FONDY

Menu

Výzkum, vývoj, inovace

Horizont 2020, Společné technologické iniciativy, Společné podniky EU, Iniciativy podle článku 185, EURECA a COST.

  • Horizont 2020

Rozpočet 77,028 mld. eur
Období 2014-2020
Oprávnění žadatelé
  • Fyzické osoby (z EU i mimo ní);
  • Soukromé subjekty (průmysl, MSP);
  • Neziskové organizace, zájmová sdružení;
  • Partnerství soukromého a veřejného sektoru;
  • Veřejné subjekty (výzkumné organizace, univerzity, atd.)
Prioritní pilíře

1. Excelentní věda (rozpočet: 24, 441 mld. eur)
2. Vedoucí postavení průmyslu (rozpočet: 17, 016 mld. eur)
3. Společenské výzvy (rozpočet: 29, 679 mld. eur)


Program má za cíl pokrýt celý proces od základního výzkumu až po inovativní produkty a procesy a jejich uvedení na trh. Horizont 2020 je komplexní program sdružující dosavadní evropské nástroje podpory vědy, výzkumu a inovací jako evropský rámcový program pro výzkum a vývoj (v období 2007-2013 Sedmý rámcový program), Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a Evropský inovační a technologický institut (EIT).


Nové opatření ve srovnání s obdobím 2007-2013:

  • Silnější důraz na inovační proces (tzv. Inovativní unie);
  • Míra kofinancování se liší dle fáze procesu. Základní výzkum může být financován až ze 100 %, demonstrační fáze neboli inovační projekty mohou získat míru financování až 70 %;
  • Změna způsobu financování (např. výše nepřímých nákladů je fixně nastavena na 25 % podíl přímých nákladů);
  • Nová struktura priorit (viz dále);
  • Větší podpora malým a středním podnikům (viz dále).

Základní prioritní pilíře programu Horizont 2020


1. Excelentní věda (rozpočet: 24, 441 mld. eur)

V tomto pilíři je podporován hraniční výzkum špičkových vědců, poskytování možností pro jejich kariérní růst, vývoj budoucích a vznikajících technologií a evropských výzkumných infrastruktur. Zařazují se sem následující aktivity:

  • poskytování grantů pro špičkové výzkumníky působící v Evropě (Evropská výzkumná rada, ERC);
  • podpora budoucích a vznikajících technologií (Future and Emerging Technologies, FET);
  • rozvoj výzkumných a inovativních dovedností (Akce Marie Curie);
  • podpora zpřístupnění a propojování evropských výzkumných infrastruktur.

2. Vedoucí postavení průmyslu (rozpočet: 17, 016 mld. eur)

Cílem priority Vedoucí postavení průmyslu je zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, a to zejména prostřednictvím průlomových technologií a podpory financování výzkumu u průmyslu a malých a středních podnicích. Záměrem podporovaných aktivit je tvorba nových pracovních míst, podpora inovací a jejich převod na trh, stimulace soukromých investic do výzkumu a inovací a větší zapojení inovativních MSP. Priorita je rozdělena do tří oblastí:

  • Průlomové a průmyslové technologie, které jsou dále sektorově členěny na: informační a komunikační technologie, nanotechnologie, pokročilé materiály, biotechnologie, pokročilé výrobní systémy a vesmírné aplikace;
  • Přístup k rizikovému financování formou dvou nástrojů – dluhového a kapitálového financování;
  • Inovace v MSP: Tento nástroj je určen výhradně malým a středním podnikům, které mohou spolupracovat s dalšími subjekty. Podporovány jsou všechny fáze inovace – od první fáze koncepce a hodnocení proveditelnosti až po fázi výzkumu, vývoje a demonstrace. Fáze tržního využití (komercializace) není přímo finančně podporována, MSP ovšem mohou využít předchozího nástroje Přístup k rizikovému financování.

3. Společenské výzvy (rozpočet: 29, 679 mld. eur)

V prioritě Společenské výzvy je podporován výzkum směřující k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýkají evropské společnosti. Část rozpočtu je vymezena pro EIT, který se na řešení těchto výzev podílí. Sedm základních oblastí priorit je následujících:

  • Zdraví, demografické změny a životní pohoda;
  • Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika;
  • Bezpečné, čisté a účinné energie;
  • Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava;
  • Klimatická změna a účinné využívání zdrojů a surovin;
  • Evropa v měnícím se světě: inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti;
  • Bezpečné společnosti: ochrana svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů.


Nad rámec tří základních pilířů je z rozpočtu podporován Evropský inovační a technologický institut (EIT). EIT nefinancuje žádné projekty, nýbrž vytváří, a tedy i financuje tzv. znalostní a inovační společenství, která propojují činnost univerzitních pracovišť s činností výzkumnou a podnikatelskou.

Další podporovanou aktivitou jsou přímé akce Společného výzkumného centra (Joint Research Centre, JRC). Posláním JRC je poskytovat cílenou vědeckou a technickou podporu pro koncepci, rozvoj, implementaci a sledování politik Evropské unie.

Horizont Evropa (období 2021-27)

Program Horizont Evropa je budoucí rámcový program Evropské unie pro výzkum a inovace na období 2021–2027. Program Horizont Evropa navazuje na unijní program Horizont 2020. Jedná se o stěžejní program Unie na podporu výzkumu a inovací od fáze konceptu až po uvedení na trh, který doplňuje vnitrostátní a regionální financování.

