styk s vámi). Pojištění pro případ nezaměstnanosti je v Dánsku dobrovolné, přispíváte do fondu pro nezaměstnanost. Když začnete v Dánsku pracovat, je na Vaší zodpovědnosti, abyste kontaktovali pojišťovací fond.

Více informací na webu EURES

Cestování v Dánsku

ZAJÍMAVÉ UDÁLOSTI V DÁNSKU
poslední víkend v květnuKarneval v AalborguNejvětší karneval ve Skandinávii. Více než 100 tisíc lidí tančí za rytmů brazilské samby (www.karnevaliaalborg.dk/english/)
kolem 21. červnaVikingské hryPředstavení ve městě Frederikssund, založené na vikingském folkloru a mytologii. Jde o nejznámější a nejdéle trvající kulturní akcí v Dánsku. Její součástí jsou vikingská show a vikingské trhy (www.vikingespil.dk/index.php)
sobota mezi 20.-26. červnemOslavy letního slunovratuNejdelší den v roce se slaví u táborových ohňů
a průvody ve večerních hodinách.
konec června„Dny Tordenskjold“Slavnost pod širým nebem ve městě Frederickshavn. Ve 2 dnech přibližuje historii Velké severní války (1709-1720) s autentickými kostýmy, šermířskými vystoupeními, „Tordenskjold hrami“ (pojmenovány po námořním dánském hrdinovi)
a velkou módní přehlídkou v duchu začátku 18. století (www.tordenskiold.dk/)
první polovina červenceJazzový festival v KodaniBěhem 10ti dnů se na festivalu uskuteční přes 850 koncertů – většinou zdarma (jazz.dk/en)
poslední víkend v červenciViking Moot FestivalNejvětší vikingský festival ve Skandinávii. Atmosféru ve městě Aarhus podtrhují historické trhy se řemeslníky, obchodníky a bojovníky v dobových oblecích.
poslední víkend v srpnuEvropský středověký festivalcentrum města Horsens se promění ve středověké město, které v noci osvětlují svíčky, středověké olejové lampy a ohně – dokonce i stojany na kola
a telefonní budky jsou pokryty dřevem, aby splynuly s dekoracemi. Hlavní událostí jsou „turnaje rytířů“ (www.middelalderfestival.dk/?sc_lang=en)
polovina říjnaNoc kultury v KodaniNávštěvníkům jsou zpřístupněna obvykle uzavřená místa v muzeích, kostelech nebo politických institucích. Probíhají v nich přehlídky, výstavy atd. (www.kulturnatten.dk/)
přelom říjen / listopadPodzimní jazzový festival v KodaniHudební vystoupení od tradičního jazzu k modernímu – na festivalu vystupují jak místní tak mezinárodní umělci (jazz.dk/en)

Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 80 km/h mimo obec, 110 km/h na dálnici.

Světla – povinnost mít rozsvícena tlumená světla nebo světla pro denní svícení ve dne i v noci.

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰.

Povinné vybavení – bezpečnostní pásy povinné používat všude tam, kde jsou instalovány, výstražný trojúhelník. Autolékárnička a hasicí přístroj doporučeny. Děti do 3 let a 135 cm výšky musí být v autosedačce.

Dálniční poplatky – v Dánsku se neplatí poplatky za silnice, pouze za dva mosty.

Stopování a chodci – autostop je povolen všude s výjimkou dálnic. Na stopaře se vztahuje zákonné pojištění provozovatele vozidla.


Praktická telefonní čísla

112 – policie
112 – hasiči
112 – první pomoc
118 – Informace o telefonních číslech v Belgii
113 – Informace o telefonních číslech v zahraničí

Obvyklá pracovní doba

Pracovní den bývá od 8:00 (9:00) do 16:00 (16:30), v pátek kratší do 14:00 (15:00).

Otvírací doba obchodů

Banky: po, út, st a pá od 10:00 do 16:00, čt od 10:00 do 18:00

Úřady: po – pá od 9:00 do 17.00

Obchody: po – čt od 9:00 do 17:30, pá od 9:00 do 19:00 (20:00), so od 9:00 do 13:00 (14:00)

První sobotu v měsíci zůstávají obchody a obchodní domy otevřeny do 16:00 (17:00). V turistických oblastech jsou v sezóně obchodní domy otevřeny i v neděli. O nedělích a svátcích jsou otevřena pouze pekařství, kiosky, cukrářství a květinářství. V Kodani na hlavním nádraží a na letišti Kastrup, na hlavním nádraží v Aarhusu a Aalborgu jsou obchodní domy otevřeny každý den v týdnu od 8:00 do 24:00.

Kouření

Od roku 2007 je v Dánsku uzákoněn zákaz kouření ve veřejných prostorách. Týká se jak restauračních zařízení a barů, tak škol nebo nemocnic a pracovišť. Výjimkou ze zákazu kouření v uzavřených prostorách a veřejné dopravě je kouření v k tomu vyhrazených místnostech, ať už zaměstnavatelem, nebo v restauracích, kavárnách apod. (prostory, kde se neobsluhuje). Kouření může být také povoleno v zařízeních, kde není podáváno jídlo, pouze alkohol, a rozloha je menší než 40 m².

STÁTNÍ SVÁTKY V DÁNSKU

1. leden

Nový rok

březen/duben, pohyblivý svátekVelikonoce (Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční neděle a pondělí)
duben/květen, pohyblivý svátekVelký modlitební den (4. pátek po Velikonocích)
květen, pohyblivý svátekNanebevstoupení Páně (čtvrtek, 40 dnů po Velikonocích)
květen/červen, pohyblivý svátekSvatodušní neděle a pondělí (7 týdnů po Velikonocích)

25. – 26. prosinec

1. a 2. svátek vánoční

24. nebo 31. prosinec

dle kolektivních dohod jeden z nich, ale v praxi se celostátně dodržují oba) – Štědrý den a Silvestr

Autor: Daniela Veselá, Eurofon
Dánsko Dánsko

Estonsko

Estonsko je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 7 poslanců. Estonsko je členem Schengenu a od 1. ledna 2011 také součástí eurozóny.

 

Fakta o Estonsku

  • Oficiální název státu je Republika Estonsko (Eesti Vabariik).
  • Rozloha Estonska je 45 227 km.
  • Hlavní město je Tallin (391 tisíc lidí).
  • Oficiálním jazykem je estonština. V zemi se mluví rovněž rusky.
  • Země je administrativně rozdělena na 15 krajů.
  • V Estonsku žije 1,25 milionu lidí. Estonci tvoří 68,7 %, největší menšinou jsou Rusové, kterých v zemi žíje 24,8 % (odhad z roku 2011).
  • HDP na hlavu je v Estonsku 29 500 dolarů (64. místo na světě podle MMF za rok 2016).

Estonsko a EU

Estonsko podalo žádost o přistoupení k Evropské unii 24. listopadu 1995. Země byla jediným z pobaltských států, který byl zařazen na Lucemburském summitu v roce 1997 do první skupiny kandidátů na členství. Významným zastáncem estonského členství v EU bylo Finsko.

V Estonsku bylo hlasování o vstupu do EU spojeno se změnou ústavy z roku 1992, která nedovolovala přímou účast země v jakékoli unii omezující estonskou suverenitu. Důvodem byly historické zkušenosti s nuceným začleněním do Sovětského svazu.

Estonsko uspořádalo v souvislosti se vstupem do unie referendum, které bylo nezávazné. Konečné slovo si ponechal parlament. Pro vstup do EU a změnu ústavy se 14. září 2003 vyslovilo 66,83 % lidí.

Předsednictví Rady převzalo Estonsko poprvé v druhé polovině roku 2017. V Triu bylo s Bulharskem a Rakouskem.

Estonský eurokomisař

Eurokomisařkou nominovanou za Estonsko je Kadri Simsonová, která má starosti energetiku.

Bývalí eurokomisaři Estonska:

  • Andrus Ansip – místopředseda pro jednotný digitální trh (2014-2019)
  • Siim Kallas – místopředseda Komise (2004-2014), komisař pro dopravu (2010-2014), komisař pro administrativní záležitosti, audit a protikorupční politiku (2004-2010)

Estonští europoslanci

Estonsko má 7 křesel v Evropském parlamentu.

Politický systém Estonska

Estonsko je parlamentní republika. Hlavou státu je prezident, kterého volí parlament na 5 let, s možností jednoho znovuzvolení. Estonský parlament (Riigikog) má 101 poslanců volených na 4 roky poměrným volebním systémem. Politické strany musí překročit 5 procent.

Nová estonská ústava byla přijata 28. června 1992. Mimo jiné odkazuje na kontinuitu mezi současným Estonskem a předválečným obdobím.

Od roku 2016 je estonskou prezidentkou Kersti Kaljulaidová.

Předsedou vlády je od ledna 2021 Kaja Kallasová.

Moderní historie Estonska

  • území Estonska bylo od začátku 18. století součástí Ruska, které je získalo na Švédsku v Severní válce (1721).
  • 1918-1920 – Estonsko vyhlašuje 24. února 1918 nezávislost; v období dvou let muselo Estonsko svoji nezávislost obhájit pro bolševikům i pokusům o vytvoření německého státu v Pobaltí; Estonskou válku za nezávislost ukončila 2. února 1920 mírová smlouva se sovětským Ruskem, kterým Moskva uznala nezávislost Estonska.
  • 1933 – smlouva o neútočení mezi SSSR a Estonskem (platila do roku 1945).
  • 1934 – podpis Baltského paktu mezi Estonskem, Lotyšskem a Litvou.
  • 1934 – éru nestabilních vlád (21 kabinetů v letech 1920-34) a hrozbu fašistického puče (hnutí vaspů) ukončil 12. března převrat provedený prezidentem Konstantinem Pätsem, který byl jedním z hlavních aktérů boje Estonska za nezávislost. Nový režim zrušil politické strany a vytvořil sjednocující Vlasteneckou ligu (Isamaaliit).
  • 1940-1941 – okupace Estonska Sovětským svazem (důsledek paktu Molotov-Ribbentrop). 21. července 1940 byla vyhlášena Estonská sovětská socialistická republika.
  • 1941-1944 – po vpádu německých vojsk se území Estonska stalo součástí říšského komisariátu Ostland. Během roku 1944 území opět dobyla Rudá armáda. Řada Estonců uprchla ze země, až do začátku 50. let v zemi existovaly partyzánské jednotky, které se ukrývaly v lesích a bojovaly se sovětskou mocí (tzv. lesní bratrstva).
  • 1988 – Estonská deklarace svrchovanosti
  • 1991 – Estonsko vyhlašuje nezávislost na Sovětském svazu
  • 1992 – prvním premiérem vzešlým ze svobodných voleb byl Mart Laar (1992-1994), prezidentem byl zvolen Lennart Meri (1992-2001)
  • 1994 – zemi opouštějí poslední ruské jednotky
  • 2004 – Estonsko vstoupilo do NATO (23. března) a EU (1. května)
  • 2007 – Estonsko členem Schengenu
  • 2011 – Estonsko vstoupilo do Eurozóny

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády

České velvyslanectví v Estonsku
Lahe 4, 101 50 Tallinn

Tel: +372/6274400, sekretariát-6274401, KO-6274404
Fax: +372/6314716, KO-6274409
Mail: tallinn@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/tallinn

Estonské velvyslanectví v České republice
Na Kampě 1, 118 00 Praha 1

Tel: 257 011 180, Fax: 257 011 181
Mail: embassy.prague@estemb.cz
Web: www.estemb.cz/


Historické centrum Talinnu je od roku 1997 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Důležitý hanzovní přístav v Baltském moři postupně ovládali Dánové, Řád německých rytířů, Švédové a Rusové. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Estonska (foto: Talinn Tourism)

Školský systém

Devítiletá školní docházka je povinná ve věku od 7 do 15-16 let. Školní rok trvá od 1. září do konce června.

Největší estonská universita, která existuje od roku 1632, je ve městě Tartu. Nejlépe hodnocená univerzita má kolem 17 tisíc studentů a přes program Erasmus spolupracuje s více než 200 univerzitami v 26 zemích. Výměnné dohody s vysokými školami z celé EU udržuje také Talinská univerzita a Tallinský technologický institut, které doplňují trojici hlavních universit v Estonsku.

Práce v Estonsku


Povolení k pobytu
 – pokud chcete pobývat v Estonsku méně než 3 měsíce, nepotřebujete povolení k pobytu. Při registraci na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání není potřeba povolení k pobytu až po dobu 6 měsíců.

Pracovní povolení – Estonsko neuplatňuje žádná omezení vůči občanům členských států Evropské unie.

Cestování v Estonsku


Povolená rychlost
 – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 110 km/h na dálnici.

Dálniční poplatky – Za použití silnic se neplatí, platí se poplatek při vjezdu do historického centra Tallinu.

Stopování a chodci – Stopování v Estonsku není zakázáno.

Alkohol – Není povolena žádná přítomnost alkoholu v krvi.

Povinné vybavení – řidič i spolujezdec na předním sedadle a na každém, jež je vybaveno bezpečnostním pásem musí být připoután, hasicí přístroj a lékárnička jsou povinné.


Otevírací doba

Banky – pondělí až pátek od 9 do 15h (16h)

Obchody s potravinami – pondělí až pátek od 9 do 18h, v sobotu od 9 do 15h.

První sobotu v měsíci zůstávají obchody a obchodní domy otevřeny do 16h (17h). V turistických oblastech jsou v sezóně obchodní domy otevřeny i v neděli.


Praktická telefonní čísla

110 (Policie), 112 (hasiči, zdravotnická pomoc, ambulance), 188 (Technická pomoc vozidlům na silnici), 1182 (Všeobecné informace)

Státní svátky

  • 1. leden – Nový rok
  • 24. únor – Den samostatnosti Estonska (odkazuje na vyhlášení republiky v roce 1918)
  • březen/duben – Velký pátek (pohyblivý svátek).
  • 1. květen – Svátek jara
  • květen/červen – Svatodušní svátky (pohyblivý svátek)
  • 23. červen – Svátek vítězství (oslava vítězství estonské a lotyšské armády v roce 1918 v bitvě u Cesis v Lotyšsku)
  • 24. červen – Janův den (Letní slunovrat)
  • 20. srpen – Den obnovy samostatnosti Estonska (vyhlášena v roce 1991)
  • 16. listopad – Den obrody Estonska (v roce 1988 schválil estonský Nejvyšší sovět zákon o nadřazenosti estonských zákonů zákonům SSSR); není pracovní volno
  • 25. prosinec – První svátek vánoční
  • 26. prosinec – Druhý svátek vánoční
 

Studium a stipendia v Estonsku


Vzdělávací systém

Devítiletá školní docházka je povinná ve věku od 7 do 15-16 let. Školní rok trvá od 1. září do konce června.

Vysoké školy

Vysokoškolské vzdělávání zahrnuje univerzity a neuniverzitní profesně orientované školy. Univerzity poskytující vysokoškolské vzdělání a také profesně zaměřené vysokoškolské programy. Neuniverzitní profesně orientované vysoké školy poskytují vyšší odborné vzdělání, které odpovídá bakalářskému studiu na univerzitě.

Školné

Poplatky za studium se na různých vysokých školách mohou značně lišit. Závisí to na úrovni studia a specializaci. Školné se obecně pohybuje od 1023 EUR do 6730 EUR ročně. Postgraduální studijní programy mohou být dražší, v závislosti na studijním programu a univerzitě. Více se platí za studia medicíny, práva či obchodních a společenských věd. Od školného jsou osvobozeni studenti výměnných pobytů a mají nárok na malý grant, je-li tak stanoveno v dohodě.

Zdroj: Study in Estonia

Stipendia

Estonská vláda nabízí řadu stipendií pro studenty vysokých škol a výzkumné pracovníky na veřejných vysokých školách. Jedná se o stipendia pro magisterské, doktorské, ale i některé bakalářské studijní programy.

Většina univerzit v Estonsku nabízí stipendia pro mezinárodní studijní programy. Je možné použít i jiná mezinárodní stipendia (například Compatriots‘ stipendia, Erasmus atd.). Existuje zde i program „DoRa“, který je určen pro magisterské a doktorské studenty, kteří již studují v Estonsku nebo tak mají v úmyslu učinit.

Mezi estonské univerzity, které nabízejí programy pro zahraniční studenty a jsou oprávněny k udělení stipendií patří: Estonian Academy of ArtsEstonian Academy of Music and TheatreTallinn UniversityTallinn University of TechnologyUniversity of Tartu.

Zdroj: Study in Estonia

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. Výše stipendií na studijní pobyty v Estonsku v roce 2010/2011 činí 312 €/měsíc, u pracovní stáže 458 €/měsíc.

  • Bilaterální dohody Estonska s ČR

V rámci bilaterální dohody Estonska s ČR Archimedova Nadace otevřela výzvu pro stipendia v akademickém roce 2011-2012. Stipendium zahrnuje příspěvek ve výši 288 eur měsíčně pro studenty bakalářského a magisterského (včetně 80 eur na ubytování) a 383,47 eur měsíčně pro studenty doktorského studia (včetně 80 eur na ubytování).

  • Esthopilus

Estonský institut nabízí stipendia pro magisterské nebo doktorské studenty, kteří jsou občany cizího státu a studují na vysoké škole v zahraničí. Stipendium je určeno na pokrytí nákladů na pobyt, školné a náklady přímo související s výzkumem, a může být poskytnuta na dobu v rozmezí pět až deset měsíců. Stipendium pro pěti-měsíční období je 2500 eur. Znalost estonštiny je výhodou, ale není podmínkou.

Více informací na stránkách Estonian Language and Culture in the World.

Vybrané estonské univerzity

University of Tartu

Universita Tartu je největší a nejlépe hodnocenou univerzitou v Estonsku. Univerzita je členem Coimbra Group. byla založena v roce 1632 a je tedy jednou z nejstarších univerzit v severní Evropě. Univerzita má přibližně 17 000 studentů. V programu Erasmus spolupracuje s více než 200 univerzitami v 26 zemích.

Tallin University of Technology

Jedná se o jedinou technickou univerzitu a jednu ze tří nejdůležitějších institucí vyššího vzdělání v Estonsku. Tallinn University of Technology nemá žádnou souvislost s Tallinskou Universitou. Fakulty se nacházejí v Tallinnu, Tartu, Kuressaare a Kohtla-Järvea jsou následující:Chemie a technologie materiálů, Stavebního inženýrství, Ekonomiky a Business Administration, Sociálních věd, Strojírenství, Informační technologie, Energetiky a Přírodovědecká fakulta.

Tallin University

Talinská univerzita je třetí největší institucí vyššího vzdělání v Estonsku. Univerzita udržuje přes 400 Erasmus výměnných dohod s vysokými školami z celé EU. Nedávno byla univerzitě udělena cena „Best Eastern European University“. Mezi studijní bakalářské programy patří: Audiovizuální media, Právo či Umění. K magisterským programům pak patří:Antropologie, Komunikační management, Literatura a kulturní sémiotika, Produkce, Evropská studia, Filmová umění, Mezinárodní vztahy atd.

Historické centrum Talinnu je od roku 1997 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Důležitý hanzovní přístav v Baltském moři postupně ovládali Dánové, Řád německých rytířů, Švédové a Rusové. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Estonska (foto: Talinn Tourism)


Práce v Estonsku


Povolení k pobytu

Pokud chcete pobývat v Estonsku méně než 3 měsíce, nepotřebujete povolení k pobytu. Při registraci na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání není potřeba povolení k pobytu až po dobu 6 měsíců.

Registrace

Žádosti o povolení k pobytu se podávají na „Citizenship and Migration Board“. Podmínky vystavení povolení k pobytu pro občany EU a jejich rodinné příslušníky:

  • doložení příjmu (pracovní poměr, důchody atd.), finančního zajištění
  • zdravotní pojištění
  • místo pobytu musí být v Estonsku

Po vystavení povolení k pobytu musíte nahlásit během 1 měsíce místo, kde bydlíte. Při doložení příjmu se vydává povolení k pobytu na 5 let s možností prodloužení. Povolení k pobytu pro studenty se vydává na základě předložení dokladu o studiu a vydává se na období studia, vždy maximálně na dobu 1 roku s možností prodloužení.

Pracovní povolení

Estonsko neuplatňuje žádná omezení vůči občanům členských států Evropské unie.

Uznávání kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v Estonsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

Sociální zabezpečení v Estonsku spadá pod Ministerstvo Sociálních věcí a je koordinováno Komisí sociálního pojištění (Social Insurance Board), kde také získáte více informací. Základním problémem v oblasti daní je určení daňové příslušnosti a rozsahu zdanění v daném státě. Pokud dojde k situaci, že si dva státy dělají nárok na zdanění jednoho příjmu použije se v tomto případě bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena.

Více informací na stránkách EURES


Cestování v Estonsku

ZAJÍMAVÉ UDÁLOSTI V ESTONSKU
 
 

Barokní hudební festival v Tallinu

v posledních letech se barokní hudební festival zaměřuje na interakci východní a západní hudební kultury – festival hostil již celou řadu slavných hudebníků (Baroque Music Festival Website)

druhá polovina dubna

Jazzkaar

dva týdny jazzových koncertů po celém Estonsku – od klasického jazzu až po moderní rap jazz (Jazzkaar Website)

23. června – po letním slunovratu

Letní slunovrat – Den sv. Jana

tento festival tradičně zahrnuje různé taneční folklorní a kulturní slavnosti, jako je např. přeskakování ohňů

přelom května/června

Dny starého města v Tallinu

obchodníci a umělci ze sousedních zemí přijíždějí do Tallinu – program zahrnuje koncerty, představení, ‚Tallinn Treff‘ divadelní festival, sportovní akce a další akce (Tallin Old Tlen Days Website)

počátek července

Festival Õllesummer

největší hudební festival v Estonsku, na němž vystupují známé světové kapely Õllesummer Website

čt-ne – první týden v červenci

Středověké dny

řemeslníci, obchodníci, hudebníci a herci přetvářejí Tallinn ve středověké město – lidé v kostýmech zde dotvářejí autentickou atmosféru Medieval Days Website

konec srpna

Street Theatre Festival

jeden z nejzajímavějších festivalů v Estonsku – amatérské divadelní soubory z Belgie, Estonska, Finska, Německa a Ruska představují své výkony na ulicích, v parcích a náměstích Tallinnu

první týden v říjnu

Tartu Festival staré hudby

festival v Tartu je zaměřen zejména na evropskou středověkou hudbu, jež byla výrazně ovlivněna orientální a arabskou kulturou (Tartu Early Music Festival)

Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 110 km/h na dálnici.

Světla – Všechna vozidla musí svítit přes den a v noci.

Alkohol – Není povolena žádná přítomnost alkoholu v krvi.

Povinné vybavení – řidič i spolujezdec na předním sedadle a na každém, jež je vybaveno bezpečnostním pásem musí být připoután, hasicí přístroj a lékárnička jsou povinné.

Dálniční poplatky – Za použití silnic se neplatí, platí se poplatek při vjezdu do historického centra Tallinu.

Stopování a chodci – Stopování v Estonsku není zakázáno.


Praktická telefonní čísla

110 – Policie

112 – hasiči, zdravotnická pomoc, ambulance

188 – Technická pomoc vozidlům na silnici (mobil)

1182 – Všeobecné informace

Obvyklá pracovní doba

Běžná pracovní doba činí 40 hodin za týden/ 8 hodin za den.

Obvyklá doba obchodů

Banky: po – pá od 9:00 do 15:00 (16:00)

Obchody: s potravinami: po-pá od 9:00 do 18:00, so od 9:00 do 15:00, ostatní: po-pá od 10:00 do 20:00, soboty zavírají dříve

První sobotu v měsíci zůstávají obchody a obchodní domy otevřeny do 16:00 (17:00). V turistických oblastech jsou v sezóně obchodní domy otevřeny i v neděli. O nedělích a svátcích jsou otevřena pouze pekařství, kiosky, cukrářství a květinářství. V Kodani na hlavním nádraží a na letišti Kastrup, na hlavním nádraží v Aarhusu a Aalborgu jsou obchodní domy otevřeny každý den v týdnu od 8:00 do 24:00.

Kouření

Od roku 2005 je kouření zakázáno v soukromých a veřejných prostorech, které jsou otevřené veřejnosti, vyjma vyhrazených, odděleně větraných místností či prostor (jejich poskytování není povinné) ve správních budovách, kulturních institucích, rekreačních zařízeních, institucích vyššího vzdělávání, kancelářích a dalších veřejných prostorách podniků, vlaků, lodí či herních podniků. V barech, kavárnách, nočních klubech a jiných stravovacích zařízeních platí úplný zákaz kouření od roku 2007. Kouření je v nich povoleno pouze v oddělených místnostech s vlastní ventilací, jejichž poskytování však není povinné. Kouření je zakázáno také v podchodech, veřejné dopravě včetně taxi, na zastávkách a dalších stanovených místech.

Státní svátky

1. leden

Nový rok

24. únor

Den samostatnosti Estonska; vyhlášena v r. 1918

březen/duben, pohyblivý svátek

Velký pátek

1. květen

Svátek jara

květen/červen, pohyblivý svátek

Svatodušní svátky

23. červen

Svátek vítězství; estonská a lotyšská armáda zvítězily v r. 1918
v bitvě u Cesis v Lotyšsku

24. červen

Janův den (Letní slunovrat)

20. srpen

Den obnovy samostatnosti Estonska; estonský Nejvyšší sovět ji vyhlásil v r. 1991

16. listopad

Den obrody Estonska – není pracovní volno; v r. 1988 schválil estonský Nejvyšší sovět zákon o nadřazenosti estonských zákonů zákonům SSSR

25. prosinec

První svátek vánoční

26. prosinec

Druhý svátek vánoční

Autor: Eurofon, Euroskop
Estonsko Estonsko

Finsko

Finsko vstoupilo do Evropské unie 1. května 1995. Do Evropského parlamentu volí 14 poslanců. Finsko je členem Schengenu i eurozóny.

Fakta o Finsku

  • Oficiální název země je Republika Finsko (Suomen Tasavalta).
  • Rozloha Finska je 338 145 km.
  • Hlavní město jsou Helsinki (1,18 milionu lidí).
  • Oficiálními jazyky jsou finština a švédština.
  • Země je po reformě z roku 1997 administrativně rozdělena na 6 provincií.
  • V zemi žije 5,49 milionu lidí. Finové tvoří 93,4 %, největší a historicky nejvýznamnější menšinou jsou Švédové (5,7 %).
  • Většina obyvatel se ve Finsku hlásí luteránům (72 %).
  • HDP na hlavu je ve Finsku 40 600 dolarů (41. místo na světě podle MMF za rok 2015).

Finsko v Evropské unii

Finsko nepatřilo mezi zakládající členy Evropského hospodářského společenství. Jeho zahraniční politiku po celou poválečnou éru ovlivňoval princip neutrality a nutnost zvláštních vztahů se Sovětským svazem (finlandizace). Úzká kooperace se západem a účast v GATT a OECD byla vyvážena dohodou o volném obchodu se SSSR a kontakty s RVHP. Finsko se však podílelo na vzniku Evropského sdružení volného obchodu, což byl jiný integrační projekt zaměřený pouze na ekonomickou spolupráci. Po pádu komunismu a zhroucení pro Finsko důležitého ruského trhu začalo docházet k většímu sbližování s Evropskými společenstvími.

Žádost o členství Finsko podalo v roce 1992. V konzultativním referendu v říjnu 1994 se Finové rozhodli pro vstup do EU. Vstup podpořilo 57 procent lidí, proti byli hlavně farmáři, starší lidé, levicově zaměřená inteligence a voliči Strany zelených. V listopadu 1994 odhlasoval parlament rozhodnutí o vstupu do EU k 1. lednu 1995.

Od okamžiku vstupu Finsko rozvinulo užší vztahy se zeměmi Pobaltí a Ruskem. V roce 1997 přišlo Finsko s návrhem iniciativy pro severské země, tzv. Northern Dimension Initiative, která byla přijata o rok později jako iniciativa EU.

Ačkoli Smlouva o ústavě pro Evropu byla roku 2005 odmítnuta v referendech ve Francii a v Nizozemí, finský parlament ji v prosinci ratifikoval. Finsko podporuje rozšiřování EU na základě kodaňských kritérií. Je zastáncem přístupových vyjednávání s Tureckem a bližší spolupráce se státy Západního Balkánu.

První předsednictví v Radě EU mělo Finsko v roce 1999. Během něho došlo k důležitému pokroku v přípravě na rozšíření Unie na východ. Finsko bylo velkým zastáncem východního rozšíření, především kvůli vstupu pobaltských států. Druhé předsednictví v Radě EU vykonávalo Finsko ve 2. polovině roku 2006. Další předsednictví Finsko převzalo v druhé polovině roku 2019.

Finský eurokomisař

Eurokomisařkou nominovanou Finskem je Jutta Urpilainen, která má na starosti mezinárodní partnerství.

Předchozími členy Evropské komise byli:

  • Jyrki Katainen – místopředseda pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost (2009-2014), místopředseda pro ekonomické a měnové záležitosti a euro (2014)
  • Olli Rehn – komisař pro podnikaní a informatiku (1999-2004), pro rozšiřování (2004-2009) a pro hospodářské a měnové záležitosti (2009-2014)
  • Erkki Liikanen – komisař pro podnikání a informační společnost (1999-2004), komisař rozpočet a administrativní záležitosti (1995-1999)

Finští europoslanci

Finsko má 14 křesel v Evropském parlamentu.

Politický systém Finska

Finsko je parlamentní republikou. V čele země stojí prezident, který je volený v přímé volbě na 6 let, maximálně dvakrát po sobě. Přímá volba byla zavedena v roce 1994. Postavení prezidenta vůči vládě je však paradoxně slabší, než v minulosti, kdy byl volen kolegiem volitelů. Již v roce 1991 přišel prezident o ústavní pravomoc rozpustit parlament a vyhlásit nové volby. V čele výkonné moci stojí premiér.

Finsko má jednokomorový parlament (Eduskunta), který tvoří 200 poslanců volených na 4 roky. Volební práh není stanoven, což zvýhodňuje lokálně silné strany.

Od roku 2012 je prezidentem Sauli Niinistö.

Premiérkou Finska je od prosince 2019 Sanna Marin.

Moderní historie Finska

  • 1809 – po skončení rusko-švédské války se Finsko se stává součástí Ruska, vzniká finské velkoknížectví v personální unii s Ruskem
  • 1917 – Finsko vyhlašuje samostatnost
  • 1920 – hranice s Ruskem stvrzuje Tartská dohoda
  • 1939-40 – Finsko napadeno Sovětským svazem, tzv. zimní válka
  • 1940-44 – účast Finska ve 2. světové válce na straně Německa; Finsko se neúspěšně snažilo získat území, které ztratilo v Zimní válce
  • 1947/1948 – podepsány mírové dohody se Sovětským svazem, po dobu studené války se Finsko nachází v šedé zóně mezi západem a východem (tzv. finlandizace)
  • 1991 – rozpad Sovětského svazu působí ekonomickou krizi
  • 1995 – Finsko členem EU
  • 1996 – vstup do Schengenu
  • 1999 – vstup Finska do eurozóny

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády

České velvyslanectví ve Finsku
Armfeltintie 14, 00 150 Helsinki
Tel: +3589/6120880, informátorka-61208811, KO-61208817
Fax: +3589/630655
Mail: helsinki@embassy.mzv.cz
Web: http://www.mzv.cz/helsinki

Finské velvyslaneství v České republice
Hellichova 1, 118 00 Praha 1
Tel: 251 177 251, Fax: 251 177 241
Mail: sanomat.pra@formin.fi
Web: http://www.finland.cz/Public/Default.aspx


Námořní pevnost Suomenlinna („Finský hrad“) leží na osmi ostrovech před vjezdem do Helsinek. Pevnost z 18. století se někdy označovala za Gibraltar severu. Byla protiváhou ruské pevnosti Kronštadt založené carem Petrem I. Velikým. Roku 1991 byl komplex staveb zařazen na listinu světového kulturního dědiství UNESCO. (foto: Wikipedia)

Studium ve Finsku

Školní docházka je ve Finsku povinná od 7 do 16 let. Školní rok začíná v polovině srpna a končí koncem května či začátkem června. Na vysokých školách se neplatí školné. Studenti ale platí poplatek za členství ve Studentské unii. Na oplátku získají slevy na stravování, zdravotní péči a další sociálních výhody.

Vysoké školy
 

Nejstarší a největší univerzita ve Finsku je v Helsinkách. Výuka probíhá ve finštině i švédštině. Na magisterských a doktorských oborech také v angličtině. Univerzita se řadí mezi nejlepší multidisciplinární výzkumné vysoké školy na světě a pro zahraniční studenty každým rokem otevírá více než 30 studijních programů. Druhá největší finská univerzita sídlí ve městě Jyväskylä. University jsou také v Tampere nebo Turku.

Stipendia ve Finsku jsou k dispozici pouze v rámci doktorského studia a výzkumu. Z důvodu bezplatného vzdělávání na magisterských a bakalářských programech žádná stipendia nejsou.

Finský systém vysokoškolského vzdělávání tvoří univerzity a tzv. polytechniky (neuniverzitní profesně orientované vysoké školy). Existuje bakalářská, magisterská či doktorská úroveň studia. Univerzitní výuka propojuje vědecký výzkum a poskytování vysokoškolského vzdělání. Polytechniky jsou obvykle regionálními institucemi, které zajišťují výuku v několika oborůech a kladou důraz na profesní odbornost.

Školné

Na vysokých školách ve Finsku se školné neplatí. V rámci univerzit vysokoškolští studenti zaplatí jen malý poplatek za členství ve Studentské unii. Na oplátku získají slevy na stravování, zdravotní péči a další sociálních výhody.

Stipendia

Stipendia ve Finsku jsou k dispozici pouze v rámci doktorského studia a výzkumu. Z důvodu bezplatného vzdělávání na magisterských a bakalářských programech žádná stipendia nejsou. Pro pokrytí nákladů na každodenní život ve Finsku, je zapotřebí obrátit se na organizace či instituce v domovské zemi (např. MŠMT).

Zdroj: Study in Finland

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • CIMO (Centre for International Mobility)

CIMO programy na finských univerzitách udělují a administrují stipendia pro studenty, výzkumné pracovníky, učitele a administrativní pracovníky vysokých škol. Tato stipendia nejsou určena pro studium na bakalářské nebo magisterské úrovni, ale především pro postgraduální studenty. Stipendia jsou k dispozici pro žadatele ze všech zemí.

  • Stipendia MŠMT

MŠMT vyhlašuje výběrová řízení na stipendijní pobyty v zahraničí nabízené na základě mezinárodních smluv. Aktuální nabídku stipendijních programů naleznete na stránkách Domu zahraničních služeb.

  • Institucionální stipendia

Institucionální stipendia nabízí přímo vysokoškolské instituce a to zejména pro ty, kteří se zapsali do magisterských programů, jež vyžadují školné – zejména tedy pro studenty ze zemí mimo EU/EHP.

Vybrané finské univerzity

University of Helsinki

Jedná se o nejstarší a největší univerzitu ve Finsku s nejširším spektrem oborů. Kolem 35.000 studentů je v současné době zapsáno ve studijních programech této univerzity v rámci 11 fakult a 11 výzkumných ústavů. Univerzita je dvojjazyčná s výukou ve finštině i švédštině. Na magisterských a doktorských oborech probíhá také výuka v angličtině. Univerzita se řadí mezi nejlepší multidisciplinární výzkumné vysoké školy na světě a pro zahraniční studenty každým rokem otevírá více než 30 studijních programů.

Jyväskylä University

Jyväskylä univerzitu každoročně navštěvuje okolo 14 000 studentů a je druhou největší univerzitou ve Finsku. V současné době je rozdělena do sedmi fakult: Fakulta humanitních studií, Fakulta informačních technologií, Pedagogická fakulta, Fakulta sportu a zdraví, Fakulta matematiky a vědy, Fakulta podnikání a ekonomiky, Fakulta sociálních věd. Všechny fakulty jsou aktivní v oblasti výzkumu a nabízí bakalářské a magisterské studijní programy.

University of Tampere

Univerzitu ve finském městě Tampere navštěvuje přes 21000 studentů. Škola je rozdělena do 7 fakult.

Další univerzity: Tampere University of Technology, University of Turku University of Oulu Aalto University School of Science and Technology Abo Akademi UniversityLappeenranta University of Technology


Námořní pevnost Suomenlinna („Finský hrad“) leží na osmi ostrovech před vjezdem do Helsinek. Pevnost z 18. století se někdy označovala za Gibraltar severu. Byla protiváhou ruské pevnosti Kronštadt založené carem Petrem I. Velikým. Roku 1991 byl komplex staveb zařazen na listinu světového kulturního dědiství UNESCO. (foto: Wikipedia)

Práce ve Finsku

Povolení k pobytu

Pokud budete ve Finsku pobývat méně než 3 měsíce, nepotřebujete žádné zvláštní povolení k pobytu.

Registrace

Budete-li ve Finsku pobývat déle jak 3 měsíce, musíte se zaregistrovat k pobytu na místní policii. Registrovat se můžete on-line prostřednictvím e-servisu Enter Finland (https://enterfinland.fi/eServices). Na základě předložené žádosti obdržíte písemný certifikát o registraci. Registrační poplatek je 49 euro, platí se na oddělení policie. K žádosti je potřeba základní informační formulář (k dostání na odděleních místní policie), informace od zaměstnavatele o délce pracovního kontraktu, informace o finančních prostředcích k pobytu, fotografii, pas nebo OP, ostatní dokumenty požadované finskými úřady.

Studenti, kteří ve Finsku navštěvují školu a au-pair z členských zemí EU povolení k pobytu ve Finsku nepotřebují. Pokud jejich pobyt přesáhne 90 dnů, jsou povinni registrovat u místně příslušného oddělení finské policie.

Pracovní povolení

Finsko od 1. května 2006 neuplatňuje přechodná období pro volný pohyb pracovníků. Pracovní povolení tedy není potřeba.

Uznávání kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání ve Finsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

Do registru obyvatelstva a k příslušnému magistrátu se přihlašujete na místních registračních úřadech – Local Registration Office. Každý, kdo je zaregistrován v registru obyvatel, dostává vlastní identifikační číslo – social security number pro Finsko. Poté daňový úřad vydá daňovou kartu, kterou potřebuje váš zaměstnavatel.

Pokud začnete ve Finsku pracovat, budete přispívat do finského systému sociálního zabezpečení. V každé obci se nachází úřad sociální péče a státní úřad sociálního zabezpečení, který může poskytnout informace o finském systému sociálního zabezpečení.

Sazba daně z příjmu u práce v délce trvání do 6 měsíců je 35 %. U práce v délce nad 6 měsíců je u daně z příjmu progresivní daňová sazba. Způsob danění je v tomto případě totožný jako u finských residentů.

Cestování po Finsku

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 100 km/h mimo obec, 120 km/h na dálnici.

Dálniční poplatky – Ve Finsku se na dálnicích ani na ostatních silnicích nevybírají žádné poplatky.

Stopování a chodci – Stopování je ve Finsku povoleno. Na stopaře se vztahuje zákonné pojištění majitele vozidla. Chodci jsou povinni po setmění používat odrazky nebo retroreflexivní prvky na oblečení, a to i tam, kde je veřejné osvětlení.

Alkohol – Povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰.

Povinné vybavení – V automobilu je povinné používat bezpečnostní pásy tam, kde je jimi vůz vybaven. Děti mladší než 12 let nebo menší než 1,5 m musí sedět v autosedačce. Výstražný trojúhelník je povinný. Hasicí přístroj a autolékárnička nejsou pro osobní vozidla v povinné výbavě. Celoročně musí mít všechna motorová vozidla při jízdě mimo obec zapnutá světla. Mlhovky nejsou povinné, pokud jsou ale použity, musí být v páru. Jejich použití je povoleno pouze za mlhy, hustého deště nebo sněžení. Mohou být použity jen současně s potkávacími světly.


Otevírací doba

banky – pondělí až pátek od 9.15h do 16.15h

úřady – pondělí až pátek 8h do 16h

obchody – pondělí až pátek od 9h do 18h, sobota od 9-14h

Obchody bývají otevřeny od 9:15, menší obchody zavírají v 18h, větší a obchodní domy v 21h. V neděli jsou obchody uzavřené. Výjimku tvoří obchody s potravinami, které mají otevřeno i v neděli odpoledne. Obchodní domy a některé obchody zavádějí nedělní prodej v létě a v předvánočním období.


Praktická telefonní čísla

112 (Policie, záchranná služba, hasiči), 10022 (Policie), 0204 1000 (Nouze na moři)

Státní svátky

  • 1. leden – Nový rok
  • 6. leden – Tři Králové
  • březen/duben – Velikonoce (pohyblivý svátek)
  • 1. květen – První Máj (Vappu)
  • duben/květen – Nanebevstoupení Páně (40 dní po Velikonocích)
  • květen – Svatodušní neděle (50 dní po Velikonocích)
  • 20.-26. červen – Předvečer Slunovratu (pátek) a Slunovrat (sobota), pohyblivý svátek (neoficiální)
  • 31. říjen – 6. listopad – Svátek Všech Svatých (sobota), pohyblivý svátek
  • 6. prosinec – Den Nezávislosti
  • 24. prosinec – Štědrý den
  • 25.-26. prosinec – Vánoce
ZAJÍMAVÉ UDÁLOSTI VE FINSKU

přelom leden/únor

MP Helsinky – motocyklová show

návštěvníci si mohou prohlédnout širokou škálu motorek, od motocyklů Yamaha a skútrů Vespa až po off-road Hondy a cruisery Harley Davidson (MP Helsinky Website)

únor (15.den po čínském Novém roce)

Lampionový festival – Helsinky

festival ve znamení oslav čínského Nového roku je každoroční událostí oslavovanou 15.den prvního měsíce lunárního roku v čínském kalendáři – datum čínského nového roku je pohyblivé a kolísá mezi 21.1.-20.2 – festival oslavuje příchod jara a světla, nabízí nahlédnutí do čínské kultury – se zábavou, spoustou luceren a hudbou

počátek února

Musica Nova

velká jarní událost kombinující klasickou hudbu mezinárodních umělců s hudební kulturou charakteristickou pro hlavní město Finska Helsinky (Musica Nova Website)

druhá polovina února

Finský lední maratón

ve městě Kuopio – ledový maratón je určen jak pro začátečníky všech věkových kategorií, tak pro profesionály – jedná se o jednu z nejoblíbenějších událostí ve Finsku (Finland Ice Marathon Website)

druhá polovina února

Lyžařské závody – Lahti

hlavní zimní sportovní událost ve Finsku – několik tisíc účastníků ve dvou závodech (20 a 40 mil) – pro návštěvníky vstup zdarma a chcete-li se zúčastnit závodů sami, platí se jen malý registrační poplatek (Finlandia Ski Marathon in Lahti Website)

první polovina června

Samba karneval

více než 1000 samba tanečníků se účastní sobotního průvodu centrem Helsinek (Samba Carnaval Website)

červen

Oslavy letního slunovratu

festival je jednou z největších událostí roku konající se na ostrově Seurasaari – doprovázena rozsvícením obrovských ohňů, tradičními tanci a veslařskými závody

červenec

Středověké trhy – Turku

na Starém Velkém náměstí ve městě Turku – stánky, středověké pivo, tvrzená kůže vystoupení v dobových kostýmech s šašky, to vše dokresluje atmosféru středověkých trhů – doprovázeno lidovou hudbou (Medieval Market Website)

druhá polovina srpna

šampionát v hodu mobilním telefonem

každoroční populární „sportovní“ událost ve městě Savonlinna – házení mobilem bylo původně místní specialitou, ta ale brzy přitáhla zájemce z dalších zemí, zejména ze západní Evropy a severní Ameriky – soutěží se ve 4 kategoriích:tradiční, freestyle, týmové a juniorské

začátek října

Baltský sleďový trh – Helsinky

populární týdenní festival mořských plodů pořádaný již od roku 1743 – rybáři zde nabízejí své nejlepší baltské sledě vařené různými způsoby, s různými příchutěmi


Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 100 km/h mimo obec, 120 km/h na dálnici.

Světla – Celoročně musí mít všechna motorová vozidla při jízdě mimo obec zapnutá světla. Mlhovky nejsou povinné, pokud jsou ale použity, musí být v páru. Jejich použití je povoleno pouze za mlhy, hustého deště nebo sněžení. Mohou být použity jen současně s potkávacími světly.

Alkohol – Povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰.

Povinné vybavení – V automobilu je povinné používat bezpečnostní pásy tam, kde je jimi vůz vybaven. Děti mladší než 12 let nebo menší než 1,5 m musí sedět v autosedačce. Výstražný trojúhelník je povinný. Hasicí přístroj a autolékárnička nejsou pro osobní vozidla v povinné výbavě.

Dálniční poplatky – Ve Finsku se na dálnicích ani na ostatních silnicích nevybírají žádné poplatky.

Stopování a chodci – Stopování je ve Finsku povoleno. Na stopaře se vztahuje zákonné pojištění majitele vozidla. Chodci jsou povinni po setmění používat odrazky nebo retroreflexivní prvky na oblečení, a to i tam, kde je veřejné osvětlení.


Praktická telefonní čísla

112 – Policie, záchranná služba, hasiči

10022 – Policie

0204 1000 – Nouze na moři


Obvyklá pracovní doba

Obvyklá pracovní doba je od 9 do 17 hodin, 40 hodin týdně. V kolektivní smlouvě může být zakotvena i kratší pracovní doba. Limitovaná je přesčasová práce.

Otvírací doba obchodů

Banky: po – pá od 9:15 do 16:15

Úřady: po – pá od 8:00 do 16.00

Obchody: po – pá od 9:00 do 18:00, sobota od 9:00 do 14:00

Obchody bývají otevřeny od 9:15, menší obchody zavírají v 18, větší a obchodní domy v 21 hodin. V neděli jsou obchody uzavřené. Výjimku tvoří obchody s potravinami, které mají otevřeno i v neděli odpoledne. Obchodní domy a některé obchody zavádějí nedělní prodej v létě a v předvánočním období.

Kouření

Kouření je zcela zakázáno ve zdravotních, vzdělávacích a vládních zařízeních, v uzavřených pracovištích a kancelářích, divadlech a kinech, ačkoli mohou být poskytovány oddělené místnosti pro kuřáky. Kouření dále není povoleno ve venkovních prostorách převážně používaných osobami mladšími 18 let. Kouření je dále zcela zakázáno ve veřejné dopravě. Od roku 2007 je kouření zakázánoi v restauracích a barech, dvouletou výjimku dostalo asi sto pohostinských zařízení, i v nich musí být ale prostory pro kuřáky zcela odděleny a nesmí se zde podávat jídlo. V říjnu 2010 prošla ve Finsku reforma kuřáckého zákona, jejímž cílem je postupně ukončit prodej tabákových výrobků v zemi. V další fázi v roce 2012 bude nelegální vystavování tabákových výrobků v obchodech a v roce 2015 budou zakázány automaty na prodej cigaret.

