STUDIUM

Práce při studiu v zahraničí

Pracovat při studiu je možné pouze v případě, že to umožňuje země plánovaného studia. Členské státy EU většinou povolují zahraničním studentům pracovat, ale často pouze na poloviční úvazek, případně je přesně určen rozsah možných odpracovaných hodin za sledované období.

Pro státy, které již neomezují přístup českých občanů na svůj pracovní trh, může být práce studentů z České republiky omezena pouze obecně platnou národní právní úpravou. Bylo by to tedy možné jen pokud by byla omezena práce při studiu v dané zemi i vlastním občanům – studentům.

V Dánsku může student pracovat pouze 15 hodin týdně. Tento limit je platný pro občany třetích zemí, avšak při využívání přechodného období pro pohyb pracovních sil může být dle právní úpravy na regionální úrovni aplikován také na občany nových členských zemí. Obecně občané EU nemají v Dánsku práci při studiu nijak omezenu.

V Belgii stojí v zákonné úpravě, že „práce nesmí bránit ve studiu“. Ve Francii je v současnosti studentská práce omezená na poloviční úvazek. V Nizozemí má student povoleno pracovat 10 hodin týdně.

Otázka práce při studiu v Německu je komplikovaná federálním systémem spolkových zemí. Každá spolková země si může upravovat podmínky pro přijímání zahraničních studentů do zaměstnání vlastním způsobem. Studenti z nových zemí, kteří by chtěli během svého studijního pobytu v Německu v této zemi také pracovat, mohou vykonávat zaměstnání nanejvýš tři měsíce v roce. Pracovní povolení pro ně není potřebné (§ 9 č. 9 nařízení o pracovním povolení (ArGV). Maximální tříměsíční rámec může být vyčerpán jak výlučně zaměstnáním na plný úvazek do 90 úplných pracovních dnů resp. na částečný úvazek do 180 půldnů jakož i kombinací plného a částečného úvazku. Dva půldny přitom platí jako jeden celý pracovní den. Z důvodů zjednodušení přitom úřady práce vycházejí zásadně z půldne, jestliže denní pracovní doba nepřesáhne čtyři hodiny. Znamená to, že se „poloviční pracovní den“ musí započítat jako spotřebovaný i tehdy, kdy se pracovalo méně než čtyři hodiny.

Ve Velké Británii a Irsku mohou studenti hned od data od 1. května 2004 pracovat neomezeně. V Británii je však třeba registrovat svůj zaměstnanecký poměr a zaplatit s tím spojený tzv. registrační poplatek. Registrace je třeba už při práci delší než 1 měsíc.

Členské země EU na jihu Evropy již také otevřely svůj pracovní trh pro občany ČR. Proto v Itálii, Španělsku, Portugalsku a Řecku není již třeba pracovní povolení.

Podobně jako v České republice, i u dalších devíti nových členských zemí EU neexistují žádná omezení práce pro studenty. Také nejnovější členské státy, Bulharsko a Rumunsko, nemají potřebu chránit svůj pracovní trh před občany ostatních členských států EU.

Studentské práce v zahraničí:

Belgie https://www.mysocialsecurity.be/student/en/index.html

Německo https://www.studentjob.de/

Francie http://jobs-stages.letudiant.fr/jobs-etudiants/offres/region-ile-de-france/page-4.html

Itálie http://www.studenti.it/orientamento/lavoro-stage/

Španělsko https://www.studentjob.es/trabajo-estudiantes

Rakousko https://www.studentjob.at/

Vracení daní

Každý student, který pracoval v zahraničí a platil daně, má nárok na jejich vrácení. V případě vrácení daní máte dvě možnosti. Pokud se rozhodnete zažádat o vrácení daní sami, měli byste daňové přiznání vyplnit už v zahraničí. Vyplňování takového daňového přiznání je ovšem poměrně náročné, a proto je lepší využít služeb odborníků.

Pokud se rozhodnete pro specializovanou agenturu, potřebujete kopii poslední výplatní pásky, případně daňové karty, kopii víza a v případě vrácení daní z USA i kopii karty pojištěnce, tzv. social security card a kopii DS formuláře. Student žádající vrácení daní z Německa potřebuje také potvrzení o studiu. Daně je možné vrátit v průběhu celého kalendářního roku.

Při žádosti o vrácení daní prostřednictvím agentury je třeba jí poskytnout kontaktní údaje, údaje o zaměstnavateli, informace o druhu víza a délce pobytu. Po vyjádření souhlasu s kalkulací musí klient podepsat zplnomocnění. Poté ho agentura zastupuje před zahraničními daňovými úřady a jeho jménem žádá o navrácení daní. Agentura jej posléze kontaktuje o tom, kdy mu přijdou peníze a za své služby požádá klienta o poplatek, čítající většinou několik procent z navrácených daní.

Další odkazy