Státní svátky

1. leden

Nový rok

6. leden

Tři Králové

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoce (pátek, sobota, neděle)

1. květen

První Máj (Vappu)

duben/květen, pohyblivý svátek

Nanebevstoupení Páně (40 dní po Velikonocích)

květen

Svatodušní neděle (50 dní po Velikonocích)

20. – 26. červen, pohyblivý svátek (neoficiální)

Předvečer Slunovratu (pátek) a Slunovrat (sobota)

31. říjen – 6. listopad, pohyblivý svátek

Svátek Všech Svatých (sobota)

6. prosinec

Den Nezávislosti

24. prosinec

Štědrý den

25. – 26. prosinec

Vánoce

Autor: Eurofon, Euroskop
Finsko Finsko

Francie

Francie je zakládajícím členem Evropského společenství. Z její dílny vyšel tzv. Schumanův plán na vytvoření společného trhu s uhlím a ocelí. Francie volí do Evropského parlamentu 79 poslanců. Francie je členem Schengenu a eurozóny.

Fakta o Francii

  • Oficiální název země je Francouzská republika (République française).
  • Rozloha Francie je 547 030 km.
  • Hlavní město je Paříž (2,2 milionu obyvatel).
  • Oficiálním jazykem je francouzština.
  • Země je administrativně rozdělena na 26 regionů. 21 z nich je kontinentálních, jedním je Korsika a 4 jsou zámořská území. Regiony se dále dělí na 100 departementů.
  • V zemi žije 66,8 milionu lidí. Francouzi tvoří 95% obyvatel, 3% jsou pak Arabové.
  • K římsko-katolickému náboženství se hlásí zhruba 66 % Francouzů, cca 8 % se pak označuje za muslimy.
  • HDP na hlavu je ve Francii 42 400 dolarů (39. místo na světě podle MMF za rok 2016).

Francie v Evropské unii

Francie stála u zrodu Evropských společenství. Jean Monnet vytvořil plán na vytvoření společného trhu s uhlím a ocelí, který představil 9. května 1950 ministr zahraničních věcí Francie Robert Schuman (tzv. Schumanův plán). V roce pak 1950 představili Francouzi tzv. Plevenův plán, na jehož základě mělo být vytvořeno Evropské obranné společenství – společná evropská armáda vedená evropským ministerstvem obrany. Vlivem zahraničně politických událostí v roce 1953 (smrt Stalina, konec Korejské války) ale návrh nebyl ratifikován, paradoxně právě Francií, která ratifikaci projektu dokonce odmítla zařadit do programu jednání francouzského parlamentu.

Po nástupu De Gaulla na post francouzského prezidenta v roce 1958 začala Francie stále více prosazovat mezivládní princip spolupráce – takzvanou Evropu vlastí. De Gaulle zdůrazňoval nedotknutelnost suverenity země. V letech 1963 a 1967 prezident De Gaulle vetoval rozšíření Společenství o Velkou Británii, Dánsko a Irsko. De Gaulle to vysvětloval nesouladem mezi cíli Velké Británie a cíli Společenství.

V roce 1965 vyvolala francouzská reprezentace krizi ve Společenství, když stáhla ze zasedání Rady ministrů svého ministra zahraničních věcí, odvolala francouzské reprezentanty z vedení všech důležitých výborů a gaullisté se dokonce přestali účastnit zasedání Evropského parlamentu. Celkem sedm měsíců trvala takzvaná politika „prázdných křesel“ (empty chair crisis), která byla zapříčiněna spory o způsob hlasování, De Gaulle trval na tom, že všechna přijímaná rozhodnutí musí být schválena jednomyslně. Krize byla zažehnána až na počátku roku 1966 Lucemburským kompromisem, který mimo jiné umožňoval uplatnit veto během hlasování o záležitostech, které jsou důležitým zájmem některého ze členských států.

V roce 1984 uzavřela Francie s Německem dohodu ze Saarbruckenu, která měla odstranit kontroly na společných hranicích obou zemí. Tato dohoda se stala předchůdcem Schengenské dohody, která byla podepsána o rok později a kromě Francie a Německa na ní participovaly také státy Beneluxu. Součástí primárního práva se Schengenská dohoda stala až v roce 1999.

V roce 2002 přijala Francie společně s dalšími 11 evropskými zeměmi euro jako svou oficiální měnu. V roce 2005 byla v národním referendu odmítnuta Smlouva o ústavě pro Evropu. Lisabonská smlouva byla ve Francii parlamentem přijata 7. února 2008.

Předsednictví Rady měla Francie na starosti v druhé polovině roku 2008. V Triu byla s Českou republikou a Slovinskem. Další předsednictví ji čeká v první polovině roku 2022.

Francouzský eurokomisař

Komisařem nominovaným za Francii je Thierry Breton, který má na starosti vnitřní trh.

Předchozími členy Evropské komise byli:

  • Pierre Moscovici – komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla (2014-2019)
  • Michel Barnier– komisař pro vnitřní trh a služby (2010-2014)
  • Jacques Barrot – komisař pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost (2008-2010), komisař pro dopravu (2004-2008)
  • Michel Barnier – komisař pro regionální politiku (1999-2004)
  • Pascal Lamy – komisař pro obchod (1999-2004)
  • Édith Cresson – komisařka pro výzkum, vědu a technologie (1995-1999)
  • Yves-Thibault de Silguy – komisař pro ekonomické a finanční záležitosti
  • Jacques Delors – předseda Evropské komise (1985-1994)
  • Christiane Scrivener – komisařka pro daně a ochranu spotřebitele (1989-1994)
  • Claude Cheysson – komisař pro otázky Středomoří a vztahy severu a jihu (1985-1989)

Francouzští europoslanci

Francie má v Evropském parlamentu 79 křesel.

Politický systém Francie

Francie je parlamentní republikou s poloprezidentským systémem. Prezident je v režimu V. republiky klíčovým, určujícím činitelem. Je volen v přímých všeobecných volbách na dobu 5ti let. Předseda vlády je vůči prezidentovi ve slabším postavení. Jeho význam stoupá v obdobích tzv. kohabitace – kdy prezident a premiér nejsou ze stejné politické strany.

Francouzský parlament je dvoukomorový. Národní shromáždění má 577 členů volených přímo na 5 let. V Senátu je 331 křesel. Jeho členové jsou voleni v nepřímých volbách na dobu 6 let.

Francouzským prezidentem je od května 2017 Emmanuel Macron.

Od května 2022 je premiérkou Élisabeth Borneová.

Moderní historie Francie

  • 1870 – Třetí republika, Francie přestala být monarchií, stalo se tak po prohrané válce s Pruskem, vládu přebrala tzv. Pařížská komuna
  • 1894 – židovský důstojník francouzského generální štábu Alfred Dreyfus obviněn na základě zfalšovaných důkazů za špionáž pro Německé císařství
  • 1904 – podpis Srdečné dohody mezi Francií a Anglií, Francie získala Maroko a Alžírsko
  • 1914/1918 – v první světové válce padl milion Francouzů
  • 1919 – Versaillský mírový systém znamená vrácení Alsaska-Lotrinska Francii
  • 1919 – zavedena 8hodinová pracovní doba
  • 1940 – na jihu země vzniká tzv. Vichystický režim, v čele kolaborační vlády maršál Pétain
  • 1946/1958 – Čtvrtá republika, časté střídání vlád, války v Alžírsku a Indočíně
  • 1952 – založení Společenství uhlí a oceli (ESUO), Francie zakládající stát, počátek evropské integrace
  • 1958 – Pátá republika, v čele prezident Charles de Gaulle, Francie odstupuje z vojenských struktur NATO
  • 2009 – Francie se vrací zpět do NATO jako plnohodnotný člen

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády


České velvyslanectví ve Francii

15, Avenue Charles Floquet, Paris 75007
Tel: +331/40651300,
sekretariát vv. 40651301,
sekretariát dipl. 40651303, OEÚ-40651315
Fax: sekret.dipl. +331/40651313, OEÚ-40651316, sekret.vv-40651332
Mail: paris@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/paris

Francouzské velvyslanectví v České republice
Velkopřevorské nám. 2, Praha 1, 118 00

tel: 251 171 711 fax: 251 171 720
Mail: ambafrcz@france.cz
http://www.france.cz/

 

Studium a stipendia ve Francii


Vzdělávací systém

Francie má jednotný vzdělávací systém. Jeho struktura (écoles, colléges, lycées) pochází ze 60.-70. let 20. století. Povinná školní docházka je od roku 1967 od 6 do 16 let. Sekundární vzdělávání se skládá ze dvou navazujících cyklů. Školní rok začíná v průběhu prvního týdne v září a končí na konci června (stejně jako v ČR).

Vysoké školy

Vysokoškolskému vzdělávání slouží univerzity (s výjimkou pěti katolických jsou všechny veřejné) a vysoké školy (soukromé i veřejné). Některé z těchto škol jsou známé pod názvem „grandes écoles“. Univerzity přijímají studenty s příslušným osvědčením (maturita) bez dalšího výběru, výjimkou jsou lékařské a farmaceutické obory. Přijetí na nejprestižnější vysoké školy (grandes écoles – CPGE) probíhá na základě konkurzu, pro který zájemci absolvují dvouletý přípravný seminář na dané škole.

Školné

Na francouzských univerzitách je školné placeno státem. Studenti zaplatí jen přijímací poplatek u zápisu. Výše zápisného je stanovena každý rok společně ministerstvem školství a financí. 

Stipendia

Ve Francii, studenti těží z několika typů finanční podpory: sociální stipendia, stipendia založena na vzdělávacích kritériích, podpora mezinárodní mobility a státem ručené studentské půjčky. Pomoc se týká i ubytování a stravování. Zahraniční studenti mohou využívat grantů poskytovaných z francouzskou vládou. Co se týče přístupu k zvýhodněným stravovacím, ubytovacím či sociálním službám, mají zahraniční studenti stejná práva jako ti francouzští.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • CampusBourses

Podpora je financována ze státního rozpočtu. Francouzské Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí poskytuje velké množství grantů pro mezinárodní studenty. Čtvrtina grantů je poskytována prostřednictvím ministerských kanceláří v Paříži (Eiffel excellence grants, Major excellence grants), zbylé jsou poskytovány velvyslanectvími a generálními konzuláty. Informace o těchto programech jsou také k dispozici prostřednictvím CampusBourses.

  • Stipendia francouzské vlády , stipendia na základě mezinárodních dohod

Francouzské velvyslanectví v ČR nabízí studentům české národnosti možnost získat stipendium francouzské vlády na univerzitách, ve výzkumných centrech, knihovnách nebo fakultních nemocnicích. Stipendia na stáž jsou určena studentům české státní příslušnosti doktorandského a postdoktorandského stupně. Stipendia na základě mezinárodních dohod – Dům zahraničních služeb.

Další informace: Aktuální stipendia, stáže a konkurzy


Vybrané francouzské univerzity

École Normale Supérieure Paris (ENS)

ENS je nejslavnější a nejprestižnější francouzská vysoká škola (grandes écoles), založená uprostřed Francouzské revoluce roku 1794. Škola se pyšní 12ti laureáty Nobelovy ceny a navštěvuje ji přibližně 2000 studentů. Řádný student ENS je zde zaměstnán a dostává plat. Kromě toho školu navštěvuje také mnoho studentů na základě mezinárodních smluv či stipendií. ENS nabízí vzdělání ve čtyřech odvětvích: matematika a přírodní vědy, humanitní vědy a filosofie, společenské vědy a jazyky, inženýrské vědy.

École Polytechnique

Nejvýznamnější technická vysoká škola ve Francii, známa jak svými vysoce náročnými přijímacími testy, tak tím, že její absolventi jsou považováni za francouzskou elitu. Ve Francii má škola podobné postavení jako například v USA MIT. I z této školy vzešlo několik držitelů Nobelovy ceny či jiných prestižních vědeckých ocenění. Škola vzdělává okolo 2700 studentů.

Université Pierre et Marie Curie (UPMC)

UPMC je největším vědeckým a lékařským komplexem ve Francii. Univerzita je zaměřena zejména na přírodní vědy a je aktivní v mnoha oblastech výzkumu s celosvětovými úspěchy, o čemž svědčí mnohá udělená ocenění. UPMC má více než 125 laboratoří, nachází se v Paříži a navštěvuje ji přes 31 000 studentů.

Další univerzityUniversité Claude Bernard Lyon 1Université Paris 1 Panthéon SorbonneUniversité de Rennes 1Université Rene Descartes Paris 5Université Joseph Fourier Grenoble 1Université de ToulouseUniversité Paris XI Sud,


Francie má na seznamu UNESCO téměř čtyřicet památek a lokalit. Jednou z nich je i katedrála Notre Dame v Paříži, dostavěná v roce 1345. Její stavba byla zahájena již ve 12. století. (foto: Wikipedia)

Práce ve Francii


Povolení k pobytu

Pokud budete ve Francii pobývat méně než tři měsíce, nepotřebujete povolení k pobytu.

Registrace

Při pobytu delším než tři měsíce je nutné zažádat o povolení k pobytu (Carte de séjour) na prefektuře, radnici nebo úřadu policie v místě pobytu. K žádosti o povolení k pobytu přiložíte cestovní pas, 3 pasové fotografie a doklad o ubytování ve Francii (např.nájemní smlouvu).

Pracovní povolení

Jste-li občanem České republiky a chcete pracovat ve Francii, nemusíte již vyřizovat pracovní povolení. Zaměstnávání se nadále řídí stejnými pravidly jako pro vlastní občany Francie. Od července 2008 se Francie připojila k zemím, které otevřely svůj pracovní trh pro zaměstnance z nových členských zemí EU.

Uznávání kvalifikací

Pro uznávání pracovních kvalifikací se občané České republiky mohou obrátit na národního koordinátora ve Francii, který má informace o regulovaných profesích a pomůže při podání žádosti o uznání odborné kvalifikace a určení relevantního uznávacího orgánu. Automaticky se uznávají diplomy a jiná odborná osvědčení těchto profesí: lékař, zubař, zdravotní sestra, porodní asistentka, veterinář, lékárník, architekt, pokud bylo studium zahájeno po 1.5.2004.

Sociální zabezpečení a daně

Pokud zaměstnanci ve Francii setrvají déle než 6 měsíců, jsou povinni odvádět daně z příjmu francouzskému daňovému úřadu. Daň z příjmu platí všechny výdělečně činné osoby sami, bez intervence zaměstnavatele. Daňové formuláře rozesílá daňový úřad v únoru. Daňový poplatník může platit daně zálohově buď měsíčně nebo ve 3 splátkách ročně v únoru, květnu a září. Daň za první pracovní rok se platí jednorázovou platbou v září následujícího roku. Daň z příjmu se počítá z čisté mzdy v závislosti na situaci plátce daně. Průměrná výše daně z příjmu je 28%, maximální výše je 49,58%.

Každý pracující je povinen přispívat ze svého platu na sociální pojištění, které zahrnuje příspěvky na důchod a zdravotnictví. Odvody strhává zaměstnavatel z hrubé mzdy (průměrně 23 %). Z povinného sociálního pojištění se hradí jen část nákladů zdravotní péče (max. 70 % z ceny ošetření).

Cestování ve Francii


Zajímavé události ve Francii

přelom únor/březen

Karneval v Nice

tato zimní událost na riviéře je jedním z největších karnevalů na světě, který nabízí návštěvníkům nespočet zábavy (Carnival Nice Website)

duben

Mezinárodní maraton v Paříži

maraton od Champs-Élysées přes Place de la Concorde, až na Foch Avenue. (Paris Marathon Website)

druhá polovina dubna

Antická show v Antibes

více jak 120 vystavovatelů představuje umělecká díla ze všech kulturních období a všech kontinentů – nábytek, šperky, obrazy, brnění, porcelán – vydáte se na pohádkovou cestu zpět v čase

květen

Filmový festival v Cannes

jeden z nejstarších a nejprestižnějších filmových festivalů na světě (Festival de Cannes Website)

přelom květen/červen

French Open

významný a největší antukový tenisový turnaj na světě konající se v Paříži (French Open Website)

první týden v červnu

Regatta – Voiles d’Antibes

velká oslava jachtingu – výběr nejpůsobivějších jachet zkonstruovaných v průběhu 20. století – koktejly, živá hudba, výstavy, umění (Les Voiles d’Antibes Website)

červenec

Tour de France

etapový závod profesionálních cyklistů – pořádá se již od roku 1903 – prochází mnoha malebnými vesničkami a francouzskými městy – končí na Champs-Elysees v Paříži (Tour de France Website)

14.červenec

Den pádu Bastily

velkolepá vojenská přehlídka – slavnosti se konají v dopoledních hodinách na Champs-Élysées

polovina července

Jazz v Juan

jeden z nejlepších jazzových festivalů na světě – vystupují zde takové hvězdy jako BB King, Carlos Santana, Jamie Cullum či Herbie Hancock – koná se ve městě Juan les Pins ležícím mezi Nice a Cannes pod borovicemi, jež daly městu jméno (Jazz a Juan Website)

od září do prosince

Podzimní festival v Paříži

festival současného umění – kombinuje různé umělecké formy – moderní hudbu, balet, divadlo, film (Festival d’Automne Website)

polovina září

Franche – Comte hudební festival

je jedním z nejstarších a nejprestižnějších festivalů klasické hudby – ve městě Besancon (Franche – Comte Music Festival Website)

první polovina září

Festival de la Plaisance

událost nabízející možnost vidět nejlepší „skvosty moře“ – majitelé jachet a kupující ze zemí celého světa se každoročně scházejí v tomto magickém prostředí v Cannes


Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 130 km/h na dálnici. Rychlostní limit na dálničních obchvatech měst je 110 km/h, kromě dálničního obchvatu Paříže, kde je maximální povolená rychlost 80 km/h.

  • Noví řidiči – neboli ti, kteří nemají řidičský průkaz déle než dva roky, musejí dodržovat následující snížené limity: 80 km/h mimo obec, 100 km/h na dálničních obchvatech měst, 110 km/h na dálnicích. Dále musí mít na zadní části vozidla disk s červeným písmenem A. Tento disk se nevyžaduje u zahraničních turistů, zmíněné rychlostní limity však mají dodržovat také a při nedodržení mohou být pokutováni.
  • snížené rychlostní limity 50 – 80 – 100 – 110 km/h platí také za špatného počasí
  • v Paříži je omezená rychlost 90 km/h. Za překročení rychlosti v obci o 30 km/h může být odebrán řidičský průkaz

Světla – používání potkávacích světel ve dne je povinné pro mopedy a motocykly. Potkávací světla musí být rozsvícena vždy při snížené viditelnosti.

Alkohol – povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 ‰.

Povinné vybavení – řidič i jeho spolujezdci musí používat bezpečnostní pásy. Vozidla se 4 a více koly musí mít povinně reflexní vestu. Vestu musí mít řidič po ruce. Hasící přístroj a lékárnička nejsou pro osobní auta povinná. Dítě do 10 let nesmí sedět na předním sedadle, pokud nejsou všechna místa na zadních sedadlech dětmi do 10 let obsazena nebo pokud vozidlo zadní sedadla nemá – musí být připoutané v autosedačce. Děti do 13 kg musí být v autosedačce, ve které sedí proti směru jízdy. Děti od 9 do 18 kg musí používat klasickou autosedačku, větší děti mohou používat podsedák + bezp.pás. Pokud je autosedačka na předním sedadle spolujezdce, musí být vypnutý airback.

Dálniční poplatky – poplatky za dálnice jsou ve Francii vybírány formou mýtného (péage) na stanovištích přímo na úsecích dotyčných komunikací. Nejčastěji se při vjezdu na dálnici vyzvedne platební doklad a zaplatí se až při výjezdu z dálnice. Existují také dálnice, kde se platí již při vjezdu. Výše poplatku se odvíjí od kategorie vozidla (počet náprav, výška, počet sedadel), konkrétní dálnice a vzdálenost ujetá po úseku dálnice. Platbu lze uskutečnit hotově, platební kartou (terminály nepřijímají kartu Visa Electron) či šekem (terminály pro výběr platby jsou označeny podle způsobu výběru, je třeba se správně zařadit). Výše mýtného u osobních automobilů činí orientačně cca 7,2 – 10,5 EUR na 100 km.

Stopování a chodci – stopovat se může na všech místech kromě dálnic, dvouproudých silnic a ostatních zpevněných silnic. Stopaři jsou kryti pojištěním vozu.


Praktická telefonní čísla

112 – Evropské telefonní číslo v případě naléhavosti (na policii, požárníky a lékařskou pohotovost)

15 – Pohotovost

17 – Policie

18 – Hasiči

12 – Informace o tel. číslech


Obvyklá pracovní doba

Od roku 2001 byl zaveden 35ti hodinový pracovní týden. Obvyklá pracovní doba je od 9 do 18ti hodin s delší pauzou na oběd. Od 1. října 2007 lze se souhlasem zaměstnance prodloužit přesčasy nad jejich státem stanovenou dobu (220 hod/rok). Tyto dobrovolné přesčasy jsou placeny a není na ně aplikována daň z příjmu.

Otvírací doba obchodů

Banky: po – pá od 9:00 do 12:00 a od 14:00 do 16:00 (v Paříži od 10:00 do 17:00)

Úřady: po – pá od 9:00 do 12:00 a od 14:00 do 18:00

Obchody s potravinami: út – so (v pondělí je většina obchodů zavřena buď celý den nebo jenom dopoledne) od 7:00/9:00 do 18:30/19:30. Některé obchody s potravinami jsou otevřeny v neděli dopoledne.

Další obchody: út – so (v pondělí je většina obchodů zavřena buď celý den nebo jenom dopoledne) od 9:00/10:00 – 19:30. Ve velkých supermarketech otevřeno i v neděli. V menších městech jsou obchody od 12:00 do 14:00 zavřeny. Obchodní domy zůstávají většinou otevřeny do 21:00 nebo 22:00.

Kouření

Kouření je zakázáno na všech veřejných místech (bary, kavárny, trafiky, restaurace, stanice, muzea atd.), výjimkou jsou speciální kuřácké místnosti, které splňují přísné podmínky.

Státní svátky

1. leden

Nový rok (Jour de l´An)

pohyblivý svátek

Velikonoce (Pâques, vždy neděle)

pohyblivý svátek

Pondělí velikonoční (Lundi de Pâques)

1. květen

Svátek práce (Fête du Travail)

8. květen

Den vítězství (Victoire 1945, oslava konce II. světové války)

pohyblivý svátek

Nanebevstoupení Krista (Ascension, vždy čtvrtek, 40 dní po Velikonocích)

pohyblivý svátek

Svatodušní svátky (Pentecôte, neděle a pondělí)

14. červenec

Státní svátek (Fête Nationale, oslava dobytí Bastily v roce 1789)

15. srpen

Nanebevzetí Panny Marie (Assomption)

1. listopad

Svátek všech svatých (Toussaint)

11. listopad

Konec 1. světové války (Armistice 1918)

25. prosinec

Vánoce

Autor: Eurofon, Euroskop
Francie Francie

Chorvatsko

Chorvatsko je členem Evropské unie od 1. července 2013. Do Evropského parlamentu volí 12 poslanců. Země není členem Schengenu, ani eurozóny.

Fakta o Chorvatsku

  • Oficiální název státu je Chorvatská republika (Republika Hrvatska).
  • Rozloha Chorvatska je 56 542 km.
  • Hlavní město je Záhřeb (687 tisíc lidí).
  • Oficiálním jazykem je chorvatština.
  • Země je administrativně rozdělena na 19 okresů.
  • V zemi žijí 4,3 miliony lidí. Chorvati tvoří 90,4 %, Srbové 4,4 %, ostatní 5,2 %.
  • Většina obyvatel Chorvatska se hlásí k římským katolíkům (86,3 %), ortodoxní křesťané tvoří 4,4 % a muslimové 1,5 % populace.
  • HDP na hlavu je v Chorvatsku 22 400 dolarů (81. místo na světě podle MMF za rok 2016).

 

Chorvatsko v Evropské unii

Chorvatsko podalo přihlášku ke vstupu do Evropské unie 21. března 2003. Stalo se po Slovinsku druhou zemí bývalé Jugoslávie, která byla do EU přijata. Právě spor o podobě hranic se Slovinskem však představoval významnou obtíž pro členství. V roce 2011 vyřešila konflikt dohoda obou zemí, že věc přenechají arbitráži OSN.

Země během poslední dekády před přijetím zdokonalovala svou demokracii, lidská práva a ochranu menšin. V rámci vypořádávání se s minulostí Chorvatsko také vydalo několik svých občanů Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii, což mu významně pomohlo v přístupových rozhovorech.

Referendum ke vstupu Chorvatska do Evropské unie proběhlo 22. ledna 2012. Prodporu vstupu vyjádřilo 66,27 % voličů, při účasti 43,51 procent.

Chorvatsko vstupovalo do Evropské unie za složité ekonomické situace, kdy bylo v pátém roce recese nezaměstnáno až 21 % obyvatelstva. Země mimo jiné věřila, že vstup pomůže posílit turistický ruch.

Poprvé se ujalo šestiměsíčního předsednictví Rady 1. ledna 2020, kdy stálo před řadou důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu, nebo řešení výzev plynoucích z pandemie covidu-19.

Chorvatský eurokomisař

Evropským komisařem za Chorvatsko je Dubravka Šuicaová, její agendou je demokracie a demografie.

Bývalí eurokomisaři Chorvatska:

Neven Mimica – komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (2014-2019), ochrana spotřebitelů (2013-2014)

Chorvatští europoslanci

Chorvatsko má 12 poslanců v Evropském parlamentu.

Politický systém Chorvatska

Chorvatsko je parlamentní demokracií od roku 1990, kdy ještě jako jedna z republik Jugoslávské federace přijalo svou současnou ústavu umožňující kandidaturu více politických stran.

V čele státu je prezident, přímo volený na 5 let. Funkci může vykonávat maximálně po dobu dvou volebních období. Jmenuje premiéra a má vliv na zahraniční politiku.

Legislativní moc má v rukou jednokomorový parlament (chorvatsky Sabor). Má 151 členů, kteří jsou přímo voleni na období 4 let. 140 členů pochází z deseti geografických volebních obvodů, přičemž zbylé mandáty obsazují zástupci ze dvou zvláštních obvodů – 8 je vybíráno národnostními menšinami a 3 jsou voleni početnou chorvatskou diasporou v zahraničí.

Současným prezidentem Chorvatska je od února 2020 Zoran Milanović. Premiérem je od října 2016 Andrej Plenković.

Moderní historie Chorvatska

  • 1809/1813 – Území Chorvatska je součástí tzv. Illyrské provincie, která patřila k říši francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta.
  • 1815 – Chorvatsko je včleněno do Rakouské monarchie. Rakouský císař je zároveň Dalmátským a Chorvatským králem.
  • 1868 – Nedlouho po Rakousko-uherském vyrovnání získává Chorvatsko částečkou autonomii uvnitř Uherska (chorvatsko-uherské vyrovnání).
  • 1918 – Území Chorvatska se po rozpadu Rakousko-Uherska stává součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Zemi vládne Petr I. Karađorđević se srbské dynastie Karađorđevićů.
  • 1941 – Části Chorvatska jsou po německo-italské invazi připojeny k Itálii a Maďarsku. Na zbytku území je vyhlášen Nezávislý stát Chorvatsko, kde je u moci loutková vláda Ante Paveliče. Zároveň zde vzniká zárodek povstaleckého hnutí, které vede komunista Josif Broz Tito.
  • 1945 – Chorvatsko se stává Lidovou republikou v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
  • 1991 – Vyhlášení nezávislosti na Jugoslávii rozpoutává občanskou válku.
  • 1992 – Chorvatsko je uznáno zeměmi Evropského hospodářského společenství a Organizací spojených národů.
  • 1995 – Občanská válka končí vítězstvím Chorvatska.
  • 2009 – Chorvatsko vstupuje do NATO.
  • 2013 – Země se stává členem EU.

Odkazy na instituce

Studium

Vzdělávací systém

Školní docházka je v Chorvatsku povinná od 6 do 14 let. V Chorvatsku končí školní rok kolem 10. června a další začíná první zářijové pondělí.

Vysoké školy

Chorvatsko má binární systém vysokoškolského vzdělávání, což znamená, že potenciální studenti si mohou vybrat mezi dvěma typy vysokoškolského studia:

  • Vysokoškolské studium (University studies), které se skládá z akademických programů, které se uskutečňují výhradně na univerzitách a umožňují studentům pracovat ve vědě a vysokoškolském vzdělávání, soukromém i veřejném sektoru i v širší společnosti.
  • Profesní studium (Proffesional studies), které vybavuje studenty dovednostmi nezbytnými pro jejich okamžité zařazení na trh práce. Poskytují je vysoké školy, polytechniky a univerzity.

Více informací naleznete na Study in Croatia:  (https://www.studyincroatia.hr)

Školné

Rozsah školného pro zahraniční studenty se liší v závislosti na vysoké škole a studijním oboru. Školné ve studijních programech humanitních a společenských věd se může pohybovat od 1 100 EUR do 10 400 EUR ročně, školné v přírodních a technických vědách se pohybuje přibližně mezi 1 000 až 6 000 EUR za rok a školné za lékařská studia se pohybuje mezi 10 000 až 12 000 EUR za rok. Mohou být účtovány další poplatky za podání žádosti mezi 60 EUR a 300 EUR.

Více informací naleznete na Study in Croatia (https://www.studyincroatia.hr)

Stipendia

Ministerstvo vědy a školství Chorvatské republiky a Agentura pro mobilitu a programy EU každoročně nabízejí stipendia na studium nebo výzkum zahraničním studentům a učitelům vysokých škol.

Více informací na (https://mzo.gov.hr/highlights/calls-417/scholarships-of-the-republic-of-croatia-call-for-applications-for-the-academic-year-2022-2023/4793)

ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

Práce v Chorvatsku

Povolení k pobytu

Při pobytu kratším než 3 měsíce občan ČR (jakožto občan EU) nepotřebuje ke vstupu do Chorvatska žádná víza ani povolení k pobytu.

Povinná registrace

Pokud občan hodlá na území Chorvatska pobývat déle než 3 měsíce, má povinnost přihlásit se k pobytu na krajském (župním) policejním ředitelství nebo na policejní stanici nejpozději do 8 dnů po uplynutí 3 měsíců jeho pobytu. Policie na základě toho vydá potvrzení o přechodném pobytu.

Pracovní povolení

Pro výkon práce či zaměstnání v Chorvatsku není pro občany ČR potřeba pracovní povolení. Při výkonu práce či zaměstnání přesahujícím 3 měsíce je třeba si na základě přihlášení na policii obstarat potvrzení o přechodném pobytu za účelem zaměstnání. (Totéž platí pro pobyt delší 3 měsíců za účelem studia)

Sociální zabezpečení a daně

Čeští občané pracující v Chorvatsku podléhají zdanění příjmu v Chorvatsku. Sazby jsou progresivní ve výši 20% a 30 %. Příjmy do výše 12 500 HRK jsou osvobozeny od daně z příjmu. Do příjmu 360 tis. HRK ročně je daň ve  výši 20 %, nad 360 tis. HRK ročně pak 30 %. Kromě toho mohou obce uložit daňovou povinnost v rozsahu od 0 do 18 procent splatné daně z příjmu fyzických osob.

Migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak tento stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanost. Jestliže jste naposledy pracoval/a v jiném členském státě EU/EHP/Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti na tamním úřadu práce.

Více na EURES (https://www.uradprace.cz/chorvatsko-1)

Podpory v nezaměstnanosti

V případě nezaměstnanosti jsou všichni zaměstnanci v zaměstnání a osoby vykonávající samostatnou činnost pojištěni. Pojištění v nezaměstnanosti se získává vyplácením příspěvků na zaměstnání.

Více na EURES (https://www.uradprace.cz/chorvatsko-1)

Cestování v Chorvatsku

Dopravní předpisy

Povolená rychlost – v obci 50 km/h, mimo obec 90 km/h, na dálnici 130 km/h, na silnicích pro motorová vozidla 110 km/h

Světla – Použití tlumených světel je povinné ve dne pouze v zimním období (během platnosti zimního času), s výjimkou motorek a mopedů, u kterých platí povinnost použití světel celý rok.

Alkohol – Nový zákon povoluje 0,5 promile alkoholu v krvi řidiče.

Dálniční poplatky –     Poplatky za využití chorvatských dálnic jsou vybírány prostřednictvím mýtných bran. Mýtné musí platit všechna motorová vozidla včetně motocyklů a vozidla nad 3,5 tuny. Cenu mýtného můžete vypočítat v plánovači tras na webu hac.hr

Stopování –  Stopování je v Chorvatsku povolené bez omezení


Praktická telefonní čísla

policie

92 nebo 112

hasiči

93 nebo 112

první pomoc

94 nebo 112

silniční asistence

987

Státní svátky

1. leden

Nový rok

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoce (vždy neděle)

březen/duben, pohyblivý svátek

Pondělí velikonoční

1. květen

Svátek práce

květen, pohyblivý svátek

Nanebevstoupení Krista (6. čtvrtek po Velikonocích)

květen/červen, pohyblivý svátek

Svatodušní svátky (7. neděle a pondělí po Velikonocích)

22. červen

Den boje proti fašismu

25. červen

Den státnosti

5. srpen

Den vítězství a díkůvzdání vlasti

15. srpen

Nanebevzetí Panny Marie

1. listopad

Svátek všech svatých

25. prosinec

Vánoce

26. prosinec

Vánoce


Kouření

Od května 2009 platí v Chorvatsku zákon, dle kterého platí zákaz kouření v restauracích barech, kavárnách a klubech. Kouření je povoleno pouze na venkovních zahrádkách a terasách. Za nedodržení zákazu hrozí až 1000 kun pokuta pro kuřáka.

Autor: Euroskop
Chorvatsko Chorvatsko

Irsko

Irsko vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1973. Do Evropského parlamentu volí 13 poslanců. Irsko je členem Schengenu i eurozóny.

Fakta o Irsku

  • Oficiální název země je Republika Irsko (Poblacht na h´Éireann, Republic of Ireland)
  • Rozloha Irska je 70 273 km.
  • Hlavní město je Dublin (1,17 milionu lidí).
  • Oficiálním jazykem je irština (gaelština) a angličtina.
  • Země je administrativně rozdělena na 26 hrabství.
  • V zemi žije 4,95 milionu lidí. V zemi žije asi 10 procent imigrantů – jde hlavně o občany Velké Británie a Polska.
  • Většina obyvatel Irska jsou křesťanského vyznání (85,1 %, z toho 78,3 % římští katolíci).
  • HDP na obyvatele je v Irsku 99,239 dolarů.

 

Irsko v Evropské unii

Irský vstup do tehdy Evropských společenství (ES) měl velkou podporu. Irsko bylo v roce 1973 pod 60 procenty průměru společenství. Referendum o vstupu se konalo 10. května 1972 – svůj hlas „pro“ odevzdalo 83 procent voličů.

Zapojení do vnitřního trhu přineslo Irsku konec omezení přístupu na britský trh. Země dokázala dobře využít i strukturální fondy, hlavně v investicích do vzdělání a infrastruktury. Irsko, které řadu let trpělo problémem emigrace, se postupně stalo zemí, kam lidé naopak přicházeli práci hledat. Irský hospodářský růst však výrazně narušila hospodářská krize.

Referenda v Irsku

Irsko pravidelně dává svým občanům možnost vyjádřit se v referendech o evropských otázkách. V květnu 1987 odsouhlasili Irové připojení k Jednotnému evropskému aktu, referendem prošla v červnu 1992 i Smlouva o EU a Amsterodamská smlouva v roce 1998.

Irští voliči naopak v červnu 2001 většinou 53,9 procent odmítli Smlouvu z Nice. Opakované hlasování v říjnu 2002 již dokument podpořilo. Referendum o Smlouvě o ústavě pro Evropu bylo po jejím odmítnutí v Nizozemí a Francii odloženo na neurčito.

Lisabonská smlouva

Při vyjednávání Lisabonské smlouvy Irsko podporovalo zachování ústavního textu. V určitých oblastech však prosazovalo přidání dodatečných ustanovení. Pro irskou vládu bylo důležité zachovat jednomyslnost v daňových otázkách a ochránit irskou neutralitu ve vojenských otázkách. Irsko si vymínilo také uchování výjimečného postavení při soudní spolupráci trestních věcech a policejní spolupráci (může se rozhodovat případ od případu, zda se zapojí nebo ne).

Lisabonskou smlouvu ratifikovalo Irsko referendem jako jediná země. K hlasování 12. června 2008 přišlo 53,1 % oprávněných voličů, kteří většinou 53,4 % smlouvu odmítli.

Záruky pro Irsko

Irská vláda byla ochotna referendum opakovat pouze v případě dalších záruk, které odsouhlasili představitelé EU na summitu 11. prosince 2008. Irsko získalo příslib zachovat vlastního komisaře, byla zaručena neutralita Irska, daňová autonomie a nezpochybňování ustanovení irské ústavy, které se týkali práva na život, vzdělání a rodiny.

Záruky byly schváleny na Evropské radě 18. až 19. června 2009 formou mezivládní dohody, která nepodléhala další ratifikaci v členských státech. Na základě jednání s českým předsednictvím stanovilo Irsko 24. června 2009 termín konání druhého referenda na 2. října. V opakovaném referendu schválili Irové Lisabonskou smlouvu poměrem 67,1 ku 32,9 procenta hlasů za účasti 58 procent voličů.

Irsko již předsedalo EU sedmkrát, naposledy v první polovině roku 2013. Příští předsednictví Irsko čeká až v druhé polovině roku 2026.

1. 1. 2007 se irština stala 21. oficiálním a pracovním jazykem Evropské unie, tzn. že do ní nyní je překládána veškerá legislativa a irští zástupci ji mohou používat na setkáních Rady.

Irský eurokomisař

Současným irským zástupcem v Evropské komisi Mairead McGuinnessová, která je komisařkou pro finanční služby. V říjnu 2020 nahradila svého krajana Phila Hogana, který v srpnu toho roku rezignoval kvůli porušení koronavirových pravidel.

Bývalí eurokomisaři Irska:

  • Phil Hogan – komisař pro zemědělství a rozvoj venkova (2014-2019) a komisař pro obchod (2019-2020)
  • Máire Geoghean-Quinn – komisařka pro výzkum a inovace (2010-2014)
  • Charlie McCreevy – komisař pro vnitřní trh a služby (2004-2009)
  • David Byrne – komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele (1999-2004)
  • Pádraig Flynn – komisař pro zaměstnanost asociální záležitosti (1993-1999)
  • Ray MacSharry – komisař pro zemědělství a rozvoj venkova (1989-1992)
  • Peter Sutherland – komisař pro konkurenceschopnost, sociální věci a vzdělávání (1985-1989)

Irští europoslanci

Irsko má v Evropském parlamentu 13 poslanců.

Politický systém Irska

Irsko je parlamentní republika. V čele státu stojí prezident volený přímo na 7 let, s možností jednoho znovuzvolení. Výkonnou moc má vláda, jejíhož předsedu (Taioseach – „týšok“) na návrh sněmovny jmenuje prezident. Členové vlády na návrh premiéra schvaluje sněmovna. Rezignace předsedy vlády znamená i konec celé vlády.

Zákonodárnou moc má parlament (Oireachtas), který tvoří dvě komory – sněmovna poslanců (Dáil Éireann) a senát (Seanad Éireann). Poslanci, kterých je 166, jsou voleni na 5 let systémem jednoho přenosného hlasu. Senátorů je celkem 60, menší část z nich jmenuje premiér a část se volí na vybraných univerzitách. Většinu senátorů volí sbor volitelů tvořený poslanci sněmovny, odstupujícími senátory a členy okresních zastupitelstev.

Irský politický systém se vyznačuje dominancí pravicových a pravicově-středových stran, které však ve svých programech mají značnou dávku sociálně solidárních opatření. V Irsku také neexistuje významnější strana komunistického typu. Nejblíže by této pozici měla republikánská Sinn Féin. Chybí rovněž tradiční křesťansko-demokratická strana.

Dalším specifikem irského politického systému je prostupnost politických uskupení se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Irská ústava totiž umožňuje Irům ze Severního Irska usadit se v Irsku a požívat plných občanských práv. Nejsilnější a politicky nejdůležitější irské politické strany se však na Severu neangažují.

Irským prezidentem je od listopadu 2011 Michael Daniel Higgins.

Irským premiérem je od června 2020 Micheál Martin.

Moderní historie Irska

  • 1800 Irský parlament rozpuštěn kvůli protestům proti koruně
  • 1845-51 Série „bramborových“ hladomorů vyústila v masovou emigraci Irů především do Anglie a Spojených států, počet obyvatel se snížil o polovinu, z 8 na 4,4 milionu. Hladomor vyústil v permanentní politické, demografické a sociální změny.
  • 1880 Začátek bojů za irskou samosprávu „Home Rule“ v rámci Spojeného království
  • 1916 Velikonoční povstání proti britské vládě
  • 1919-21 Válka za nezávislost. Na jejím konci vzniká odtržením 26 hrabství na jihu a západě země Svobodný irský stát, který se stal členem Britského společenství jako nominální konstituční monarchie. Severní Irsko zůstává součástí Velké Británie.
  • 1932 Do čela Irského státu se dostává republikánská strana Fianna Fáil, vedená veteránem Éamonem de Valerou, který v roce 1937 se souhlasem Londýna mění ústavu a rozšiřuje autonomii. Název státu byl zkrácen na Irsko.
  • 1939 Za druhé světové války prosadil prezident De Valera neutralitu.
  • 1949 Konec personální unie s Velkou Británií, Irsko zůstává neutrální a nestává se členem NATO
  • 1973 Irsko členem Evropských společenství

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády


ČR v Irsku
57 Northumberland Road, Ballsbridge Dublin

Tel: +353/(0)1/6681135, 6681343, KO-6681281
Fax: +353(0)/16681660
dublin@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/dublin


Irsko v ČR

Tržiště 13, 118 00 Praha 1

Tel: 257 530 061-4
Fax: 257 531 387
pragueembassy@dfa.ie
http://www.embassyofireland.cz/


Studium a stipendia v Irsku


Vzdělávací systém

Vzdělávání v Irsku je povinné od 6 do 16 let. Důležitou roli ve vzdělávání hraje tradičně katolická církev. Většinu primárních škol spravuje církev a dotuje stát. Školní rok začíná 1. září a končí 30. června.

Vysoké školy

Irský vysokoškolský systém tvoří university, neuniverzitní vysoké školy (Institutes of Technology, Technical Colleges) a instituce pro vzdělávání učitelů (Colleges of Education). Je možné získat bakalářský, magisterský a doktorský titul.

Školné

Vzdělávání je v zemi bezplatné, platí se jen registrační poplatky a poplatky za zkoušky. Vysokoškolské vzdělání je financováno ze státních zdrojů prostřednictvím univerzitního sektoru, technologického sektoru a pedagogických škol. Některé soukromé školy však školné vybírají.

Stipendia

Irsko je členem několika mezinárodních výměnných stipendijních programů. Pro získání informací, zda v současné době existují nějaká stipendia, o která se můžete ucházet, je vhodné obrátit se na Ministerstvo školství. Některé irské univerzity a technologické instituty nabízejí omezený počet dílčích stipendijních programů. Stipendia pro zahraniční studenty jsou v Irsku poskytovány institucemi zaměřenými na cestování, vysokými školami a univerzitami, soukromými organizacemi a irskou vládou.

Více informací na Education in Ireland

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • Stipendia nabízena jednotlivými univerzitami a vysokými školami

Určitý počet stipendií pro zahraniční studenty poskytují přímo konkrétní univerzity a vysoké školy. Tato stipendia jsou udělována dle uvážení jednotlivých institucí, které si stanovují svá vlastní kritéria, na jejichž základě jsou poté stipendia udělována. Pro získání více informací je dobré obrátit se přímo na danou instituci. Informace o těchto stipendiích naleznete na stránkách Education in Ireland .


Vybrané irské univerzity

Trinity College University of Dublin

Univerzita založena roku 1592 je nejstarší univerzitou v Irsku. Dělí se do tří fakult, které nabízí studium na bakalářské, magisterské a postgraduální úrovni. Jedná se o nejlepší univerzitu v Irsku a v celosvětových žebříčcích se neustále drží v top 50. Knihovna Trinity je depozitní knihovnou povinných výtisků jak Irska, tak Spojeného království. Obsahující více než 4,5 milionu tištěných svazků a značné množství významných rukopisů. Na škole se vzdělává okolo 18.000 studentů.

University College Dublin National University of Ireland – UCD

Národní univerzita Irska je s přibližně 25.000 studenty největší univerzitou v zemi. Založena byla v roce 1854 jako Katolická univerzita. UCD je domovem pro téměř 5000 zahraničních studentů, navíc klade velký důraz na internacionalizaci irské studentské praxe – snaží se co nejlépe připravit všechny UCD studenty pro jejich budoucí zaměstnání a život. UCD drží hlavní pozici ve financování národního výzkumu.

University College Cork National University of Ireland – UCC

Univerzita byla založena v roce 1845 pod původním názvem „Queen’s College“ ve městě Cork. UCC navštěvuje přes 17.000 studentů a je členěna do čtyř fakult: Umění, keltská studia a sociální vědy, Podnikání a právo, Medicína a zdraví, Strojírenství a potravinářství. Na škole studuje přes 2.400 zahraničních studentů. UCC je domovem hlavních národních výzkumných institutů a středisek.

Další univerzityDublin City UniversityUniversity of LimerickNational University of Ireland GalwayDublin Institute of TechnologyNational University of Ireland MaynoothWaterford Institute of Technology,


Brú na Bóinne patří mezi největší seskupení megalitických památek v Evropě. Neolitické památky vznikly pravděpodobně čtyři tisíce let př.n.l. Jde o hrobky Newgrange, Knowth a Dowth a množství dalších menhirů. V roce 1993 byl celý komplex zařazen do světového dědictví UNESCO (foto: wikipedia)

Práce v Irsku


Povolení k pobytu

Pokud budete v zemi méně než 3 měsíce, nemáte žádné ohlašovací povinnosti.

Registrace

Přijedete-li do Irska na delší dobu než jsou 3 měsíce, můžete si zažádat o tzv. povolení k pobytu (v některých případech může být vyžadováno). Vaši žádost vyřídí v Dublinu kancelář registrace cizinců (The Aliens Registration Office), v ostatních oblastech místní policejní stanice (the local Garda Síochána District). Při žádosti o povolení k pobytu bude potřeba platný cestovní pas nebo občanský průkaz, fotografie a vyplněná žádost, kde část potvrdí zaměstnavatel (v případě pobytu za účelem zaměstnání). Podle toho, jste-li student, podnikatel, důchodce, zájemce o zaměstnání atd. doložíte ještě různé další dokumenty.

Všichni, kteří v Irsku hledají práci, musí zažádat o irské číslo PPS (Personal Public Service), které vám poskytne místní oddělení Ministerstva sociálních a rodinných věcí.

Pracovní povolení

Irská republika neuplatňuje žádná omezení přístupu na trh práce pro občany ČR, není tedy nutné pracovní povolení.

Uznávání kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v Irsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

Pro sociální podporu závislou na vyšetření sociální potřebnosti se bude ověřovat místo trvalého bydliště. Obecněji řečeno, za osobu nemající trvalé bydliště v daném státě se bude pokládat ten, kdo v něm nežije alespoň dva roky. Občané z nových členských států (i ČR), kteří získají zaměstnání, budou obvykle čerpat z programů sociálního zabezpečení založených na pojištění, pokud odpracovali určitou dobu v zaměstnání na plný úvazek a platili příspěvky na sociální pojištění. Přístup k jednotlivým dávkám je tedy podmíněn splněním podmínek podle irských předpisů.

PPS číslo se používá pro účely sociálního pojištění z výdělku a daní, slouží pro účely čerpání sociálních dávek, příspěvků, zdravotní péče a služeb z oblasti vzdělávání. Všechny příspěvky v Irsku se budou pod toto číslo zaznamenávat. Pokud začnete v Irsku pracovat, dejte svému zaměstnavateli Vaše PPS číslo, aby mohl oznámit daňovému úřadu, že jste začali pracovat.

Dále si vyřiďte „žádost o placení záloh na daň“. Je vhodné zařídit si tyto náležitosti co nejdříve po započetí prácePokud tak neuděláte, vystavujete se nebezpečí placení vyšší daně z příjmu!

Obecně, všichni zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné, které jsou starší 16-ti let, přispívají do sociálního systému PRSI (Pay Related Social Insurance). Příspěvky se procentuálně vypočítávají z hrubého měsíčního příjmu dělí se do různých kategorií, také podle druhu práce, kterou vykonáváte. PRSI příspěvky se skládají z příspěvků zdravotních a sociálních. Platbu příspěvků PRSI zajišťuje zaměstnavatel.

V Irsku existují dva typy danění příjmů – ‚Pay As You Earn‘ (PAYE) pro zaměstnance a ‚Self-assesment‘ (vlastní přiznání daní) pro podnikatele. Pod systémem PAYE bude Váš zaměstnavatel strhávat daně přímo z Vaší mzdy. Existují samozřejmě i odpočitatelné částky z daní a sazby daní se liší např. podle výše příjmu.


Cestování v Irsku


Zajímavé události v Irsku

okolo 17.března

Den Sv. Patricka

obrovské oslavy v Dublinu – svátek slaví život muže, který přinesl do Irska katolicismus – je to den, kdy každý chce být Irem! – tradiční přehlídky a divoké oslavy, včetně pouličního divadla, ohňostrojů a hudby (St Patrick’s Day Website)

konec dubna

Keltský festival

cílem je podpořit lepší vztahy mezi keltskými národy v Irsku, Skotsku, Bretaňi, ostrovu Mann, Cornwallu a Walesu – oslava keltské kultury s průvody, hudbou, tancem a sportem (Pan Celtic Festival Website)

druhá polovina května

Fleadh Nua Festival

festival se koná ve městě Ennis – koncerty, hudba, zpěv a taneční soutěže (Fleadh Nua Festival Website)

počátek června

Květinový festival

největší zahradnická výstava v Irsku je populární pětidenní akcí, která se koná každý rok ve Phoenix parku v Dublinu (Bloom Festival Website)

počátek července

Oxegen

největší a „nejzelenější“ irský hudební festival konající se na závodišti Punchestown v hrabství Kildare s průměrnou návštěvností kolem 90.000 lidí za den

poslední neděle v červenci

Reek Sunday

zdolávání poutní stezky na posvátnou horu Croagh Patrick, zaslíbenou sv. Patrikovi, patronu Irska – někteří poutníci zdolávají vrchol i bez bot – v roce 441 tady dle vyprávění sv. Patrik držel 40 denní půst a modlil se za Iry – na konci půstu shodil dolů stříbrný zvon, jehož zvuk setřásl démona z oblohy a vypudil hady z Irska

druhá polovina srpna

Růže z Tralee festival

mezinárodní soutěž, která se slaví napříč irskou komunitou po celém světě – festival čerpá inspiraci z balady z 19. století o ženě jménem Marie, která kvůli její kráse byla nazývána Růží z Tralee – zvítězí ta žena, která nejlépe odpovídá atributům obsaženým v písni, je tedy „krásná a spravedlivá“

přelom srpen/září

Festival v dohazování

festival s dlouhou historií ve městě Lisdoonvarna – největší událostí pořádanou pro nezadané – doprovázen opojnou směsí hudby, tanců, dostihy a BBQ mistrovstvím (Lisdoonvarna Matchmaking Festival Website)

přelom srpen/září

Electric Picnic

umělecký a hudební festival ve městě Stradbally – festival získal široké mezinárodní uznání a bývá měsíce do předu vyprodán – spíše zaměřen na elektronický druh muziky (Nick Cave, Björk, The Chemical Brothers, Sex Pistols, atd.) (Electric Picnic Website)

konec srpna

Národní mistrovství v orbě

venkovská soutěž konající se v různých částech Irska od roku 1931 – festival je největší evropskou událostí pod širým nebem v oblasti zemědělství (National Ploughing Association Website)


Dopravní předpisy

Pozor, jezdí se vlevo, předjíždí se zprava a na kruhovém objezdu je přednost zprava!

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 60-100 km/h (dle značení) mimo obec, 120 km/h na dálnici

Světla – potkávací světla musí být použita za špatné viditelnosti. Motocykly musí používat potkávací světla během dne po celou dobu

Alkohol – v současné době povolené množství alkoholu při řízení: 0,8 ‰.

Povinné vybavení – používání bezpečnostních pásů je povinné na předních i zadních sedadlech (pokud je jimi vozidlo vybaveno). Děti do 12ti let nesmí sedět na předním sedadle, pokud nemají vhodný speciální bezpečnostní systém upravený na jejich velikost.

Dálniční poplatky – irské silnice a dálnice jsou většinou bez poplatku.

Zpoplatněny jsou úseky : M1 Gormanston – Monasterboice (1,90 euro) , M4 Kilcock – Enfield – Kinnegad , M50 Dublinský okruh mezi odbočkami 6 a 7 je zpoplatněn za 3 eura.

Stopování a chodci – stopování je v Irsku povoleno.


Praktická telefonní čísla

999 nebo 112 – Tísňová volání (policie, hasiči, záchranná služba, pobřežní hlídky)

1850 – 661 771 – 24 hod. linka pomoci Irish Tourist Assistance Service


Obvyklá pracovní doba

Pracovní doba je vesměs od 9 do 17 hodin. Maximální průměrná pracovní doba v Irsku je stanovena na 48 hodin týdně. Tento průměr se počítá za čtyřměsíční referenční období pro většinu profesí. Pro pracovníky v nemocnicích, síťových odvětvích, na letištích, v přístavech, věznicích a zemědělství je tato doba šestiměsíční.

Otvírací doba obchodů

Banky: po – pá od 10:00 do 12:30 a od 13:30 do 16:00

Úřady: po – pá od 9:00 do 17:00

Obchody: po – so od 9:00 do 17:30/18:00

Banky mají otevřeno od 10 do 16 hodin. Prodejní doba obchodů je značně variabilní. Čím větší nebo na turisty více zaměřená prodejna a více exponované místo, tím větší pravděpodobnost večerního, sobotního i nedělního prodeje. Některé obchodní domy jsou otevřeny ve čtvrtek a v pátek do 21.00 hod.

Kouření

Irsko bylo první zemí Evropské unie, které přistoupilo k plošnému zákazu kouření v restauracích. Stalo se tak v roce 2004. Kouření je zcela zakázáno na pracovištích, včetně barů a restaurací (tam mohou být vyčleněny zvláštní místnosti) a ve veřejné dopravě. Od 1. července 2009 jsou v Irsku zakázány „in-store“ reklamy na tabákové výrobky a vystavování tabákových výrobků v maloobchodních prodejnách.

Státní svátky

1. ledna

Nový Rok

17. března

Den sv. Patrika

pohyblivý svátek

Velký pátek

pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí

1. květnové pondělí

Early May Bank Holiday

1. červnové pondělí

June Bank Holiday

1. srpnové pondělí

August Bank Holiday

poslední pondělí v říjnu

Všech svatých

25. – 26.12.

Vánoční svátky

Autor: Eurofon, Euroskop
Irsko Irsko

Itálie

Itálie je členem Evropské unie od 1. ledna 1952, je jedním ze zakládajících členů. Do Evropského parlamentu volí 76 poslanců. Itálie je členem Schengenu a eurozóny.

Fakta o Itálii

  • Oficiální název země je Italská republika (Repubblica Italiana).
  • Rozloha Itálie je 301 340 km.
  • Hlavní město je Řím (4,3 milionu obyvatel).
  • Oficiálním jazykem je italština. V oblastech se zvláštní autonomií němčina, francouzština, slovinština.
  • Země je rozdělena na 20 regionů a 107 provincií.
  • V zemi žije 59 milionů obyvatel. Většina patří mezi původní Italy, jinak zde žijí také malé enklávy německých, francouzských, slovinských, albánských a řeckých Italů.
  • Většina obyvatel (80%) se hlásí k římsko-katolické církvi. Dalších 10% jsou protestanté, židé a muslimové.

Itálie v Evropské unii

Itálie je zakládajícím členem EU. Už od 50. let byla zastáncem myšlenky unie evropských států a právě proto podnítila řadu důležitých kroků na cestě ke sjednocené Evropě. Historičtí političtí představitelé jako Alcide de Gasperi, Luigi Einaudi, Carlo Sforza, Gaetano Martino, Altiero Spinelli nebo Guido Carli jsou důkazem zájmu obyvatel Itálie o evropské záležitosti.

V červnu roku 1955, necelý rok po odchodu premiéra Alcida de Gasperiho (jednoho z otců evropského projektu vedle Jeana Monneta, Roberta Schumana a Konrada Adenaurera) se v Mesině uskutečnila konference, která měla mít významný vliv na utváření evropských dějin. Italský ministr zahraničí Gaetano Martino a jeho protějšky z Belgie, Francie, Lucemburska, Německa a Nizozemí se zde rozhodli zahájit proces evropské ekonomické integrace, jež se měla stát nástrojem uskutečnění budoucí politické unie. Konference umožnila vznik Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratomu).

Pozornost Evropy se na Itálii upřela při jejím předsednictví v druhé polovině roku 1990. Tehdy byly položeny základy pro zavedení společné evropské měny a také bylo stanoveno datum přechodu k druhé etapě hospodářské a měnové unie (1. leden 1994). Mimořádný summit Společenství v Římě, kterému předsedal Giulio Andreotti, vyjádřil vůli ES postupně se transformovat v politickou unii (EU).

V zakládajících zemích Evropských společenství nebyl vstup zemí do nich potvrzován v referendu. Pokud jde o evropské záležitosti, týká se jich italské referendum z 18. června 1989, v němž se Italové vyjadřovali k návrhu, aby Evropská společenství měla vlastní vládu odpovědnou parlamentu a aby Evropský parlament vypracoval evropskou ústavu. 89 % zúčastněných voličů bylo pro. Smlouva o ústavě pro Evropu byla ratifikována parlamentem, stejně jako je Lisabonská smlouva. Ústava se věnuje referendu v čl. 75. Jde o tzv. zrušovací (derogační) referendum, které umožňuje, aby byl zákon přijatý parlamentem dodatečně posouzen občany a případně zrušen.

Itálie ratifikovala Lisabonskou smlouvu 31. července 2008. jako čtyřiadvacátý členský stát. Pro dokument v parlamentu hlasovalo 551 poslanců.

Předsednictví Rady převzala Itálie v druhé polovině roku 2014. V Triu byla s Litvou a Lucemburskem. Další předsednictví ji čeká až v první polovině roku 2028.

Italský eurokomisař

Zástupcem v Evropské komisi nominovaným za Itálii je Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství.

Bývalými italskými eurokomisaři jsou:

  • Federica Mogherinová – Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyní Komise (2014-2019)
  • Ferdinando Nelli Feroci– komisař pro průmysl a podnikání (2014-2014)
  • Antonio Tajani– místopředseda pro dopravu (2008-2010) a místopředseda pro průmysl a podnikání (2010-2014)
  • Franco Frattini– místopředseda pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost (2004-2008)
  • Romano Prodi– předseda Evropské komise (1999-2004)
  • Mario Monti– komisař pro vnitřní trh, služby, cla a daně (1995-1999) a pro soutěž (1999-2004)
  • Emma Boninová– komisařka pro spotřebitelskou politiku a rybolov (1995-1999)
  • Ranniero Vanni d´Archirafi– komisař pro institucionální reformu, vnitřní trh a podnikání (1993-1994)
  • Antonio Ruberti– místopředseda pro vědu, výzkum, technologický rozvoj a vzdělání (1993-1994)
  • Filippo Maria Pandolfi– místopředseda pro vědu, výzkum, rozvoj, telekomunikace a inovace (1989-1992)
  • Carlo Ripa di Meana– komisař pro institucionální reformy, informatiku, kulturu a turismus (1985-1989) a pro životní prostředí, energetiku, a poté pro životní prostředí a jadernou bezpečnost (1989-1992)
  • Lorenzo Natali– místopředseda pro kooperaci, rozvojové záležitosti a rozšiřování (1985-1989)

Italští europoslanci

Itálie má 76 křesel poslanců v Evropském parlamentu.

Politický systém Itálie

Itálie je republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen nepřímo na zasedání obou parlamentních komor, a to na dobu sedmi let. Výkonnou moc má vláda neboli Rada ministrů v čele s premiérem.

Italský parlament je dvoukomorový a volený na pět let. Tvoří ho Sněmovna poslanců, která má 630 členů a Senát. Ten má 315 volených senátorů a 5 doživotních, které jmenuje prezident. Doživotní senátoři jsou bývalí italští prezidenti.

Italským prezidentem je od února 2015 Sergio Mattarella.

Předsedou vlády je od února 2021 Mario Draghi.

Moderní historie Itálie

  • 1861 – Vyhlášení italského království. Prvním králem se stal Viktor Emanuel II. ze savojské dynastie (od roku 1849 vládce Piemontu a Sardinie). Mimo italské království zůstala díky ochraně Francie část papežského státu a také Benátsko.
  • 1866 – Po válce s Rakouskem získala Itálie Benátsko. Zisk území byl hlavně důsledkem porážky Rakouska ve válce s Pruskem, protože boje na pevnině i na moři Italové pohráli (bitva u Custozzy a námořní střetnutí u ostrova Vis).
  • 1870 – Zánik papežského státu, dokončení procesu sjednocování Itálie (tzv. Risorgimento). Hlavním městem Itálie se stává Řím.
  • 1896 – Porážka italské armády v bitvě u Aduwy. Neúspěch Itálie ve snaze podílet se na „boji o Afriku“ obsazením dnešní Etiopie (Habeš). Italové si udrželi kontrolu na většinou Somálska a pobřežní Eritreou.
  • 1911-12 Tripoliská válka. Italská armáda obsadila území dnešní Libye, které patřilo Osmanské říši. Dalším územním ziskem byo souostroví Dodekanés v Egejském moři, jehož centrem byl ostrov Rhodos.
  • 1915 – Itálie vstoupila do 1. světové války na straně Dohody.
  • 1922 – „Pochod na Řím“. Vůdce italských fašistů Benito Mussolini je jmenovám předsedou vlády. Začíná první období fašistické diktatury.
  • 1929 – Lateránské dohody mezi Itálií a papežem, vznik Vatikánu.
  • 1935-36 Italská armáda zahájila agresi proti Habeši. Okupace země trvá až do roku 1941.
  • 1939 – Itálie obsadila Albánii, kde měla od 20. let silný vliv.
  • 1940 – Začátek neúspěšné invaze proti Řecku. Italská armáda zvítězila až v roce 1941, kdy se do operací zapojila německá armáda.
  • 1940 – Vstup Itálie do 2. světové války na straně Německa. Zahájení vojenských operací v severní Africe.
  • 1943 – Po invazi Spojenců na Sicílii se Itálie pokusila vystoupit z války. Mussolini byl sesazen a zatčen. Nová vláda pod vedením maršála Pietra Badoglia podepsala za zády Němců příměří. Po jeho vyhlášení německá armáda bleskově obsadila sever a střed Itálie, včetně Říma. Mussolini byl osvobozen při operaci německých výsadkářů a postaven do čela tzv. Republiky Salo. Boje v Itálii skončily až v roce 1945.
  • 1946 – Italské království nahrazeno republikou
  • 1949 – Itálie zakládajícím členem NATO
  • 1958 – Itálie členem EHS

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády

ČR v Itálii
Via dei Gracchi 322

00192 Roma
Tel: +39 063609571
rome@embassy.mzv.cz
http://www.mzv.cz/rome


Itálie v ČR

Nerudova 20, Praha 1 – Malá Strana

118 00
Tel: +420 233 080 111
ambasciata.praga@esteri.it
http://www.ambpraga.esteri.it/

Studium a stipendia v Itálii


Vzdělávací systém

Povinná školní docházka začíná v 6 letech věku a trvá 12 let, případně do doby, kdy daný jedinec získá profesní kvalifikaci na základě nejméně tříletého programu do věku 18 let. Školní rok začíná v září a končí v červnu. Školy jsou otevřené 5 nebo 6 dní v týdnu podle interních organizačních předpisů.

Vysoké školy

Vysokoškolské vzdělávání zahrnuje univerzity, univerzitní instituty, polytechniky, akademie, konzervatoře, vysokoškolské profesní vzdělávání a přípravu a další typy neuniverzitního vysokoškolského vzdělávání. Přijetí na univerzitu a další vysokoškolské instituce je podmíněno složením státní zkoušky na vyšší sekundární úrovni nebo získáním zahraniční kvalifikace, která musí být oficiálně uznána.

Školné

Zápisné, poplatky a příspěvky, si každá vysokoškolská instituce stanoví individuálně v souladu s její finanční samostatností. Výše poplatků a příspěvků pro každý studijní obor je stanovena představenstvem dané univerzity. Je však důležité vědět, že:
● minimální poplatek za zápis je dán zákonem (každým rokem se mírně mění)
● dekretem prezidenta republiky z roku 1997 byl vytvořen maximální příspěvkový strop na pokrytí nákladů na správu a služby. Tento strop nesmí překročit 20% státních prostředků přidělených vysokým školám.
Průměrné studentské poplatky se pohybují mezi 850 – 1000 € ročně. Doktorandi, kteří obdrží grant od univerzity, poplatky naplatí.

Stipendia

Všichni mezinárodní studenti mají nárok na stejné služby jako studenti italští. To platí jak pro stipendia, tak studentské půjčky, bydlení, jídlo a jízdenky. Tyto služby jsou řízeny DSU úřadem (Diritto allo studio universitario – úřad pro právo na vzdělání). Máte-li v plánu studovat na nějaké konkrétní univerzitě, je vhodné kontaktovat přímo její kancelář a zjistit, jaké služby jsou vám k dispozici.

Zdroj: Study in Italy

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • Zahraničí stipendia nabízené na základě mezinárodních smluv

O stipendium se mohou ucházet studenti magisterských a doktorských studijních programů, mladí vědečtí pracovníci a případně studenti vyšších ročníků bakalářských studijních programů. Ministerstvo zahraničních věcí Italské republiky, které je plátcem stipendia, požaduje on-line registraci uchazečů. 

Vybrané italské univerzity

 

Università di Bologna

Boloňská univerzita je nejstarší univerzitou na světě, založenou pravděpodobně již roku 1088. Univerzitu navštěvuje přibližně 100.000 studentů v rámci 23 fakult a může se pyšnit absolventy takových jmen, jako jsou např. Dante Alighieri, Francesco Petrarca či Mikuláš Koperník. Informace pro mezinárodní studenty naleznete zde.

Università di Pisa

Universita nacházející se v italském městě Pisa patří k nejstarším v Evropě (založena roku 1343). V současné době je členěna do 11 fakult (Zemědělství, Ekonomika, Inženýrství, Cizí jazyky a literatura, Právo, Filozofie, Matematika, fyzika, informatika a přírodní vědy, Lékařství a chirurgie, Farmacie, Politické vědy, Veterinární lékařství) a vzdělává se zde kolem 57.000 studentů. Jejím asi nejznámějším absolventem byl astronom a fyzik Galileo Galilei, který zde i vyučoval.

Università degli Studi di Roma La Sapienza

Universita se nacházív Římě byla založena roku 1303 papežem Bonifácem VIII. S téměř 150.000 studenty se jedná o největší evropskou univerzitu. Univerzita se člení do 21 fakult a je významným italským centrem výzkumu.

Další univerzityUniversità degli Studi di PadovaUniversità degli Studi di FirenzeUniversità degli Studi di MilanoUniversità degli Studi di Roma Tor VergataUniversità degli Studi di TorinoUniversità degli Studi di Genova


Centrem Vatikánu a jedním z center Říma je náměstí svatého Petra. Na náměstí, jehož konečnou podobu vytvořil v 17. století Gianlorenzo Bernini, se vejde až 400 tisíc lidí (wikipedia)

Práce v Itálii

Povolení k pobytu

Chcete-li v Itálii pobývat méně než 3 měsíce, nepotřebujete povolení k pobytu.

Registrace

Občané EU, kteří pobývají na území Itálie déle než tři měsíce, mají povinnost nahlásit svůj pobyt na místním obecním úřadě. Registrační poplatek je 14,62 €. K nahlášení pobytu je třeba předložit doklad totožnosti (pas, občanský průkaz) a jeden z následujících dokladů: pracovní smlouvu/ doklad o studiu/ doklad opravňující k podnikatelské činnosti/ potvrzení o dostatku finančních prostředků a o zdravotním pojištění.

Pracovní povolení

Občané České republiky mohou na území Itálie pracovat bez pracovního povolení.

Uznávání kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

Pokud máte v úmyslu v Itálii pracovat nebo pobývat déle než 3 měsíce, potřebujete získat číslo sociálního zabezpečení (codice fiscale). O číslo se žádá na místním finančním úřadu (Agenzia delle Entrate).


Cestováni v Itálii

Zajímavé události v Itálii

přelom únor/březen

Venice Carneval

v průběhu karnevalu jsou Benátky plné dobových kostýmů, zábavy a trhů – karneval začíná dva týdny před popeleční středou a končí na masopustní úterý – jednou z nejdůležitějších událostí festivalu je soutěž o nejlepší masku (Carnevale di Venezia Website)

19. březen

Palio dei Somari

závod oslů konající se v Torrita di Siena (středověká vesnice blízko Sieny v Toskánsku) na den svatého Josefa – součástí festivalu je také historický průvod (Palio dei Somari Website)

21.duben

Narozeniny Říma

datum založení Říma (v 753 př.n.l.) – festivaly, koncerty a speciální akce – ohňostroj nad řekou Tiberou a gladiátorské hry v okolí fóra

1.květen

Sagra di Sant Efisio

jeden z nejvýznamnějších festivalů na Sardinii – barevný 4-denní průvod putující z Cagliari k románskému kostelu sv. Efisia na pláži v Nora – zdobené vozy tažené voly doprovázejí svatou sochu v průvodu za doprovodu jídla a tanců (Festa di Sant’Efisio Website)

počátek května

Calendimaggio – Májová slavnost

slaví se v Assisi (Umbrie) – festival navozuje středověkou a renesanční atmosféru dobovými kostýmy – divadelní představení, koncerty, tance, průvody, lukostřelba, kuše, květinové dekorace, svítilny a svíčky (Calendimaggio Website)

počátek května

Giro d’Italia

druhý nejstarší a nejtěžší cyklistický etapový závod založený v roce 1909 podobný Tour d’France – závodí se v malebné italské krajině

17.červen

Historická regata sv. Ranieri

čtyři lodě, po jedné z každého okresu v Pise, se plaví v peřejích řeky Arno – jakmile loď dorazí do cíle, jeden z mužů vyšplhá po 25 stop dlouhém laně a pozvedne vlajku vítězství

polovina června – konce srpna

Arena di Verona Festival

venkovní operní představení a koncerty – aréna byla postaven v 1. století př.n.l, a jedná se o třetí největší římský amfiteátr na světě (Verona Arena Website)

přelom červen/červenec

Mistrovství světa ohňostrojů

Mistrovství ohňostrojů se koná v San Remu

2.červenec

Slavnosti Černé Madony

ve zajímavém městě Matera s jeskynním obydlím v regionu Basilicata v jižní Itálii – obrovské plavidlo proplouvá se sochou Černé Madony skrz město – v závěru je socha zničena a upálena za doprovodu velkolepých ohňostrojů (Festa della Madonna Bruna Website)

první víkend v srpnu

Toskánský sluneční festival

nejlepší letní umělecký festival hostící známé umělce a hudebníky – hudba, výstavy, výtečná kuchyně, toskánská vína a wellness ve městě Cortona

druhá neděle v září

Madona moře

festival Panny Marie na moři se slaví na Sicílii v obci Patti – zlatá socha Madony je vyslána v průvodu k moři – poté se koná banket – na dřevěném uhlí se roštuje jehněčí – tanec, hudba, jídlo, víno

12.září

Juliiny narozeniny

narozeniny Julie (Romeo a Julie) oslavovány ve městě Verona – den plný průvodů, tanců a zábavy


Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90 km/h na silnicích druhé třídy,110 km/h na silnicích pro motorová vozidla, 130 km/h na dálnici

Světla – svícení potkávacími nebo denními světly ve dne i v noci je povinné mimo obce pro všechna motorová vozidla. V tunelu je svícení povinné. Povinně musí svítit všechna vozidla na dálnicích. Zadní světla do mlhy se mohou používat pouze při viditelnosti nižší než 50m. Mopedy a motocykly jsou povinny svítit vždy.

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení 0,5 ‰ u řidičů s praxí, popř. 0,0 ‰ u začínajících řidičů do 21 let s praxí kratší než 3 roky

Povinné vybavení – použití bezpečnostních pásů je povinné. Děti do 12 let a do 150 cm výšky musí používat ochranný systém (bezpečnostní pás nebo sedačku). Je nutné mít výstražný trojúhelník. Je povinností nosit reflexní vestu vždy již při vystoupení z vozu mimo obec: toto ustanovení neplatí pro motocykly, nebo mopedy a při stání v zastavěné ploše.

Dálniční poplatky – na některých dálnicích se neplatí žádné poplatky, na jiných je poplatek zahrnut do celkové sumy za používání dálnic nebo se platí samostatný poplatek. Konkrétní výše poplatků na italských dálnicích je závislá na vzdálenosti a kategorii vozidla. 

Stopování a chodci – Stopování je na italských dálnicích a čtyřproudých silnicích zakázáno.


Praktická telefonní čísla

113 (112) – policie
118 (112) – první pomoc
115 (112) – hasiči
116 – Pomoc motoristům – autoklub


Obvyklá pracovní doba

Zákonem je stanovená 40ti hodinová týdenní pracovní doba. Maximální týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout 48 hodin. Typický italský pracovní den začíná v 8.00 nebo 9.00 hod. do 13.00 hod. a od 15.00 hod do 18.00 nebo 19.00 hod., od pondělí do pátku.

Obvyklá doba obchodů

Banky: po – pá od 8:30 do 13:30 a od 15:00 do 16:00

Úřady: po – pá od 8:00 do 14.00

Obchody: po – so od 8:30(9:00) do 13:00 a od 15:30(16:00) do 19:30(20:00)

Restaurace mají často od 15 hodin do 19:30 zavřeno. V severní Itálii (Milan, Turin, Venice) jsou polední přestávky o něco kratší a zavírá se o něco dříve. Během týdne jsou obchody vždy na půl dne zavřeny. Příslušný den, kdy je dopoledne nebo odpoledne zavřeno, není ve všech krajích stejný.

Kouření

Přísný zákaz kouření ve veřejných prostorech. Od roku 2005 platí legislativa zajišťující nekuřácká pracoviště, a to včetně barů a restaurací, kde však mohou být vyčleněny oddělené uzavřené (větrané) místnosti pro kuřáky. 

Státní svátky

1. leden

Nový rok

6. leden

Tři Králové

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí

25. duben

Den Osvobození

1. květen

Svátek práce

2. červen

Založení republiky

15. srpen

Nanebevzetí panny Marie

1. listopad

Svátek všech svatých

8. prosinec

Památka neposkvrněného početí panny Marie

25. prosinec

Boží hod

26. prosinec

Svátek sv. Štěpána

Autor:  Eurofon, Euroskop
Itálie Itálie

Kypr

Kypr je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 6 poslanců. Kypr není členem Schengenu, od roku 2008 je členem eurozóny.

 

Fakta o Kypru

  • Oficiální název země je Republika Kypr (Kipriaki dimokratia, Kibris Cumhuriyeti).
  • Rozloha Kypru je 9 251 km.
  • Hlavní město je Nikósie (326 739 obyvatel).
  • Oficiálními jazyky jsou řečtina a turečtina. Často se zde používá i angličtina.
  • Země je administrativně členěna na 6 distriktů.
  • V zemi žije 838,897 lidí. Řekové tvoří 77%, Turkové pak 18% obyvatel.
  • K řecké ortodoxní církvi se hlásí 89.2 % Kypřanů, 2.9 % k římsko-katolické církvi, 2 % k protestanské církvi a 1,8 % Kypřanů se pak označuje za muslimy.
  • HDP na hlavu je na Kypru 42,832 dolarů.

 

Kypr v Evropské unii

Dlouhodobým cílem vlády v Nikósii byl vstup do evropských struktur (advokátem kyperského vstupu bylo zejména Řecko). Již v roce 1973 vstoupila v platnost asociační dohoda mezi Kyprem a Evropským hospodářským společenstvím a v roce 1988 vstoupil v platnost dodatečný protokol o vytvoření celní unie.

Žádost o členství v Evropských společenstvích podal Kypr 4.7.1990, o zahájení předvstupních rozhovorů bylo rozhodnuto na lucemburském summitu v roce 1997. Za tímto rozhodnutím stálo úsilí Řecka, které se snažilo posílit svou pozici v oblasti vůči Turecku (zároveň bylo rozhodnuto, že Turecko nebude zařazeno do druhé vlny rozšíření).

Na toto rozhodnutí reagovali zástupci kyperských Turků snahou získat mezinárodní uznání pro svůj „stát“ a přerušením rozhovorů o státoprávním uspořádáním.

Promarněnou šancí na vyřešení desítek let trvajícího sporu o státoprávním uspořádání bylo odmítnutí tzv. Annanova plánu. Plán měl za cíl vstup sjednoceného Kypru do EU.

Otázku vstupu Kyperské republiky do Evropské unie řeší protokol č.10 Přístupové smlouvy. Z tohoto protokolu vyplývá, že do Evropské unie vstupuje Kyperská republika jako celek (včetně území, které vláda v Nikósii nemá pod efektivní kontrolou, tzn. území tzv. Severokyperské turecké republiky). Na území pod kontrolou úřadů TRNC nebudou až do vyřešení „kyperského problému“ aplikovány tzv. acquis. Podle protokolu 10 nepředstavuje demarkační linie mezi entitami vnější hranici EU. Na druhé straně je uznána nutnost zavést speciální pravidla pro pohyb osob, zboží a služeb.

V praxi to znamená, že občané severního Kypru mohou využívat např. volného pohybu osob, pokud zažádají o vydání pasu Kyperské republiky (v praxi obvykle mají pas TRNC a Turecka).
Lisabonská smlouva byla přes odpor vládní strany AKEL kyperským parlamentem ratifikována 3. července 2007.

Kypr podporuje rozšiřování Unie, a to o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a další země západního Balkánu. Co se týče Turecka, není možný jeho vstup do EU, aniž by se vyřešila kyperská otázka a Turecko Kyperskou republiku uznalo. Ovšem toto uznání a vyřešení problému ještě není zárukou vstupu.

Předsednictví Rady převzal Kypr v druhé polovině roku 2012. V Triu byl spolu s Dánskem a Irskem. Další předsednictví Kypr čeká v první polovině roku 2026.

Kyperský eurokomisař

Komisařkou nominovanou za Kypr je Stella Kyriakidesová, která má na starosti oblast zdraví.

Bývalí eurokomisaři nominovaní za Kypr:

  • Chrystos Stylianides – komisař pro humanitární pomoc a krizový management (2014-2019)
  • Androula Vassiliouová – komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež (2009-20014) a pro zdraví (2008-2009)
  • Markos Kyprianou – komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů (2004-2007) a pro zdraví (2007-2008) a pro rozpočet (2004)

Kyperští europoslanci

Kypr má 6 poslanců v Evropském parlamentu.

Politický systém Kypru

Kypr sestává ze dvou území, které je nutné rozlišovat. jedná se o mezinárodně uznanou Kyperskou republiku (s mezinárodně uznanou vládou v Nikósii oficiálně zastupující celý stát vzniknuvší na základě dohod garančních mocností – Velké Británie, Turecka a Řecka – v roce 1960) a Severokyperskou tureckou republiku, která je uznána pouze Tureckem.

Režim Kyperské republiky má prezidentskou formu. Prezident je volený na 5 let stojí v čele vlády i státu. Výkonnou moc má vláda, která je jmenovaná prezidentem. Ten je navíc jejím předsedou.

Kyperským parlamentem je Sněmovna reprezentantů (Vouli Antiprosópon/Temsilciler Meclisi). Ta je tvořena 59 členy volenými na základě proporčního systému na pět let. Řecké komunitě je vyhrazeno 56 mandátů, 3 mandáty jsou alokovány zástupcům Maronitů, Římsko-katolické církve a arménské minoritě. 24 křesel je určeno zástupcům turecké komunity (v praxi jsou opět tyto posty neobsazeny, stejně jako veškeré posty garantované tureckému státotvornému etniku v armádě, administativě, soudnictví atd.

Kyperským prezidentem je Nicos Anastasiades, který zároveň vede i kabinet. Parlamentní volby proběhly v roce 2021 a zvítězili v nich konzervativci z Demokratického shromáždění.

Moderní historie Kypru

  • 1878 – Britové získávají od Osmanské říše ostrov do správy. Turci si nad ním ale uchovávají formální suverenitu.
  • 1914 – Po vstupu Turecka do 1. světové války na straně Německa připojuje Velká Británie ostrov ke své koloniální říši. Turecko uznalo tento stav až Lausanneskou smlouvou v roce 1923. Nadvláda Velké Británie trvala do roku 1960.
  • 1960 – Kypr získává nezávislost. Prezidentem se stal vůdce kyperských Řeků na ostrově, arcibiskup Makarios. Velká Británie si ponechala v držení vojenské základny Akrotiri a Dhelekia, které ovládá dodnes.
  • 1961 – Členství v Commonwealthu
  • 1964 – Na ostrově začíná působit mírová mise OSN, etnický konflikt mezi kyperskými Řeky a Turky, ve kterém se angažují také jejich „domovské“ státy, ale pokračoval.
  • 1974 – V jižní řecké části ostrova došlo k vojenskému puči proti arcibiskupu Makariovi. Svržení prezidenta s cílem sjednotit ostrov s pevninským Řeckem (hnutí Enossis), vyvolalo invazi Turecka na severovýchodní část Kypru. Kypr je definitivně rozdělen nárazníkovou zónou (tzv. Zelená nebo Attilova linie). Dělící čára prochází i hlavním městem Nikósií, podobně jako za studené války Berlínem.
  • 1983 – Vůdce kyperských Turků Rauf Dentaš vyhlašuje Severokyperskou tureckou republiku. Její nezávislost doposud uznalo pouze Turecko.
  • 2004 – Neúspěšné referendum o sjednocení ostrova. V případě přijetí plánu OSN měla vzniknout Sjednocená kyperská republika. Kyperští Turci přijali plán 65 procenty hlasů, naopak řecká část Kypru hlasovala proti (76 procent obyvatel).
  • 2004 – vstup řecké části Kypru do EU.
  • 2008 – členství v eurozóně

Odkazy

Kontakty na ambasády


ČR na Kypru
48, Arsinois Str., Acropolis

2001 Nicosia
Tel: +357/22421118
Fax: +357/22421059
nicosia@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/nicosia

Ambasáda Kypru v České republice
Václavské náměstí 51/1282

110 00 Praha 1

Studium a stipendia na Kypru

Vzdělávací systém

Pro žáky může škola začít už od 3 let ve školkách, které mohou být veřejné, komunitní a soukromé. Předškolní výchova je součástí základního vzdělání. Povinná úroveň vzdělání začíná od 5-ti let a 8 měsíců a sestává ze 6-leté základní školy a 3-leté nižší střední školy (Gymnasio). Školní rok začíná první pondělí v září a končí předposlední pátek v červnu. Je rozdělen do tří trimestrů.

Vysoké školy

Terciární úroveň vzdělávání se skládá z několika institucí vyššího vzdělávání (soukromé vysoké školy, z nichž je řada napojená na univerzity v zahraničí a státní vysoké školy) a univerzit. Kyperská univerzita (pět fakult) nabízí programy na univerzitní a postgraduální úrovni, na základě přednášek a výzkumu. Je možné získat bakalářský, magisterský a doktorský titul.

Školné

Školné pro kyperské a EU studenty je plně hrazeno státem. Na univerzitách se platí pouze určité registrační poplatky. Poplatky pro postgraduální studenty jsou stanoveny Radou ministrů. Výši aktuálních poplatků naleznete na stránkách European University Cyprus. Na ostatních kyperských vysokých školách se stejně jako na univerzitách školné neplatí.

Stipendia

 

Chcete-li studovat na Kypru prostřednictvím výměnné dohody nebo jako hostující student, bude možnost získání finanční pomoci záviset na vaší domovské instituci a konkrétní dohodě o výměně.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

 


Vybrané kyperské univerzity

University of Cyprus – UCY

Kyperská univerzita byla založena v roce 1989, nachází se v hlavním městě Nicosii a navštěvuje ji přibližně 6.000 studentů. I přes její krátkou historii již univerzita získala respekt na mezinárodním univerzitním poli. UCY je členěna do šesti fakult: Humanitních studií, Aplikovaných věd s oceánografickým centrem, Sociálních věd, Ekonomiky a managementu, Strojní fakulta s výzkumným nanotechnologickým centrem a Fakulta literatury.

Cyprus University of Technology – CUT

Tato mladá univerzita byla založena v roce 2004 ve městě Limassol, druhém největším městě na Kypru. Kyperské Vysoké učení technické se snaží být moderní, průkopnickou univerzitou, která je schopna poskytovat vzdělání a výzkum na nejvyšší úrovni v předních oborech vědy a techniky mající významný dopad na hospodářské, technické a vědecké sektory. Univerzita se orientuje především na aplikovaný výzkum. Ve městě Limassol se nacházejí čtyři z pěti fakult. Pátá fakulta zdravotnických věd sídlí v Nicósii.

EUC je jednou z největších a celosvětově uznávaných univerzit na Kypru, byla založena v roce 1961 a nachází se v hlavním městě Nicosii. Univerzitu navštěvuje přibližně 4.000 studentů jak řecko-kyperských, tak zahraničních.

Další univerzity: University of NicosiaFrederick Institute of TechnologyIntercollege, Open University of Cyprus, Frederick University


Na kyperské Paphosu se měla narodit řecká bohyně lásky Afrodita. Už prokazatelně navšťívil město, které bylo tehdy centrem ostrova, svatý Pavel. Paphos je plný starověkých památek a od roku 1980 je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Obraz Zrození Venuše namaloval italský malíř Sandro Botticelli. (foto: wikipedia)

Práce na Kypru

Povolení k pobytu

Na Kypru je možné pobývat tři měsíce bez povolení k pobytu. Pokud by chtěl někdo zůstat déle a pracoval by na Kypru musí si zažádat o povolení k pobytu před uplynutím tříměsíční doby na ministerstvu pro migraci a registraci, přičemž je nutné předložit řádně vyplněný standardní formulář od ministerstva pro migraci a registraci, platný cestovní pas nebo ID kartu, 2 fotografie, dokumenty od zaměstnavatele. Povolení k pobytu je vydáváno na 5 let. Povolení k pobytu je vydáno během 6 měsíců od data podání žádosti.

Registrace

Občané ČR se na území Kyperské republiky musí zaregistrovat u místně příslušného imigračního úřadu do tří měsíců od příjezdu (hotelová či obdobná ubytovací zařízení provádějí registraci turistů automaticky).

Pracovní povolení

Kypr neuplatňuje přechodná opatření, proto pro občany, které jsou členy Evropské Unie nebude potřeba pracovní povolení.

Uznávání kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

V případě, že začnete pracovat v Kyperské republice, budete přispívat do kyperského systému sociálního zabezpečení a získáte tedy také právo na veškeré výhody tohoto systému. Po ukončení pracovního poměru na Kypru je vhodné si nechat před odjezdem do ČR vystavit formulář U1 (E 301), který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání. Současně potvrzuje doby sociálního pojištění, které budou brány v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v ČR. O vystavení formuláře U1 (E 301) lze požádat i korespondenčně z ČR, nicméně se doporučuje obstarat si jej hned po ukončení zaměstnání ještě za pobytu na Kypru u tamního úřadu práce.


Cestování na Kypru

Zajímavé události na Kypru

únor/březen

Limassol Karneval

festival trvá 10 dnů – slavnosti, maškaráda (Carnival Website)

polovina května

Rally historických automobilů

závody historických vozů v ulicích měst Larnaka, Limassol, Paphos a Nicósie – soutěží vozy vyrobené před rokem 1982 – nejstarším autem, které se zúčastnilo, byl model Ford z roku 1931

květen

Anthestiria – slavnost květin

oslavy inspirovány starověkým festivalem, který se konal v Athénách na počest Dionýsa – boha vína a plodnosti – květinové slavnosti probíhají v mnoha městech a vesnicích – výstavy, květinové trhy, show – nejoblíbenější místa konání – Limassol, Parphos a Larnaka

červen

Shakespearovské noci

starověký amfiteátr Kourion ve městě Limassol se přemění v jeviště pro představení Shakespearovských her – open-air divadlo je umístěno na vrcholku útesu a vytváří dokonalé prostředí pro inscenaci děl slavného anglického básníka a dramatika – charitativní akce každoročně přitahuje velké množství návštěvníků z Kypru i zahraničí

červen – na den sv. Ducha

Kataklysmos – festival potop

oslavy jsou spojeny se starověkými obřady pořádanými na počest Afrodity a Adonisy – hlavním symbolem festivalu je voda – všechna pobřežní města pořádají koncerty, hry a další události v blízkosti pobřeží – největší festival se koná v Larnace

červenec/srpen

Festival starověkého řeckého dramatu

příběhy o zradě a epických dobrodružstvích, které napsali přední antičtí dramatici jakými jsou Aischylos, Sofokles, Euripides a Aristofanes – festival trvá asi jeden měsíc a koná se v antickém divadle v Limassolu, v Odeonu v Paphosu a amfiteátru v Nicósii 

srpen/září

Festival vína v Limassolu

v dávných dobách Řekové pořádali velkolepé oslavy věnované Dionýsovi – bohovi vína a Afroditě – bohyni lásky – dnešní festival přesně takovýmto oslavám odpovídá – ochutnávky vína, kyperské jídlo, tradiční hudba a tanec – sloganem festivalu je „Pijte víno, to Vám dává život“ 

září

Festival Kypria

mezinárodní festival umění je jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí na Kypru – hudební vystoupení, představení divadelních a baletních umělců, výtvarníci, filmoví režiséři a herci z Kypru a celého světa – koná se na několika místech po celém Kypru


Dopravní předpisy

Pozor, jezdí se vlevo, předjíždí se zprava a na kruhovém objezdu je přednost zprava!

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 80 km/h mimo obec, 100 km/h na dálnici

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰

Povinné vybavení – používání bezpečnostních pásů je povinné jak na předních, tak i na zadních sedadlech (je-li jimi automobil vybaven), dětské sedačky jsou povinné pro děti do věku 5 let, povinné jsou i 2 výstražné trojúhelníky

Dálniční poplatky – poplatky za používání dálnice se nevybírají

Stopování a chodci – stopování je na Kypru povoleno a Turci v tomto ohledu bývají dosti ochotní


Praktická telefonní čísla

112 nebo 199 – policie

22 313 131 – 24-hodinová pohotovostní linka Kyperské automobilové asociace (CAA)


Obvyklá pracovní doba

Obvyklá pracovní doba je 40 hodin týdně.


Otvírací doba obchodů

Banky: po – pá od 7:30 do 14:30, od října do května v po též od 15:00 do 18:00. Vybrané banky v turistických centrech provádějí směnu valut i ve všední dny odpoledne.

Úřady: po – pá od 7:00 do 14:30

Obchody: Prodejní doba je regulovaná zákonem. Od 1.11.-31.3. smí mít obchody otevřeno od 5:00 do 19:30 a od 1.4.-31.10. končí prodejní doba maximálně v 19:00. V neděli je zavřeno. Odlišnou prodejní dobu mají pouze provozovny s tzv. zvláštním statutem (např. pekárny, cukrárny, kiosky, půjčovny automobilů, hotelové a letištní prodejny).

Kouření

Kouření je zakázáno na všech veřejných místech včetně zábavních zařízení (restaurace, bary apod.), ve vládních budovách, veřejné dopravě a v osobních automobilech přepravujících pasažéry mladší 16 let. 

Státní svátky

1. leden

Nový rok

6. leden

Svátek tří králů (Epiphany Day)

únor/březen, pohyblivý svátek

Zelené pondělí (50. den před Velikonocemi řecké ortodoxní církve)

březen/duben, pohyblivý svátek

Velký pátek, Velikonoční pondělí

25. březen

Státní svátek Řecka – Den nezávislosti

1. duben

Den boje za nezávislost Kypru

1. květen

Svátek práce

květen/červen, pohyblivý svátek

Svatodušní pondělí

3. srpen

Výročí úmrtí arcibiskupa Makariose III.

15. srpen

Nanebevzetí P. Marie (Assumption)

1. říjen

Den nezávislosti Kypru – státní svátek Kyperské republiky

28. říjen

státní svátek Řecka – „Ne“ den – připomenutí řeckého odmítnutí italského ultimata a odporu proti invazi v roce 1940

25. prosinec

Boží hod vánoční

26. prosinec

Den Sv. Štěpána

Kromě svých vlastních státních svátků se v Kyperské republice slaví i státní svátky Řecka.

Autor: Eurofon, Euroskop
Kypr Kypr

Litva

Litva je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 11 poslanců. Litva je od roku 2007 součástí Schengenu. Od roku 2015 je členem eurozóny.

Fakta o Litvě

  • Oficiální název země je Litevská republika (Lietuvos Respublika).
  • Rozloha Litvy je 65 303 km.
  • Hlavní město je Vilnjus (588 tisíc lidí).
  • Oficiálním jazykem je litevština.
  • Země je administrativně rozdělena na 10 oblastí (krajů) se 60 administrativními celky (43 regionů, 9 městských a 8 místních samospráv).
  • V zemi žije 2,78 milionu lidí. Většinu 86,4% tvoří Litevci, největšími menšinami jsou Poláci (5,7 %) a Rusové (4,5 %).
  • Většina obyvatel Litvy se hlásí ke křesťanství (93 % – 75 % římští katolíci, 18 % ostatní křesťanské církve), 6 % bez vyznání a 1 % jsou ostatní.
  • HDP na hlavu je v Litvě 41,288 dolarů.

 

Litva v Evropské unii

Litva podala žádost o členství v Evropské unii v roce 1999, jako první z pobaltských republik. Již předtím existovaly mezi Litvou a Evropskými společenstvími kontakty – roku 1992 podepsala Litva s ES dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci a v roce 1995 dohodu o přidružení Litvy k EU, která začala platit od roku 1998. V roce 1993 začala Litva čerpat prostředky z fondů PHARE.
 

O členství u unii rozhodovali Litevci v referendu, které se uskutečnilo 10.-11. května 2003. Pro vstup země do EU se vyslovilo 91,04 procent lidí. Volební účast dosáhla 63,3 procent.

Livetvský parlament ratifikoval v listopadu 2004 jako první členský stát Smlouvu o ústavě pro Evropu. Po jejím zamítnutí po referendech ve Francii a Nizozemí, patřila Litva mezi tzv. přátele ústavy a podporovala zachování jejího ducha v textu nové reformní smlouvy. Se schvalováním Lisabonské smlouvy již Litva tolik nespěchala a ratifikovala ji 8. května 2008.

Litva se v mezinárodních vztazích orientuje na spolupráci s Lotyšském a Estonskem a se severskými zeměmi (Švédsko, Finsko, Dánsko).

Litva se poprvé stala předsednickou zemí ve druhé polovině roku 2013. V Triu byla s Irskem a Řeckem. Příště se předsednictví ujme v první polovině roku 2027.

Litevský eurokomisař

Litevský komisařem je Virginijus Sinkevičius, který má na starost životní prostředí a oceány.

Bývalí litevší eurokomisaři jsou:

  • Vytenis Andriukaitis – komisař pro zdraví a potravinovou bezpečnost (2014-2019)
  • Algirdas Šemeta– komisař pro finanční plánování a rozpočet (2009-2010) a pro daně, celní unii, audit a boj proti podvodům (2010-2014)
  • Dalia Grybauskaiteová– komisařka pro vzdělání a kulturu (2004) a pro finanční plánování a rozpočet (2004-2009)

Litevští europoslanci

Litva má 11 poslanců v Evropském parlamentu.

Politický systém Litvy

Litva je parlamentní republika v čele s přímo voleným prezidentem. Funkční období prezidenta je 5 let, s možností znovuzvolení. Litevský politický systém lze charakterizovat jako poloprezidentský. Výkonnou moc má vláda, kterou řídí premiér. Vláda rozhoduje většinou hlasů za přítomnosti nejméně poloviny ministrů.

Jednokomorový parlament (Seimas) má 141 poslanců volených na 4 roky. Do parlamentu se dostane strana, která překročí pět procent (v případě koalic 7 procent). Občané mají rovněž možnost zákonodárné iniciativy, která musí sebrat 50 tisíc podpisů.

Litevskou ústavu tvoří podle článku 150 tři samostatné akty – ústava, ústavní zákon o litevském státě z 11. února 1991 a ústavní akt z 8. června 1992, který zakazuje jakékoli členství Litvy k postsovětským východním svazkům (míněno hlavně Společenství nezávislých států)

Litevským prezidentem je od července 2019 Gitanas Nauseda.

Od listopadu 2020 vládne kabinet, který řídí Ingrida Šimonytėová.

Moderní historie Litvy

  • 1918 – vyhlášena nezávislost státu Litvy
  • 1926 – státní převrat, nastolen prezidentský autoritativní režim
  • 1940 – 1991 – anektována Sovětským svazem, stává se Litevskou socialistickou republikou
  • 1990 – vyhlášena nezávislost, kterou Sovětský svaz označil za protiústavní, vojenská intervence
  • 1991 – Island uznává státní suverenitu Litvy, přidávají se severské státy
  • 1992 – přijata Ústava Litvy
  • 2004 – Litva se stává členem NATO a EU
  • 2007 – Litva vstupuje do Schengenského prostoru
  • 2015 – Litva se stává 19. členem eurozóny

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády


ČR v Litvě

Birutes g. 16

LT-08117 Vilnius

Lithuania

tel: +370 5 266 1040, Konzulární oddělení +370 5 266 1063
fax: +370 5 266 1066
e-mailvilnius@embassy.mzv.cz.
webwww.mzv.cz/vilnius

facebook: facebook.com/Cekijos.ambasada


Litvy v ČR

Pod Klikovkou 1916/2
150 00 Praha 5
Tel: 257 210 122
amb.cz@urm.lt
cz.mfa.lt

Studium a stipendia v Litvě

Vzdělávací systém

Povinná školní docházka začíná v 7 letech (možné i dříve, je-li dítě připraveno) a trvá, dokud studenti nedosáhnou věku 16 let. Školní rok trvá od 1. září do 30. června.

Vysoké školy

Do terciárního vzdělávání patří univerzity a college, a to jak státní, tak nestátní. Bakalářské studium trvá 3 roky a jeho cílem je rozšíření všeobecného vzdělání jednotlivce, zatímco magisterské studium je zaměřeno na specializovanou přípravu studentů. Následovat mohou doktorandská studia.

Školné

Státní školy financuje vláda. Některé soukromé školy také dostávají státní podporu. Většina vysokých škol v zemi jsou veřejné univerzity, které jsou primárně financovány ze státních peněz. V současné době tvoří peníze ze státních zdrojů necelou polovinu rozpočtu škol, zbytek si vybírají od studentů. Výše školného je stanovena dle předchozích studijních výsledků. Zda má tedy student platit za studium, nebo je od platby osvobozen, je dáno jeho předešlými studijní výsledky na střední škole.

Stipendia

Finanční podpora pro studenty vysokých škol je upravena zákonem o vysokých školách a její provádění se řídí usnesením vlády Litevské republiky. Státní systém finanční podpory pro studenty vysokých škol zahrnuje státem podporované půjčky, studijní granty a další druhy finanční pomoci.

Studenti mají nárok na akademická, sociální a motivační stipendia určená pro nejlepší studenty s ohledem na jejich studijní výsledky nebo jiné akademické úspěchy.

Všem doktorským a postgraduálním studentům umění na veřejných vysokých školách se udělují stipendia. Tato stipendia jsou vypláceny z univerzitních stipendijních fondů. Doktorandi, kteří provádějí rozsáhlý výzkum mají nárok na další stipendium vyplácené z Litevské státní studijní nadace. Studenti magisterských a doktorských studijních programů získávají stipendia i na základě mezinárodních smluv a dohod.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • Zahraničí stipendia nabízená na základě mezinárodních smluv

O stipendium se mohou ucházet studenti všech veřejných vysokých škol v ČR. 

Vybrané litevské univerzity

Kaunas University of Technology – KTU

KTU je jedna z největších technických univerzit v pobaltských státech a nejdynamičtější institucí vyššího vzdělávání v Litvě, která se často stává lídrem v různých vědeckých a studijních disciplínách. Univerzita má 13 fakult, navštěvuje jí přes16.000 studentů a její knihovna uchovává jednu z nejbohatších sbírek tištěných knih a periodik z oblasti strojírenství, techniky a přírodních věd v litevštině i cizích jazycích. KTU nabízí více než několik set stipendií a je zaměřena na následující studijní obory: technické, fyzické, biomedicíncké a sociálních věd, humanitních věd a umění.

Vilnius Gediminas Technical University – VGTU

VGTU je jednou z největších vysokých škol v Litvě usilující o vedoucí pozici mezi pobaltskými zeměmi v rámci technického a inženýrského vzdělávání, jakož i na poli vědeckého výzkumu. Na 9 fakultách (Antanas Gustaitisův letecký ústav, Fakulta životního prostředí, architektury, elektroniky, základních věd, mechaniky, stavební, dopravní techniky, podnikového managementu) studuje přibližně 16.000 studentů. Univerzita zahrnuje i 10 výzkumných ústavů, 19 výzkumných laboratořích a 4 výzkumná centra.

Vilnius University

Jedná se o nejstarší univerzitu v pobaltských státech a jednu z nejstarších univerzit v severovýchodní Evropě. Současně je také největší univerzitou v Litvě. Založena byla v roce 1579 jako jezuitská akademie. Nabízí bakalářské, magisterské a postgraduální studium v oblasti humanitních, společenských a přírodních věd, biomedicíny a technologie. Tuto mezinárodně uznávanou univerzitu navštěvuje přes 22.000 studentů a je členěna do 14 fakult (chemie, ekonomie, filologie, filozofie, fyziky, přírodních věd, historie, humanitních studií, nternetové komunikace, matematiky a informatiky, lékařství, práva, Ústavu mezinárodních vztahů a politologie a Ústavu cizích jazyků).

Další univerzity: Siauliai UniversityMykolas Romeris UniversityVytautas Magnus University, Lithuanian University of Health Science (Kaunas University of Medicine), Klaipeda University


Prezidentský palác v litevském Vilniusu (foto: wikipedia)

Práce v Litvě

Povolení k pobytu

Budete-li v Litvě pobývat méně než 3 měsíce, nepotřebujete povolení k pobytu.

Registrace

Pokud budete v Litvě hledat práci, můžete zde pobývat další tři měsíce bez povolení. Před překročením této doby je třeba zažádat o tzv. EC residence permit.

Pracovní povolení

Litva neaplikuje žádná omezení, není třeba žádat o pracovní povolení.

Uznávání kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

Jestliže budete v Litvě pracovat, budete platit odvody z hrubého platu stejně jako občané tohoto státu, tzn. sociální a zdravotní pojištění 3 % (dalších 31 % za Vás odvede zaměstnavatel) a daň z příjmu 15 %.

Mezi ČR a Litvou platí bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění. Pro vyloučení dvojího zdanění u závislé činnosti se používá tzv. metoda zápočtu. Při metodě „zápočtu“ budete muset váš příjem přiznat na daňovém přiznání vždy do konce března následujícího roku v českých korunách. U metody zápočtu používané v ČR se poplatníkovi započítá jen taková část v zahraničí zaplacené daně, která by v ČR připadala na tyto příjmy. Daň k zápočtu se vypočte tak, že daň z celosvětových příjmů zjištěná podle zákona se vynásobí koeficientem, jehož čitatelem jsou příjmy ze zdrojů v zahraničí a jmenovatelem základ daně nesnížený o nezdanitelné částky a odečitatelné položky

Občané EU/EHP si pro účely podání žádosti o litevské sociální dávky mohou na úřadu práce vyžádat formulář U1 (E 301), kterým žadatel dokladuje dobu placení sociálního pojištění v ČR. Vyplněný formulář pak žadatel překládá na místním Úřadě práce (Local Labour Exchange) nebo na místním Úřadě sociálního zabezpečení (Social security office).

Cestování v Litvě

Zajímavé události v Litvě

konec února (7 týden před Velikonocemi)

Masopustní oslavy

jeden z nejživějších festivalů konající se ve Vilniusu – oslava konce zimy a začátku jara – strašidelné masky a karnevalové kostýmy – nejoblíbenější jsou kostýmy čarodějnic, čertů, žebráků, koní a cikánů

4.březen

Veletrh Kaziukas

veletrh lidového umění a řemesel se koná v regionech po celé zemi na den sv. Kazimierase, patrona Litvy – představování nejlepších tradičních i netradičních řemesel z celé země – hudba, tanec

konec dubna

Mezinárodní jazzový festival

milovníci jazzu ze všech koutů Evropy přicházejí do Kaunasu užít si sérii koncertů světových interpretů moderního jazzu (Kaunas Jazz Festival Website)

poslední týden v květnu

Skamba Skamba Kankliai – folklorní festival

nejstarší mezinárodní folklorní festival etnické kultury, konající se ve Vilniusu – koncerty na náměstích v malebném Starém Městě – podpora zachování původní kulturní tradice Litvy – tanečníci, hudebníci – více než 30 folklorních souborů (Skamba Skamba Kankliai Website)

polovina června

Středověké slavnosti na hradě Trakai

na území hradu mohou hosté navštívit dílny řemeslníků – primárně se tato akce zaměřuje na boje rytířů s meči a sekerami – gurmáni mají možnost ochutnat pokrmy, na nichž si pochutnávali lidé žijící ve středověku (Trakai Website)

polovina července

Okurkový festival

unikátní festival v Kedainiai – městě známém jako ‚Okurkové Město‘ – během slavností můžete ochutnat nejrůznější pokrmy z okurek a zajímavé okurkové likéry

konec července

Mořský festival

fiesta hudby, tance, řemesel a dobré nálady v přístavu města Klapeida – festival se obvykle koná v den výročí města Klaipeda – koncerty, veletrhy, výstavy, ceremoniály námořníků – tradiční regaty plachetnic „Baltic Sail“a „Sprint Cup“

srpen

Zmrzlinový festival

v Kedainiai se každoročně koná i oblíbený zmrzlinový festival – v ulicích města se konají koncerty navozující veselou atmosféru

září

Dzukija – festival řemesel

tento zajímavý festival zobrazuje tradiční litevská řemesla a to tzv. „Dzukija řemesla“ – akce se samozřejmě koná ve městě Dzukija, které se nachází v jižní části země


Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, dvouproudé silnice 110 km/h (100 km/h v zimě od 1.10. do 30.4.), 130 km/h na dálnici (110 km/h v zimě od 1.10. do 30.4.).

Světla – celoročně musí všechna motorová vozidla svítit jak v noci, tak i ve dne.

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,4 ‰, profesionální řidič a řidič s praxí kratší než 2 roky – 0,2 ‰.

Povinné vybavení – řidič a jeho spolujezdec musí být připoutáni bezpečnostními pásy. Děti mladší 12 let a menší než 150 cm musí být přepravovány v dětské autosedačce a nesmí sedět vpředu vedle řidiče. Výstražný trojúhelník, hasicí přístroj a lékárnička jsou povinné.

Dálniční poplatky – v Litvě jsou zpoplatněny silnice A1 až A18, Poplatky platí Autobusy a minibusy /nad 8 sedadel pro cestující / a nákladní auta včetně kategorie do 3,5 t.

Stopování a chodci – stopování je povoleno. Obvykle se za svezení platí.


Praktická telefonní čísla

118 – Informace o telefonních číslech

01 – Hasiči

02 – Policie

03 – První pomoc

Všechna tři výše uvedená čísla jsou integrována do čísla 112.


Obvyklá pracovní doba

Normální pracovní týden činí 40 hodin. Pracovní den od 8.00 hod. do 17.00 hod., v pátek od 8.00 hod. do 15.45 hod.


Otvírací doba obchodů

Banky: po – pá od 9:00 do 16:00 (nebo až do 18:00)

Obchody: po – pá od 10:00 (potraviny od 8:00) do 20:00 , so od 10:00 do 15:00

Obvyklá prodejní doba: potravinářské prodejny jsou otevřeny ve všední dny od 8.00 hod. do 22.00 hod., velké supermarkety často až do 24.00 hod. Mnoho prodejen pracuje v sobotu i v neděli. Mimo města může být rozsah prodejní doby nižší.

Kouření

Od roku 2007 platí zákaz kouření v kavárnách, restauracích, barech, nočních klubech, diskotékách a jiných veřejných zařízeních. 


Státní svátky v Litvě

1. leden

Nový rok

16. únor

Den obnovení Litevského státu (1918) – hlavní litevský svátek, den státních recepcí

11. březen

Den obnovení nezávislosti Litvy (1990)

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí

1. květen

Svátek práce

květen, pohyblivý svátek

Den matky (1. neděle v květnu)

24. červen

Svatý Jan (a oslava letního slunovratu)

6. červenec

Den státu. Korunovační den velkoknížete spojené Litvy Mindaugase (1253)

15. srpen

Nanebevstoupení Panny Marie

1. listopad

Dušičky – Den zemřelých

25. a 26. prosinec

Vánoční svátky

Pokud jakýkoliv svátek připadne na neděli, pak pondělí je dnem pracovního klidu.

Autor:  Eurofon, Euroskop
Litva Litva

Lotyšsko

Lotyšsko je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 8 poslanců. Lotyšsko je od roku 2007 součástí Schengenu, od roku 2014 je členem do eurozóny.

Fakta o Lotyšsku

  • Oficiální název země je Lotyšská republika (Latvijas Republika).
  • Rozloha Loytšska je 64,589 km.
  • Hlavní město je Riga (628 tisíc lidí).
  • Oficiálním jazykem je lotyština. Velká část obyvatel mluví rusky.
  • Země je administrativně rozdělena na 110 municipalit a 9 měst.
  • V zemi žije 1,86 milionu lidí. Lotyši tvoří 62.7 %, ruská menšina tvoří 24.5 %, dále v zemi žijí Bělorusové, Ukrajinci, Poláci a Litevci.
  • Většina obyvatel Lotyšska se hlásí k luteránství, dalšími denominacemi jsou římští katolíci a pravoslavní.
  • HDP na hlavu je v Lotyšsku 29,900 dolarů.

 

Lotyšsko v Evropské unii

Evropská unie uznala nezávislost Lotyšska 27. srpna 1991. O rok později podepsala Riga s Bruselem dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci, která umožnila Lotyšsku čerpat peníze z programu PHARE. Asociační dohoda, podepsaná v roce 1995, vstoupila v platnost roku 1998. Ve stejný rok začala oficiální vyjednávání o vstupu země do EU, ukončená v roce 2000.

O vstupu do EU hlasovali Lotyši v referendu 20. září 2003. Pro vstup země do Evropské unie hlasovalo 67 procent lidí. Vysoká byla rovněž účast, protože k volebním urnám přišlo 72,5 % oprávněných voličů.

Lotyšsko ratifikovalo Smlouvu o ústavě pro Evropu 2. června 2005. Při vyjednávání nové smlouvy patřilo mezi tzv. přátele ústavy a souhlasilo se zachováním původního textu bez větších změn. O ratifikaci Lisabonské smlouvy rozhodl parlament 8. května 2008.

Předsednictví Rady převzalo Lotyšsko poprvé v první polovině roku 2015. V Triu bylo spolu s Itálií a Lucemburskem. Příště ho čeká předsednictví až ve druhé polovině roku 2028.

Lotyšský eurokomisař

Komisařem nominovaným za Lotyšsko je již podruhé Valdis Dombrovskis, který je výkonným místopředsedou zodpovědným za agendu „hospodářství ve prospěch lidí“ a obchodní vztahy.

Bývalí komisaři nominovaní za Lotyšsko jsou:
  • Valdis Dombrovskis – místopředseda pro euro a sociální dialog (2014-2019)
  • Andris Piebalgs – komisař pro energetiku (2004-2010) a pro rozvoj (2010-2014)
  • Sandra Kalnietová – komisařka pro zemědělství a rybolov (2004)

Lotyšští europoslanci

Lotyšsko má 8 poslanců v Evropském parlamentu.

Politický systém Lotyšska

Lotyšsko je parlamentní republika. Jednokomorový parlament (Saeima) tvoří 100 poslanců volených na 4 roky. Do parlamentu se dostanou strany, které překročí hranici 5 procent.
V čele státu stojí prezident, kterého volí poslanci. Jeho volební období je čtyřleté, s možností jednoho znovuzvolení. Prezident může vypsat referendum o rozpuštění Saeimy. Pokud občané jeho návrh potvrdí, musí dojít k volbám. V opačném případě prezident automaticky přijde o svůj úřad.

V květnu 2011 využil této ústavní možnosti poprvé v historii Lotyšska tehdejší prezident Valdis Zatlers, protože těsná většina poslanců odmítla povolit domovní prohlídku svého kolegy Ainárse Šleserse podezřelého z korupce. Pro rozpuštění sněmovny, zvolené v roce 2010, se vyslovilo 94 procent voličů. Volební účast byla pouze 44 procent, ústava ale pro referendum žádné kvorum nestanovuje.

Lotyšská ústava byla přijata 15. února 1922, v roce 1998 byla novelizována.

Od července 2019 stojí v čele Lotyšska prezident Egils Levits.

Lotyšskou vládu řídí od ledna 2019 premiér Arturs Krišjānis Kariņš.

Moderní historie Lotyšska

  • 1918 – vyhlášení Lotyšské nezávislosti
  • 1918 – 1920 – Lotyšská osvobozenecká válka
  • 1934 – došlo k přechodu k převzetí moci nenásilnou cestou do rukou premiéra Kārlis Ulmanise
  • 1940 – Sovětská okupace
  • 1941 – nacistická okupace
  • 1944 – 45 – obsazení Sověským svazem
  • 1945 – země se stala součástí Sovětského svazu socialistických republik
  • 1949 – Operace Priboi, 43 000 antikomunistů bylo deportováno na Sibiř (celkem bylo deportováno do gulagů 120 000 Lotyšů)
  • 1990 – nezávislost Lotyšska
  • 2004 – Lotyšsko se stalo členem EU a NATO
  • 2007 – vstup do Schengenu
  • 2014 – členství v eurozóně

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády


ČR v Lotyšsku

Elizabetes iela 29a
LV-1010 Ríga
Tel: +371 673 381 79, konzulární oddělení +371 673 381 84
riga@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/riga


Lotyšska v ČR

Hradešínská 3
101 00 Praha 10
Tel: 255 700 881
Fax: 255 700 880
embassy.czech@mfa.gov.lv
www.mfa.gov.lv/prague

Studium a stipendia v Lotyšsku

Vzdělávací systém

Povinné základní vzdělávání začíná, když dítě dosáhne věku 7 let, a trvá až do 16 let věku. Délka základních vzdělávacích programů je 9 let. V některých zvláštních případech získání základního vzdělání může trvat do věku 18 let. Školní rok trvá obvykle od 1. září do 31. května.

Vysoké školy

Terciární vzdělávání poskytují v Lotyšsku různé typy institucí: univerzity, akademie, terciární vzdělávací instituce. Instituce terciárního vzdělávání tedy poskytují různé akademické a profesní studijní programy na různých úrovních a o různé délce. Programy akademického vysokoškolského vzdělávání jsou založeny na základní a/ nebo aplikované vědě. 3- až 4-letý program bakalářské úrovně je považován za ukončenou akademickou kvalifikaci. Magisterský titul se udílí po druhé úrovni akademického vzdělávání a vyžaduje minimálně pětileté univerzitní studium. Doktorandské studium trvá 3 – 4 roky řádného studia.

Školné

Počet studentů, jejichž vysokoškolské studium je hrazeno ze státního rozpočtu, určuje vláda. Ostatní studenti platí školné v souladu s příslušným rozhodnutím dané školy. Nejúspěšnější studenti bakalářského a magisterského studia a studenti odborných neuniverzitních programů mají nárok na studentskou půjčku určenou na úhradu běžných životních nákladů. Školné se liší dle poptávky po dané specializaci nebo podle prestižnosti – nikoliv podle typu získaného vzdělání (univerzitní nebo neuniverzitní). Velikost školného se na jednotlivých institucích výrazně liší. Registrační poplatek vyžadují všechny instituce vysokoškolského vzdělávání, jeho výše závisí na dané instituci a pohybuje se mezi 5-20 lats (LVL).

Stipendia

Studentům je poskytována finanční podpora ve formě stipendií, grantů a půjček. Úvěry mohou obdržet studenti, kteří studují v institucích nabízejících akreditované vysokoškolské programy. Existují dva druhy úvěrů – na pokrytí školného (studijní půjčky) a na pokrytí životních nákladů (studentské půjčky). V Lotyšsku existuje několik možností pro studenty vysokých škol, jak žádat o stipendia v rámci dvoustranných dohod a programů.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • Bilaterální dohody Lotyšska s ČR

Na základě dvoustranných mezivládních a meziresortních dohod o spolupráci v oblasti vzdělávání a vědy, Ministerstvo školství a vědy Lotyšské republiky nabízí stipendia pro studenty z několika zemí na studium a výzkumné práce při státních vysokých školách. Způsobilou zemí, jejíž občané mohou požádat o stipendium, je i Česká republika. Studium probíhá v lotyšském jazyce, individuální studijní programy a předměty jsou vyučovány také v angličtině nebo jiných jazycích. Další informace o stipendiích poskytují konkrétní vysokoškolské instituce. 

  • Zahraničí stipendia nabízená na základě mezinárodních smluv

O stipendium se mohou ucházet studenti všech veřejných vysokých škol v ČR. 

Vybrané lotyšské univerzity

University of Latvia

Jedná se o nejstarší vysokou školou v Lotyšku, založenou roku 1919 v Rize. Univerzita je členěna do 13 fakult (biologie, výpočetní techniky, chemie, ekonomie a managementu, pedagogiky, psychologie a umění, geografie, historie a filozofie, humanitních studií, práva, medicíny, matematiky a fyziky, sociálních věd a fakulty teologické) a studuje zde okolo 22.000 studentů.

Riga Technical University – RTU

Univerzita byla založena v roce 1862 jakožto první Polytechnický institut v Imperialním Rusku. Současný název a podobu nese od roku 1990. Univerzita se skládá z 8 fakult (architektury a urbanismu, stavební a inženýrské, informatiky a informačních technologií, elektroniky a telekomunikací, strojní fakulty ekonomické, aplikované chemie, elektrotechniky a energie a fakulty dopravy a strojírenství) a navštěvuje ji pře 15.000 studentů.

Latvia University of Agriculture

Lotyšská zemědělská univerzita se nachází ve městě Jelgava a specializuje se na zemědělské vědy a lesnictví. Cílem univerzity je poskytnout možnost získat vyšší akademické a vyšší odborné vzdělání v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství, potravinářské technologie, strojírenství, lesnictví, společenských věd, informační technologie a životního prostředí, jakož i podporovat rozvoj vědy. Univerzita má 9 fakult a nabízí 73 bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Navštěvuje ji přes 6.000 studentů.

Další univerzity: Transport and Telecommunications Institute RigaRezekne Higher SchoolVidzeme University CollegeBaltic International Academy


Historické centrum Rigy je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Město patří mezi hlavní zastávky turistů v Pobaltí. (foto: wikipedia)


Práce v Lotyšsku

Povolení k pobytu

Povolení k pobytu je potřeba, pokud chcete v Lotyšsku setrvat více než 90 dní v průběhu 6 měsíců ode dne vstupu na území Lotyšska. Pro povolení k pobytu budete muset předložit v Centru služeb pro cizince: platný cestovní průkaz, vyplněnou žádost o povolení k pobytu, 2 pasové fotografie, potvrzení o zdravotním stavu z ČR, výpis z rejstříku trestů od 14 let věku z ČR, potvrzení o dostatečném finančním zajištění po dobu pobytu v Lotyšsku, potvrzení o zaplacení poplatku v Lotyšsku.

Při uzavření pracovní smlouvy je vydáno povolení k pobytu na dobu zaměstnání, maximálně však na 5 let. Živnostníci získávají povolení k pobytu na 1 rok. Po 5 letech pobytu v Lotyšsku lze získat povolení k trvalému pobytu.

Registrace

Pokud chcete setrvat v Lotyšsku více než 90 dní v průběhu 6 měsíců ode dne vstupu na území Lotyšska, pak musíte žádat o povolení k pobytu (viz Povolení k pobytu). Pokud začnete v Lotyšsku pracovat, musí vás zaměstnavatel přihlásit na příslušném úřadě práce. Nahlásit je nutné i skončení pracovního poměru.

Pracovní povolení

Pro práci v Lotyšsku není potřeba pracovní povolení.

Uznávání pracovních kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

Jestliže budete pracovat v Lotyšsku budete platit odvody z hrubého platu stejně jako občané Lotyšska, tzn. sociální a zdravotní pojištění 9 % a daň z příjmu 25 %. Nárok na sociální zabezpečení a dávky není pro občany České republiky nijak omezen. Pouze musíte splnit podmínky pro poskytování sociálního zabezpečení podle Lotyšských předpisů.

Cestování v Lotyšsku

Zajímavé události v Lotyšsku

23. únor

Festival Meteni

tradiční lotyšský zemědělský festival jež se slaví v mnoha lotyšských městech – mezi rituální aktivity patří sáňkování a maškarády – lidové písně, tanec

začátek června

Festival zahradních slavností

festival se koná v Rize – tzv. zelené nebe – příležitost k setkání s místními a mezinárodními dodavateli – inovativní produkty, a možnost přiučit se novým ekologicky šetrným zahradnickým technikám

10.-12.června

Mezinárodní salsa festival

Vystupují zde nejlepší profesionální salsa tanečníci z celého světa – oprašte své vysoké podpatky a připravte se na party ve stylu Latino (Riga Salsa Festival Website)Slovník

mezi 21.-24. červnem

Oslavy letního slunovratu

nejdůležitější událost v Lotyšsku – napříč celou zemí se konají noční oslavy plné planoucích ohňů – zpěv, tanec, květinové věnce, popíjení speciálně vařeného piva, sýry Slovník

polovina srpna

Festival Liela Mara

další lotyšský festival zemědělství – ne příliš vhodný pro vegetariány – pro festival je charakteristická konzumace tradičního skopového a samozřejmě i pití piva

září

Festival Zvuk lesa

festival živé hudby v Rize – nekonvenční a experimentální hudebníci – improvizace s nástroji – avantgardní zvuky vytvářené mezinárodními i místními kapelami (Skanu Mezs Website)

říjen

Bildes festival

první festival se konal v roce 1985 v Rize – jedním z nejvíce inovativních uměleckých a hudebních festivalů v Lotyšsku – jazz, blues a lidová hudba (Bildes Website)

druhá polovina listopadu

Staro Riga – festival světel

festival založen k oslavě Lotyšské nezávislosti – cílem je rozsvítit město mnoha způsoby – od jedné osoby se zapalovačem až po obří projekce na stěnách budov (Staro Riga Website)


Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 110 km/h na dálnici

Světla – všechna vozidla musí mít rozsvícená světla celý den a noc

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰.

Povinné vybavení – řidič a jeho spolujezdec se musí připoutat bezpečnostním pásem. Děti nižší než 150 cm a mladší 12 let musí sedět v dětské sedačce (záleží na velikosti dítěte) nebo na podsedáku s bezpečnostním pásem. Výstražný trojúhelník, hasicí přístroj a lékárnička jsou povinné.

Dálniční poplatky – neplatí se.

Stopování a chodci – řidiči berou stopaře a nepožadují poplatek za svezení.


Praktická telefonní čísla

118 nebo 117 – informace (v lotyštině, ruštině, angličtině)

03 nebo 112 – první pomoc

01 nebo 112 – hasiči

02 nebo 112 – policie

Obvyklá pracovní doba

Běžná pracovní doba je 8 hodin denně, 40 hodin týdně.

Obvyklá doba obchodů

Banky: po – pá od 9:00 do 17:00(18:00)

Úřady: po – pá od 8:30

Obchody: po – pá od 10:00 do 19:00 často i do 22:00, so – od 9:00 do 15:00

Mnoho, hlavně menších soukromých obchodů s potravinami v Rize, má otevřeno 24 hodin denně a kromě velkých svátků prakticky každý den.

„Centrs“ je hlavním obchodním domem v centru Rigy. Je otevřen od 8:00 do 20:00 v pracovní dny, o sobotách od 10:00 do 17:00.

Kouření

Od 1. května 2010 je kouření zcela zakázáno v restauracích a barech. Kouření je zakázáno také v parcích a deset metrů v okolí vládních institucí, škol a zastávek hromadné dopravy. Kouření ve veřejné dopravě s výjimkou trajektů je také zakázáno.

Státní svátky

1. leden

Nový rok

březen/duben, pohyblivý svátek

Velký pátek a Pondělí velikonoční

1. květen

Svátek práce

4. květen

Den znovuobnovení lotyšské nezávislosti (1990)

8. květen

Porážka fašismu

23. červen

Lígo (letní slunovrat)

24. červen

Jánis (letní slunovrat)

18. listopad

Vyhlášení nezávislé Lotyšské republiky (1918)

24. prosinec

1. svátek vánoční

25. prosinec

2. svátek vánoční

31. prosinec

Silvestr

Autor:  Eurofon, Euroskop
Lotyšsko Lotyšsko

Lucembursko

Lucembursko je zakládajícím členem Evropské unie. Do Evropského parlamentu volí 6 poslanců. Lucembursko je členem Schengenu i eurozóny.

Fakta o Lucembursku

  • Oficiální název země je Velkovévodství Lucembursko (Grand-Duché de Luxembourg; Grossherzogtum Luxemburg).
  • Rozloha Lucemburska 2 586 km.
  • Hlavní město je Lucemburk (120 000 obyvatel).
  • Národním jazykem je lucemburština, francouzština a němčina jsou administrativní.
  • Země je administrativně členěna na 3 distrikty a dále na 12 kantonů.
  • V zemi žije 639,589 lidí. Lucemburčanů je 51.1%, Portugalců 15.7%, Italů 3.6% a Francouzů 7.5% , Belgičanů 3.3%, Němců 2.1%, Španělů 1.1%, Britů 1% a ostatních 14.6%.
  • Většina obyvatel (70.4%) se hlásí ke křesťanství (převážně k římsko-katolické církvi).

 

Lucembursko v Evropské unii

Lucemburští jazykově vybavení a kulturně citliví ministři často vyhledávají roli „čestného zprostředkovatele“ během vyjednávání EU a lucemburští politici užívají svůj vysoký kredit v EU: tehdejší bývalý premiér, Pierre Werner, jako první v roce 1970 vylíčil plán na evropskou společnou měnu a tři další bývalý premiéři, Gaston Thorn, Jacques Santer a jean-Claude Juncker byli předsedy Evropské komise.

Navíc Lucemburk hostí několik evropských institucí, zahrnujících Evropský soudní dvůr, Auditorský tribunál, Evropskou investiční banku a administrativní sekci Evropského parlamentu a Evropské komise.

V Lucembursku je větší míra podpory institucím EU než ve většině ostatních zemí EU. Je zde také široká podpora větší integraci EU a zvýšení počtu členských zemí.

Lisabonskou smlouvu ratifikoval lucemburský parlament 29. května 2008.

V Evropské komisi zastupuje Lucembursko Nicolas Schmit, komisař pro pracovní místa.

Předsednictví Rady vykonávalo Lucembursko naposledy v druhé polovině roku 2015. V Triu bylo s Lotyšskem a Nizozemskem. Příště se předsednictví ujme v první polovině roku 2029.

Lucembursko obsazuje v Evropském parlamentu 6 křesel.

Politický systém Lucemburska

Lucembursko je konstituční monarchií. V čele země stojí velkovévoda. Výkonná moc se soustředí do rukou velkovévody a kabinetu, jenž se skládá z předsedy vlády a několika ministrů.

Důležitou institucí je Státní rada, která má 21 členů jmenovaných velkovévodou na doživotí. Rada připravuje zákony, má pouze poradní hlas a v první řadě vykonává správní soudní moc.

Lucemburský parlament je jednokomorový. Poslanecká sněmovna má 60 poslanců volených v přímých všeobecných volbách poměrným systémem na 5 let.

V čele Lucemburska stojí od října 2000 velkovévoda Jindřich I. Lucemburský.

Předsedou vlády je od roku 2013 Xavier Bettel.

Moderní historie Lucemburska

  • 1815 Lucembursko na vídeňském kongresu povýšeno na nezávislé velkovévodství v personální unii s Nizozemskem. Součástí tzv. Velkého Nizozemí je do roku 1830 také Belgie.
  • 1830-39 V důsledku vzniku Belgie přichází Lucembursko o polovinu svého frankofonního území, které dále existovalo jako belgická provincie Lucemburk.
  • 1890 Konec personální unie s Nizozemskem po smrti nizozemského krále Viléma III. Novým velkovévodou se stal jeho synovec Adolf.
  • 1914-18 Německá okupace během 1. světové války
  • 1940-44 Německá okupace během 2. světové války
  • 1949 Lucembursko zakládajícím členem NATO
  • 1952 Lucembursko stojí u zrodu ESUO

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády

ČR v Lucembursku
2, Rond-Point Robert Schuman

L-2525 Luxembourg
Tel: 00352-26.47.78.11
Fax: 00352-26.47.78.29
luxembourg@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/luxembourg

Lucemburska v ČR
Tržiště 13

118 00 Praha 1
Tel: 257 181 800
Fax: 257 532 537
prague.amb@mae.etat.lu
http://prague.mae.lu/en

Studium a stipendia v Lucembursku


Vzdělávací systém

Od 4 let je v zemi povinná předškolní docházka. Školní docházku v rámci primárního vzdělání pak musí děti plnit od 6 do 12 let, sekundární vzdělání je povinné od 12-16 let. Pro lucemburský vzdělávací systém je charakteristický typ výuky střídající různé vyučovací jazyky. Vyučovaní na základních školách začíná v „Lëtzebuergesch“ a v němčině. V polovině druhého roku je připojena francouzština jakožto druhá cizí řeč. Školní rok obvykle začíná 15. září a končí 15. července.

Vysoké školy

Až do nedávné doby Lucembursko nemělo žádnou univerzitu. Studenti, kteří chtěli dosáhnout vysokoškolského studia, se museli zapsat na univerzitě zahraniční. Většina lucemburských studentů studuje pro získání svých titulů ve Francii nebo v Belgii. Značné množství jich také studuje v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Lucemburská univerzita byla založena až v roce 2003.

Školné

Studenti nemusí platit školné v rámci většiny univerzitních studijních programů s výjimkou několika speciálních kurzů. Nicméně vysokoškoláci musí zaplatit registrační poplatek na začátku semestru.

Stipendia

Chcete-li studovat na Lucemburské univerzitě prostřednictvím výměnné dohody nebo jako hostující student, bude možnost získání finanční pomoci záviset na vaší domovské instituci a konkrétní mezinárodní smlouvě.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • Stipendia nabízená na základě mezinárodní smlouvy

Aktuální výběrová řízení je k dispozici na webu Domu zahraničních služeb.

 


Lucemburská univerzita

Jedná se o jedinou univerzitu v Lucembursku, založenou 13. srpna 2003. Univerzita je v současné době rozdělena do 3 fakult:

  • Fakulta vědy, techniky a komunikace nabízející bakalářské obory v přírodních vědách, inženýrství, informatice a vědě o živé přírodě a magisterské tituly v oblasti informačních a počítačových věd, biologie, udržitelného rozvoje, inženýrských věd, matematiky a veterinární vědy. Fakulta také nabízí zvláštní odbornou přípravu ve všeobecném lékařství.
  • Fakulta práva, ekonomie a financí nabízí vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, ekonomie, managementu a správy IT. Studenti se specializují na evropské právo, ekonomii, bankovnictví a finance, management informačních systémů a podnikání a inovace.
  • Fakulta jazyků a literatury, humanitních věd, umění a vzdělávání – nabízí bakalářské studium voblasti historie, psychologie, sociálních a pedagogických věd. Magisterské studium zahrnuje soudobé evropské dějiny, psychologii, gerontologii, přes-hraniční spolupráci, filozofii a územní rozvoj.

Studium na univerzitě v Lucembursku je mnohojazyčné. Kurzy jsou obvykle vedeny ve dvou jazycích: francouzština/angličtina, francouzština/němčina nebo angličtina/němčina. Lucemburskou univerzitu navštěvuje přibližně 5000 studentů pocházejících zhruba ze 95 zemí světa.


Hrob českého krále Jana Lucemburského (foto: Wikipedia)


Práce v Lucembursku


Povolení k pobytu

Pokud budete v Dánsku pobývat méně než 3 měsíce, nepotřebujete žádné zvláštní povolení k pobytu. Za účelem pobytu nad tři měsíce byste měli požádat co nejdříve o „carte de s éjour“, povolení k pobytu, které vystavuje obecní úřad. Povolení Vám bude vydáno na základě předložení patřičných písemných dokladů, např. identifikační doklad, doklad o tom, že vykonáváte pracovní činnost, doklad o zdravotním pojištění, o studiu, o dostatečném množství finančních prostředků (u ekonomicky neaktivních).

Registrace

Lucembursko vyžaduje, aby se nově příchozí osoba během tří dnů registrovala na místním obecním úřadu a vyplnila „déclaration d’arrivée“. Pokud byste se stěhovali do Lucemburska, budete muset oznámit příjezd komunální službě v místě, kde budete bydlet, a to během 8 pracovních dnů po Vašem příjezdu. Od úřadu obdržíte potvrzenou kopii tohoto svého oznámení.

Pracovní povolení

Od 1. listopadu 2007 neomezuje Lucembursko přístup českých státních příslušníků k zaměstnání, takže není třeba pracovní povolení.

Uznávání kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

V začátku zaměstnání by zaměstnanci měly být zaregistrováni na úřadu sociálního zabezpečení, Centre Commun de la Sécurité Sociale. Registraci by měl zařídit zaměstnavatel. Jestliže budete pracovat v Lucembursku, budete tam ze mzdy platit zálohy na daň a odvody na sociální zabezpečení či pojištění podle platných předpisů země.

Cestování v Lucembursku


Zajímavé události v Lucembursku

konec února

Grand Duchy

karnevalové procesí s maskami, koncerty, maškarním bálem – hodování a pití hlavně ve Vianden, Wormeldange, Echternachu a Steinselu

březen-květen

Printemps festival

festival se koná na různých místech po celém městě Lucemburku – diváci jsou ohromeni eklektickým mixem mezinárodně uznávaného jazzu a soulu umělců z celého světa (Printemps Website)

druhá polovina května

Mezinárodní festival Echternach

pohanský taneční festival, který se koná v oblíbeném opatství města Echternach na severovýchodě Lucemburska – akce vrcholí průvodem hudebníků z celé země ulicemi starého města (Echternach Website)

23.červen

Národní den

nejvýznamnější den pro Luxembourčany – prokazování úcty královské rodině – přehlídka vojáků – průvod kolem paláce velkovévody v Lucemburku a působivý ohňostroj na Adolphe Bridže – hudebníci, klauni, polykači ohně

přelom červen/červenec

Mezinárodní divadelní a hudební festival

koná se v malém severním městě Wiltz – divadelní hry, klasická hudba (Wiltz festival Website)

červenec

Rock um Knuedler
festival

rockový open-air festival představuje jak místní, tak mezinárodní umělce – jedno-denní akce se koná na Place Guillaume II v hlavním městě – všechny koncerty jsou zdarma (Knurdler Website)

polovina srpna

Streetartnimation

festival přitahuje tisíce nadšených obyvatel i návštěvníků – udělejte si procházku po pěší zóně a objevte přes 45 různých umělců se 77 představení – malíři, pouliční umělci, kejklíři hudebníci a další baviči představují svá umění (Streetartnimation Website)PoslechFonetický přepis Slovník

přelom srpen/září

Schueberfouer lunapark

starověký lunapark založený již roku 1340 – na náměstí Glacis v hlavním městě Lucemburku – spoustu zábavy a atrakcí pro rodiny s dětmi – nabízí také průvod ovcí zdobené barevnými stuhami (Schueberfouer Website)

koncem listopadu

Festival Winterlight

hlavní město Lucemburk nabízí mnoho zábavy s vánoční tematikou -koncerty, výstavy, představení, vánoční trhy – tradiční jídla a místní nápoje (Glühwäin nebo svařené víno) od konce listopadu až do Štědrého dne (Winterlights Website)


Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 130 km/h na dálnici (za deště 110 km/h)

Světla – motocykly musí jezdit s rozsvíceným světlem jak ve dne, tak v noci, u ostatních vozidel je to doporučeno. Vozidla musí při špatné viditelnosti použít tlumená světla. Zadní červené mlhovky mohou být použity pouze pokud je viditelnost pod 50 m. V obytné zóně je nutno i v noci používat pouze potkávací světla. Při předjíždění mimo obec se používá zvukový signál.

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰, u služebních a začínajících řidičů 0,2 ‰

Povinné vybavení – je povinné používat bezpečnostní pásy na všech místech, kde je jimi vozidlo vybaveno. Děti do 12-ti let nebo osoby menší než 1.50 m mohou sedět na předním sedadle pokud jsou umístěny ve speciálním bezpečnostním systému, upraveném na jejich velikost. Hasicí přístroj u osobních vozů a lékárnička nejsou povinné.

Dálniční poplatky – dálnice jsou bezplatné pro osobní automobily.

Stopování a chodci – stopování je povoleno. Zakázáno je pouze na dálnicích a 4-proudých silnicích.


Praktická telefonní čísla

112 – první pomoc a hasiči

113 – policie

117 – informace o tel.číslech v Lucembursku

116 – informace o tel.číslech v zahraničí

Obvyklá pracovní doba

Běžná pracovní doba je 8 hodin denně, 40 hodin týdně. Denní pracovní doba nesmí překročit 10 hodin.

Obvyklá doba obchodů

Banky: po – pá od 8:30 do 12:00(13:30) a od 13:30 do 16:30

Obchody: po – od 14:00 do 18:30, út – so od 8:30(9:00) do 12:00 a od 14:00 do 18:00

Některé obchody zůstávají otevřeny od 12:00 do 14:00 a potraviny a řeznictví zavírají většinou v 15:00.


Kouření

Kouření je zakázáno na určitých veřejných místech, a to v restauracích (oddělené kuřácké místnosti nesmí zabírat více než 25 % celkové plochy) a v kavárnách (úplný zákaz v době stravování). Úplný zákaz kouření platí ve školách a veřejných budovách, autobusech a vlacích. Kouření je zakázáno na hřištích, sportovištích, kde si hrají osoby mladší 16 let a v soukromých vozidlech, ve kterých je přítomno dítě mladší 12 let.


Státní svátky

1. leden

Nový rok

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoční neděle

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí

1. květen

Den práce

květen, pohyblivý svátek

Nanebevstoupení Krista (úterý)

květen/červen, pohyblivý svátek

Svatodušní svátky (neděle a pondělí)

červen, pohyblivý svátek

Boží tělo

23. červen

Národní svátek (narozeniny velkovévody)

15. srpen

Nanebevzetí Panny Marie

25. prosinec

Vánoce

26. prosinec

Sv. Štěpán

Autor:  Eurofon, Euroskop
Lucembursko Lucembursko

Maďarsko

Maďarsko vstoupilo do Evropské unie 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Maďarsko je členem Schengenu a není součástí eurozóny.

Fakta o Maďarsku

  • Oficiální název země je Maďarsko (Magyarország)
  • Rozloha Maďarska je 93 028 km2.
  • Hlavní město je Budapešť (1,78 milionu lidí).
  • Oficiálním jazykem je maďarština.
  • Země je administrativně rozdělena na 19 žup a hlavní město Budapešť.
  • V zemi žije 9,73 milionu lidí. Maďaři tvoří 85,6 procent.
  • Většina obyvatel Maďarska se hlásí k římskokatolické církvi (37.2 %), kalvinisté 11.6 %, luteráni 2.2 %, řeckokatolická církev 1.8 %, ostatní 1.9 %, bez vyznání 27.2 %.
  • HDP na hlavu je v Maďarsku 31,000 dolarů.

Maďarsko a EU

Vstup Maďarska do Evropské unie měl od 90. let podporu více než dvou třetin Maďarů. Země byla v přijímaní jednotlivých kapitol aquis jedním z nejrychlejších kandidátů. Maďaři hlasovali o vstupu do Evropské unie v referendu 12. dubna 2003. Členství podpořilo 84 procent lidí, kteří hlasovali. Účast ale byla pouze 45 procent.
Maďarsko se nachází v bezprostředním sousedství západního Balkánu a podporuje budoucí členství těchto zemí v EU.
 
Smlouvu o Ústavě pro Evropu ratifikovalo Maďarsko v parlamentu 20.12.2004 (jako druhé v pořadí, po Litvě). Při vyjednávání smlouvy nové patřilo pak mezi tzv. přátele ústavy a chtělo zachovat původní text. Lisabonskou smlouvu ratifikoval maďarský parlament jako první z členských zemí EU 17. prosince 2007.
 

Maďarsko poprvé předsedalo EU v první polovině 2011. Uzavíralo Trio se Španělskem a Belgií. Příště převezme předsednictví v druhé polovině roku 2024.

Maďarský eurokomisař

Maďarským komisařem je Olivér Várhelyi, který má na starost oblast sousedství a rozšíření.

Předchozími eurokomisaři byli:

  • Tibor Navracsics (2014-2019), portfolio vzdělávání, kultura, mládež a sport
  • László Andor (2009-2014), portfolio zaměstnanost, sociální věci a sociálního začlenění
  • Lázsló Kovácz (2004-2009), portfolio daně a celní unie
  • Péter Balácz (2004), portfolio regionální politika

Maďarští europoslanci

Maďarsko má 21 křesel v Evropském parlamentu.

Politický systém Maďarska

Maďarsko je parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen maďarským parlamentem na dobu pěti let s možností jednoho znovuzvolení. Výkonou moc má vláda v čele s premiérem.

Maďarský parlament (Národní shromáždění) je jednokomorový a má od voleb 2014 celkem 199 poslanců volených na 4 roky.

Nová maďarská ústava byla přijata v roce 2011.

Maďarskou prezidentkou je od května 2022 Katalin Nováková. Od roku 2010 vládne kabinet premiéra Viktora Orbána.

Moderní historie Maďarska

  • 1848-49 – revolucev Uhersku
  • 1867 – vydání nové ústavy, která reflektovala požadavky Uherska na větší autonomii, prosazení dualistické koncepce státu, Rakousko-Uhersko má jednotnou osobu panovníka, zahraniční politiku, armádu a finance
  • 16. listopadu 1918 – vyhlášena 1. maďarská republika
  • 1919 – vznik Maďarské republiky rad pod vedením komunisty Bély Kuna. Diktaturu a revoluční teror ukončila intervence Rumunska.
  • 1920 – parlament vyhlásil Maďarské království. Jeho regentem se stal Miklós Horthy. Maďarsko také muselo podepsat Trianonskou smlouvu, která stanovila jeho nové hranice. Maďarsko ztratilo celých 71,5 % svého území.
  • 1938 – Po Mnichovské dohodě získalo Maďarsko v listopadu 1938 jižní část Slovenska, obydlenou zčásti Maďary, a část Podkarpatské Rusi, kterou v březnu 1939 zabralo celou.
  • 1940 – Maďarsko získalo zpátky území Sedmihradska (Transylvánie)
  • 1941 – země se podílí na útoku vůči Jugoslávii
  • 1945 – Sovětská armáda obsazuje Maďarsko
  • 1946 – vyhlášení 2. maďarské republiky
  • 1949 – komunisté vyhlašují Maďarskou lidovou republiku
  • 1956 – vypuknutí povstání, které potlačuje sovětská armáda
  • 1989 – 3. maďarská republika
  • 1999 – vstup Maďarska do NATO
  • 2004 – Maďarsko členem EU

Odkazy

ČR v Maďarsku

1064 Budapest VI., Rózsa u. 61.

Tel.: +36 1 462 50 11

konzulární oddělení +36 1 462 50 14
nebo +36 1 462 50 26

budapest@embassy.mzv.cz

https://www.mzv.cz/budapest/cz/

Maďarské velvyslanectví v Praze

Pod Hradbami 17

Praha 6 – Střešovice

Tel.: 220-317-200

Fax: 233-322-104

prague@mfa.gov.hu

https://praga.mfa.gov.hu/eng


Studium a stipendia v Maďarsku


Vzdělávací systém

Vzdělávání je ze zákona povinné pro všechny děti ve věku od 6 do 18 let, trvá 12 let. Povinná docházka je i do školky, a to od tří let, místní samospráva může na žádost rodičů udělit výjimku. Od pěti let se děti povinně účastní předškolní výchovy. Vzdělávání nemusí být ukončeno maturitní zkouškou: dostačující je jakákoliv odborná kvalifikace. Školní rok začíná na začátku září a končí v polovině června.

Vysoké školy

Terciární vzdělávací instituce zahrnují veřejné a soukromé/církevní vysoké školy a college, které jsou akreditovány a formálně uznávány státem. Jsou specializované a organizují kurzy ve své konkrétní specializaci. Škála institucí terciárního vzdělávání zahrnuje neuniverzitní instituce, instituce na univerzitní úrovni a některé instituce poskytující kurzy vyšší odborné přípravy. Maďarsko se zapojilo do boloňského procesu slaďování vzdělávacích systémů, je tedy možné získat následující akademické hodnosti: odborník, bakalář, magistr a doktor.

Školné

Maďarsko zrušilo školné na vysokých školách v referendu v roce 2008. Maďarští a EU/EHP studenti neplatí žádné poplatky. Nejste-li EU studentem, budete muset školné a registrační poplatky uhradit.

Stipendia

Pro studium v Maďarsku existuje mnoho stipendijních programů a to na bázi bilaterálních či multilaterálních dohod či formou výměnných dohod a stipendií nabízených Ministerstvem školství a kultury Maďarské republiky. Pro zahraniční studenty i maďarské vědce zde existuje řada možností získání stipendií. Pro více informací je vhodné kontaktovat přímo danou instituci, v rámci níž je stipendium poskytováno.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • CEEPUS

CEEPUS je středoevropským univerzitním programem, který zajišťuje výměnu studentů mezi zeměmi střední a východní Evropy a poskytuje stipendia na studijní pobyt v těchto státech. Programu se mohou zúčastnit studenti, kteří ukončili alespoň dva semestry na vysoké škole nebo postgraduální studenti. Věkový limit je stanoven na 35 let. Minimální délka pobytu v zahraničí jsou 3 měsíce (21 dní u doktorského studia), maximální délka je 10 měsíců. Stipendium v programu lze získat v rámci sítí vysokých škol nebo individuálně. Více informací naleznete na stránkách programu CEEPUS nebo Domu zahraničních služeb.

  • Visegrádský fond

Mezinárodní visegrádský fond nabízí stipendia určená pro semestrální nebo dvousemestrální magisterské a postgraduální studijní pobyty v zemích visegrádské skupiny nebo v dalších zemích střední a východní Evropy a Balkánu. Žadatel musí mít dokončen bakalářský studijní program. Podrobné informace naleznete přímo na webových stránkách Visegrádského fondu – zde se nachází mimo jiné i instrukce pro uchazeče o dané stipendium.

  • Stipendia nabízená na základě mezinárodní smlouvy

Aktuální výběrová řízení jsou k dispozici na webu Domu zahraničních služeb.

 
Vybrané maďarské univerzity


Budapest University of Technology and Economics

Budapešťské Vysoké učení technické a ekonomické je nejvýznamnější technickou univerzitou v Maďarsku. Založena byla v roce 1782 a je jedním z nejstarších institutů techniky na světě. Asi třetinu z 24.000 univerzitních studentů tvoří studenti zahraniční. Vzdělávací kurzy jsou poskytovány v pěti jazycích: maďarsky, anglicky, německy, francouzsky a rusky. Univerzita je členěna do 8 fakult: stavební (1782), strojního inženýrství (1871), architektury (1873), chemicko-technologická a biotechnologie (1873), elektrotechniky a informatiky (1949), dopravního inženýrství (1955), přírodovědecká (1987) a fakulty ekonomiky a sociálních věd (1998).

Eotvos Lorand University (University of Budapest)

Jedná se o největší univerzitu v Maďarsku založenou roku 1635. Univerzita má 8 fakult (právnická a politických věd, speciální pedagogiky, humanitních studií, informatiky, pedagogická fakulta a psychologie, sociálních věd, vzdělávání ZŠ a MŠ učitelů a přírodovědecké fakulty). Navštěvuje ji více než 30.000 studentů. Univerzita se aktivně zapojuje do výzkumu.

Central European University CEU

Středoevropská univerzita je vysokoškolskou institucí nabízející studium sociálních a humanitních věd, práva, veřejné politiky, řízení obchodní činnosti, životního prostředí a matematiky v anglickém jazyce. Univerzita se nachází v Budapešti a navštěvuje ji více než 1.500 studentů ze 100 zemí. Univerzita byla založena v roce 1991 v reakci na pád socialistického bloku a zvláštní důraz klade na podporu demokracie a lidských práv na celém světě. CEU kombinuje regionální studia s mezinárodní perspektivou s důrazem na komparativní a interdisciplinární výzkum. Její knihovna je jednou z největších knihoven s anglickými výtisky ve střední Evropě (více než 255.000 dokumentů). Sbírka OSA (Open Society Archives) na CEU obsahuje velké množství materiálů souvisejících s komunistickou érou politického, sociálního, hospodářského a kulturního života a zároveň obsahuje rozsáhlý archiv textových přepisů a zpráv Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.

Další univerzity: University of SzegedUniversity of DebrecenUniversity of PécsUniversity of West HungaryUniversity of MiskolcCorvinus University of Budapest


Budínský hrad, historické centrum maďarských králů, se dostal na seznam UNESCO v roce 1987. (foto: Wikipedia)

Práce v Maďarsku


Povolení k pobytu

Pokud Váš pobyt v Maďarsku nepřesáhne 90 dní, nepotřebujete povolení k pobytu. Povolení k pobytu je nutné si vyřídit v případě, že se v Maďarsku budete zdržovat déle. Speciální případy vydání povolení k pobytu nastanou, jestliže je povolení k pobytu uděleno za účelem výdělečné činnosti (doba platnosti může být omezena na dobu platnosti pracovní smlouvy), jestliže nezaměstnaný občan EU/EHP přijde do Maďarska hledat práci, povolení k pobytu nesmí přesáhnout dobu 6 měsíců, a u studentů , kdy se povolení uděluje na dobu trvání studia s možností ročního prodloužení. Žádost o povolení k pobytu může být zpoplatněna formou kolkové povinnosti.

Registrace

Pracovní smlouva musí být registrována zaměstnavatelem na úřadě práce a je také povinností zaměstnavatele nahlásit pracovní poměr daňovému úřadu (APEH – Adó-és Pénzűgui Ellenőrzesi Hivatal), kde získá daňové číslo pro zaměstnance. Stejně tak nahlásí zdravotní pojišťovně (Társadalombiztosító) nového zaměstnance a získá číslo zdravotního pojištění (TAJ číslo).

Pracovní povolení

V Maďarsku neplatí pro členské státy EU povinnost pracovního povolení.

Uznávání pracovních kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

Jestliže budete pracovat v Maďarsku, budete platit odvody z hrubého platu stejně jako občané Maďarska.

Cestování v Maďarsku


Zajímavé události v Maďarsku

druhá polovina února

Busójárás karneval – Mohács

Busójárás je 6ti denní oslava Chorvatů žijících ve městě Mohács – končí den před Popeleční středou – oslavují zde tzv. Busós (lidé nosící strašidelné masky a mávající v dlouhých kožešinách pochodněmi) – lidová hudba, maškaráda, průvody a tance (Busójárás Website)

od poloviny března

Budapešťský jarní festival

nejprestižnější kulturní festival v zemi – vyznamní umělci z Maďarska a celého světa – nabitý program orchestrálních a komorních koncertů, jazz, moderní tanec, filmové projekce, atd. (Budapest Spring Festival Website)

První polovina června

Harley Davidson Festival

na severo-východním břehu jezera Balaton – vesnice Alsóörs – každoroční festival Harley Davidson – průvod motocyklů Harley, soutěže, kaskadérská show (HD Festival Website)

červen

Dunajský karneval

v hlavním městě – velký kulturní festival – jedna z nejbarvitějších akcí ve městě – folk, klasické a světové a taneční styly – umělci z celého světa – průvod přes Řetězový most (Duna Karnevál Website)

od první poloviny června

Operní festival Miskolc

mezinárodní operní festival ve městě Miskolc – festival vítá místní a mezinárodní umělce k úpatí pohoří Bükk v kraji vína Tokaj (Miskolc Opera Festival Website)

od začátku července

Szeged Open-Air Festival

koná se před velkolepou katedrálou ve městě Szeged – nejstarší divadelní a hudební festival – pořádán od roku 1931 – opera, balet, lidový tanec (Szeged Festival Website)

začátek srpna

Formule 1 Grand Prix Maďarska

největší sportovní akce v zemi – velká cena Maďarska přiláká každý rok na svůj okruh Hungaroring statisíce návštěvníků (F1 GP Hungary Website)

první polovina září

Mezinárodní festival vína

probíhá z velké části pod širým nebem v okolí hradu Buda- festival nabízí přednášky a workshopy pro milovníky vína – koncerty a kulinářské lahůdky (International Wine Festival Website)

první polovina října

Maďarský festival Pálinky a Klobásy

populární gastronomická akce v Budapešti – skvělá příležitost poznat svět pravých maďarských pálenek a klobás a jejich staletí staré tradiční a výjimečné recepty


Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 130 km/h na dálnici

Světla – při jízdě mimo obec (včetně dálnic) je povinné osvětlení všech motorových vozidel.

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0 ‰.

Povinné vybavení – je povinné používat bezpečnostní pásy. Děti menší 150 cm musí používat dětský zádržný systém odpovídající jejich hmotnosti. Děti do 3 let mohou cestovat na předním sedadle v autosedačce v protisměru jízdy, airbag musí být vypnutý. Děti od 3 let, které měří více než 1,35 m mohou cestovat na zadním sedadle na podsedáku s použitím bezpečnostního pásu. Je povinný výstražný trojúhelník a lékárnička.

Dálniční poplatky – dálnice jsou zpoplatněny (zdarma je asi jen 30% úseků). Motoristé si kupují tzv. „virtuální dálniční známku“. Řidič při koupi sdělí SPZ vozidla, která je ihned zanesena do počítače, což řidič potvrdí svým podpisem a obdrží doklad o zaplacení..

Stopování a chodci – Stopování je povoleno s výjimkou dálnic. Na stopaře se vztahuje pojištění řidiče.


Praktická telefonní čísla

112 – Integrovaný záchranný systém

107 (112) – Policie

105 (112) – Hasiči

104 (112) – Záchranka

00361 438 8080 – Tourinform pro turisty

199 – Mezinárodní informace o telefonních číslech

Obvyklá pracovní doba

Standardní pracovní doba je 8 hodin denně, 40 hodin týdně. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na kratší nebo naopak delší pracovní době, maximálně však 12 hodin denně a 60 hodin týdně.


Obvyklá doba obchodů

Banky: po – čt od 8:00 do 16:00, pá od 8:00 do 13:00

Úřady: po – pá od 8:00 do 17:00

Obchody: po – pá od 10:00 do 18:00, so od 9:00 do 13:00

Některé obchody mají jeden den v týdnu otevřeno do 19.00 h. (obvykle čtvrtek).

Supermarkety po – pá od 7:00 do 19:00, so od 7:00 do 13:00

Některá obchodní centra mají otevřeno v neděli do 14:00. Některé obchody (potraviny, smíšené zboží) jsou otevřeny 24 h. denně.

Kouření

Platí zákaz kouření v uzavřených veřejných prostorách, včetně barů a restaurací, stejně tak a bez výjimky na pracovištích a ve vozidlech městské hromadné dopravy. Zákaz se vztahuje mimo jiné i pro podchody a otevřená dětská hřiště.

Státní svátky

1. leden

Nový rok

15.březen

Počátek revoluce a boje za svobodu v letech 1848-49

 

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoční neděle

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí

1. květen

Den práce

květen, pohyblivý svátek

Nanebevstoupení Krista (úterý)

květen/červen, pohyblivý svátek

Svatodušní svátky (neděle a pondělí)

červen, pohyblivý svátek

Boží tělo

20. srpen

Den sv. Štěpána, Den ústavy

23. říjen

Den vyhlášení Maďarské republiky v roce 1989

1. listopad

Všech svatých

25. prosinec

Vánoce

26. prosinec

Sv. Štěpán

Autor: Eurofon, Euroskop
Maďarsko Maďarsko

Malta

Malta je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 6 poslanců. Malta je členem Schengenu i eurozóny.

Malta v Evropské unii

Vstup Malty do EU byl prioritou vlády Národní strany. Byl potvrzen domácím referendem dne 8. března 2003, jehož se zúčastnilo 92 % všech oprávněných voličů. Pro vstup Malty do EU hlasovalo 53,65 % zúčastněných voličů. a Smlouvu o přistoupení k EU byla podepsána 16. dubna 2003 v Aténách a následně ratifikována maltským parlamentem (červenci 2003). Malta vstoupila do EU dne 1. května 2004.

Malta zavedla euro (spolu se Slovinskem a Kyprem) v roce 2008.

Lisabonskou smlouvu přijal parlament 29. ledna 2008 (o možnosti referenda se vůbec nejednalo). Ve spojitosti s reformní smlouvou bylo na Maltě upozorňováno na pozitivní fakt, že země získá šesté místo v Evropském parlamentu.

Eurokomisařkou nominovanou za Maltu je Helena Dalliová, který je komisařkou pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov.

Předsednictví Rady vykonávala Malta poprvé v první polovině roku 2017. V Triu byla s Nizozemskem a Slovenskem. Další předsednictví Maltu čeká až ve druhé polovině roku 2030.

Bývalí eurokomisaři nominovaní za Maltu jsou:

  • Karmenu Vella – komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov (2014-2019)
  • Tonio Borg – komisař pro zdraví a spotřební politiku (2012-2013) a pro zdraví (2013-2014)
  • John Dalli – komisař pro zdraví a spotřební politiku (2010-2012)
  • Joe Borg – komisař pro rozvoj a humanitární pomoc (2004) a pro rybolov a námořní záležitosti (2004-2010)

V Evropském parlamentu Malta obsazuje 6 křesel.

Další informace o maltských členech Evropského parlamentu.

Politický systém Malty

Malta je parlamentní republikou. V čele státu stojí prezident volený parlamentem na pětileté volební období ve všeobecných volbách. Výkonnou moc má vláda, v čele s premiérem, kterého jmenuje prezident.

Maltský parlament (Sněmovna reprezentantů) je jednokomorový. Má 65 členů volených na 5 let.

Maltským prezidentem je od dubna 2019 George Vella.

Od ledna 2020 vládne kabinet premiéra Roberta Abela.

Moderní historie Malty

  • 1798 Francouzská armáda pod vedením Napoleona Bonaparta při svém egyptském tažení obsazuje Maltu.Řád johanitů, který ostrovu vládl od roku 1530, odešel do exilu.
  • 1800 Maltu obsazují britská vojska. Velká Británie ignorovala ujednání Amienského míru z roku 1802 a ponechala si kontrolu nad ostrovem, který měl připadnout zpět Francouzům.
  • 1814 Po pařížském míru ostrov definitivně začleněn do britské říše.
  • 1914 Během 1. světové války hraje Malta důležitou roli pro britskou armádu („nemocniční sestra Středomoří“).
  • 1921 Malta získává částečnou samosprávu, zvolen první parlament.
  • 1940 Po vstupu Itálie do války začíná systematické bombardování ostrova italským a německým letectvem. „Nepotopitelná letadlová loď“ Malta získává v roce 1942 za své zásluhy kříž sv. Jiřího, který od té doby zdobí maltézskou vlajku.
  • 1964 Malta získává nezávislost, hlavou státu zůstává britský panovník, zastupovaný guvernérem.
  • 1974 Vyhlášena republika, Malta ale zůstává členem Commonwealthu.
  • 1979 Zrušení britských základem na ostrově. V 70. letech maltská vláda zrušila také velitelství NATO.
  • 2004 Malta členem EU

Fakta o Maltě

Oficiální název země je Republika Malta (Repubblika Ta’ Malta).

Rozloha Malty je 316 km2.

Hlavní město je La Valletta (6 089 obyvatel).

Oficiálními jazyky jsou maltština a angličtina.

Země není administrativně členěna, oblasti jsou řízeny centrálně za Valletty.

V ostrovním státě žije 434 403 obyvatel. Malťané tvoří 97% populace, Britové 2% a ostatní 1%.

Většina obyvatel (98%) se hlásí k římsko-katolickému náboženství.

Odkazy

 

Studium a stipendia na Maltě


Vzdělávací systém

Povinná školní docházka trvá na Maltě od 5 do 16 let a je rozdělena do dvou stupňů – na primární (od 5 do 11 let) a sekundární (od 11 do 16 let) vzdělávání. Maltským školákům začíná školní rok každé čtvrté pondělí v září a končí 6. července.

Vysoké školy

Vysokoškolské vzdělávání na bakalářské, magisterské a postgraduální úrovni na Maltě poskytuje Maltská univerzita, která je plně financovaná z veřejných zdrojů. Neuniverzitní vysokoškolské vzdělávání na Maltě nabízí Maltská vysoká škola umění, vědy a technologie.

Školné

Jak na univerzitě tak na vysoké škole umění, vědy a technologie se školné neplatí. Školné na univerzitě platí pouze studenti ze zemí mimo EU.


Stipendia

Chcete-li studovat na Maltě prostřednictvím výměnné dohody nebo jako hostující student, bude možnost získání finanční pomoci záviset na vaší domovské instituci a konkrétní dohodě o výměně.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • Stipendia nabízená na základě mezinárodní smlouvy

Aktuální výběrová řízení jsou k dispozici na webu Domu zahraničních služeb.

 

Vybrané maltské univerzity

University of Malta

Maltská univerzita (L-Università ta ‚Malta) je hlavní vzdělávací institucí na Maltě. Univerzita nabízí možnost získání bakalářských, magisterských a postgraduální titulů. Univerzita je známa přísnými vstupními požadavky do některých kurzů, například Fakulta zubního lékařství umožňuje přijmout maximálně 6 evropských studentů ročně. Univerzita se skládá z následujících 13 fakult: filozofické, stavební, zubního lékařství, provozně ekonomické, fakulty managementu a účetnictví, pedagogické fakulty, fakulty strojní, práva, lékařské fakulty a chirurgie, zdravotnických věd, přírodovědecké fakulty, teologické fakulty, fakulty informačních a komunikačních technologií a fakulty médií. Univerzitu navštěvuje asi 10.000 studentů z nichž přibližně 600 je mezinárodních.

Malta College of Arts, Science & Technology – MCAST

Posláním Maltské vysoké školy umění, vědy a technologie je „zajistit všeobecně přístupné odborné vzdělávání s mezinárodním rozměrem reagující na potřeby jednotlivce a ekonomiky „. Její hlavní kampus je umístěn v Paole s několika pobočkami po celé Maltě a Gozu. Škola se člení do několika institutů: agropodnikání, umění a designu, stavebního inženýrství, podnikání a obchodu, komunitních služeb, elektrotechniky a elektroniky, informačních a komunikačních technologií, námořní, strojírenský a Goza centra.


Město La Valetta bylo v roce 1980 zapsáno na seznam Světového kulturního dědictví. (foto: Wikipedia)

Práce na Maltě


Povolení k pobytu

V případě pobytu kratším než 3 měsíce na Maltě nepotřebujete povolení k pobytu. Dokážete-li, že si nepřetržitě hledáte zaměstnání, může Vám být tato doba prodloužena na 6 měsíců.

Registrace

Při pobytu do 3 měsíců není nutná. Za předpokladu, že Váš pobyt přesáhne 3 měsíce, jste povinen zažádat o vydání povolení k pobytu. Každý občan EU/EHP má na základě „práva pobytu“ právo se usadit, pobývat či pracovat na Maltě. Toto právo má každý občan EU/EHP, který buď na Maltě pracuje nebo nepracuje, ale má dostatečné množství finančních prostředků, aby se po dobu pobytu nestal zátěží pro sociální systém.

Pracovní povolení

Od 1. květnu 2004 již není zapotřebí žádat o pracovní povolení. Nicméně je zachován stávající systém vydávání pracovních povolení s tím rozdílem, že pracovní povolení jsou vydávána automaticky.

Uznávání kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Sociální zabezpečení a daně

V případě, že začnete pracovat na Maltě, budete přispívat do maltského systému sociálního zabezpečení, tudíž získáte také právo na veškeré výhody tohoto systému. 

Cestování na Maltě


Zajímavé události na Maltě

10.února

Vzpomínka na ztroskotání sv. Pavla

jeden z hlavních svátků na Maltě – slaví se v hlavním městě Valletta – kapely hrající v ulicích města – konfety, ohňostroje, vypuštění stovky holubů

začátek března

Karnevalový týden ve Vallettě

velkolepé slavnosti příchodu jara – karneval se koná tři dny před Popeleční středou – průvody, masky, ohňostroje a soutěže lidových tanců konající se v ulicích města

druhá polovina dubna

Festival ohňostrojů

koná se v Grand Harbour ve Vallettě – ohromující množství velkolepých ohňostrojů – pyrotechničtí experti z celého světa představují městu svá umění (Fireworks Festival Website)

květen

Národní folkový festival

folková událost – vystoupení se konají po celém Středomoří – na Maltě konkrétně v úchvatných Argotti zahradách ve městě Floriana

polovina května

Mdina Festival

týdenní oslava ve starobylém městě Mdina – folklorní přehlídky, koncerty, průvody v ulicích líčí události od dávných dnů,kdy rytíři Sv. Jana z Jeruzaléma vládli Maltě(Mdina Festival Website)

29. červen

Svátek sv. Petra a Pavla a festival sklizně

týden trvající svátky jsou velmi důležitou součástí tradičního životního stylu Malťanů – slaví se zejména ve městě Mdina – oslavy zahrnující ohňostroje, zpěv, tanec, hudbu a spoustu jídla a pití

konec září

Mezinárodní letecká show

velkolepá každoroční událost na letišti Luqa – výstavy historických, civilních i vojenských letadel představovanými předními světovými piloty (Maltairshow Website)

počátek října

Festival historických měst

úžasná událost – festival trvá 11 dní a koná se v hlavních městech Malty (hlavně Valletta, Medina a Vittoriose) – ztvárnění důležitých událostí v historii země – kulturní akce

druhá polovina října

Závody Středozemního moře

Jedním z nejstarších a nejtěžších offshore Classics závodů – start a cíl v historickém Maltském přístavu – závod kolem ostrova Sicílie (Middle Sea Race Website)

konec října

Středomořský festival

koná se na ostrově Gozo – opera, klasická hudba a folklorní akce – festival změní ostrov v pulzující party protknutou teplými barvami maltského podzimu – vystoupení, lahodná kuchyně (Festival Mediterranea Website)


Dopravní předpisy

Na Maltě se jezdí vlevo. V provozu je trajekt mezi hlavním městem Valetta a Sliema.

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 80 km/h mimo obec

Světla – povinné používat světla v tunelech

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,8 ‰

Povinné vybavení – bezpečnostní pásy jsou povinné pro všechny osoby cestující ve vozidle. Děti do 3 let mohou cestovat pouze ve vhodném zádržném systému. Děti od 3 do 10 let nebo pod 1,5 m musí též používat vhodný zádržný systém.

Stopování a chodci – stopování je povoleno, nicméně není běžné.

Praktická telefonní čísla

191 (112) – policie

196 (112) – ambulance

199 (112) – hasiči

2124 2222 / 2144 2422 – Pomoc motoristům


Obvyklá pracovní doba

Běžná týdenní pracovní doba činí 40 hodin týdně, 8 hodin denně. Maximálně však může představovat 48 hodin včetně přesčasů, za které však náleží zaměstnanci příplatek.


Obvyklá doba obchodů

Banky: po – pá od 8:00 do 12:00, so od 8:00 do 11:30

Obchody: po – pá od 9:00 do 19:00, so od 9:00 do 20:00 s polední 2 až 3 hodinovou přestávkou.

Kouření

Od roku 2004 platí na Maltě zákaz kouření v uzavřených prostorách, kromě místností speciálně vyhrazených kuřákům. Zákaz se týká také restaurací a barů.

Státní svátky

1. leden

Nový rok

10. únor

Ztroskotání svatého Pavla

19. březen

Den sv. Josefa

31. březen

Den svobody

1. květen

Svátek práce

7. červen

Sedmý červen

29. červen

Svatého Petra a Pavla

15. srpen

Nanebevzetí Panny Marie

8. září

Svátek Panny Marie Vítězné

21. září

Den nezávislosti

8. prosinec

Neposkvrněné početí

13. prosinec

Den republiky

25. prosinec

Vánoce

Autor: Eurofon, Euroskop
Malta Malta

Německo

Německo v Evropské unii 

V zakládajících zemích Evropských společenství nebyl vstup zemí do nich potvrzován v referendu. Referendum zatím nebylo drženo k žádné evropské otázce a také Smlouva o ústavě pro Evropu a Lisabonská smlouva byly přijaty parlamentem. Německá ústava se referendem výslovně nezabývá.

Lisabonská smlouva – Po neúspěšných referendech o Smlouvě o ústavě pro Evropu v roce 2005, byla instituciální reforma EU odložena. K oživení debaty o budoucnosti EU a vzniku Lisabonské smlouvy významně přispělo Německo za svého předsednictví EU v první polovině roku 2007. Smlouvu ratifikovaly obě komory německého parlamentu 24. dubna a 23. května 2008, proces ratifikace však pozastavila stížnost skupiny poslanců k Ústavnímu soudu.

Rozhodnutí Ústavního soudu, které čítalo 147 stran, vynesli soudci v Karlsruhe 30. června 2009. Soud rozhodl, že Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem země, ale dokončení její ratifikace v Německu podmínil posílením spolurozhodovacích pravomocí obou komor německého parlamentu při evropské integraci.

Předsednictví v Radě EU – Německo předsedalo Evropské unii od července do prosince 2020. Jeho hlavními prioritami bylo dlouhodobé překonání pandemie covidu-19 a ekonomická obnova, silnější a inovativnější Evropa, spravedlivá Evropa, udržitelná Evropa, Evropa bezpečnosti a společných hodnot a silná Evropa ve světě.

Zástupcem Německa v Evropské komisi je její předsedkyně Ursula von der Leyenová.

Bývalí eurokomisaři nominovaní za Německo jsou:

  • Günther Öttinger – komisař pro rozpočet a lidské zdroje (2017-2019), komisař pro digitální ekonomiku a společnost (2014-2016), místopředseda Komise pro energetiku (2010-2014)
  • Gunter Verheugen – komisař pro rozšiřování (1999-2004) a místopředseda pro podnikání a průmysl (2004-2010)
  • Michaele Schreyerová – komisařka pro rozpočet (1999-2004)
  • Monika Wulf-Mathiesová – komisařka pro regionální politiku (1995-1999)
  • Martin Bangemann– komisař pro vnitřní trh a průmyslové záležitosti (1989-1992), místopředseda pro vnitřní trh, průmyslové záležitosti, informační a komunikační technologie (1993-1994) a pro průmyslové záležitosti a informační a telekomunikační technologie (1995-1999)
  • Peter Schmidhuber – komisař pro ekonomické záležitosti a zaměstnanost (1987-1989), pro rozpočet (1989-1992) a pro rozpočet, finanční kontrolu a kohezní fondy (1993-1994)
  • Alois Pfeiffer – komisař pro ekonomické záležitosti a zaměstanost (1985-1987)
  • Karl- Heinz Narjes – komisař pro vnitřní trh, industriální inovace, celní unii, životní prostředí, ochranu spotřebitele a jadernou bezpečnost (1981-1985) a místopředseda pro průmysl, informační technologie, vědu a výzkum (1985-1989)

V Evropském parlamentu Německo obsazuje 96 křesel.

Další informace o německých členech Evropského parlamentu 

Politický systém Německa

Německo je parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, jehož pravomoci jsou spíše ceremoniální. Prezident jmenuje spolkového kancléře (předsedu vlády) a zastupuje stát navenek.

Volební období prezidenta je pětileté, které může být prodlouženo maximálně jedenkrát. Prezidenta volí Spolkové shromáždění, které se schází pouze jednou za pět let účelem volby prezidenta. Spolkové shromáždění je tvořeno poslanci Spolkového shromáždění a stejným množstvím reprezentantů, Spolkové rady. Od března 2017 je spolkovým prezidentem Walter Steinmeier.

Vláda je tvořena spolkovými ministry, které jmenuje prezident na doporučení kancléře. Od prosince 2021 je spolkovým kancléřem Olaf Scholz ze Sociálně demokratické strany (SPD).

Parlament se nazývá Spolkový sněm (Bundestag) a má 614 poslanců. Mimo něj ještě existuje Spolková rada (Bundesrat), tvořená 69 delegáty spolkových zemí. Volby do Spolkového sněmu probíhají na základě poměrného volebního systému a v Bundesratu zasedají zástupci jednotlivých spolkových zemí.

Moderní historie Německa 

  • 1871 založení Německé říše
  • 1871 – 1890 Německá říše pod vedením Bismarcka
  • 1914 – 1918 První světová válka
  • 1919 – 1933 Výmarská republika
  • 1933 – 1939 převzetí moci NSDAP a zřízení diktatury Hitlera
  • 1939 – 1945 Druhá světová válka
  • 1945 – 1949 Cesta k rozdělení Německa – vznik NSR a NDR
  • 1989 pád Berlínské zdi – sametová revoluce
  • 1990 sjednocení Německa

Fakta o Německu

Oficiální název země je Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland).

Rozloha Německa je 357 021 km2 .

Hlavní město je Berlín (do r. 1991 Bonn).

Oficiálním jazykem je němčina.

Německo se skládá ze 16 spolkových zemí (Bundesländer) : Bádensko – Württembersko, Bavorsko, Berlín, Braniborsko, Brémy, Dolní Sasko, Hamburk, Hesensko, Meklenbursko – Přední Pomořansko, Severní Porýní – Vestfálsko, Porýní – Falc, Sársko, Sasko, Sasko – Anhaltsko, Šlesvicko – Holštýnsko a Durynsko.

V zemi žije 82,17 milionu lidí, Němci tvoří 91,5%, Turci tvoří 2,4 % obyvatel.

K protestantské víře se hlásí 34 %, k římsko-katolické 34 % a k muslimské 3,7 % obyvatel.

Studium a stipendia v Německu

Vzdělávací systém

Vzdělávání je povinné ve věku od 6 do 15 nebo 16 let (závisí na spolkové zemi). Školní rok trvá od srpna do července. Délku školního dne a týdne (5 či 6 dní) si určuje každá spolková země individuálně. Pro všechny spolkové země je stejná délka povinné školní docházky.

Vysoké školy

V Německu existují následující typy vysokoškolského studia: univerzity (Universitäten), technické univerzity (Technische Hochschulen/Universitäten)nestátní univerzityvyšší odborné školy (Fachhochschulen) – nelze zaměňovat s našimi VOŠ. Tyto školy v Německu, na rozdíl od České republiky, nabízejí plnohodnotné vysokoškolské studium s dosažením akademického titulu. Rozdíl mezi klasickou universitou a Fachhoch-schule je v pojetí studia. To je zde orientováno hlavně prakticky na výuku v menších skupinkách, pedagogické školy (Pädagogische Hochschulen).

Školné

Německu byl přijat zákon, který dovoluje jednotlivým spolkovým zemím rozhodnout o zavedení školného na státních univerzitách. Zda-li se platí školné, určují tedy jednotlivé spolkové vlády. Ve všech spolkových zemích se platí zápisné (tzv. Semesterbeitrag) a v některých zemích tzv. Studiengebühren – tedy poplatky za studium (také formou zápisného).

Stipendia

Existuje řada možností jak získat stipendium pro studium v Německu. Stipendia jsou nabízena různými institucemi. Nejlépe se informace o možnostech získání stipendií dozvíte ze stipendijní databáze pro zahraniční studenty a vědce DAAD, která obsahuje rozsáhlé informace a širokou škálu možností pro ty, kteří hledají finanční podporu pro svá studia, výzkumné práce nebo vyučování v Německu. 

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • DAAD (Německá akademická výměnná služba) 

Aktuální nabídka stipendií DAAD se nachází zde

Vybrané německé univerzity

Ludwig Maximilians Universität München – LMU

Mnichovská univerzita je největší institucí vyššího vzdělávání a jednou z mezinárodně nejproslulejších německých univerzit. Její velmi silná vazba k výzkumu má dlouhou tradici sahající až do roku 1472. LMU nabízí širokou škálu oborů od humanitních a kulturních studií až k právu, ekonomii, sociálním vědám, medicíně a vědám přírodním. V současné době zde studuje přibližně 42.000 studentů, z nichž 17 % pochází ze zahraničí. Celkem 13 laureátů Nobelovy ceny jen potvrzuje vynikající úroveň univerzitního výzkumu.

 

Rheinische Friedrich Wilhelms Universität Bonn

Univerzita v Bonnu byla založena v roce 1818. V její knihovně se nachází přes 2 miliony svazků. Univerzitu navštěvuje přes 27.000 studentů. Mezi významné absolventy patří 7 nositelů Nobelovy ceny a 2 držitelé Fieldsovy medaile. Univerzita je členěna do 7 fakult (katolické teologie, protestantské teologie, ekonomie a práva, lékařské, filosofické, fakulty matematiky a přírodních věd a zemědělské fakulty)

 

Georg-August-Universität Göttingen

Univerzita v Göttingenu se nachází v Dolním Sasku a byla založena v roce 1734. Dnes ji navštěvuje přes 23.000 studentů, z toho 11 % zahraničních. Studium je k dispozici v oborech jako je bioinformatika, molekulární biologie a neurověda. Od svého založení se pyšní tím, že zde pracovalo více než 40 nositelů Nobelovy ceny. Jedná se o výzkumnou univerzitu s širokým spektrem oborů a jednu z nejuznávanějších univerzit v Německu. Univerzita je členěna do 13 fakult (teologie, práva, filozofie, medicíny, zemědělství, lesnictví, matematiky a informatiky, fyziky, chemie, biologie a přírodovědecké fakulty).

Freie Universität Berlin – FU

FU je jednou z mezinárodně nejznámějších a předních výzkumných univerzit v Německu. Výzkum je zde zaměřen na humanitní, společenské, lékařské a přírodní vědy. Na této velmi mladé univerzitě (založené roku 1948) studuje zhruba 34.000 studentů – 15 % zahraničních. Kromě jazyků, práva a přírodních věd nabízí také škálu menších studijních oddělení. Slovník

Další univerzity: Technische Universität München ,Universität FreiburgRuprecht Karls Universität HeidelbergHumboldt Universität zu BerlinUniversität MünsterUniversität RegensburgUniversität zu KölnUniversität StuttgartUniversität Hamburg

 


Zámek Neuschwanstein nechal postavit král Ludvík II. Bavorský. Patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější cíl turistů v Německu. (foto: Wikipedia)

Práce v Německu

Povolení k pobytu

K pobytu do 3 měsíců není povolení k pobytu zapotřebí. Pro pobyty delší než 3 měsíce potřebují čeští občané povolení k pobytu EG (ES), které je udělováno příslušným cizineckým úřadem vašeho německého bydliště.

Registrace

Pokud předpokládaný pobyt překročí jeden měsíc, je nutné ohlásit pobyt okamžitě po příjezdu příslušnému cizineckému úřadu. Potvrzení o právu na pobyt bude uděleno, budete-li mít v Německu bydliště, pracovní smlouvu nebo prokážete, že jste účastníky zdravotní pojištění a máte dostatečné finanční prostředky na zajištění své existence. Podle Nařízení o nahlášení ve Spolkových zemích musí být bydliště v Německu nahlášeno nejpozději do 14 dnů (zpravidla u přihlašovacího úřadu příslušného města a obce). Tato přihlašovací povinnost se vztahuje i na občany EU a cizince, kteří mají v Německu bydliště.

Pracovní povolení

Od 1. května 2011  Německo zcela otevřelo svůj pracovní trh pro občany zemí, které přistoupily k EU v roce 2004 (tedy i ČR), což v praxi znamená, že již nebude třeba pracovního povolení.

Uznávání kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. 

Sociální zabezpečení a daně

Jako zaměstnanec v Německu jste automaticky ze zákona sociálně pojištěn. Do sociálního pojištění patří např. pojištění v době nezaměstnanosti, nemoci, důchodu a úrazu. Poté, co si vyberete zdravotní pojištění (Krankenkasse), vás zaměstnavatel přihlásí k placení sociálního pojištění, další formality následují automaticky.

Cestování v Německu

Zajímavé události v Německu

únor

Karnevaly

od čt do út před Popeleční středou, klauni přebírají město – zejména v Kolíně nad Rýnem, Mnichově a Düsseldorfu (Fasching Website)

březen

Sezóna „silného piva“

mniši v Mnichově vaří silné a výživné pivo, které má přispět k posílení těla – pivovary představují sezónní silná piva až po Popeleční středu (Strong Beer Season Website)

30. dubna

Filipojakubský festival

slaví se poslední večer v dubnu ve městech a obcích pohoří Harz – ďábelská událost, která se nepatrně podobá Halloweenu

začátek června

Heidelbergská iluminace

zámek v Heidelbergu se doslova topí v záři reflektorů a extravagantních ohňostrojů – fascinující podívaná plamenů a světel – hra barev(Heidelberg Castle Illuminations Website)

červen

Mnichovský operní festival

koná se každé léto od roku 1876 – rozsáhlý program operních a baletních představení (Munich Opera Festival Website)

druhá polovina července

Kinderzeche středověké slavnosti

středověké slavnosti ve městě Dinkelsbühl k poctě událostem třicetileté války – dle legendy se skupina dětí setkala s  útočníky u brány města a prosila je, aby neničili jejich domovy (Kinderzeche Website)

červenec/srpen

Wagnerův festival

tvorba Richarda Wagnera je oslavována v operním domě v Bayreuthu – jedna z nejprestižnějších evropských operních akcí (Wagner festival Website)

červenec

F1 Německá Grand Prix (Hockenheimring, Nürburgring)

německá velká cena formule 1 – závod na okruhu byl poprvé organizován v roce 1926 a v roce 1951 byl zařazen do kalendáře Mistrovství Světa vozu formule 1 (F1 Website)

září/říjen

Oktoberfest

největší pivní festival světa přitahuje do Mnichova miliony návštěvníků z  celého světa – místní pivovary představují sezónní speciality (Oktoberfest Website)

začátek listopadu

Jazz-Fest Berlin

festival nejlepších světových jazzových hudebníků (Jazz-Fest Berlin)

prosinec

Hamburger Dom

plocha Heiligengeistfeld ve městě Hamburg se promění na několik týdnů v park zimní zábavy – německé klobásy, opékané brambory, kandované ovoce, dušená kukuřice – horské dráhy, ruské kolo (Hamburger Dom Website)

 

Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 100 km/h mimo obec, na dálnici bez omezení (130 km/h doporučená rychlost). Ve spolkové zemi Brémy je na dálnici limit 120 km/h

Světla – v tunelu a za špatné viditelnosti musí mít vozidla rozsvícená potkávací světla.

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰. U řidičů do 21 let a těch, co mají ŘP méně než 2 roky: 0 ‰.

Povinné vybavení – použití bezpečnostních pásů je povinné na předních i zadních sedadlech. Děti menší než 150 cm a mladší 3 let musejí používat dětský zádržný systém odpovídající normě ECE 44/03. K povinné výbavě patří i výstražný trojúhelník.

Dálniční poplatky – poplatky na dálnicích se neplatí.

Stopování a chodci – s výjimkou dálnic a čtyřproudých silnic je stopování povoleno.

Praktická telefonní čísla

110 (112) – policie

112 – záchranná služba, hasiči

11833 – Telefonní informace tuzemsko

11834 – Telefonní informace zahraniční

Obvyklá pracovní doba

Pracovní doba je flexibilní a regulována pouze sjednanými tarify v jednotlivých odvětvích, pro některé podniky je pracovní doba jednotlivě sjednána.

Obvyklá doba obchodů

Banky: po – pá od 8:30 do 12:30 a 13:30 do 15:30 (čt do 17:30)

Obchody: po – pá od 8:00(9:00) do 18:00(20:00), so od 8:00(9:00) do 12:00(16:00)

V některých oblastech jsou pekařství otevřena i v neděli dopoledne do 12:00.

Kouření

Od září 2007 platí v Německu zákaz kouření ve všech spolkových institucích a veřejných dopravních prostředcích; dále si pravidla určují samy spolkové země. Více než polovina z nich zakazuje kouření v barech a restauracích s výjimkou oddělených kuřáckých místností.

 

Státní svátky v Německu

 

1. leden 

Nový rok 

6. leden

Tři Králové

březen/duben, pohyblivý svátek

Velký pátek

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí

květen, pohyblivý svátek

Svatodušní pondělí

1. květen 

Svátek práce 

2. červen 

Nanebevstoupení

23. červen

Boží tělo

15. srpen

Svátek Nanebevzetí Panny Marie

3. říjen

Den sjednocení Německa

31.říjen

Den reformace

1. listopadu

Svátek všech svatých

18. listopadu

Den modlitby

25. a 26. prosinec

První a druhý svátek vánoční 

 
Autor: Eurofon, Euroskop
Německo Německo

Nizozemsko

Nizozemsko je zakládajícím členem Evropské unie. Do Evropského parlamentu volí 29 poslanců. Nizozemsko je členem Schengenu i eurozóny.

Nizozemsko

Nizozemsko v Evropské unii

 

Nizozemsko je zakládajícím členem Evropského hospodářského společenství. Od samého počátku evropské integrace byli Nizozemci její součástí a i když se vlivem nemohou srovnávat s pověstnými „motory integrace“, Německem a Francií, v mnoha případech se výrazně podepsali na podobě integračního procesu. Už Benelux, fungující jako celní unie, kterou nizozemská exilová vláda vytvořila spolu s Belgií a Lucemburskem za druhé druhé světové války, byl určitým prototypem evropského sjednocování.

Nizozemsko se stalo také zakladatelskou zemí Organizace spojených národů (OSN, 1945), Západoevropské unie (ZEU, 1948), Severoatlantické aliance (NATO, 1949) a Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO, 1952).

Nizozemsko i ostatní země od projektu EHS očekávaly ekonomické výhody a stabilitu politického postavení. V 60. letech to bylo právě Nizozemsko, kdo nejdůrazněji protestoval proti snahám francouzského prezidenta Charlese de Gaulla potlačit nadnárodní prvky uvnitř EHS.

Maastrichtský summit, na kterém se v roce 1991 tehdejších dvanáct členských zemí shodlo na ustavení Evropské unie, byl úspěchem hostitele summitu, nizozemského premiéra Ruuda Lubberse.

Holanďan Wim Duisenberg byl jmenován prvním guvernérem Evropské centrální banky a dodnes tak nese největší individuální odpovědnost za úspěšný rozvoj společné evropské měny. S výjimkou krátkého úřadování Sicco Mansholta se dosud žádný jiný Nizozemec nestal předsedou Evropské komise.

Lisabonskou smlouvu přijala 5. června 2008 velkou většinou dolní komora parlamentu (proti hlasovaly pouze levicová Socialistická strana, antiislámská extrémní pravicová Strana svobody a Strana pro zvířata) a 8. července 2008 ji schválil i Senát. Nizozemsko tak smlouvu ratifikovalo jako 21. země z evropské sedmadvacítky.

Komisařem nominovaným za Nizozemsko je Frans Timmermans, která je výkonným místopředsedou a komisařempro oblast klimatu a koordinaci práce na Zelené dohodě pro Evropu. Předsednictví Rady převzalo Nizozemsko v první polovině roku 2016. V Triu bylo se Slovenskem a Maltou. Příště předsednictví převezme v druhé polovině roku 2029.

Bývalými eurokomisaři nominovanými za Nizozemí jsou:

  • Frans Timmermans – první místopředseda Komise odpovědný za zlepšování právní úpravy, interinstitucionální vztahy, právní stát a Listinu základních práv (2014-2019)
  • Neelie Kroesová – komisařka pro soutěž (2004-2009) a místopředsedkyně pro digitální agendu (2009-2014)
  • Fritz Bolkestein – komisař pro vnitřní trh, daně a celní unii (1999-2004)
  • Hans van der Broek – komisař pro vnější vztahy a rozšíření (1993-1994) a pro středo a východoevropské vztahy a rozšíření (1995-1999)
  • Frans Andriessen – komisař pro parlamentní vztahy a soutěž (1981-1985), místopředseda pro zemědělství a rybolov (1985-1986) a pro zemědělství (1985-1989) a místopředseda pro vnější vztahy a obchod (1989-1992)

Politický systém Nizozemska

Nizozemsko je konstituční monarchie s parlamentním systémem vlády. Hlavou státu je panovník/panovnice, který je vždy protestant. Hlavní výkonná funkce ve státě je svěřena vládě a jejímu předsedovi.

Nizozemský parlament má dvě komory. Dolní obsazuje 150 poslanců, v horní se rozděluje 75 křesel. Volební období je čtyřleté, každá z komor ale může být předčasně rozpuštěna.

Nizozemským panovníkem je král Willem-Alexander, pochází z oranžsko-nassavské dynastie a v čele státu stojí od roku 2013, kdy mu žezlo předala jeho matka královna Beatrix.

Předsedou vlády je od roku 2010 Mark Rutte.

Moderní historie Nizozemska

  • 1815 Na vídeňském kongresu bylo vyhlášeno Spojené království nizozemské – Nizozemsko, Belgie a Lucembursko.
  • 1830 Po červencové revoluci vzniká nezávislá Belgie. Nizozemský král Vilém I. uznal její nezávislost až v roce 1839.
  • 1890 Konec personální unie s Lucemburskem.
  • 1914-18 Neutralita během 1. světové války. Po skončení války se do exilu v Nizozemsku uchýlil bývalý německý císař Vilém II., který zde žil až do své smrti v roce 1941.
  • 1940-45 Německá okupace za 2. světové války. Královna Vilemína spolu s vládou uprchla do Velké Británie.
  • 1949 Nezávislost nejdůležitější nizozemské kolonie Indonésie (Holandská východní Indie). Území v západní části Nové Guineje se stala součástí Indonésie až v roce 1962. V letech 1942-45 souostroví okupovalo Japonsko.
  • 1949 Nizozemsko zakládajícím členem NATO.
  • 1952 Nizozemsko zakládajícím členem ESUO.
  • 1980 Na trůn nastupuje královna Beatrix, která je již třetí nizozemskou panovnicí v řadě. Jako první nastoupila na trůn královna Vilemína (1890-1948), po ní její dcera Juliána (1948-1980). Více než stoletá tradice ale už pokračovat nebude – Beatrix má celkem tři syny.

Fakta o Nizozemsku

Oficiální název země je Království Nizozemsko (Koninkrijk der Nederlanden).

Rozloha Nizozemska je 41 526 km2.

Hlavní město je Amsterdam (738 400 obyvatel).

Oficiálními jazyky jsou nizozemština a fríština.

Země je administrativně na 12 provincií. V zámoří pak má dvě oblasti – Nizozemské Antily a Arubu.

V zemi žije 16,97 milionu lidí. Nizozemců je 83%, ostatních pak 17%.

K římsko-katolickému náboženství se hlásí 31% Nizozemců, dánské reformované náboženství vyznává 13% obyvatel, kalvínistů je pak 7% a muslimů přes 5%. Bez vyznání zůstává 41% Nizozemců.

Odkazy

Studium a stipendia v Nizozemsku

Vzdělávací systém

Nizozemský školský systém se vyznačuje velmi vysokým podílem soukromých škol (přes 70%). Tak velký podíl nenalezneme v současnosti v žádné jiné evropské zemi, přičemž se projevuje tendence k jeho růstu i v jiných státech. Žáci musí povinně absolvovat primární a sekundární docházku, která trvá od 5 do 16 let. Školní rok trvá od srpna do června.

Vysoké školy

V Nizozemsku funguje dvojí sytém vysokého školství – akademické vzdělávání (univerzity) a profesní vysokoškolské vzdělávání (profesní vysoké školy).

Školné

V případě státního školství je vzdělávání poskytováno zdarma studentům do věku 16 let. Od tohoto věku se již musí platit školné, a to vždy nejpozději na počátku školního roku. Studenti vysokých škol platí školné dané instituci. Studentům mladším 30 let je účtovaná výše školného stanovena zákonem. Výše zákonem stanovených poplatků je každoročně upravována v souladu s výdajovým indexem dané rodiny. Studenti ve věku nad 30 let musí platit poplatky za školné se zvláštní sazbou, kterou stanoví samotná vzdělávací instituce a proto se v rámci jednotlivých vysokých škol může lišit.

Stipendia

Ministerstvo školství, kultury a vědy zaručuje dostupnost vysokoškolského vzdělávání a vláda je zodpovědná za finanční podporu studentů. Student Finance Act 2000 se vztahuje na studenty vysokých škol, kteří jsou mladší 34 let a kteří zahájili studium před dosažením věku 30 let. Každý student, který splňuje příslušné podmínky, má nárok na finanční pomoc, která se skládá z příspěvku na výdaje jakými jsou životní náklady, knihy, studijní materiály, školné a cestování.

Hlavní organizací spravující a poskytující informace o možnostech získání stipendií v Holandsku je NUFFIC (Nizozemská Organizace pro mezinárodní spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání). Aktuální informace o všech stipendiích lze vždy nalézt na jejich internetových stránkách www.nuffic.nl. Přehled, pro které granty a stipendia jsou zahraniční studenti způsobilí, naleznete na webových stránkách www.grantfinder.nl.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • Huygensův stipendijní program

Prestižní stipendium je otevřeno pro vynikající studenty ze všech zemí. V zahraničí je často spravováno místními nizozemskými velvyslanectvími. Je zaměřeno na talentované studenty, kteří chtějí přijet do Nizozemí v závěrečné fázi svého bakalářského studia nebo v průběhu jejich studia magisterského. Více informací naleznete NUFFIC či Domu zahraničních služeb.

 


Vybrané nizozemské univerzity

University of Amsterdam

Jedná se o třetí nejstarší univerzitu v Nizozemsku. Zabývá se komplexním výzkumem a je hodnocena jako nejlepší univerzita v zemi a jedna z nejlepších i v celosvětovém měřítku. Navštěvuje ji více než 30.000 studentů a je členěna do 7 fakult: humanitní, sociální a behaviorální vědy, ekonomie, práva, přírodních věd, lékařství a zubního lékařství. Nabízí přes 85 magisterských programů vyučovaných v angličtině stejně jako množství anglických a nizozemských jazykových kurzů. V roce 2006 se připojila k Lize evropských výzkumných univerzit (LERU).

Utrecht University

Univerzita v Utrechtu je jednou z nejstarších univerzit v Nizozemsku a jednou z největších v Evropě. Patří mezi nejlepší univerzity v zemi i celosvětovém měřítku. Založena byla roku 1636 a navštěvuje ji kolem 29.082 studentů. Univerzita je tvořena 7 fakultami: humanitních studií, sociálních věd, ekonomie a práva, zeměpisných věd, lékařství, veterinárního lékařství a přírodovědecké fakulty. Utrechtská univerzita nabízí nejširší škálu anglicky vyučovaných programů v Nizozemsku. Univerzita hostí přes 1.900 zahraničních studentů ze 125 různých zemí.

University of Groningen

Univerzita byla založena v roce 1614 a je členěna do 9 fakult, které nabízí programy a kurzy v oblasti humanitních a sociálních věd, práva, ekonomiky a podnikání, prostorových věd, věd o živé přírodě a přírodních věd a techniky. Každá fakulta nabízí bakalářské, magisterské, doktorské a výměnné programy. Univerzitu navštěvuje přes 27.000 studentů a je zařazena v top 3 evropských výzkumných univerzit v oblastech ekologie, materiálových věd, chemie a astronomie.

Delft University of Technology TU Delft

Jedná se o největší a nejstarší nizozemskou veřejnoprávní technickou univerzitu. S 8 fakultami a řadou výzkumných ústavů hostí více než 16.000 studentů. Univerzita byla založena roku1842. TU Delft je členem několika univerzitních sdružení včetně IDEA League, CESAER, UNITECH, a 3TU.

Další univerzity: University of TwenteErasmus University of RotterdamMaastricht UniversityLeiden UniversityEindhoven University of TechnologyRadboud UniversityVU University of Amsterdam

Nizozemí - větrné mlýny
Jedním ze symbolů Nizozemí jsou větrné mlýny. U města Kinderdijk-Elshout již od středověku existuje systém k odvodňování zemědělské půdy. Na seznam UNESCO v roce 1997 zapsaná památka ilustruje typické rysy spojené s touto technologií – hráze, vodní nádrže, čerpací stanice a také řada nádherně zachovaných větrných mlýnů. (foto: Wikipedia)

Práce v Nizozemsku


Povolení k pobytu

Chcete-li v Nizozemsku pobývat méně než 3 měsíce, jako občan EU nepotřebujete povolení k pobytu.

Registrace

Pokud chcete v Nizozemsku pobývat déle než 3 měsíce, je třeba se zaregistrovat u městského/obecního úřadu v místě bydliště. K registraci budete potřebovat: rodný list, cestovní pas a doklad o místě bydliště v zemi.

Dále pro pobyt delší než 3 měsíce byste se měli registrovat u nizozemské Imigrační a naturalizační služby (IND) s uvedením účelu pobytu. Při registraci u IND budete prokazovat účel pobytu a skutečnost, že jste zdravotně pojištěni.

Pracovní povolení

Nizozemí od 1.5.2007 plně otevřelo svůj pracovní trh pracovníkům z ČR. Občané ČR tedy pracovní povolení nepotřebují. Pokud chcete v Nizozemí pracovat, budete potřebovat osobní registrační číslo BSN – Burger Service Nummer. Toto číslo získáte na místním finančním úřadě a jeho přidělením budete registrováni v místním systému sociálního zabezpečení a daní.

Uznávání kvalifikací

V Nizozemsku, stejně jako v některých dalších státech EU, jsou určité profese regulované. Znamená to, že pokud zde chcete vykonávat jednu z těchto profesí, musíte požádat o uznání vašich odborných kvalifikací. Např. pokud chcete pracovat ve zdravotnictví, musí vaší kvalifikaci uznat nizozemské ministerstvo zdravotnictví.

Sociální zabezpečení a daně

Jestliže budete v Nizozemsku pracovat, budete platit odvody z hrubého platu stejně jako občané Nizozemska. Všichni občané, kteří pracují v Nizozemsku, si musí zažádat o již zmíněné osobní registrační číslo BSN. Z hrubého platu se odvádí částka na zdravotní pojištění a daň z příjmu. Daň z příjmu je rozdělena do tří sektorů (tzv. „box system“): sektor 1: daň z příjmu ze zaměstnání, sektor 2: daň z podnikání atp., sektor 3: daň z pronájmu, z investic atp.

Pro vyloučení dvojího zdanění u závislé činnosti se použije metoda vynětí.

Cestování v Nizozemsku

Zajímavé události v Nizozemsku

únor

Karneval

oslavy se konají během víkendu před masopustním úterým – 3 dny a noci se v mnoha městech tančí, zpívá a hraje na ulicích a v barech – nejživější slavnosti se konají v Maastrichtu

první polovina března

Maastrichtská umělecká show

evropský veletrh výtvarného umění – největší výstava v Evropě zobrazuje širokou škálu působivých uměleckých děl od Vermeera po Van Gougha a mnoha dalších (The European Fine Art Fair Website)

druhá polovina března

Otevření bran Keukenhofu

v 77 akrů velkém lesoparku v Lisse – nejvelkolepější květinové zahrady světa – založeny v roce 1949 – více než 7 miliónů pupenů se rozevírá k nebi – soutěže pěstitelů – ohromující barvy a vůně – japonské třešně, azalky a rododendrony (Keukenhof Website)

30.duben

Královnin den

oslavy ve městech – země ožívá tancem, průvody, živou hudbou – bleší trh – lidé se oblečou do oranžové barvy

druhá sobota v květnu

Den větrných mlýnů

téměř každý funkční větrný mlýn v zemi (více než 600), otevírá své brány návštěvníkům – mnoho mlynářů zde předvádí své každodenní pracovní činnosti (National Windmill Day Website)

druhá polovina června

Amsterdam Roots Festival

dobrodružný program světové hudby a kultury – hudebníci z celého světa – představení se konají jak v přírodě, tak ve městech (Amsterdam Roots Website)

červen

Holandský festival

tanec, hudba a divadlo v Muziektheater a dalších významných místech v Amsterdamu – umělci z celého světa – silná vazba na avantgardu (Holland Festival Website)

začátek srpen

FFWD Dance Parade

centrum Rotterdamu se promění v jeden velký open-air „techno klub“

poslední víkend v srpnu

Festival nížin

alternativní hudební koncerty v zábavním parku Walibi World v Biddinghuizenu – filmy, divadelní představení – 6 plně vybavených kempů, teplé sprchy, supermarket, restaurace, chillout místnosti, sportovní vyžití (Lowlands Website)

srpen

Sneekweek

slavný plachetní festival ve městě Sneek – ohňostroje, fascinující námořní přehlídky a závody – vrcholem týdne je Sneker Hardzeildag, karneval, který se koná vždy ve středu (Sneekweek Website)

druhá polovina listopadu

Cannabis Cup

oslava konopí – v kavárnách dostanete příležitost předvést své výrobky a utkat se v soutěžích o – nejlepší marihuanu, hašiš a nejlepší výrobky z konopí – návštěvníci mohou vidět novou konopnou módu a potraviny od konopno-burgerů až po konopné sýry (Cannabis Cup)


Dopravní předpisy

Pro Nizozemí je typická doprava na kole – je ekologičtější a výhodnější v dopravních zácpách.

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 80 km/h mimo obec, 80-120 km/h, na některých dálnicích až 130 km/h

Světla – svícení je povinné při zhoršené viditelnosti

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰, u nových řidičů je na prvních 5 let limit 0,2 ‰

Povinné vybavení – je povinné používat bezpečnostní pásy. Osoby mladší 18ti let a menší než 135 cm musí být chráněny zádržným bezpečnostním systémem odpovídajícím jejich velikosti. Děti do 3 let musí mít speciální autosedačku. Mezi povinné vybavení patří výstražný trojúhelník.

Dálniční poplatky – poplatek za dálnice se nevybírá

Stopování a chodci – stopování je povoleno jen v oblastech, kam mohou pěší

Praktická telefonní čísla

112 – Policie, první pomoc, hasiči

0900 8844 – Policie (jiné než naléhavé případy)

Obvyklá pracovní doba

Nizozemsko má ze všech států Unie nejvyšší podíl obyvatel pracujících na částečný úvazek. Zákon zakazuje, aby pracovní doba přesáhla 9 hodin denně a 45 hodin za týden.

Obvyklá doba obchodů

Banky: po – pá od 9:00 do 16:00(17:00)

Úřady: po – pá od 8:30 do 17:00

Obchody: po – pá od 8:30(9:00) do 17:30(18:00), so od 8:30(9:00) do 16:00(17:00)

Většina obchodů povinně na půl dne v týdnu zavírá. Obchody jsou v tento den zavřeny buď do 13:00 nebo od 13:00.

Kouření

 V roce 2008 byl v Nizozemsku vydán zákaz kouření v restauracích a barech. Zákon byl po dvou letech zmírněn, kouření je povoleno v barech, které nejsou větší než 70 metrů čtverečních.

Státní svátky

1. leden

Nový rok

pohyblivé svátky

Velikonoce

30. duben

Narozeniny královny

4. květen

Památka padlých

5. květen

Den osvobození

pohyblivý svátek

Nanebevstoupení Páně

pohyblivý svátek

Svatodušní pondělí

25. prosinec

1. svátek vánoční

26. prosinec

2. svátek vánoční

Autor: Eurofon, Euroskop
Nizozemsko Nizozemsko

Polsko

Polsko je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 52 poslanců. Polsko je členem Schengenu, není součástí Eurozóny.

Polsko v Evropské unii

Polsko vstoupilo do EU v rámci tzv. velkého rozšíření v roce 2004. Oficiální kontakty však začaly v roce 1990, krátce po pádu komunistického režimu. Před vstupem Bulharska a Rumunska do unie patřilo Polsko z hlediska HDP na hlavu k nejchudším členským státům (např. šest ekonomicky nejméně rozvinutých regionů bylo v Polsku).

Referendum o přistoupení k Evropské unii se v Polsku konalo 7. – 8. června 2003. K urnám dorazilo 59 % oprávněných voličů, z nichž se 77 % vyjádřilo pro a 23 % proti vstupu do EU.

Polsko stálo v květnu 2008 spolu se Švédskem u zrodu Východního partnerství, které bylo oficiálně ustaveno v roce 2009, během českého předsednictví EU.

Při vyjednávání o Lisabonské smlouvě patřilo Polsko spolu s Českou republikou a Spojeným královstvím mezi země, které vystupovaly proti textu ústavní smlouvy zamítnuté v roce 2005 při referendech ve Francii a Nizozemí. Varšava požadovala otevření debaty o klíčových částech smlouvy.

Po složitých jednáních nakonec polský parlament ratifikoval Lisabonskou smlouvu 2. dubna 2008. Mezi výrazné kritiky smlouvy patřila opoziční strana Právo a Spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. Po neúspěšném referendu v Irsku (12. července 2008) odmítl smlouvu podepsat prezident Lech Kaczyński. Lisabonskou smlouvu nakonec ratifikoval 10. října 2009. Polsko si nicméně ještě během vyjednávání o tzv. evropské ústavě zajistilo výjimku z Charty základních práv. 

Komisařem nominovaným za Polsko je Janusz Wojciechowski, který má na starosti agendu zemědělství. Předsednictví Rady Polsko poprvé zastávalo ve druhé polovině roku 2011. V Triu bylo spolu s Dánskem a Kyprem. Další předsednictví zemi čeká v první polovině roku 2025.

Bývalými eurokomisaři nominovanými za Polsko jsou:

  • Elzbieta Bienkowska – komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (2014-2019)
  • Jacek Dominik – komisař pro finanční plánování a rozpočet (2014)
  • Janusz Lewandowski – komisař pro finanční plánování a rozpočet (2009-2014)
  • Pawel Samecki – komisař pro regionální politiku (2009)
  • Danuta Hubnerová – komisařka pro obchod (2004) a pro regionální politiku(2004-2009)

V Evropském parlamentu Polsko obsazuje 52 křesel.

Další informace o polských členech Evropského parlamentu

Politický systém Polska

Polsko je republikou, která v sobě promítá směs parlamentního a prezidentského modelu. Polský prezident je volen přímou volbou na dobu 5 let, s možností jednoho znovuzvolení. Prezident má právo veta při hlasování parlamentu o zákonech. Jeho veto může být zamítnuto třípětinovou většinou v Sejmu, je-li přítomna alespoň polovina zástupců. Prezident může rozpustit parlament, není-li schopen schválit rozpočtový zákon nebo sestavit vládu.

Výkonnou moc má vláda v čele s premiérem. Vládu jmenuje prezident, celý kabinet pak potvrzuje hlasování v Sejmu.

Polský parlament je dvoukomorový. Skládá se ze Sejmu (460 poslanců) a Senátu (100 členů). Obě komory jsou voleny na čtyři roky. Liší se ale volební systém – poslanci jsou voleni poměrným systémem, senátoři většinovým. Do parlamentu se dostane strana, která překročí 5 procent, koalice musí získat 8 procent. Nová polská ústava byla přijata v roce 1997.

Polským prezidentem je od roku 2015 Andrzej Duda.

Od prosince 2017 je premiérem Mateusz Morawiecki ze strany Právo a spravedlnost.

Moderní historie Polska

  • 1772 – 1. dělení Polska
  • 1793 – 2. dělení Polska
  • 1794 – povstání vedené Tadeuszem Kościuszkem pod heslem: „volnost, územní celistvost, samostatnost“
  • 1795 – 3. dělení Polska, zánik Rzeczpospolity
  • 1807 – 1815 – zřídil francouzský císař Napoleon I. na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem Knížectví varšavské, které se stalo spojencem Napoleona a jehož vévodou byl Friedrich August Saský, vnuk předposledního polského krále
  • 1830 – povstání a sesazení dynastie Romanovců polským Sejmem na území ovládaném Carským Ruskem, zánik autonomie
  • 1815 – 1848 – Republika krakovská, připojena k Rakousku
  • 1918 – vznik Druhé polské republiky
  • 1926 – vojenský puč, který nastolil autoritativní vojenský režim vedený maršálem Józefem Piłsudskim
  • 1938 – okupace Těšínska
  • 1939 – napadeno nacistickým Německem, oficiální začátek 2. světové války
  • 1944 – Varšavské povstání
  • 1945 – Polská lidová republika
  • 1968 – Polsko se zúčastnilo intervence vojsk Varšavské smlouvy v Československu
  • 1979 – papežem zvolen kardinál Karol Wojtyla, který přijímá jméno Jan Pavel II.
  • 1980 – založeno odborové hnutí Solidarita v čele s Lechem Walensou.
  • 1981 – vojenský převrat generála Wojciecha Jaruzelského, zákaz Solidarity a vyhlášení výjimečného stavu, který trval až do roku 1983
  • 1989 – rozhovory u kulatého stolu vedou ke sjednanému konci komunistického režimu. Konají se první svobodné volby. Prvním nekomunistickým premiérem se stává Tadeusz Mazowiecki.
  • 1999 – Polsko členem NATO
  • 2004 – vstup Polska do EU

Fakta o Polsku

Oficiální název je Republika Polsko (Rzeczpospolita Polska).

Rozloha Polska je 312 679 km.

Hlavní město je Varšava (1,7 milionu lidí).

Oficiálním jazykem je polština.

Země je administrativně rozdělena na 16 vojvodství.

V zemi žije 37,75 milionu lidí. Poláci tvoří 96,7 %. Největšími menšinami jsou Slezané a Němci.

Většina obyvatel Polska se hlásí k římským katolíkům.

Odkazy na instituce

Studium a stipendia v Polsku

Vzdělávací systém

Povinná školní docházka trvá od 6 do 16 let. Školní rok v Polsku začíná 1. září stejně jako v České republice a končí v červnu.

Vysoké školy

Vysokoškolské vzdělání zahrnuje univerzity, neuniverzitní instituce (odlišeny v závislosti na tom, zda alespoň jedna z jejich organizačních jednotek, má právo udělovat titul PhD), dále specializované vysoké školy a vyšší odborné školy.

Školné

Žádné školné se na vysokých školách a univerzitách v Polsku neplatí. Platí pouze ti, co opakují studium z důvodu neuspokojivých předešlých studijních výsledků a ti, kteří navštěvují jinou než prezenční formu studia (výši těchto poplatků stanoví ředitel školy). Veřejné vysoké školy také mohou účtovat poplatek za specifické kurzy či předměty vyučované v cizím jazyce. Nejsou zde žádné registrační poplatky, nicméně veřejné vysoké školy účtují poplatky spojené s přijímacími zkouškami.

Stipendia

Pro studium v Polsku existuje mnoho stipendijních programů, a to na bázi bilaterálních či multilaterálních dohod či formou výměnných dohod a stipendií nabízených Ministerstvem školství a vědy Polské republiky. Pro více informací je vhodné kontaktovat přímo danou instituci v rámci níž je stipendium poskytováno.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • CEEPUS

CEEPUS je středoevropským univerzitním programem, který zajišťuje výměnu studentů mezi zeměmi střední a východní Evropy a poskytuje stipendia na studijní pobyt v těchto státech. Programu se mohou zúčastnit studenti, kteří ukončili alespoň dva semestry na vysoké škole nebo postgraduální studenti. Věkový limit je stanoven na 35 let. Minimální délka pobytu v zahraničí jsou 3 měsíce (21 dní u doktorského studia), maximální délka je 10 měsíců. Stipendium v programu lze získat v rámci sítí vysokých škol nebo individuálně. Více informací naleznete na stránkách programu CEEPUS nebo Domu zahraničních služeb.

  • Visegrádský fond

Mezinárodní visegrádský fond nabízí stipendia určená pro semestrální nebo dvousemestrální magisterské a postgraduální studijní pobyty v zemích visegrádské skupiny nebo v dalších zemích střední a východní Evropy a Balkánu. Žadatel musí mít dokončen bakalářský studijní program. Podrobné informace naleznete přímo na webových stránkách Visegrádského fondu – zde se nachází mimo jiné i instrukce pro uchazeče o dané stipendium.

Stipendia nabízená na základě mezinárodní smlouvy

Aktuální výběrová řízení jsou k dispozici na webu Domu zahraničních služeb.

Vybrané polské univerzity

  • Jagellonská Universita

Jagellonská univerzita se nachází v Krakově. Založena byla v roce 1364 a je po Univerzitě Karlově druhou nejstarší univerzitou ve střední Evropě. Univerzita má přibližně 35.000 studentů (přes 1.600 zahraničních) a je členěna do 15 fakult: práva, lékařství, farmacie, zdravotní péče, filozofie, historie, filologie, polského jazyka a literatury, fyziky, astronomie a aplikované informatiky, matematiky a informatiky, chemie, biologie a vědy o Zemi, managementu a sociální komunikace, mezinárodní a politické studie, a fakulty biochemie, biofyziky a biotechnologie.

  • Wroclaw University of Technology

Jedná se o autonomní technickou univerzitu ve Vratislavi. V současné době univerzitu navštěvuje více než 32.000 studentů v téměř 50 různých bakalářských, magisterských a doktorských programech. Jedná se o nejlepší technickou univerzitu v Polsku, která je členěna do 12 fakult: architektury, stavební, chemická, elektroniky, elektrotechnická, geoengineeringu, hornictví a geologie, životního prostředí, informatiky a managementu, strojní a elektrotechnická, strojní, technologie a Fakulty elektroniky a mikrosystémů.

  • Wroclaw University

Vratislavská univerzita byla založena v roce 1702 jako Leopoldina. V současnosti se univerzita v první řadě zaměřuje na vědecký výzkum a na tomto poli slaví mnoho úspěchů. Univerzitu navštěvuje přes 40.000 studentů a skládá se z 10 fakult: biologická, biotechnologie, chemická, Fakulta vědy o Zemi a managementu životního prostředí, Fakulta historických a pedagogických věd, Právnická fakulta, administrace a ekonomiky, Fakulta matematiky a informatiky, Fakulta filologie, Fakulta fyziky a astronomie a Fakulta sociálních věd.

Další univerzity: AGH University of Science & Technology, Adam Mickiewicz University Poznan, Warsaw University, Warsaw University of Technology, Nicolaus Copernicus University, University of Lodz, Gdansk University of Technology

Pohled na Mariánský kostel v Gdaňsku. (foto: Wikipedia)

Práce v Polsku

Povolení k pobytu

K pobytu do 3 měsíců nepotřebují občané EU povolení k pobytu.

Registrace

Kdokoliv, kdo se zdržuje v Polsku déle než tři dny, musí vyplnit registrační hlášení o pobytu na Místním úřadě (bydlíte-li v hotelu, učiní tak hotel za Vás). Pro pobyt delší než 3 měsíce, musíte požádat o tzv. povolení k pobytu na vojvodském úřadě (obdoba krajského) v místě bydliště. Povolení k pobytu by nebylo vydáno, pokud by se žadatel stal zátěží pro polský sociální systém. Cizinci přihlášení na trvalý pobyt nebo pobyt delší než 2 měsíce, stejně jako cizinci se sociálním či zdravotním zajištěním v Polsku, obdrží identifikační číslo PESEL.

Pracovní povolení

Pro výkon práce v Polsku nepotřebujete žádné pracovní povolení.

Uznávání pracovních kvalifikací

Je důležité zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není v Polsku regulováno. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Není-li vámi vybrané povolání v Polsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci tohoto státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.

Sociální zabezpečení a daně

Jedním ze základních prvků polského systému sociálního zabezpečení je systém sociálních plateb financovaných z polského Fondu sociálního zabezpečení. Tyto platby zahrnují důchodové pojištění, penzijní pojištění, nemocenskou, pojištění v mateřství a pojištění proti úrazu a nemoci z povolání. Do systému sociálního zabezpečení patří i rodinné dávky a dávky v nezaměstnanosti. Zdravotní pojištění je povinné pro pracovníky v zemědělství. Pro osoby zaměstnané v obchodě, samostatně podnikající, pracující v pracovním poměru a duchovní je zdravotní pojištění dobrovolné.

Cestování v Polsku

Zajímavé události v Polsku

  • únor – Lotos Jazz Festival – známé mezinárodní hvězdy a významní umělci – široké spektrum stylů a žánrů – festival také upozorňuje na krásnou architekturu a turistické atrakce města Bielsko-Biała 
  • přelom červen/červenec –  Mezinárodní festival soudobého  tance – koná se ve Varšavě po dobu 12 dnů od konce června do začátku července
  • konec června – Festival židovské kultury – festival v Krakově je jednou z nejvýznamnějších a největších akcí svého druhu na světě – klasická a židovská lidová hudba, tance, filmy, představení, výstavy (Jewish Festival Website)
  • červenec – Letní jazzový festival – tento oblíbený venkovní hudební festival se koná v Krakově – asi 50 koncertů s více než 200 umělci z Polska i zahraničí (Summer Jazz Festival Website)
  • srpen – Mezinárodní Chopinův festival – festival v Chopinově panství, které se nachází v krásné parku a těsné blízkosti Národního parku Stolové hory obklopujícího město Duszniki-Zdrój – nejstarším polským a největším Chopinovým festivalem na světě – asi 25 koncertů odehráno nejlepšími světovými klavíristy
  • konec srpna – Mezinárodní festival ve městě Sopot – nejpopulárnější hudební festival se koná v lesní opeře – krásný amfiteátr mezi zalesněnými kopci – různé styly hudby, výstavy, divadla – soutěž „Song Sopot“ je jednou z nejstarších hudebních soutěží v Evropě (Sopot Festival Website)
  • září – Festival draků – na otevřených polích Gdaňsku se koná festival pouštění létajících draků – na obloze můžete vidět ve vzduchu tančit draky všech možných tvarů, barev a velikostí
  • začátek října – Rawa Blues Festival – tisíce bluesových fanoušků se shromažďují, aby si vychutnali vystoupení populárních polských, amerických a evropských bluesových hudebníků – koná se v Katowici (Rawa Blues Website)
  • polovina října – Varšavský mezinárodní filmový festival – filmový festival představuje více než sto filmů ze čtyřiceti zemí – je originální výběrem prezentovaných filmů (WFF Website)

Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci od 5:00 do 23:00 (jinak 60km/h), 90 km/h mimo obec, 140 km/h na dálnici

Světla – všechna vozidla musí mít rozsvícená tlumená světla či světla pro denní svícení celý den a noc

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,2 ‰

Povinné vybavení – používání bezpečnostních pásů je na předních sedadlech povinné, na zadních jen u vozidel, která jsou jimi vybavena. Děti mladší 12 let a menší než 150 cm musí být převáženy pouze ve schváleném dětském zádržném systému. Zproštěni povinnosti používat bezpečnostní pásy jsou řidiči taxíků, těhotné ženy a držitelé lékařského potvrzení. K povinné výbavě patří výstražný trojúhelník, hasicí přístroj a lékárnička (pro auta registrovaná v Polsku).

Dálniční poplatky – mýtné je povinné platit za všechna motorová vozidla včetně skútrů, motocyklů a tříkolek. Mýtné lze u vozidel do hmotnosti 3,5 tuny platit v mýtných branách v národní měně i eurech. Řidiči vozidel o hmotnosti nad 3,5 tuny jsou povinni využívat mýtný systém e-TOLL, který sleduje pohyb vozidla a automaticky počítá výši mýtného.

Stopování a chodci – Stopování není v Polsku povoleno.

Praktická telefonní čísla

112 – nouzové číslo

997 (112) – policie

998 – hasiči

999 – ambulance

Obvyklá pracovní doba

Pracovní doba v Polsku činí 40 hodin týdně, 8 hodin denně.

Obvyklá doba obchodů

Banky: po – pá od 8:00 do 17:00(19:00)

Úřady: po – pá od 8:00(9:00) do 16:00(17:00)

Obchody: po – pá od 11:00 do 20:00, so – od 9:00 do 14:00(16:00), obchodní domy: po – pá od 8:00 do 19:00, hypermarkety: od 9:00 do 22:00, potraviny: po – pá od 6:00 do 19:00, so – od 7:00 do 13:00

Kouření

Od ledna 2011 je zakázáno kouřit ve všech veřejných vnitřních prostorách, existují však výjimky pro restaurace, které mohou mít uzavřené prostory pro kuřáky.

Státní svátky

  • 1.leden – Nový rok
  • pohyblivý (březen/duben) – Velikonoční pondělí
  • 1.květen – Svátek práce
  • 3.květen – Den konstituce
  • pohyblivý (červen) – Boží tělo
  • 15.srpen – Nanebevzetí Panny Marie
  • 1.listopad – Svátek všech svatých
  • 11.listopad – Den nezávislosti
  • 25.-26.prosinec – Vánoce

Autor: Eurofon, Euroskop

Polsko Polsko

Portugalsko

Portugalsko je členem Evropské unie od 1. ledna 1986. Do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Země je členem Schengenu i eurozóny.

Portugalsko

Portugalsko v Evropské unii

Portugalsko se v roce 1986, téměř deset let poté, kdy se zbavilo vojenské diktatury (obdobně jako sousední Španělsko), stalo členskou zemí Evropského společenství. Vstup do ES unie byl v Portugalsku spojen s výraznými ekonomickými změnami – finance z evropských fondů země využila na podporu investic a na programy zaměřené na rozvoj infrastruktury nebo také na modernizaci zemědělství a rybolovu.

Co přineslo Portugalsko Evropské unii? Jeho přistoupení posílilo atlantickou dimenzi evropského kontinentu (Portugalsko je zakládajícím členem NATO), ale zároveň otevřelo nové možnosti v Africe a Americe, s jejichž zeměmi má Portugalsko historické a trvající vazby (větší důraz na vztahy s Latinskou Amerikou a Středozemím).

Portugalský parlament schválil Lisabonskou smlouvu 23. dubna 2008.

V lednu 2021 převzalo Portugalsko již počtvrté vedení Rady. Portugalské předsednictví muselo stejně jako obě předešlá (chorvatské a německé) v mnoha oblastech reagovat nejen na dopady pandemie koronaviru, ale také na řadu dalších aktuálních otázek, např. na definitivní odchod Velké Británie z vnitřního trhu a celní unie EU nebo na probíhající diskusi o reformě Světové obchodní organizace.

Zástupkyní Portugalska v Evropské komisi je Elisa Ferreiraová, který je komisařkou pro soudržnost a reformy. 

Bývalými komisaři nominovanými za Portugalsko jsou:

  • António Cardoso e Cunha – komisař pro rybolov (1986-1989) a pro energetiku, malé podnikání, personál a překlady (1989-1992)
  • Joao de Deus Pinheiro – komisař pro parlamentní vztahy, audiovizuální a kulturní záležitosti (1993-1994) a pro asijské, africké a karibské vztahy (1995-1999)
  • António Vitorino – komisař pro spravedlnost a vnitřní záležitosti (1999-2004)
  • José Manuel Barroso – předseda (2004-2009) a (2009-2014)
  • Carlos Moedas – komisař pro výzkum, vědu a inovace (2014-2019)

V Evropském parlamentu Portugalsko obsazuje 21 křesel.

Další informace o portugalských členech Evropského parlamentu

Politický systém Portugalska

Portugalsko je parlamentní republikou. V čele státu stojí prezident volený v přímých volbách na dobu pěti let (maximálně na dvě volební období). Jeho poradním orgánem je Státní rada.

Zákonodárnou moc má Shromáždění republiky – Assembleia da República (parlament) v čele s předsedou. Výkonnou moc má vláda v čele s premiérem.

Portugalský parlament je jednokomorový, má 230 poslanců, v jeho čele stojí předseda. Kromě Assembleia da República existují dvě regionální shromáždění (Assembleia Regional), a to na ostrově Madeira a na Azorských ostrovech.

Současným prezidentem je od března 2016 Marcelo Rebelo de Sousa.

Pedra Passose Coelha v listopadu 2015 ve funkci premiéra vystřídal ministerský předseda António Costa.

Moderní historie Portugalska

  • 1910 Vyhlášení republiky. Poslední portugalský král Manuel II. uprchl do Velké Británie
  • 1916 Portugalsko vstoupilo do 1. světové války. Portugalští vojáci bojovali po boku Velké Británie a Francie na západní frontě a v afrických koloniích.
  • 1932 António de Oliveira Salazar jmenován premiérem. Salazar postupně vytváří autoritářský režim (tzv. Estado Novo – Nový systém). Vládne až do své smrti v roce 1970.
  • 1949 Portugalsko zakládajícím členem NATO
  • 1961 Indie zlikvidovala portugalskou vládu na územími Goa, Diu a Damao. Udržení portugalských kolonií se stalo jednou z priorit závěrečné fáze Salazarovy vlády.
  • 1961-1974 Portugalsko neúspěšně válčilo o udržení svých kolonií v Africe. Boje probíhají hlavně v Angole, Mosambiku a Guinei-Bissau.
  • 1974 Karafiátová revoluce v Portugalsku, svržen Salazarův nástupce Marcelo Caetano.
  • 1975 Portugalsko uznává nezávislost svých kolonií. Kromě kolonií v Africe jde také o východní Timor.
  • 1986 Portugalsko vstupuje do Evropských společenství
  • 1999 Na základě dohody z roku 1987 převzala Čína správu nad Macaem, které Portugalsko drželo od 16. století.

Fakta o Portugalsku

Oficiální název země je Portugalská Republika (República Portuguesa).

Rozloha Portugalska je 92 391 km2.

Hlavní město je Lisabon (517 tisíc obyvatel).

Oficiálním jazykem je portugalština a mirandese (severovýchodní Portugalsko).

Země je rozdělena na 18 administrativních distriktů a 2 autonomní regiony (ostrovy Azory, Madeira).

V zemi žije 10,15 milionů lidí. Většinu obyvatel tvoří Portugalci. Dále zde žije zhruba 250 tisíc příslušníků jiných národností, hlavně z afrických zemí (nejpočetnější z Kapverdských ostrovů a Guineje Bissau, dále z Angoly, Mosambiku), dále pak Brazilci.

Většina obyvatel se hlásí k římsko-katolickému náboženství (85%). K jiným katolíkům patří 2% Portugalců, zbytek je bez vyznání.

Odkazy

Studium a stipendia v Portugalsku

Vzdělávací systém

Od roku 2009 (na základě zákona č.85/2009) je v Portugalsku vzdělání povinné od 6 do18 let. Důvodem zavedení takto dlouhé povinné školní docházky byl alarmující počet negramotných obyvatel v zemi. Školního rok trvá od 1. září do 31 srpna.

Vysoké školy

Portugalský vysokoškolský systém je duálním systémem složeným z univerzitního vzdělávání (ensino superior universitário) a neuniverzitního, polytechnického vzdělávání (ensimo superior politécnico). Mezi akademické hodnosti, které mohou být získány v univerzitním vysokoškolském vzdělávání, patří bacharel (3 leté studium, reflektující určité vědecké, technické a kulturní vzdělávání vhodné pro výkon odborných činností), licenciado (4 leté studium, důkladné vědecké, technické a kulturní vzdělávání), mestre (představuje důkladnou znalost v oblasti vědy, stejně jako schopnost provádět výzkum) či doutor (schopnost provádět výzkum ve specifických oblastech poznání). Na polytechnických školách pak můžete získat hodnost bacharel a diploma de estudos superiores especializados (vědecké, technické a kulturní vzdělávání ve specializovaných oborech)

Školné

Školné na vysokých školách je stanoveno bez ohledu na sociální postavení studenta, instituci nebo studijní program, který navštěvuje. Výše školného si stanový sama daná vysokoškolská instituce nicméně Ministerstvo školství určuje minimální výši školného placeného. Studenti, kteří žádají o podporu při studiu (grant) platí školné až po rozhodnutí o jejich žádosti.  Výměnní zahraniční studenti mohou být od placení školného osvobozeni na základě konkrétních bilaterálních dohod.

Stipendia

Centrálně neexistují žádná podpůrná opatření pro výuku vysokoškolských studentů. Takovéto iniciativy však mohou poskytovat přímo konkrétní školy, na které se vztahuje univerzitní autonomie. Pro studium v Portugalsku existuje mnoho stipendijních programů, a to na bázi bilaterálních či multilaterálních dohod, nebo formou výměnných dohod. Pro více informací je vhodné kontaktovat přímo danou instituci, jejímž prostřednictvím je stipendium poskytováno.

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • Stipendia nabízená na základě mezinárodní smlouvy

Aktuální výběrová řízení jsou k dispozici na webu Domu zahraničních služeb.

  • Možné je také získat stipendijní podporu od Institutu CAMOES

Hlavním cílem institutu CAMOES je podporovat výuku portugalštiny. Kurzy jsou určeny pro studenty zahraniční i portugalské, kteří mají bydliště mimo Portugalsko a chtějí zlepšit své jazykové schopnosti. 

  • MIT (Massachusetts Institute of Technology) Portugal

Portugalský Program MIT byl zahájen v říjnu 2006 portugalským Ministerstvem pro vědu, technologii a vysokoškolské vzdělávání, aby posílil v zemi znalostní a mezinárodní konkurenceschopnost prostřednictvím strategických investic do lidí, znalostí a myšlenek. Každý akademický rok jsou k dispozici stipendia pro vynikající kandidáty PhD. Nejlepší studenti se stipendiem mají možnost zde provádět své doktorského výzkumy. 

Vybrané portugalské univerzity

Universidade de Coimbra

Univerzita v Coimbře je nejstarší univerzitou v Portugalsku založenou v roce 1290. Je organizována do 8 fakult a uděluje tituly v oblastech umění, inženýrství, humanitních věd, matematiky, přírodních věd, společenských věd, sportu a technologií. Je zakládajícím členem Coimbra Group, skupiny předních evropských výzkumných univerzit. Univerzita v Coimbře má přibližně 20.000 studentů a hostí nejvíce zahraničních studentů v Portugalsku. Univerzita je hlavním centrem vědy a techniky aplikovaného a základního výzkumu v zemi.

Universidade do Porto

Universita v Portu byla založena v roce 1911. Jedná se o největší portugalskou univerzitu podle počtu zapsaných studentů (kolem 30.000) a významné výzkumné centrum v Portugalsku. V roce 2010 se zařadila mezi 100 nejlepších univerzit v Evropě. Univerzita je členěna do 13 fakult (architektury, zubního lékařství, ekonomie, techniky, umění, práva, literatury, lékařství, výživy a potravinářské vědy, farmacie, psychologie a pedagogických věd, přírodních věd a fakulty sportu) a biomedicínckého vědeckého ústavu.

Universidade Nova de Lisboa

Nová univerzita v Lisabonu byla založena v roce 1973. Od roku 2006 se ve srovnávacích žebříčcích umisťuje mezi nejlepšími univerzitami světa. Univerzita se zvláště specializuje na oblast umění a humanitních oborů, stejně jako na podnikání a ekonomii. Univerzitu navštěvuje kolem 15.000 studentů (4 % tvoří studenti zahraniční). Jejích 5 fakult a 4 Vysokoškolské ústavy jsou umístěny v různých místech i mimo Lisabon. Budovy pro Fakulty humanitních a sociálních věd, lékařských věd, provozně ekonomickou fakultu, právnickou fakultu, Ústav statistiky a informačního managementu, Ústav hygieny a tropické medicíny a Škola veřejného zdraví jsou umístěny v Lisabonu, zatímco Fakulta věd a techniky se nachází ve velkém areálu pár kilometrů od hlavního města na jižní straně řeky Tagus v Monte de Caparica a Ústav pro chemické a biologické technologie naleznete pár kilometrů od hlavního města v Oeiras.

Další univerzity: Universidade do MinhoUniversidade Técnica de LisboaUniversidade de LisboaUniversidade de AveiroUniversidade Católica PortuguesaInstituto Politécnico do PortoInstituto Superior das Cięncias do Trabalho e da Empresa

Portugalsko - Cabo da Roca
Nejzápadnější výběžek Portugalska a kontinentální Evropy se jmenu Cabo da Roca. Leží asi 40 kilometrů od Lisabonu. (foto: Wikipedia)


Práce v Portugalsku

Povolení k pobytu

Pro pobyt kratší než 3 měsíce nepotřebujete povolení k pobytu. Pokud máte v úmyslu pobývat v Portugalsku déle než 3 měsíce, platí pro Vás povinnost o povolení k pobytu požádat.

Registrace

O povolení k pobytu se žádá na Pohraniční a cizinecké policii (Servi o de Estrangeiros e Fronteiras – SEF). K žádosti o povolení k pobytu je třeba doložit platný OP nebo CP a 2 fotografie. V případě, že v době podání žádosti o povolení k pobytu již jste zaměstnán, dokládáte kopii pracovní smlouvy, v případě, že práci teprve hledáte (nebo jste student či důchodce), musíte prokázat, že máte dostatek finančních prostředků abyste se nestal zátěží pro sociální systém. Jestliže jste osoba samostatně výdělečně činná, máte k žádosti o povolení k pobytu povinnost doložit dokumenty svědčící o vašem postavení, např. daňové identifikační číslo.

Pracovní povolení

Pro výkon práce v Portugalsku nepotřebujete žádné pracovní povolení.

Uznávání pracovních kvalifikací

Pokud jste již rozhodnuti, ve kterém členském státě chcete pracovat, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není ve vybrané zemi regulované. Není-li vámi vybrané povolání v dané zemi regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci členského státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. Pokud je vámi vybrané povolání nebo činnost v cílovém státě regulované, musíte požádat o uznání své odborné kvalifikace. V tomto případě vám národní koordinátor opět pomůže najít příslušný uznávací orgán.

Sociální zabezpečení a daně

Zaměstnavatel odvádí příspěvky ve výši 23,75 % a zaměstnanec ve výši 11 % z hrubého platu. Zahraniční pracovníci v pracovním poměru a pracovníci samostatně výdělečně činní podléhají režimům sociálního zabezpečení za stejných podmínek jako portugalští pracovníci stejných kategorií.

Mezi Českou republikou a Portugalskem platí od roku 1997 bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění č. 275/1997 Sb. Pro vyloučení dvojího zdanění se podle této dohody použije metoda zápočtu.

Cestování v Portugalsku

Zajímavé události v Portugalsku

únor – poslední dny před půstem (Velikonočním)

Karneval

karneval oživí zemi exotickými kostýmy, průvody a zábavními parky – největší oslavy se konají v Lisabonu, Loule a Nazare

12.květen

Pouť do Fátimy

Fátima je římsko-katolickým portugalským nejmocnějším symbolem náboženské oddanosti – více než 4 miliony lidí putují na toto místo – svíčkový průvod postupuje městem k hřbitovu – jakmile je Panna Marie dopravena do Kaple Zjevení, dav začne mávat na rozloučenou bílými kapesníky 

květen (pátá neděle po Velikonocích)

SvátekSenhorSantoCristo

na ostrově Sao Miguel vrcholí oslavy svátku Senhor Santo Cristo – tisíce lidí následují průvod s obrazem Ježíše ze 16.století ulicemi města Ponta Delgada – ulice jsou posety květinami

polovina června

Závod horkovzdušných balónů

závod týmů z různých kontinentů – jste-li v tomto okamžiku v Portugalsku, podívejte se vzhůru – je to nádherný pohled 

začátek červena

Národní zemědělský veletrh

tradiční festival ve městě Santarém – býčí zápasy, býčí běh v ulicích a lidový tanec (zejména fandango) (CNEMA Website)

23.červen

Festival São João

festival sv. Jana se nejvášnivěji slaví v Portu – ulice plné tanců a létající zeleniny – pití, grilované sardinky, házení po sobě navzájem zeleninou, skákání přes ohně

28.červen

Svátek sv. Petra

během oslav se v ulicích Ribeira Grande na ostrově Sao Miguel konají turnaje a kavalklády – více než 100 účastníků v barevných kostýmech, evokující staré turnaje na koních a středověké boje

konec června

Sintra Festival

festival komorní hudby a baletu ve městě Sintra – klavírní repertoár z období romantismu s nejlepšími interprety mezinárodní hudební scény – koncerty se obvykle konají v kostelech či palácích a parcích (Festival de Sintra Website)

červen

Býčí zápasy Santarem

sezóna v aréně Santarem Bullring začíná v červnu býčími zápasy, které probíhají v rámci Národního zemědělského veletrhu, a pokračuje až do konce září – na rozdíl od španělských býčích zápasů v těch portugalských není býk zabit

červenec

Super Bock Super Rock

pojmenován po známém pivu, Super Bock Super Rock je velkým rockovým festivalem v Portugalsku – odehrává se v Parque do Tejo, Lisabonském národním parku a nabízí řadu národních i mezinárodních kapel (SBSR Website)

24.-27.července

Maurské noci

během těchto nocí vesnice Cacela Velha (Algarve) nastolí atmosféru přítomnosti Arabů v regionu mezi 10.-13 stoletím – folklórní hudba, tance a tradiční arabské jídlo

konec srpna

Festival moře

ve městě Cascais – na pláži S. Joao do Estoril – mladí rybáři se předvádí před místními dámami a pak přesunou pozornost na býky – průvody, kostýmy, noci plné ohňostrojů a tradiční hudby

konec července

Závod plachetnic

majestátní plachetnice připlovají do Lisabonu – flotila 100 plavidel z 20 zemí putuje na jih do Cádizu a zpátky na pobřeží Portugalska do La Coruñi (Sail Training International Website)

Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90-100 km/h mimo obec, 120 km/h na dálnici

Světla – na silnici z Alveiro do Vilar Formoso (na španělské hranici) je nutno jezdit s rozsvícenými tlumenými světly

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰.

Povinné vybavení – je povinné používat bezpečnostní pásy. Děti mladší 12 let a menší 150 cm nesmí cestovat na předním sedadle bez speciální bezpečnostní sedačky. K povinné výbavě patří výstražný trojúhelník a reflexní vesta při vystupování z vozu na dálnici či při opravě vozu atd.

Dálniční poplatky – V Portugalsku platí dálniční poplatky pro řidiče motocyklů, osobních aut a nákladních vozidel. Systém výběru dálničních poplatků je rozdělen do dvou oddělených soustav dálnic s odlišným systémem. Starší systém umožňuje platit v mýtných branách hotově a platební kartou. Nový systém je pouze elektronický, značený jako Estradas.pt nebo PorugalTolls.com. Sjednocený přehled dálničních poplatků najdete na stránkách Brisa.

Stopování a chodci – stopování je povoleno, nicméně není běžné a může trvat dlouho, než Vás bude někdo ochoten svézt

Praktická telefonní čísla

112 – hasiči, první pomoc, policie

171 – mezinárodní telefonní hovory s operátorem

118 – informace o národních telefonních číslech

800 216 200 – informace o mezinárodních telefonních číslech

800 296 296 – linka na pomoc turistům

Obvyklá pracovní doba

Pracovní doba činí 40 hodin týdně. Po 5 odpracovaných hodinách musí mít pracovník hodinu až dvě volna (Portugalci jsou zvyklí dlouho obědvat).

Obvyklá doba obchodů

Banky: po – pá od 9:00 do 15:00

Úřady: po – pá od 9:00 do 13:00 a od 14:00 do 18:00

Obchody: po – pá od 9:00 do 13:00 a od 15:00 do 19:00, so od 9:00 do 13:00, ve větších městech zůstávají obchody otevřeny také přes poledne

Obchodní domy denně od 10:00 do 24:00, Potraviny po – pá od 9:00 do 20:00(21:00), so od 9:00 do 13:00.

Kouření

Od ledna 2008 platí v Portugalsku zákaz kouření v restauračních zařízeních a barech s výměrou větší než 100m(je umožněno vytvořit oddělenou kuřáckou plochu). Kouření je také omezeno ve veřejných budovách, a to na oddělené místnosti s dobrou ventilací.

Státní svátky

1.leden

Nový rok

pohyblivý svátek (březen/duben)

Velký pátek

25.duben

Den svobody (výročí tzv. karafiátové revoluce 1974)

1.květen

Svátek práce

10.červen

Den Portugalska

pohyblivý svátek (červen)

Boží tělo

15.srpen

Nanebevzetí Panny Marie

5.říjen

Vyhlášení republiky

1.listopad

Svátek všech svatých

1.prosinec

Obnovení nezávislosti

8. prosinec

Neposkvrněné početí

25. prosinec

Vánoce

Autor: Eurofon, Euroskop
Portugalsko Portugalsko

Rakousko

Rakousko vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1995. Předtím bylo od roku 1960 zakládajícím členem Evropského společenství volného obchodu (ESVO, EFTA). Do Evropského parlamentu volí 19 poslanců. Rakousko je členem Schengenu i eurozóny.

Rakousko

Rakousko v Evropské unii

Rakousko o členství oficiálně požádalo 17. června 1989, přístupová jednání ale zahájilo až 1. února 1993. V roce 1994 se pak konalo přístupové referendum, v němž se pro vstup do Unie vyslovilo přes 66 % zúčastněných voličů. Spolu s ním se členskými státy EU staly také Švédsko a Finsko.

Členství v Unii přineslo Rakousku vyšší hospodářský růst a zaměstnanost, vzrostla konkurenceschopnost ekonomiky a do země přišli noví zahraniční investoři. Po východním rozšíření se navíc začaly dynamicky rozvíjet obchodní vztahy s novými členskými zeměmi.

Lisabonská smlouva

Smlouvu o Ústavě pro Evropu, jejíž přípravu aktivně podporovalo, ratifikovalo Rakousko 25. května 2005. Při vyjednávání smlouvy nové patřilo mezi tzv. přátele ústavy a nechtělo text smlouvy měnit. Požadavky Rakouska, které se v reformní smlouvě odrážejí, jsou právní závaznost Charty základních práv, posílení sociální dimenze a odkaz na boj s klimatickými změnami. Lisabonskou smlouvu ratifikoval rakouský parlament 24. dubna 2008.

Poprvé bylo Rakousko předsednickou zemí EU hned tři roky po svém vstupu do EU, v roce 1998. Druhé předsednictví absolvovalo v době od 1. ledna 2006 do 30. června 2006. Třetí předsednictví Rakousko vykonávalo v druhém pololetí roku 2018.

Komisařem nominovaným za Rakousko je již podruhé Johannes Hahn, jehož portfoliem je evropská politika sousedství a jednání o rozšíření, v letech 2009-2014 byl komisařem pro regionální politiku.

Bývalými eurokomisaři nominovanými za Rakousko jsou:

  • Johannes Hahn – komisař pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (2014-2019), komisař pro regionální politiku (2009-2014)
  • Benita Ferrerová-Waldnerová – komisařka pro vnější vztahy a evropskou politiku sousedství (2004-2009) a pro obchod a evropskou politiku sousedství (2009)
  • Franz Fischler – komisař pro zemědělství a rozvoj venkova (1995-1999) a pro zemědělství a rybolov (1999-2004)

V Evropském parlamentu Rakousko obsazuje 19 křesel.

Další informace o rakouských poslancích v Evropském parlamentu

Politický systém Rakouska

Rakouská republika je spolkovým státem. Je budována na federativním principu. Právní základ Rakouské republiky tvoří spolková ústava, státní smlouva z roku 1955 a zákon o neutralitě země z téhož roku.

V Rakousku funguje dvoukomorový parlamentní systém (Národní rada, Spolková rada). Zákonodárná a výkonná moc je rozdělena mezi spolek (Bund) a 9 spolkových zemí. Podle ústavy je v kompetenci zemí všechno, co není výslovně záležitostí celospolkovou.

V čele republiky je přímo volený spolkový prezident, jehož volební období trvá 6 let s možností jednoho znovuzvolení. V květnu 2016 byl rakouským prezidentem zvolen Alexander Van der Bellen.

Rakouským kancléřem je od 6. prosince 2021 Karl Nehammer.

Zákonodárnou moc na celorepublikové úrovni v Rakousku reprezentuje dvoukomorový parlament, který je složený z Národní rady a Spolkové rady. Dolní komora (Národní rada) je všeobecným zastupitelským orgánem (reprezentuje všechny občany Rakouska) a působí v něm 183 poslanců. Horní komora (Spolková rada) reprezentuje kraje, které také do tohoto tělesa vybírají své zástupce. Počet zástupců v horní komoře určuje prezident, a to vždy na základě výsledků sčítání lidu (naposledy proběhlo v roce 2002). Od roku 2002 je ve Spolkové radě 62 spolkových zástupců.

Příležitostně se schází také Spolkový sněm, který dohromady tvoří zástupci horní i dolní komory. Spolkový sněm volí prezidenta, hlasuje o vyhlášení referenda ve věci odvolání prezidenta, vydání prezidenta k trestnímu stíhání, vydání prezidenta Ústavnímu soudu a vyhlášení války.

Zákonodárným orgánem každé spolkové země je zemský sněm, který je jednokomorový.

Moderní historie Rakouska

  • 1804 – vznik Rakouského císařství

  • 1814-15 – Na vídeňském kongresu Rakousko získává vůdčí postavení v Německém spolku, územní zisky (Salzbursko, Tarnopolsko, Illyrie, Benátsko).

  • 1848-49 – revoluční rok, pád kancléře Metternicha

  • 1866 – porážka Rakouska ve válce s Pruskem, zrušení Německého spolku

  • 1867 – vyrovnání s Maďary, vznik Rakousko-Uherska

  • 1914 – atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´Este

  • 1918 – Rakousko přijalo 3. listopadu příměří, rozpad monarchie, důsledkem toho vzniká Rakouská republika.

  • 1934 – tzv. Římské protokoly vytváří alianci Rakouska s Itálií a Maďarskem. Po zavraždění kancléře Engelberta Dolfusse při pokusu o nacistický puč, se kancléřem stává Kurt Schunschnigg.

  • 1938 11. března obsazují německá vojska Rakousko (tzv. Anschluss)

  • 1955 Obnovení nezávislosti Rakouska, vyhlášení neutrality
  • 1995 Rakousko vstupuje do EU

Fakta o Rakousku

Oficiální název země je Republika Rakousko (Republik Österreich).

Rozloha Rakouska je 83 858 km2.

Hlavní město je Vídeň (1,18 milionu lidí).

Oficiálním jazykem je němčina, v Burgenlandu také chorvatština a maďarština.

Země je administrativně rozdělena na 9 spolkových zemí: Vídeň, Dolní Rakousy, Horní Rakousy, Štýrsko, Tyrolsko, Korutany, Salzbursko, Vorarlbersko, Burgenland.

V zemi žije 9,06 milionu lidí, 91,1% tvoří Rakušané, 4 % bývalí Jugoslávci, 1,6 % Turci, 0,9 % Němci.

Většina obyvatel Rakouska se hlásí k římsko-katolické církvi (73,6 %), k protestantským církvím se hlásí 4,7 % a k Islámu 4,2 % obyvatel.

Odkazy

Vzdělávací systém

V Rakousku je školní docházka povinná a trvá minimálně devět let. Je možno volit mezi soukromými a státními školami. Školní rok v Rakousku začíná prvního září a končí na konci měsíce června. Vzdělání na veřejných školách je poskytováno zdarma. Téměř bezplatná je také doprava dětí do škol a učební pomůcky, rodiče přispívají do výše 10 % celkových nákladů.

Děti mohou od 5ti let navštěvovat předškolní přípravu. Všeobecná povinná školní docházka začíná pro děti v 6ti letech. Jedná se čtyřleté studium v obecné (nebo zvláštní) škole.

Sekundární vzdělávání – po absolvování primární úrovně mají žáci možnost zvolit čtyřleté studium na dvou typech škol: měšťanská škola nebo nižší stupeň všeobecně vzdělávací vyšší školy (AHS). Po ukončení studia na těchto školách mohou studenti dále pokračovat buď na všeobecné nebo na odborné škole.

Školy poskytující všeobecné vzdělání (tedy vyšší stupeň všeobecně vzdělávacích vyšších škol), připravují žáky ke studiu na univerzitě a zároveň poskytují solidní základy pro speciální studium. Jedná se především o gymnázia. Studium zde je čtyřleté, zakončené maturitou. Pro školy existují společné osnovy povinných předmětů, je ale možná specializace v různých oborech. Asi pětina všech žáků zakončí devátý rok povinné školní docházky na jednoroční polytechnické škole, která je připraví na přechod do učebního oboru.

Od roku 1997 mají absolventi učebních oborů možnost složit odbornou maturitu (Berufsreifeprüfung), která dodatečně znamená přístup k vysokoškolskému vzdělání.

Vysoké školy – maturita umožňuje přístup na akademie a nástavby, odborné vysoké školy a univerzity. Na většině univerzit v Rakousku se neplatí vysoké školné. Univerzity si zpravidla účtují školné zhruba 360 €/ semestr. Povinný je také poplatek studentské unii, který činí 21 €/semestr. Školné na soukromých školách se velmi liší v závislosti na studovaném oboru.

Dopravní předpisy

K povinné výbavě auta patří bezpečnostní pásy je nutné používat na všech sedadlech, která jsou jimi vybavena; bezpečnostní helmy jsou povinné pro řidiče i spolucestující na motocyklu; světla po celý rok; výstražný trojúhelník; lékárnička; reflexní vesty.


Rychlostní limity

 

V OBCI

MIMO OBEC

DÁLNICE

Všechna
motorová
vozidla
50 km/hmotocykly,
osobní auta

100
km/h

motocykly,
osobní auta

130
km/h

osobní vozidla
s přívěsem,
karavan,
nákladní vozy
nad 3,5 t

60
km/h

osobní vozidla
s přívěsem,
karavan,
nákladní vozy
nad 3,5 t

70
km/h

autobusy

80
km/h

autobusy

100
km/h


Alkohol v krvi
 – je-li v krvi řidiče zjištěno 0,5 promile alkoholu nebo více (popřípadě v jeho dechu 0,4 mg/l a více), pokládá se za osobu pod vlivem alkoholu, která nesmí řídit motorové vozidlo.

Praktická telefonní čísla

Nouzové číslo

112

Záchranka

144

Policie

133

Hasiči

122

Poruchy vozidel

120, 123

Státní svátky

1.1.Nový rok
6.1.Tři králové
pohyblivý svátek (březen/duben)Velikonoční pondělí
1.5.Svátek práce
pohyblivý svátek (květen/červen)Nanebevstoupení Páně
pohyblivý svátek (květen/červen)Svatodušní svátky
pohyblivý svátek (květen/červen)Boží tělo
15.8.Nanebevzetí Panny Marie
26.10.Státní svátek Rakouské republiky
1.11.Svátek všech svatých
8.12.Zvěstování Panny Marie
25.-26.12.Svátky vánoční

Níže uvedené svátky platí na celém území Rakouska. Jednotlivé spolkové země mohou mít ještě některá specifika, např. každá země má svého patrona

Obvyklá pracovní a prodejní doba

Obchody9:00 – 19:00 (všední dny)
9:00 – 13:00 (soboty)
Úřady8:00 – 17:00
(v pátek končí dříve)
Autor: Eurofon, Euroskop
Rakousko Rakousko

Rumunsko

Rumunsko je členem EU od 1. ledna 2007. Do Evropského parlamentu volí 33 poslanců. Rumunsko není členem Schengenu ani eurozóny.

Rumunsko

Rumunsko v Evropské unii

Rumunsko mělo oficiální styky s Evropským společenstvím jako první země tehdejšího východního bloku. V roce 1974 uzavřela Bukurešť dvoustranou smlouvu, která zemi zahrnovala do Všeobecného systému preferencí, o šest let později byla podepsána dohoda o průmyslových výrobcích.

V roce 1990 navázala Bukurešť s Evropským společenstvím oficiální diplomatické styky. Oficiální žádost o vstup do Evropské unie podalo Rumunsko 22. června 1995. Přístupová vyjednávání začala až o pět let později. Na summitu v Kodani v prosinci 2002 bylo rozhodnuto, že se Rumunsko může stát členem EU od roku 2007. Přístupovou smlouvu podepsalo Rumunsko, spolu s Bulharskem, 25. dubna 2005.

Rumunský parlament ratifikoval Lisabonskou smlouvu jako jeden z prvních již 4. února 2008. Rumunsko souhlasilo také s původní Smlouvou o Ústavě pro Evropu, kterou potvrdilo společně se Smlouvou o přistoupení 17. května 2005. Při vyjednávání o novém dokumentu patřila Bukurešť mezi tzv. přátele ústavy a chtěla zachovat původní text.

Rumunsko patří k tzv. čistým příjemcům z fondů EU, což se týká kohezní politiky i Společné zemědělské politiky.

Předsednictví Rady se Rumunsko ujalo poprvé v první polovině roku 2019. V Triu bylo spolu s Finskem a Chorvatskem.

Komisařkou nominovanou za Rumunsko je Adina Valeanová, která má na starosti portfolio dopravy.

Bývalými eurokomisaři nominovanými za Rumunsko jsou:

  • Corina Cretuová – komisařka pro regionální politiku (2014-19)
  • Dacian Ciolos – komisař pro zemědělství a rozvoj venkova (2009-2014)
  • Leonard Orban – komisař pro vícejazyčnost (2007-2009)

V Evropském parlamentu Rumunsko obsazuje celkem 33 křesel.

Další informace o rumunských členech Evropského parlamentu

Politický systém Rumunska

Rumunsko je republikou se silnou pozicí prezidenta. Ten je volen na 5 let v přímé volbě. Prezident může vykonávat pouze dva mandáty po sobě. 

Rumunský parlament se skládá ze dvou komor, které mají v ústavním systému stejnou váhu. Poslanecká sněmovna má 332 členů a Senát 137 členů. Volební období je 4 roky.

Ústavu schválili v roce 1991 voliči v referendu. Rumuni schválili v roce 2003 v referendu také celkem 77 změn ústavy, které souvisely se členstvím Rumunska v NATO a EU.

Od prosince 2014 je prezidentem Klaus Iohannis.

Od listopadu 2021 je v čele vlády Nicolae Ionel Ciucă.

Moderní historie Rumunska

  • 1829 – autonomie Moldavského a Valašského knížectví v rámci Osmanské říše na základě Drinopolského míru.
  • 1856 – prohloubení autonomie po skončení Krymské války
  • 1858 – panovník A. I. Cuza personálně propojil vládu v knížectví Moldavsko i Valašsko
  • 1861 – vznik Rumunského knížectví
  • 1866 – nástup nové dynastie Hohenzollern-Sigmaringen, která vládla Rumunsku až do zrušení monarchie. Král Karel I. panoval až do roku 1914.
  • 1877 – Rumunsko vyhlásilo nezávislost na Osmanské říši
  • 1881 – vyhlášení království
  • 1916 – vstup Rumunska do 1. světové války na straně Dohody
  • 1918/1919 – na základě mírových smluv získalo Rumunsko rozsáhlé části Uherska (Sedmihradsko), součástí království se stala také Besarábie (dnešní Moldavsko), Bukovina, východní Banát a na jihu původně Bulharsku patřící Dobrudža.
  • 1919 – zásah rumunské armády proti tzv. Maďarské republice rad
  • 1921 – Rumunsko se stalo členem tzv. Malé dohody (s Československem a Jugoslávií)
  • 1938 – král Karel II. zavedl v zemi autoritativní režim. Zakázal také fašistickou organizaci Železná garda, kterou dříve podporoval a využíval.
  • 1940 – po tzv. 2. vídeňské arbitráži přišlo Rumunsko o většinu Sedmihradska, které získalo na Maďarsku po 1. světové válce. Ve stejném roce Sovětský svaz okupoval Bessarábii (na základě tajného dodatku paktu Molotov – Ribbentrop). Oblast jižní Dobrudži zase získalo Bulharsko.
  • 1940 – po územních ztrátách byl král Karel II. donucen k abdikaci. Předal trůn svému synovi Michalovi a odešel do exilu. Faktickým vládcem Rumunska (conducător) se stal maršál Ion Antonescu, který zavedl zemi do spojenectví s Německem.
  • 1941 – rumunská armáda se podílela na německém útoku proti Sovětskému svazu.
  • 1944 – pád režimu maršála Antonesca. Rumunsko vyhlásilo válku Německu a bojovalo na straně Sovětského svazu. Rumunská armáda se například podílela na osvobozování Československa.
  • 1947 – zrušení monarchie, král Michal I. donucen podepsat abdikaci. Vznikla Rumunská socialistická republika. Prvním komunistickým vládcem byl v letech 1948-1965 Gheorghe Gheorghiu-Dej.
  • 1965 – generálním tajemníkem Rumunské komunistické strany se stává Nicolai Ceaucescu.
  • 1989 – pád Ceucescova režimu, diktátor je se svojí ženou Elenou popraven
  • 2004 – Rumunsko členem NATO
  • 2007 – Rumunsko členem Evropské unie

Fakta o Rumunsku

Oficiální název země je Rumunsko (România).

Rozloha Rumunska je 238 391 km, země je největším státem v jihovýchodní Evropě.

Hlavní město je Bukurešť (asi 2 miliony obyvatel)

Oficiálním jazykem je rumunština.

Země je rozdělena na 41 žup a hlavní město Bukurešť (6 obvodů).

V zemi žije 19,76 milionů lidí. Rumuni tvoří 89,5 %, největší národnostní menšinou jsou Maďaři (6,6 %) a Romové (2,5 %). Dříve velmi významnou menšinou byli Němci. Ještě za komunistické vlády emigrovalo v roce 1988 téměř 120 tisíc příslušníků této národnostní menšiny.

Většina obyvatel Rumunska se hlásí k pravoslaví (86,8 %), dále je v zemi 7,5% protestantů a 4,7% římských katolíků.

Odkazy

Studium a stipendia v Rumunsku


Vzdělávací systém

Povinné vzdělávání se vztahuje na věkovou skupinu 7 až 15 let. Podle zákona povinnost navštěvovat školu končí, když žáci dosáhnou 16 let nebo když ukončí nižší sekundární školu. Školní rok obvykle začíná 15. září.

Vysoké školy

Vysokoškolské vzdělávání zde probíhá prostřednictvím institucí, jakými jsou: univerzity (Universitate), akademie (Académie) a postgraduální školy (Şcoală de studií academice postuniversitare).

Školné

Veřejné vysoké školy jsou částečně financovány ze státního rozpočtu. Soukromé vzdělávací instituce mají organizační a provozní autonomii a musí respektovat národní standardy.

V Rumunsku se platí školné, resp. zápisné (to se vztahuje pouze na ty, kteří nesplní stanovené požadavky k přijetí). Ministerstvo školství, výzkumu a inovací schvaluje každý rok přesný počet placených studijních míst pro každou veřejnou vysokou školou na základě propozic univerzitních senátů a podle vnitrostátních norem pro akademické hodnocení a akreditaci. Školné je pak stanoveno univerzitními senáty podle nákladů na poskytované vzdělávání. Vysokoškolské instituce mohou požadovat registrační poplatek.

Stipendia

Pro studenty veřejných vysokých škol jsou ze státního rozpočtu a/nebo z vlastní příjmů vysokých škol poskytovány různé druhy stipendií, s cílem zlepšit přístup ke kvalitnímu vzdělání. V současné době přibližně 25 % studentům využívá stipendia financována ze státního rozpočtu. 30-40 % tvoří sociální, 30-40 % studijní, 25 % prospěchová a 5 % výkonnostní stipendia. Kromě toho mohou studenti získat stipendium na základě smlouvy uzavřené s ekonomickými subjekty a jinými právnickými a fyzickými osobami, stejně jako studijní půjčky.

 

  • ERASMUS

Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. 

  • CEEPUS

CEEPUS je středoevropským univerzitním programem, který zajišťuje výměnu studentů mezi zeměmi střední a východní Evropy a poskytuje stipendia na studijní pobyt v těchto státech. Programu se mohou zúčastnit studenti, kteří ukončili alespoň dva semestry na vysoké škole nebo postgraduální studenti. Věkový limit je stanoven na 35 let. Minimální délka pobytu v zahraničí jsou 3 měsíce (21 dní u doktorského studia), maximální délka je 10 měsíců. Stipendium v programu lze získat v rámci sítí vysokých škol nebo individuálně. Více informací naleznete na stránkách programu CEEPUS nebo Domu zahraničních služeb.

  • Stipendia nabízená na základě mezinárodní smlouvy

Aktuální výběrová řízení jsou k dispozici na webu Domu zahraničních služeb.

 


Vybrané rumunské univerzity

Alexandru Ioan Cuza University

Tato univerzita je nejstarší vysokou školou založenou hned po vzniku rumunského státu roku 1860 a nachází se v Iasi. V době svého vzniku ji tvořily 3 fakulty, filozofie, práva a teologie. Univerzita je členem významných univerzitních sítí a sdružení: Coimbra Group, Utrecht Network, Evropská asociace univerzit (EUA), Mezinárodní asociace univerzit (IAU), University Agency of Francophony (AUF). Dnes na univerzita skládá z 15 fakult (historie, práva, ekonomie, filozofie, literatury, matematiky, informatiky, fyziky, chemie, biologie, pedagogiky, geografie, pravoslavné teologie, katolické teologie a sportu) s více než 38.000 studenty.

University of Bucharest

Univerzita byla založena v roce 1864 v Bukurešti a přispívá prostřednictvím výzkumu a vysokoškolského vzdělávání k rozvoji znalostí na národní i mezinárodní úrovni. Mnozí absolventi univerzity se stali významnými osobnostmi, se kterými se může setkat jak mezi profesory a výzkumnými pracovníky po celém světě, tak spisovateli, politiky či diplomaty. V současné době se univerzita člení do 18ti fakult a navštěvuje ji kolem 34.000 studentů.

University Babes Bolyai

Universita Babes Bolyai se nachází ve městě Cluj-Napoca. S téměř 50.000 studenty nabízí 105 specializací (105 v rumunštině, 67 v maďarštině, 17 v němčině a 5 v angličtině). Univerzita byla pojmenována po významném vědci z Transylvánie Victoru Babesovi a matematikovi Jánosi Bolyaiovi. Univerzita je v současnosti nejvíce diverzifikovanou (z hlediska zaměření) a nejkomplexnější vysokoškolskou institucí v Rumunsku. Univerzita je členěna do 21 fakult, navštěvuje ji přes 45.000 studentů z nichž 500 je mezinárodních.

University Politechnica of Bucharest

Technická univerzita v Bukurešti byla založena v roce 1864. Na 29. výroční ACM Mezinárodní univerzitní soutěži v programování (International Collegiate Programming Contest), která se konala v Shanghai v roce 2005, se umístila na 10. místě. V současné době se člení do 13 fakult a studuje zde okolo 15.000 studentů.

Další univerzity: Bucharest Academy of Economic StudiesGheorghe Asachi Technical UniversityTechnical University of Cluj NapocaUniversity Politechnica of Timisoara

Práce v Rumunsku

Povolení k pobytu

Od 1.1.2007 mohou občané EU pobývat v Rumunsku 3 měsíce od vstupu do země bez povolení k pobytu.

Registrace

Pokud chce občan ČR v Rumunsku pobývat za jiným účelem než turistickým a déle než 3 měsíce, musí se k dlouhodobému pobytu zaregistrovat na místní cizinecké policii (Autoritatea pentru Stračini). K žádosti je potřeba doložit doklad o účelu pobytu/pracovní smlouvu, rozhodnutí o přidělení stipendia apod., doklad o zajištění ubytování, potvrzení o příjmech, potvrzení o zdravotním stavu. V některých případech také výpis z trestního rejstříku domovského státu i Rumunska či další náležitosti podle účelu pobytu cizince.

Pracovní povolení

Občané ČR nepotřebují pracovní povolení.

Uznávání pracovních kvalifikací

Není-li vámi vybrané povolání v dané zemi regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci členského státu. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy členských států stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. Pokud je vámi vybrané povolání nebo činnost v cílovém státě regulované, musíte požádat o uznání své odborné kvalifikace. V tomto případě vám národní koordinátor opět pomůže najít příslušný uznávací orgán (Centrul Naţional de Recunoaştere şi Echivalare a Diplomelor).

Sociální zabezpečení a daně

Na občany ČR pracující v Rumunsku se vztahují stejná práva a povinnosti vyplývající z úpravy sociálního zabezpečení jako na občany Rumunska. Zaměstnanec ze svého hrubého měsíčního platu odvádí: 9,5% do penzijního fondu, 6,5% na zdravotní fond, 1% na příspěvek na nezaměstnanost.

Cestování v Rumunsku

Zajímavé události v Rumunsku

březen

Fire wheel festival

půst je oslavován planoucími koly ohňů ozařujícími vesnici Sinca Noua – místní lidé se shromáždí po setmění na úpatí kopce na jehož vrcholu mladí muži v rámci obřadu zapalují kola ze sena – rituál je doprovázen hodováním a tancem.

květen

Festivinum – festival vína

vinobraní se konají v průběhu května v Bukurešti, Constantě, Iasi a Cluj-Napoca – živá hudba a spousta zábavy

konec června

Festival tradičních řemesel

řemeslníci z celého Rumunska se shromáždí ve Vesnickém muzeu v Bukurešti – ukázky tradičního řezbářství, tkaní koberců, foukání skla, vyšívání, tvarování keramiky, malování vajec atd.

konec června

Pouliční hudební festival (D’Ale Bucurestilor)

ulice bukurešťského Starého města ožívají písněmi a melodiemi ze středověku – představení se konají na několika místech, včetně Bacani, Gabroveni, Lipscani a Selari

konec června

Media – Středověké slavnosti

město Medias (v Transylvánii) hostí živý středověký festival – dobové kostýmy, přehlídky, divadelní představení i živá hudební vystoupení

začátek července

Třešňový veletrh

městečko Brancovenesti vítá léto příjemným folkový festivalem – můžete si vychutnávat sladkou svěžest třešní při sledování představení tradičních písní a tanců z Transylvánie

červenec

Středověký festival Sighisoara

festival středověkých řemesel se koná v jednom z nejkrásnějších středověkých měst v Evropě – Sighisoaře – rodném městě Drákuly – koncerty, trubadůři, pouliční představení, průvody, ohňostroje, rytířské turnaje (Sighisoara Website)

druhá polovina července

Garana – jazzový festival

malé vesnice Garana zasazená do Semenických hor je ideálním místem pro letní jazzový festival – koncerty se konají v průběhu tří dnů (Garana Jazz Website)

říjen

Jeskynní koncert

koncert vážné hudby se koná v jeskyni Romanesti (40 mil od Temešváru) – přirozená jeskynní akustika vytváří opravdu kouzelný zážitek


Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 130 km/h na dálnici

Světla – motocykly i auta musejí svítit potkávacím světlem 24 hodin denně

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0 ‰.

Povinné vybavení – je povinné používat bezpečnostní pásy. Děti mladší 12 let nesmí během jízdy sedět na předním sedadle. K povinné výbavě také patří výstražný trojúhelník, lékárnička a hasící přístroj.

Dálniční poplatky – Dálniční známka je v Rumunsku povinná nejen na dálnicích, ale i na ostatních státních silnicích kromě obecních. Známky jsou pro vozidla do 3,5 t v prodeji s délkou platnosti 7 dní, 30 dní, 90 dní a 12 měsíců a lze je koupit jako e-viněty na internetu i na obvyklých prodejních místech jako benzínové pumpy. Výběr poplatků za vozidla s hmotností nad 3,5 t probíhá stejně jako pro osobní automobily prostřednictvím elektronické známky.

Stopování a chodci – stopování je zakázáno na dálnicích. Běžnou praxí je řidičům za svezení zaplatit (peníze, cigarety atd.).

Praktická telefonní čísla

112 – nouzové číslo (hasiči, záchranka..)

995 – policie

961 – záchranná služba

962 – pohotovost (sanitní služba)

981 – hasiči

931 – informace

Obvyklá pracovní doba

Pracovní doba je zákonem stanovena na 40 hodin týdně. Týdenní pracovní doba včetně přesčasů nesmí překročit 48 hodin. Každý zaměstnanec na plný pracovní úvazek má nárok na 20 dnů placené dovolené ročně.

Obvyklá doba obchodů

Banky: po – pá od 9:00 do 12:00 a od 13:00 do 15:00

Úřady: po – pá od 8:00 do 16:30

Obchody: po – pá od 8:00 do 18:00(19:00), so od 8:00 do 14:00

Supermarkety: od 7:00 do 20:00 (22:00)


Kouření

Od března 2016 zakázáno kouření ve všech uzavřených veřejných prostorách, včetně zábavních podniků, a venku v blízkosti dětských hřišť. 

Státní svátky

1.-2.1.

Nový rok

Pohyblivý svátek-první a druhý velikonoční den

pravoslavné Velikonoce jsou zpravidla později než katolické

1.5.

Svátek práce

1.12.

Státní svátek

25.12.

Vánoce

26.12.

Vánoce

Autor: Eurofon, Euroskop
Rumunsko Rumunsko

Řecko

Řecko je členem Evropské unie od 1. ledna 1981. Do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Řecko je členem Schengenu a eurozóny.

Řecká republika (Elliniki Dimokratia)

Rozloha: 131 940 km2

Hlavní město: Athény (664 tisíc, s aglomerací přes 4 miliony obyvatel)

Oficiálním jazyk: řečtina

Počet obyvatel: 10,33 milionu lidí (Řekové tvoří 93% obyvatel)

Administrativní členění: 13 krajů a 1 oblast se zvláštním statutem

Většina lidí vyznává řecké ortodoxní náboženství (98%).

Řecko a EU

Řecko podalo oficiální přihlášku do Společenství v roce 1975. Vstoupilo po šesti letech vyjednávání v lednu 1981.

Euro přijalo Řecko v roce 2001, složitě ale plnilo předepsaná kritéria.

Členem Schengenu se stalo v roce 2000.

Předsednictví v Radě vykonávalo Řecko naposledy v první polovině roku 2014, příště na něj vyjde řada ve druhé polovině roku 2027.

Komisařem nominovaným za Řecko je Margaritis Schinas, který má na starosti podporu evropského způsobu života.

V Evropském parlamentu Řecko zastupuje 21 poslanců.

Další informace o řeckých členech Evropského parlamentu

Politický systém Řecka

Řecko je parlamentní republikou. V čele státu stojí prezident, kterého volí parlament na 5 let. Prezidentkou je od roku 2020 Katerina Sakellaropulosová. Výkonnou moc má řecká vláda, jíž od 8. července 2019 vede Kyriakos Mitsotakis.

Řecký parlament je jednokomorový. Národní shromáždění (Vouli) se skládá z 300 poslanců volených na 4 roky.

Moderní historie Řecka

2015 – skončila dlouholetá dominance socialistické strany PASOK a konzervativní strany Nová demokracie v řecké politice. Volby vyhrála krajně levicová koalice Syriza.

2012 – Řecko přijalo 2. záchranný úvěr od EU a MMF v hodnotě 130 miliard eur.

2010 – EU a MMF poskytly Řecku úvěr ve výši 110 miliard eur.

2001 – Řecko členem eurozóny.

2000 – Řecko součástí Schengenu.

1981 – Řecko členem Evropských společenství.

1981 – řeckým premiérem se stal socialista Andreas Papandreu, který založil Panhelénské socialistické hnutí (PASOS). Zemi vládl v letech 1981-1989 a 1993-1996.

1973 až 1974 – pád vojenské vlády a přechod k demokracii. Prvním demokratickým premiérem byl zakladatel strany Nová demokracie Konstantinos Karamanlis (1974-1980).

1967 – vojenský převrat v Řecku (tzv. vláda plukovníků). Ze strany EHS zmražena vyjednávání o vstupu.

1961 – podepsána asociační dohoda mezi Řeckem a Evropským hospodářským společenstvím.

1952 – Řecko členem NATO. Na jeho území je významná námořní a letecká základna Souda Bay.

1946 až 1949 – Řecká občanská válka, která skončila porážkou komunistů.

Autor: Euroskop

Studium a stipendia v Řecku

Vzdělávací systém

Školní docházka je v Řecku povinná pro děti ve věku 6-15 let a platí pro první stupeň (Dimotiko) a druhý stupeň (Gymnasio). Školní rok trvá od 1. září do 21. června.

Vysoké školy

Terciární vzdělávání se skládá ze dvou paralelních sektorů:
– vysokoškolského, který zahrnuje Univerzity, Polytechniky a Vyšší odborné školy výtvarného umění
(ASKT)
– Technologického sektoru vysokého školství, který zahrnuje Vyšší technologické instituty (TEI) a Vyšší odborné pedagogické a technologické školy (ASPAITE).

Přijetí na univerzitu a další vysokoškolské instituce je podmíněno složením státní zkoušky na vyšší sekundární úrovni nebo získáním zahraniční kvalifikace, která musí být oficiálně uznána.

Školné

Na všech úrovních je vzdělávání jak pro řecké, tak pro EU/EHP studenty bezplatné. Neexistují tedy žádné vstupní ani registrační poplatky. Platí se pouze za studium na soukromých školách. V návaznosti na návrh Valného shromáždění a rozhodnutí univerzitního senátu, může být určitý poplatek požadován po postgraduálních studentech v konkrétních postgraduálních studijních programech. Studenti Hellenic Open University školné platí a studenti Mezinárodní řecké univerzity (DIPAE) poskytují finanční příspěvek na úhradu provozních nákladů vysokoškolského a postgraduálního studia. Tato částka je stanovena na základě společného rozhodnutí ministra hospodářství a ministra školství na základě doporučení Universitního Senátu.

Zdroj: EACEA

Stipendia

Pro studium v Řecku existuje mnoho stipendijních programů a to na bázi bilaterálních či multilaterálních dohod nebo formou výměnných dohod. Pro více informací je vhodné kontaktovat přímo danou instituci v rámci níž je stipendium poskytováno.

  • ERASMUS
    Aktivity programu Erasmus jsou určeny pro vysokoškolské studenty, kteří si přejí studovat a pracovat v zahraničí, vysokoškolské pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a vysokoškolské pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. Výše stipendií na studijní pobyty v Řecku v roce 2011/2012 činí 356 €/měsíc, u pracovní stáže 530 €/měsíc.
  • Onassisova nadace

Alexander S. Onassis Public Benefit Foundation podporuje svou činností veřejně prospěšné projekty v Řecku i za jeho hranicemi. V roce 1995 zahájila nový grantový a stipendijní program pro cizince určený členům akademií věd, vysokoškolským pedagogům s titulem Ph. D., jiným výzkumným pracovníkům titulem Ph. D., umělcům, překladatelům (novo)řecké literatury, učitelům (novo)řeckého jazyka na základních a středních školách, kteří vyučují řečtinu, řeckou historii a kulturu a studentům magisterských a doktorských studijních programů. Podrobné informace o jednotlivých kategoriích, podmínkách a požadovaných přílohách lze najít na www.onassis.gr. Z této webové stránky lze také stáhnout formulář žádosti.

Vybrané řecké univerzity

National Technical University of Athens (NTUA)

Národní technická univerzita v Aténách, patří mezi nejstarší a nejprestižnější vysoké školy v Řecku. Byla založena v roce 1837, je rozdělena do devíti fakult, osm je zaměřeno na technické obory, včetně architektury, a jedna na aplikované vědy (matematika a fyzika). Univerzitu navštěvuje kolem 8500 studentů a asi 1500 postgraduálních studentů. NTUA se může pochlubit významnou výzkumnou činností.

Aristotle University of Thessaloniki

Aristotelova univerzita v Soluni je největší univerzitou v Řecku a na Balkáně. Studuje zde více než 95000 studentů. Vyučovacím jazykem je řečtina, ale existují zde programy i v cizím jazyce a kurzy pro zahraniční studenty, které probíhají v angličtině, francouzštině, němčině a italštině. Univerzita se skládá z 12ti fakult, Zemědělské, Zubního lékařství, Pedagogické, Strojní, Výtvarných umění, Lesnické a přírodního prostředí, Práva, ekonomie a politických věd, Lékařské, Přírodovědecké, Filozofické, Teologické a Fakulty veterinárního lékařství. Mezi významné univerzitní celky patří knihovna založena roku 1927, studentský klub, sportovní centrum, koleje, seismologická stanice, univerzitní farma či kemp.

National and Kapodistrian University of Athens

Athénská univerzita je nejstarší univerzitou v jihovýchodní Evropě a je v nepřetržitém provozu od svého založení v roce 1837. Jedná se o druhou největší instituci vyššího vzdělání v Řecku s více než 50000 studenty. Univerzitní výzkum pokrývá široké spektrum oborů od medicíny, přes fyzikální vědy, mořský výzkum až po výzkum biomedicíncký.

University of Crete

Krétská univerzita je multidisciplinární výzkumně-orientovanou institucí, která se nachází ve městech Rethymnon a Heraklion. Univerzita byla založena v roce 1973 a od svého vzniku vyvíjí značné výzkumné aktivity. Univerzitu navštěvuje kolem 13000 studentů. Součástí univerzity je i Přírodovědné muzeum Kréty, založené v roce 1981 v Heraklionu. Ačkoli se jedná o ještě poměrně mladou školu, univerzita již ukázala své odhodlání rozvíjet se v rámci procesu evropské integrace a působí jako nedílná součást evropského výzkumu.

Další univerzity: University of Patras, University of the Aegean, University of Ioannina, Demokritos University of Thrace, Athens University of Economics and Business, University of Macedonia

Práce v Řecku

Povolení k pobytu

Chcete-li v Řecku pobývat méně než 3 měsíce, nepotřebujete povolení k pobytu.

Registrace

Při pobytu nad 3 měsíce by měli občané EU požádat o povolení k pobytu, které je vydáváno formou průkazu (tzv. „Adeia diamonis ipikoou kratous melous ton E. K.“/ „Residence permit for a national of a member state of the E. E. C.“). Žádost o povolení k pobytu spolu s dalšími náležitostmi se podává na místním oddělení cizinecké policie. Pro získání povolení k pobytu musí občan EU/EHP být v Řecku v pracovním poměru nebo vlastnit dostatečné finanční prostředky pro další pobyt v Řecku. Za těchto podmínek je povolení k pobytu platné 5 let a může být obnoveno.

Každý občan obdrží osobní registrační číslo (AFM) pro jednání s daňovými úřady a další registrační číslo pro služby sociálního zabezpečení.

Pracovní povolení

Od 1. května 2006 Řecko již neaplikuje přechodná opatření vůči občanům nových členských států Evropské unie, tzn. že k výkonu práce v Řecku není třeba vyřizovat pracovní povolení.

Uznávání kvalifikací

Pokud jste již rozhodnuti v Řecku pracovat, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované. Neregulované povolání – není-li vámi vybrané povolání regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Řecka. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Regulované povolání – pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Řecka stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost.

Sociální zabezpečení a daně

V Řecku se výplata dávek sociálního zabezpečení odvíjí od povinnosti odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění a od doby pojištění. Systém pojištění zastřešuje IKA (Idrima Kinonikon Asfaliseon). Do systému sociálního pojištění vás přihlásí zaměstnavatel, přičemž vám bude vydán průkaz/dokument s označením DATE.

Daň z příjmu tvoří průměrně 35%. Fyzické osoby jsou předmětem progresivní daně z příjmu od 0% do 45%. Základním problémem v oblasti daní je určení daňové příslušnosti a rozsahu zdanění v daném státě. Pokud dojde k situaci, že si dva státy dělají nárok na zdanění jednoho příjmu, použije se v tomto případě bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění. Mezi ČR a Řeckem platí od roku 1989 bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění č. 98/1989 Sb. Pro vyloučení dvojího zdanění se podle této dohody použije metoda vynětí.

Více informací na stránkách EURES

Cestováni v Řecku

Zajímavé události v Řecku

  • přelom ledna/únory – Karneval – Apokries – 3 týdenní karneval – tance a hodování probíhají před postním pondělím (Katharí Dheftera) – důležité oslavy se konají ve městě Patra, Xanthi a Kefalonii s průvody v kostýmech
  • 21.květen – Anastenaria – tradiční náboženský obřad – věřící si dokazují svou oddanost bohu tancem a chůzí po rozžhaveném dřevěném uhlí- slaví se na svátek patronů Konstantina a Heleny ve vesnicích v severním Řecku (Soluň) anastearidy – potomky uprchlíků z Turky obsazené Thrákie
  • červen – Evropské hudební dny – každé léto v Aténách po dobu 3 dnů přivítá tento festival velké množství mezinárodních a národních kapel – ulice a náměstí Athén jsou plné hudby (European Music Day Website)
  • červen – Mezinárodní jazzový a bluesový festival v Athénách – festival se koná v krásném divadle Lycabettus na vrcholu tohoto historického kopce s nádherným výhledem na Athény-

jazzoví umělci z celého světa představují svá díla v romantických letních měsících (Festival Website)

  • červenec – Rockwave Festival – rockový festival konající se ve městě Malakassa několik km od Athén – jeden z nejznámějších hudebních festivalů v Řecku – mezinárodní kapely a hudebníci (Rockwave Festival Website)
  • od června do září – Řecký festival – festival se koná v Athénách v divadle Herodes Atticus a nabízí širokou škálu vystoupení – moderní a starověké divadlo, balet, operu, jazz a klasickou hudbu, tanec, symfonickou hudbu, skvělé zpěváky a mnoho dalších speciálních akcí (Hellenic festival Website)
  • červenec-srpen – Epidaurus Festival – krásné antické divadlo Epidaurus vítá festival klasických a moderních dramat – příležitost zažít divadlo jako starověcí Řekové(Festival Website)
  • konec srpna – Aurora festival – festival se koná na ostrově Samothraki – 7 dní světla a logiky – barevné zasvěcení do kosmického tajemství posvátného ostrova – impozantní hory, vodopády – umění, hudba (Aurora Fest Website)
  • polovina listopadu – Mezinárodní filmový festival Thessaloniki – jedna z nejvýznamnějších kulturních akcí v Soluni – festival se poprvé konal v roce 1960 jako „Týden řecké kinematografie“ – cílem festivalu je představit a propagovat práci mladých tvůrců – inovativní nezávislé filmy režisérů z celého světa (Thessaloniki Film Festival Website)

Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 110 km/h mimo obec,120 km/h na dálnici

Světla – v Řecku se přes den nesvítí

Alkohol – povolené množství alkoholu při řízení: 0,0 ‰

Osoby pod vlivem alkoholu nebo toxických látek mají zakázáno řídit motorové vozidlo. Hladina alkoholu v krvi řidiče 0,05% a více se posuzuje za kriminální čin a uděluje se pokuta. U začátečníků (ŘP kratší dobu než 2 roky), služebních řidičů a motocyklistů je limit max. 0,02%

Povinné vybavení – k povinnému vybavení auta patří bezpečnostní pásy na předních sedadlech automobilů. Dětem do 3 let a do 150 cm je zakázáno sedět při jízdě na předním sedadle, musí používat dětský zádržný systém. K povinné výbavě patří dále výstražný trojúhelník a hasicí přístroj

Dálniční poplatky – na řeckých dálnicích se platí mýtné

Stopování a chodci – nejsou zde žádná zvláštní nařízení pro stopaře

Více informací na stránkách ÚAMK

Praktická telefonní čísla

112 – nouzové číslo – tísňové volání

100 – policie

199 – hasiči

166 – první pomoc

171 – speciální pohotovostní Turistická policie má telefonní číslo

10400 – Silniční asistence

Obvyklá doba obchodů

V Řecku se dodržuje v létě doba poledního klidu, která je zákonem stanovena od 14:30 do 17:00 hodin.

Banky: po – pá od 8:00 do 18:00 (v turistických oblastech), jinak po – čt od 8:00 do 14:00 a pá od 8:00 do 13:30

Úřady: úřady si pracovní dobu určují individuálně v rámci stanoveného rozmezí.

Pracovní doba na ústředních orgánech: po – pá od 7:30 do 15:00, jednání se však nedoporučuje dříve než po 10:00

Obchody: „krátké dny“ – po, st od 8:30 do 15:30 a od 16:30; „dlouhé dny“ – út, čt, pá od 8:30 do 14:00 a od 17:00 do 20:00. so od 8:30 do 15:00

Obchody s potravinami: po – pá od 8:00 do 20:00, so od 8:00 do 15:00

Kouření

Na podzim roku 2002 vstoupil v Řecku v platnost zákon zakazující kouření na mnoha veřejných místech. Od září 2010 Řecko zavedlo nové nekuřácké nařízení zakazující kouřit v barech, restauracích, kavárnách, na pracovištích (bez oddělené místnosti kouření) a ve veřejné dopravě.

Státní svátky

  • 01.01. – Nový rok
  • 06.01. – Tří králové/Theofania
  • březen – Zelené pondělí
  • duben – Velký pátek, Velikonoční pondělí
  • 01.05. – Svátek práce
  • červen – Svatodušní svátky ortodoxní
  • 15.08. – Nanebevzetí Panny Marie
  • 28.10. – Den „NE“ (Ochi)
  • 25.12. – Vánoce
  • 26.12. – Vánoce

Autor: Daniela Veselá, Eurofon

Řecko Řecko

Slovinsko

Slovinsko je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 8 poslanců. Slovinsko je součástí Schengenu a od 1. ledna 2007 také členem eurozóny.

Slovinsko v Evropské unii

Slovinsko podalo přihlášku ke vstupu do Evropské unie 10. června 1996. Po celé období přístupových jednání patřilo ke spíše bezproblémovým zemím. Vstup do EU byl v 90. letech pro Slovinsko důležitou možností jak se odlišit od ostatních zemí bývalé Jugoslávie, spjatých s občanskou válkou, která skončila Daytonskými dohodami, pouhých šest měsíců před oficiální slovinskou žádostí o členství v unii.

Slovinsko uspořádalo ke vstupu do Evropské unie 23. března 2003 referendum. Vstup země do EU podpořilo 89,61 % lidí, při účasti 60 procent. Souběžně se konalo také referendum o vstupu do Severoatlantické aliance.

Lisabonskou smlouvu ratifikovala Lublaň 29. ledna 2008. Země neměla problém ani se Smlouvou o ústavě pro Evropu, a během vyjednávání o její nové podobě patřilo mezi „přátele ústavy“. Úspěšná ratifikace Lisabonské smlouvy byla v roce 2008 jednou z priorit slovinského předsednictví.

Slovinsko v první polovině roku 2008 předsedalo EU jako první z nových členských států ze střední a východní Evropy. V předsednickém Triu bylo spolu s Německem a Portugalskem. Druhého předsednictví se ujalo v druhé polovině roku 2021.

Komisařem nominovaným za Slovinsko je Janez Lenarčič, který je komisařem pro řešení krizí.

Dalšími eurokomisaři nominovanými za Slovinsko byl:

  • Violeta Bulcová – komisařka pro dopravu (2014-2019)
  • Janez Potočnik – komisař pro rozšiřování (2004), pro vědu a výzkum (2004-2009) a pro životní prostředí (2009-2014)
    V Evropském parlamentu Slovinsko obsazuje 8 křesel.

Další informace o slovinských členech Evropského parlamentu

Politický systém Slovinska

Slovinsko je parlamentní demokracií. V čele státu stojí prezident, který je volen přímou volbou na dobu 5 let s možností jednoho znovuzvolení.

Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Celkem 88 poslanců Národního shromáždění je voleno přímo na 4 roky. Další dva mandáty mají automaticky zaručeny zástupci italské a maďarské menšiny. Do parlamentu se dostanou politické strany, které překročí hranici 4 procenta. Horní komoru (Národní radu) tvoří 40 nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin, kteří mají poradní pravomoc. Jsou voleni na 5 let.

Slovinská ústava byla přijata 23. prosince 1991. Kromě občanských práv zakotvuje i práva pro maďarskou a italskou menšinu.

Prezidentem je od roku 2012 Borut Pahor.

Od března 2020 je premiérem Janez Janša. Tento úřad již zastával v letech 2004–2008 a 2012–2013.

Moderní historie Slovinska

  • 1809/1813 – území Slovinska je součástí tzv. Illyrské provincie, která patřila k říši francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta
  • 1867 – sjednocení různých slovinských politických proudů pod jeden politický program v rámci voleb do parlamentu Předlitavska, kam území Slovinska spadalo po ustavení Rakousko-Uherska.
  • 1918 – území Slovinska se po rozpadu Rakousko-Uherska stává součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Zemi vládne Petr I. Karađorđević se srbské dynastie Karađorđevićů.
  • 1941 – po okupaci Jugoslávie je Slovinsko rozděleno mezi Německo, Itálii a Maďarsko. Proti okupaci se zformovala Osvobozenecká fronta v čele se spisovatelem Josipem Vidmarem. Dominantní postavení v ní postupně získali komunisté.
  • 1945 – Slovinsko získalo status svazové republiky v rámci federativní Jugoslávie řízené Josifem Broz Titem.
  • 1947/1954 – Slovinsko získalo části území, které před válkou patřily Itálii.
  • 1989 – slovinští komunisté přijali dodatky k federální ústavě, které posilovaly pravomoci republikových orgánů a rušily vedoucí úlohu Svazu komunistů Slovinska.
  • 1990 – v květnu proběhly ve Slovinsku první svobodné volby, které přinesly vítězství opozičnímu bloku DEMOS. Do čela Předsednictva (fakticky prezident) naopak uspěl reformní komunista Milan Kučan, rovněž zastánce samostatnosti. V prosinci proběhlo ve Slovinsku referendum o vyhlášení nezávislosti, kterou podpořilo 88 procent obyvatel.
  • 1991 – Slovinsko v červnu vyhlásilo nezávislost na Jugoslávii. Mezi federální armádou a slovinskou domoobranou došlo k několikadenním vojenským střetům. Střety ukončila tzv. Brionská deklarace, která odložila vyhlášení nezávislosti Slovinska (i Chorvatska) o tři měsíce.
  • 2003 – Slovinci v referendu podpořili vstup země do Evropské unie a NATO.
  • 2004 – země se stává členem EU a NATO

Fakta o Slovinsku

Oficiální název státu je Republika Slovinsko (Republika Slovenija).

Rozloha Slovinska je 20 273 km.

Hlavní město je Lublaň (272 tisíc lidí).

Oficiálním jazykem je slovinština.

Země je administrativně rozdělena na 19 okresů.

V zemi žijí 2 miliony lidí. Slovinci tvoří 83,1 %, Srbové 2 %, Chorvati 1,8 %, Bosňané 1,1 %, ostatní 12 %.

Většina obyvatel Slovinska se hlásí k římským katolíkům (72%), ortodoxní křesťané 2,4 %, muslimové 1 %, protestanti 1 %.

Odkazy

Podmínky pro vstup na pracovní trh

Od 1. května 2004 mají všichni občané EU/EHP a jejich rodinní příslušníci právo se usadit a pracovat na území Slovinska. Český občan již nemusí žádat o pracovní povolení. Lze si hledat práci a účastnit se konkurzů za stejných podmínek, které platí pro občany Slovinska.

K pobytu do tří měsíců se povolení k pobytu nevyžaduje. Pokud jedete do Slovinska s úmyslem zůstat tam po dobu delší než 3 měsíce, můžete zažádat o povolení k pobytu okamžitě po příjezdu. K žádosti o povolení musíte předložit platný občanský průkaz či pas. V případě, že jste získali zaměstnání předložíte také potvrzení zaměstnavatele, popřípadě jiná potvrzení (o studiu, o výdělečné činnosti, důchodu aj.), k žádosti je třeba prokázat, že jste zdravotně pojištěni. Povolení k pobytu nebude vydáno v případě, že žadatelem je potenciálně problematická osoba, či představuje přítěž sociálnímu systému.

Sociální zabezpečení

V případě, že začnete pracovat ve Slovinsku, budete přispívat do tamního systému sociálního zabezpečení. Tím získáte právo na veškeré výhody tohoto systému.

Po ukončení pracovního poměru ve Slovinsku je vhodné si nechat před odjezdem do České republiky vystavit formulář U1 (E 301), který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu). Zároveň potvrzuje doby sociálního pojištění, které budou brány v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v České republice. O vystavení formuláře U1 (E 301) lze požádat i korespondenčně z ČR, nicméně doporučujeme obstarat si jej hned po ukončení zaměstnání ještě za pobytu ve Slovinsku.

Uznávání kvalifikací

Nejprve je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není ve vybrané zemi regulované. Informace je možné získat u příslušných národních koordinátorů. Seznam národních koordinátorů, na něž se můžete obracet s konkrétními dotazy na možnost uznání odborné kvalifikace pro konkrétní povolání v konkrétním členském státě EU. Pokud je vámi vybrané povolání nebo činnost v cílovém státě regulované, musíte požádat o uznání své odborné kvalifikace. V tomto případě vám národní koordinátor opět pomůže najít příslušný uznávací orgán.

Zdravotní péče a pojištění

Pokud hodláte vycestovat do jiného státu EU za účelem hledání zaměstnání, jste až do okamžiku, kdy práci získáte, českým pojištěncem. Do té doby můžete v případě nutnosti v jiném státě EU čerpat zdravotní péči na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.

V okamžiku, kdy začnete v jiném státě vykonávat výdělečnou činnost, začnete podléhat právním předpisům tohoto státu. Od tohoto okamžiku přestáváte být českým pojištěncem a nemáte žádný nárok na pojištění z Evropského průkazu zdravotního pojištění. Zpravidla se automaticky stanete pojištěncem státu, v němž pracujete. Obdržíte místní doklad o nároku na zdravotní péči.

O tom, že začínáte v jiném členském státě vykonávat výdělečnou činnost jste povinen bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu. Zároveň musíte vrátit Evropský průkaz zdravotního pojištění, který vám předtím vystavila. V případě nesplnění této oznamovací povinnosti můžete být sankcionován v souladu s českými právními předpisy.

Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě oznamte české zdravotní pojišťovně, že opět podléháte českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění. Doložte jí zároveň doby pojištění v jiném státě, aby po Vás nemohlo být v ČR vyžadováno doplacení pojistného.

V případě, že jste zaměstnán zároveň v ČR a v jiném členském státě, přičemž nadále bydlíte v ČR, obraťte se na okresní správu sociálního zabezpečení a požádejte ji o vystavení formuláře E101. Tento formulář předložte v zemi druhého zaměstnání. Na jeho základě nebudete muset platit odvody do sociálního zabezpečení daného státu. Váš zahraniční zaměstnavatel by pak měl kontaktovat Vaši českou zdravotní pojišťovnu a přihlásit se zde jako plátce pojistného. Pojistné z Vašeho příjmu bude hrazeno podle českých právních předpisů do českého systému zdravotního a sociálního pojištění.

Vzdělávací systém

Pro žáky ve Slovinsku je povinné absolvovat základní vzdělání, které trvá devět, respektive deset let. Na základních a středních školách začíná školní rok 1. září a končí 25. června. Akademický rok trvá od 1. října do 30. května.

Školné

Základní program vzdělávání ve státních základních školách a v rámci vyššího sekundární vzdělávání je bezplatné. Podle reformy školství musí od roku 2000 rodiče financovat aktivity svých dětí v rámci rozšířeného vzdělávání. Také náklady na předškolní výchovu spolufinancují rodiče. V rámci sekundárního vzdělávání se školné platí pouze na soukromých školách, existuje tu také systém státních stipendií pro učně a studenty sekundárních, vyšších odborných a vysokých škol.

Sekundární vzdělávání

Střední školy jsou rozděleny na gymnázia se všeobecnou přípravou a na odborné školy, které mají přípravu zaměřenou na určitou profesi. Jsou obvykle čtyřleté. Etničtí Maďaři a Italové mohou chodit do škol, které jsou v jejich rodném jazyce (hlavně v oblastech Prekmurje a Primorska).

Vysokoškolské vzdělávání

Na Slovinsku jsou pouze dvě univerzity, v Ljubljani a Mariboru. Navštěvuje je 50 000 studentů. Konkurence je zde tedy vysoká, přijímacími pohovory projdou jen ti nejlepší. Studijní obory jsou většinou čtyřleté. Pátý ročník (magisterské studium) je více individuální a předpokládá samostatný výzkum. Existují i obory tříleté. Nejdelší studium je medicínské, které trvá 7 let.

Dopravní předpisy

Povinné vybavení

  • Bezpečnostní pásy
  • Výstražný trojúhelník
  • Světla – nutné svítit po celý rok i ve dne
    • V OBCI – Všechna motorová vozidla 50 km/h
    • MIMO OBEC – motocykly, osobní auta, kempinkové vozy do 3,5 90 km/h, osobní vozidla s přívěsem, karavan, nákl. vozidlo do 7,5 t 80 km/h
    • RYCHLOSTNÍ SILNICE –

      motocykly, osobní auta, kempinkové vozy do 3,5 100 km/h, osobní vozidla s přívěsem, karavan, nákl. vozidlo do 7,5 t 80
      km/h, nákladní vozidla nad 7,5t 70 km/h

    • DÁLNICE – motocykly, osobní auta, kempinkové vozy do 3,5 130 km/h, osobní vozidla s přívěsem, karavan, nákl. vozidlo do 7,5 t 80 km/h, nákladní vozidla nad 7,5t 70 km/h, nákladní vozidla nad 7,5t 70 km/h

Praktická telefonní čísla

Hasiči, záchranná služba 112
Policie 113
Odtah aut 041 621 657,
050 621 657
Opravy aut
(AMZS – Avto Moto Zveza Slovenije) 1987

Státní svátky

  • 1.1 – 2.1. Nový rok
  • 8.2. Svátek kultury
  • pohyblivý svátek Velikonoce
  • 27.4. Den odporu proti okupaci
  • 1.5. – 2.5. Svátek práce
  • 25.6. Den státnosti
  • 15.8. Nanebevzetí panny Marie
  • 31.10. Den reformace
  • 1.11. Den zesnulých
  • 25.12. Vánoce
  • 26.12. Den samostatnosti

Obvyklá pracovní a prodejní doba

Obchody
6:00 – 20:00
(variabilní podle typu obchodu)

Banky po – pá 9:00 – 17:00
Pošty po – pá 8:00 – 20:00
sobota 8:00 – 13:00
Kouření

Ve Slovinsku je od srpna 2007 zakázáno kouření ve veřejných budovách a na pracovištích. V restauračních zařízeních se kouřit může, jsou zde ale vyhrazeny speciální zóny pro kuřáky.

Autor: Euroskop, Eurofon

Slovinsko Slovinsko

Slovensko

Slovensko vstoupilo do Evropské unie 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 15 poslanců. Slovensko je součástí Schengenu a od roku 2009 i eurozóny.

Slovensko v Evropské unii

Slovensko bylo v 90. letech během vlád Vladimíra Mečiara v přibližování k EU spíše „odsunuto“ na vedlejší kolej. Ze zemí Visegrádské skupiny patřilo jako jediné do druhé skupiny uchazečů, u nichž se předpokládalo, že bude mít výrazné zpoždění ve vstupu do EU.

Změna vlády v roce 1998 a příchod pravicové koalice pod vedením Mikuláše Dzurindy však znamenalo výraznou změnu v orientaci Slovenska. Slovensko jako jediná země V4 naopak vstoupilo do systému ERM II a v roce 2009 přijalo euro.

Lisabonská smlouva

Slovensko ratifikovalo Smlouvu o ústavě pro Evropu v parlamentu 11. května 2005 a během jednání o nové reformní smlouvě patřilo mezi tzv. přátele ústavy, kteří prosazovali zachování původního textu ústavy. Lisabonskou smlouvu parlament ratifikoval 10. dubna 2008.

Většina politických stran podpis Lisabonské smlouvy podporovala, vydělovalo se pouze Kresťanskodemokratické hnutie (mělo námitky proti právní závaznosti Charty základních práv a dalšímu přenášení kompetencí na evropskou úroveň).

Předsednictví v Radě převzalo Slovensko v druhé polovině roku 2016. V Triu s ním byly Nizozemsko a Malta. Příště jej předsednictví čeká až v první polovině roku 2030.

Komisařem nominovaným za Slovensko je již potřetí v řadě Maroš Šefčovič, který je místopředsedou Komise a komisařem pro interinstitucionální vztahy a prognostiku.

Bývalým eurokomisařem nominovanými za Slovensko byl:

  • Maroš Šefčovič – místopředseda pro energetickou unii (2014-2019), komisař pro institucionální vztahy a administrativu (2009-2014)
  • Ján Figel – komisař pro podnikání a informační společnost (2004), pro vzdělávání, školení, kulturu a vícejazyčnost (2004-2007) a pro vzdělávání, školení a kulturu (2007-2009)

V Evropském parlamentu Slovensko obsazuje 14 křesel.

Další informace o slovenských členech Evropského parlamentu

Politický systém Slovenska

Slovenská republika je parlamentní demokracií. Hlavou státu je prezident, který je volen na 5 let v přímých volbách. Zvolen může být maximálně 2krát po sobě. V čele výkonné moci je premiér, kterého jmenuje prezident. Ministry vybírá premiér, jmenuje prezident a důvěru vládě vyjadřuje parlament.

Parlament je na Slovensku tvořen jednou komorou (Národní radou), která má 150 poslanců volených na 4 roky poměrným volebním systémem.

Soudní moc představuje desetičlenný Ústavní soud. Soudci Ústavního soudu jsou jmenováni prezidentem republiky na sedm let.

Slovenskou prezidentkou je od června 2019 Zuzana Čaputová.

Premiérem je od dubna 2021 Eduard Heger.

Moderní dějiny Slovenska

  • 1918 Slovensko se 30. října připojuje Martinskou deklaracík Československé republice.
  • 1938 Po Mnichovské dohodě vzniká autonomie Slovenska. V čele slovenské autonomní vlády stojí Josef Tiso.
  • 1938 1. vídeňská arbitráž připravuje Slovensko o jižní část území ve prospěch Maďarska.
  • 1939 Německo 15. března zlikvidovalo „zbytkové“ Česko-Slovensko. O den dříve vyhlašuje slovenský sněm nezávislou Slovenskou republiku, která okamžitě podepisuje Ochranou smlouvu s Německem. Vůdcem fašistického státu zůstává Josef Tiso.
  • 1944 Slovenské národní povstání
  • 1968 Federalizace Československa. Od 1. ledna 1969 vznikla Slovenská socialistická republika a její protějšek Česká socialistická republika.
  • 1993 Rozpad Československa. K 1. lednu vzniká Slovenská republika. prvním premiérem se stává Vladimír Mečiar.
  • 2004 Slovensko členemNATO a EU

Fakta o Slovensku

Oficiální název země je Slovenská republika.

Rozloha Slovenska je 49 035 km2.

Hlavní město je Bratislava (423 tisíc lidí).

Oficiálním jazykem je slovenština.

Země je administrativně rozdělena na 8 krajů.

V zemi žije 5,42 milionu lidí. Slováci tvoří 85,8 %, na jihu Slovenska žije maďarská menšina (9,7 %), další významnou menšinou jsou Romové (1,7 %).

Většina obyvatel Slovenska se hlásí k římsko-katolické denominaci (68,9 %), bez vyznání je 13 %, protestanti tvoří 10,8 % a řecko-katolická církev 4,1 %.

Odkazy

Autor: Euroskop

Podmínky pro vstup na pracovní trh

Povolení k pobytu – Od 1. května 2004 vstoupila v platnost ustanovení upravující pobyt občanů členských států Evropského hospodářského prostoru a jejich rodinných příslušníků. Během prvních 3 měsíců pobytu na území Slovenska není nutno dokládat účel pobytu.
Občané členských států Evropského hospodářského prostoru mají právo na trvalý pobyt na území Slovenska.

Povinná registrace – Pracovníci z jiných členských zemí jsou standardně přihlašováni na slovenských úřadech práce výhradně z registračních důvodů. Tato povinnost je na straně zaměstnavatele a bližší informace podají pracovníci na kterémkoli slovenském úřadě práce.

Pracovní povolení – Slovensko plně otevřelo svůj trh práce pro zájemce z Evropské unie a není proto nutné žádat o vydání pracovního povolení.

Poradenství a informace – První kontaktní adresy poskytnou slovenské ambasády a konzuláty, které jsou součástí Ministerstva zahraničních věcí. Zde získáte podrobné informace a kontakty, včetně těch z oblasti práce. Další informace poskytuje Úrad práce, sociálnych vecí a rodiny a EURES.

Daně a odvody

Daně a poplatky jsou nedílnou součástí pracovního pobytu na Slovensku. Část odvodů platí zaměstnavatel, část přímo zaměstnanec. 

Odvody na sociální pojištění

Každá pracující osoba je povinna přispívat na starobné a sociálne odvody. Odvody na sociální a zdravotní pojištění hradí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. 

Vzdělávací systém

Povinná školní docházka začíná v šesti letech a trvá 9 let. Děti musí povinně navštěvovat první stupeň základní školy. Poté si mohou vybrat, zda budou navštěvovat druhý stupeň základní školy, nebo půjdou přímo na gymnázium. Studium na Gymnáziu je rovněž možné zahájit po absolvování druhého stupně základní školy. Školní rok začíná 1. září a končí na konci června. Letní prázdniny jsou v červenci a srpnu, během školního roku mají školáci další volné dny.

Školné

Na státních školách se školné neplatí. Rodiče dětí však musí přispívat na školní pomůcky (učebnice aj.) a na stravování svých dětí ve školském zařízení.

Sekundární vzdělávání

Sekundární vzdělávání mohou studenti absolvovat buď na gymnáziu, na střední škole nebo ve středních odborných učilištích. Ve stredných odborných školách, stredných odborných učilištích nebo odborných učilištích studenti absolvují praxi buď ve škole nebo v centre praktického vyučovania. Po obdržení maturitního vysvědčení se zájemci mohou hlásit na vysokou školu.

Celoživotní vzdělávání

Celoživotní vzdělávání na Slovensku zahrnuje: formální vzdělávání: vzdělávací aktivity v rámci školského systému, neformální vzdělávání: vzdělávací aktivity mimo školský systém, informální vzdělávání: neinstitucializované, nestrukturované nebo náhodné vzdělávání.

Kromě již uvedených typů vzdělávání systém nabízí vzdělávání dospělým, a také lidem ze speciálními potřebami (hendikepovaní, zahraniční studenti, žáci se zvláštními učebními potřebami apod.).

Dopravní předpisy

Povinné vybavení

  • Přilba pro řidiče i spolujezdce na motocyklu nad 50 ccm
  • Bezpečnostní pásy
  • Trojúhelník
  • Svícení po celý rok je doporučené, nikoli však povinné
  • Reflexní vesta

V OBCI

  • Všechna motorová vozidla 60 km/h 

MIMO OBEC

  • motocykly, osobní auta 90 km/h
  • osobní vozidla s přívěsem, karavan, nákladní vozy nad 3,5 t 80 km/h

  • autobusy 90 km/h

DÁLNICE

  • motocykly, osobní auta 130 km/h
  • osobní vozidla s přívěsem, karavan, nákladní vozy nad 3,5 t 80 km/h

  • autobusy 110 km/h

Obvyklá pracovní a prodejní doba

Obchody po – pá 8 – 18; so, ne 8 – 12
Banky po – pá 8:30 – 16:30

Praktická telefonní čísla

Nouzové číslo
(hasiči, záchranka, policie) – 112

Hasiči – 150

Záchranná služba – 155

Policie – 158, 16155

Informace o telefonních
číslech v SR – 1181

Informace pro motoristy – 1815, 18123

Státní svátky

  • 1. ledna Deň vzniku Slovenskej republiky
  • 6. ledna Zjavenie Pána
  • 1. května Sviatok práce
  • 8. května Deň víťazstva nad fašizmom
  • 5. července Sviatok svätého Cyrila a svätého Metoda
  • 29. srpna Výročie Slovenského národného povstania
  • 1. září Deň Ústavy Slovenskej republiky
  • 15. září Sedembolestná Panna Mária
  • 1. listopadu Sviatok Všetkých svätých
  • 17. listopadu Deň boja za slobodu a demokraciu
  • 24. prosince Štedrý deň
  • 25. prosince Prvý sviatok vianočný
  • 26. prosince Druhý sviatok vianočný

Autor: Euroskop, Eurofon

Slovensko Slovensko

Španělsko

Španělsko je členem Evropské unie od 1. ledna 1986. Do Evropského parlamentu volí 64 poslanců. Španělsko je členem Schengenu a eurozóny.

Španělsko v Evropské unii

První španělská žádost o členství v EU z 9. února 1962 byla neúspěšná v důsledku odmítnutí Společenství přijmout nové členy. 29. června 1970 však byla se Španělskem podepsána preferenční obchodní dohoda se Společným trhem, která umožnila postupné začlenění španělské ekonomiky do ekonomiky komunitární. Kladnou odpověď ohledně členství v ES získala země až po podání druhé přihlášky 26. července 1977.

V roce 1979 byla zahájena negociační jednání, při kterých se jednou z problematických oblastí stalo zemědělství. Se vstupem Španělska do Společenství měla rozloha zemědělské půdy EU vzrůst o 1/3, čímž se cítily ohroženy další zemědělsky orientované státy – například Francie a Itálie. Hlavní obavy panovaly v oblastech nárůstu zemědělské produkce a rozšíření nezaměstnanosti. Další těžká vyjednávání se očekávala v oblasti rybolovné politiky, především pak velikost španělského rybářského loďstva. Původní členské státy se obávaly emigrační vlny levné španělské pracovní síly, existovaly také obavy, že by integrace Španělska jakožto silné středomořské země mohla ohrozit hospodářské zájmy jiných, nečlenských středomořských států. Španělsko si na druhou stranu vyjednalo přechodná období v oblasti celní unie, monopolů a služeb. Navzdory řadě problémů a historicky nejdelším jednáním o vstupu byla Smlouva o přistoupení Španělska podepsána 12. června 1985 (s platností od 1. ledna 1986).

Španělsko ratifikovalo Lisabonskou smlouvu 15. července 2008.

Poslední předsednictví Rady převzalo Španělsko v první polovině roku 2010. Příště jej předsednictví čeká ve druhé půli roku 2023.

Zástupcem Španělska v Evropské komisi je Josep Borrell, který zastává funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Bývalými eurokomisaři nominovanými za Španělsko jsou:

  • Miguel Arias Caňete – komisař pro klimatickou akci a energetiku (2014-2019)
  • Joaquín Almunia – komisař pro ekonomické a měnové záležitosti (2004), ekonomické a finanční záležitosti (2004-2009) a místopředseda pro soutěživost (2009-2014)
  • Pedro Solbes – komisař pro ekonomické a měnové záležitosti (1999-2004)
  • Loyola de Palaciová – místopředsedkyně pro parlamentní vztahy, dopravu a energetiku (1999-2004)
  • Marcelino Oreja – komisař pro dopravu a energetiku (1994) a pro parlamentní vztahy, kulturu a audiovizuální politiku (1995-1999)
  • Manuel Marín – místopředseda pro sociální věci, zaměstnanost a vzdělání (1986-1989), místopředseda pro kooperaci, rozvoj a rybolov (1989-1992) a místopředseda pro kooperaci, rozvoj a humanitární pomoc (1993-1994), místopředseda pro Středomoří, Latinskou Ameriku a blízkovýchodní vztahy (1995-1999) a předseda (1999)
  • Abel Matutes – komisař pro úvěry, investice a finanční nástroje a malé a střední podnikání (1986-1989), pro Středomoří a latinskoamerickou politiku (1989-1992) a pro dopravu a energetiku (1993-1994)

V Evropském parlamentu Španělsko obsazuje 59 křesel.

Další informace o španělských členech Evropského parlamentu

Politický systém Španělska

Španělsko je parlamentní konstituční monarchií. Hlavou státu je král, monarchie je dědičná na základě primogenitury v mužské linii. Na trůn může usednout také žena, v případě neexistence mužského potomka rodu Bourbon-Anjou. Následníkovi trůnu je udělen titul „princ asturský/princezna asturská“. Král jmenuje předsedu vlády, jejím poradním orgánem je Rada státu.

Španělský parlament (Cortesy) je dvoukomorový, členové obou komor jsou voleni na 4 roky. Parlament tvoří Kongres poslanců, který má 350 členů. Druhou komorou je Senát. Ten má 259 členů – 208 senátorů je voleno přímo, 51 autonomiemi.

Španělským králem je od června 2014 Filip VI.

Od června 2018 je premiérem Pedro Sanchez Perez-Castejon, který stojí v čele Socialistické strany (PSOE).

Moderní historie Španělska

  • 1868 – revoluce, královna Isabela odchází do exilu, období konstituční monarchie a následně 11 měsíc tzv. první republiky
  • 1874 – rekonstrukce monarchie, na trůn dosazen syn královny Isabely Alfons XII.
  • 1898 – španělsko-americká válka, ve které monarchie prohrála a přišla o Kubu
  • 1909 – generální stávka v Katalánii, kterou ukončil tvrdý zásah vojska, prohloubení regionálních zájmů
  • 1914 – v období první světové války zůstalo Španělsko neutrální
  • 1923 – vojenský puč provedl generál Miguel de Primo Rivera, zakázána činnost opozičních stran
  • 1931 – nastolena druhá republika, Katalánie a Baskicko získaly autonomii
  • 1936 – začátek španělské občanské války, ve které zvítězili nacionalisté. Situace vyústila v v mnohaletou diktaturu generála Francisca Franca.
  • 1939 – Španělsko si během druhé světové války udržuje neutralitu
  • 1946 – OSN prohlásila španělskou vládu za diktátorský režim
  • 1947 – přijat zákon o nástupnictví hlavy státu
  • 1955 – Španělsko přijato do OSN
  • 1975 – Franco umírá, na trůn nastupuje Juan Carlos I., počátek demokratizace
  • 1982 – Španělsko členem NATO
  • 1986 – Španělsko přijato jako člen Evropského společenství

Fakta o Španělsku

Oficiální název země je Španělské království (Reino de Espaňa).

Rozloha Španělska je 504 782 km2.

Hlavním městem je Madrid (3,2 milionu obyvatel).

Oficiálním jazykem je španělština. Kastilskou španělštinou mluví 74% Španělů. Úředním jazykem je také katalánština (17%), baskičtina (2%) a galicijština (7%).

Země je administrativně rozdělena na 19 autonomních oblastí.

V zemi žije 46,72 milionu lidí. Španělé tvoří 73% obyvatel, Katalánci 18% a Baskové 2,5%.

Většina obyvatel se hlásí k římsko-katolickému náboženství (94%).

Odkazy

Povolení k pobytu

O povolení k pobytu žádáte, pokud jste ve Španělsku zaměstnáni, nebo zde pobýváte déle jak 3 měsíce. Ze strany úřadů je možné očekávat podmínku doložení dostatku finančních prostředků. Odmítnutí vydání povolení k pobytu na základě této podmínky je možné pouze při prvním přihlašování občana EU k pobytu. Povolení je prodlužováno automaticky. U ekonomicky neaktivních občanů, kteří nejsou důchodci, se k této podmínce dále přidává podmínka zdravotního pojištění vůči všem rizikům.

Pracovní povolení

Pokud se rozhodnete pracovat ve Španělsku, není pro vás již nutné vyřizovat si pracovní povolení. Právo volného pohybu a pobytu osob se vztahuje kromě práce také na podnikání.

Povinná registrace

Po příjezdu do Španělska na příslušném úřadě pro cizince musíte získat identifikační číslo cizince – tzv. NIE (número de indentificación de extranjero). Toto číslo se poté bude uvádět na všech vydaných a zpracovávaných dokumentech. Při žádosti o NIE musíte vyplněnou žádost, originál či kopii občanského průkazu či pasu, případně další požadované dokumenty. Zaměstnavatel za vás dále musí vyřídit osobní číslo sociálního zabezpečení.

Vzdělávací systém

Povinná školní docházka ve Španělsku trvá deset let a zahrnuje primární vzdělávání pro děti ve věku 6-12 let a povinné sekundární vzdělávání trvající do 16. roku dítěte. Školní rok ve Španělsku trvá 175 dní, rozvržený do 35 vyučovacích týdnů. Začíná v rozmezí 1. a 20. září a končí mezi 10. a 30. červnem. Pravomoc přesně vymezit trvání školního roku dala španělská vláda autonomním oblastem. Španělští školáci mají 12 týdnů letních prázdnin a 15 dní vánočních prázdnin. Osm až deset dnů je vymezeno na prázdniny v období Velikonoc.

Školné

Docházka do státních škol je bezplatná. Školné se platí pouze na soukromých školách, a to podle toho, za jsou tyto instituce příjemci státní podpory. Školy, které pobírají podporu od státu, vyžadují pouze příspěvky žáků a studentů na výukové materiály. Na školách bez státní podpory je nutné platit školné.

Sekundární vzdělání

Povinné sekundární vzdělání je čtyřleté pro žáky od 12 do 16 let. Cílem je připravit žáky na další studium nebo na vstup do světa práce.

Další vzdělávání

Pokud si žák vybere další studium, jedná se o postobligatorní sekundární vzdělávání. Tato forma vzdělávání nabízí buď všeobecné studium, nebo profesně zaměřené studium.

Vysokoškolské vzdělávání zahrnuje veškeré vzdělávání postsekundární, z největší části zastoupené univerzitním vzděláváním. Do vysokoškolského vzdělávání patří ve Španělsku veškeré postsekundární vzdělávání. Největší část představuje univerzitní vzdělávání. 

Dopravní předpisy

Pro dopravu automobilem potřebujete doklady od automobilu, označení CZ na vnějšku vozu a zelenou kartu.

Povinné vybavení

  • přilba pro řidiče i spolujezdce na motockylu s obsahem na 125 ccm
  • bezpečnostní pásy
  • úplná sada náhradních žárovek
  • dětský zádržný systém pro spolujezdce do věku 12ti let a 135 cm
  • výstražný trojúhelník
  • povinnost užití reflexní vesty, pokud řidič nebo spolujezdec vystoupí na vozovku
  • pokud řidič nosí brýle, musí mít ve vozidle náhradní

V OBCI

  • všechna motorová vozidla 50km/h

MIMO OBEC

  • auta, motocykly 100km/h
  • obytný vůz do 3500 kg 70km/h
  • autobus 80km/h
  • nákladní auta 70km/h

DÁLNICE

  • auta, motocykly 120km/h
  • obytný vůz do 3500 kg 90km/h
  • autobus 100km/h
  • nákladní auta 90km/h

Mýtné – Poplatek za průjezd dálnic ve Španělsku je zpoplatněn na mýtných branách. Cena za průjezd placených silničních úseků je odvozována podle délky ujetého úseku a kategorie vozidla.

Praktická telefonní čísla

  • Ambulance, požárníci, policie a další pohotovostní služby – 112
  • Občanská garda – 062
  • Národní policie – 091
  • Záchranná služba – 092

Státní svátky

  • 1. leden –  Nový rok (Ano Nuevo)
  • 6. leden –  Tří králů (Reyes Magos)
  • 19. březen –  sv. Josefa (San José)
  • pohyblivý svátek Velký pátek (Viernes Santo),
  • 1. květen –  Svátek práce (Día del Trabajo)
    květen/červen Boží tělo (Corpus Christi)
  • 29. červen –  Petra a Pavla (San Pedro y San Pablo)
  • 25. červenec –  sv. Jakuba (Santiago, patron země)
  • 15. srpen –  Nanebevzetí P. Marie (Asunción)
  • 12. říjen –  výroční den objevení Ameriky (1492, Día de la Hispanidad)
  • 1. listopad –  Všech svatých (Todos los Santos)
  • 8. prosinec –  Neposkvrněné početí P. Marie (Inmaculada Concepsión)
  • 25. prosinec – Hod boží (Navidad)

Obvyklá pracovní a prodejní doba

Obchody

9:00/10:00 – 14:00
16:00/17:00 – 20:00
v neděli jsou obchody zavřené, 1. neděli v měsíci nejsou otevřeny obchodní domy

Banky 9:00 – 15:00 (resp. 14:00)

Kouření – Od 2. ledna 2011 je kouření zakázáno ve všech interiérech veřejně přístupných míst, včetně restaurací, barů a kaváren. Venkovní kouření je zakázáno u zařízení péče o děti, v dětských parcích a kolem škol a nemocničních zařízeních.

Autor: Euroskop, Eurofon

Španělsko Španělsko

Švédsko

Švédsko je členem Evropské unie od 1. ledna 1995. Do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Švédsko je členem Schengenu, ale není v eurozóně.

Království Švédsko (Konungariket Sverige)

Rozloha: 449 964 km2

Hlavní město: Stockholm (1,52 milionů lidí).

Oficiální jazyk: švédština.

Počet obyvatel: 10,21 milionu lidí (Švédové tvoří 89%, Finové zhruba 2,3% obyvatel).

Administrativní členění: 180 samosprávných obcí, 18 okresů a dva regiony.

Většina Švédů jsou luteráni (80%), muslimové tvoří asi 7% obyvatel a římští katolíci asi 4%.

Švédsko a EU

Švédský vztah k evropskému integračnímu procesu ovlivňovalo od počátku téma neutrality. V roce 1960 patřilo Švédsko k zakládajícím členům „konkurenčního“ Evropského sdružení volného obchodu, jehož součástí bylo až do roku 1995, kdy vstoupilo do Evropské unie.

Sbližování Švédska s Evropským společenstvím umožnil konec Studené války a flexibilní výklad švédské neutrality. O vstupu země do EU se rozhodlo referendu v listopadu 1994. Při více než 80procentní účasti souhlasilo 52,3 % voličů se vstupem, který následně potvrdil i švédský parlament. Dne 1. ledna 1995 vstoupilo Švédsko společně s Rakouskem a Finskem do Evropské unie.

Švédsko není členem eurozóny, protože to v roce 2003 odmítli Švédové v referendu. Při účasti 82,6% hlasovalo proti přijetí eura 55,9 procent obyvatel.

Členem Schengenu je země od roku 2001.

Švédsko se ujalo předsednictví v Radě naposledy v druhé polovině roku 2009, kdy uzavřelo Trio tvořené spolu s Francií a Českou republikou. Příště zemi čeká předsednictví v první polovině roku 2023.

Komisařkou nominovanou za Švédsko je Ylva Johanssonová, která má portfolio vnitřní věci.

V Evropském parlamentu má Švédsko 21 poslanců.

Další informace o švédských členech Evropského parlamentu

Politický systém Švédska

Švédsko je konstituční monarchií. Panovníkova autorita je dnes formální, symbolická a monarcha vykonává především ceremoniální funkce. Monarchie je dědičná, od roku 1980 může na trůn usednout i žena. Výkonnou moc má vláda (regering).

Švédský parlament (Riksdag) je jednokomorový. Má 349 členů volených v přímých volbách jednou za čtyři roky.

Švédským králem je od roku 1973 Karl XVI. Gustaf.

V čele kabinetu je od listopadu 2021 premiérka Magdalena Anderssonová

Moderní historie Švédska

2003 – Švédové v referendu odmítli vstup do eurozóny

1995 – Švédsko členem EU

1986 – zavražděn premiér Olof Palme

1960 – Švédsko zakládajícím členem Evropského sdružení volného obchodu

1946 – vstup Švédska do OSN

Povolení k pobytu

O povolení k pobytu žádáte v případě, že jste ve Švédsku zaměstnán/a, nebo zde pobýváte déle než 3 měsíce. Pro vystavení povolení musíte splňovat veškeré podmínky, které jsou určeny švédskými příslušnými úřady. Mezi tyto patří mimo jiné dostatek finančních prostředků pro život ve Švédsku.

Ve věci povolení k pobytu se obracejte na migrační úřad (Migration Board – Migrationsverket). Přineste s sebou doklad, který jste potřebovali ke vstupu do Švédska. Budete také požádáni, abyste předložili osvědčení, že jste zaměstnáni.

Podnikatelé jsou oprávněni dostat povolení k pobyt na pět let, jež lze následně obnovit za účelem řízení firmy v jiném členském státu. Aby podnikatel dostal takové povolení k pobytu, musí být schopen doložit, že skutečně začíná ve Švédsku podnikat. Dostatečným dokumentem je daňová karta pro podnikatele (a business tax card / F-skattesedel) nebo doklad o registraci společnosti (a registration certificate / registreringsbevis).

Povinná registrace

Finanční úřad se zabývá evidencí povolení k pobytu (residence registration). Při návštěvě místního finančního úřadu), kde budete potřebovat svůj pas a povolení k pobytu, Vám bude přiděleno osobní číslo, které budou úřady používat pro různé účely (např. pro sociální pojištění). Obdržíte také daňovou kartu (a tax card – skattesedel), na níž bude určena správná výše daně odvozená z Vašeho příjmu.

Vzdělávací systém

Povinná školní docházka trvá ve Švédsku devět let. Žáci ve Švédsku zahajují školní rok na konci srpna, hlavní prázdniny jim pak začínají už na konci června. Během školního roku, který trvá 40 týdnů, mají žáci kratší prázdniny v období Vánoc, Velikonoc a zimní volno v únoru.

Školné

Vzhledem ke štědrému sociálnímu systému ve Švédsku a dalších skandinávských zemích je vzdělávání v rámci veřejného školského systému bezplatné. Žáci si nemusí platit výukové materiály, stravování, zdravotnické služby či dopravu do školního zařízení.

Střední školy

Docházka 16 – 19 let, 3 ročníky, existuje 16 typů středních škol, podle tématického zaměření.

Vyšší vzdělání (obecné)

  • 1 leté kurzy (nástavba ke střednímu vzdělání)
  • 2 leté kurzy – ukončeny titulem DiS
  • 3 leté studium – ukončeno titulem Bc.
  • 4 leté studium – ukončeno titulem Mgr.

Vysoké školství

Univerzitní vzdělání, 5 ročníků, magisterské a doktorandské vzdělání.

Dopravní předpisy

Povolená rychlost: 50 km/h v obci, 70 km/h mimo obec. Na velmi dobrých silnicích, dálnicích a silnicích pro motorová vozidla mohou být povoleny vyšší rychlosti (90 – 110 km/h). Za překročení rychlosti v obci o 30 km/hod může být odebrán řidičský průkaz.

Světla – Je povinné rozsvícení tlumených reflektorů po celý rok i přes den.

Alkohol – Povolené množství alkoholu při řízení: 0,2 ‰.

Dálniční poplatky – Švédsko  patří mezi státy bez dálničních poplatků. Dálniční poplatky se zde platí přes Eurovignette, což je společný systém výběru mýta (v Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Dánsku a ve Švédsku). Toto mýtné se týká pouze vozidel s hmotností nad 12 tun. Zpoplatněn je pouze Öresundský dálniční most.

Praktická telefonní čísla

Nouzové číslo (ambulance, požárníci, policie) 112
Informace o tel. číslech ve Švédsku 118 118
Informace o tel. číslech v zahraničí 118 119

Státní svátky

  • 1. ledna –  Nový rok
  • 6. ledna –  Epifanie
  • 1. května –  Svátek práce
    pohyblivý svátek Nanebevstoupení Páně
    pohyblivé svátky Svatodušní svátky
  • 23. června –  Svatý Jan (Midsommar)
    pohyblivé svátky Všech svatých
  • 25. – 26. prosince –  vánoční svátky

Obvyklá pracovní a prodejní doba

Větší obchodní řetězce 10-22 hod
Prodejny rychlého občerstvení 24 hodin denně
Ostatní potravinové obchody do 22 hod
Nepotravinové obchody do 20 hod
Banky po-pá do 16-17 hod

Autor: Eurofon, Euroskop

Švédsko Švédsko