Strukturu navrhovaného programu Horizont Evropa tvoří tři pilíře:

  • vynikající věda;
  • globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu;
  • inovativní Evropa.

Doplňková průřezová část programu by měla zavádět opatření, které by pomohla členským státům maximálně využít jejich vnitrostátní potenciál v oblasti výzkumu a inovací. Tím by se posílil evropský výzkumný prostor.

Rámcový program EU pro výzkum a inovace (2021–2027) mí vést k:

  • k posílení vědeckotechnické základny EU a Evropského výzkumného prostoru (EVP)
  • ke zvýšení inovační kapacity, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst v Evropě
  • k plnění priorit občanů a udržení našeho sociálněekonomického modelu a hodnot

Vynikající věda

První pilíř programu Horizont Evropa by měl upevnit vedoucí postavení EU v oblasti vědy a rozvíjet vysoce kvalitní znalosti a dovednosti.

Globální výzvy a konkurenceschopnost

Druhý pilíř by podporoval výzkum, který se zbývá řešením společenských výzev a průmyslových technologií v oblastech, jako jsou digitální technologie, energetika, mobilita, potraviny a přírodní zdroje.

V rámci tohoto pilíře se rovněž počítá se zaváděním určitých výzkumných misí a partnerství, například v oblasti budování měst s nulovými emisemi uhlíku.

Inovativní Evropa

Třetí pilíř programu Horizont Evropa by byl zaměřen na prosazování inovací zřízením Evropské rady pro inovace. Ta by nabízela jednotné kontaktní místo pro inovátory s vysokým potenciálem.

Složení

Balíček programu Horizont Evropa se skládá z těchto návrhů:

  • rámcový program pro výzkum a inovace – včetně pravidel pro účast a šíření;
  • zvláštní program, kterým se provádí Horizont Evropa;
  • program pro výzkum a odbornou přípravu v rámci Smlouvy o Euratomu, který doplňuje program Horizont Evropa;
  • rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí o založení společného evropského podniku pro Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER).

V červnu 2020 zveřejnila Evropská komise návrh rozpočtu EU na rok 2021 ve výši 166,7 miliard EUR, který bude doplněn o 211 miliard EUR ve formě grantů a přibližně 133 miliard EUR ve formě půjček z fondu pro obnovu „Next Generation EU“.

Návrh rozpočtu na první rok programu Horizont Evropa je 17,3 miliardy EUR, a měl by přispět zejména ke zvýšení evropské podpory výzkumných a inovačních činností souvisejících se zdravím a klimatem. 5 miliard EUR z této částky bude poskytnuto v rámci „Next Generation EU“. Komise také navrhuje přidělit 1,34 miliardy EUR na program Digitální Evropa, 10,13 miliard EUR na InvestEU a 2,89 miliardy EUR na program Erasmus Plus.

V roce 2021 se rozpočet a „Next Generation EU“ společně zaměří na mobilizaci rozsáhlých investic s cílem řešit okamžité hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19 a podpořit digitální a ekologickou tranzici Evropy.

Návrh rozpočtu na rok 2021 vychází z návrhu Komise na příští víceletý finanční rámec EU předložený dne 27. května 2020. Jakmile se Evropský parlament a Rada dohodnou na VFR 2021–2027, včetně „Next Generation EU“, Komise odpovídajícím způsobem přizpůsobí svůj návrh rozpočtu na rok 2021.

  • Společné technologické iniciativy


V rámci sedmého rámcového evropského programu pro výzkum a vývoj byly založeny úzce specializované grantové programy (Joint Technology Iniciatives, JTI) pro implementaci konkrétních priorit vyplývajících ze strategických výzkumných agend vypracovaných Evropskými technologickými platformami. Představují dlouhodobé partnerství veřejného a soukromého sektoru a fungují jako samostatné právnické osoby, jejichž financování probíhá z veřejných i soukromých zdrojů. Veřejnými zdroji se rozumí jednak zdroje národní, jednak zdroje EU. Ze strany EU jsou podporovány formou společných podniků (Joint Undertakings, JU).

Inovativní medicína (Inovative Medicine Iniciative, IMI)

Program IMI podporuje farmaceutický výzkum s důrazem na vývoj bezpečných a efektivních léčiv a vytváření aliancí průmyslových a akademických odborníků v oblasti. V roce 2014 má být zahájeno pokračování programu IMI 2, který se bude soustředit na vývoj nové generace léčiv a léčebných metod (např. nových antibiotik).

Aeronautika a Letecká doprava (Clean Sky)

Clean Sky je grantový program vycházející z partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Evropskou komisí a leteckým průmyslem zaměřený na vývoj technologií ohleduplných k životnímu prostředí pro leteckou dopravu. V současnosti se připravuje aktualizace programu Clean Sky 2, který by měl být zahájen v druhé polovině roku 2014.

Palivové články a vodík (Fuel Cells and Hydrogen Initiative, FCH)

Tento program se zaměřuje na podporu uvádění nových technologií palivových článků a vodíkových technologií na trh s cílem využít jejich potenciál v kontextu vývoje nízkouhlíkových energetických zdrojů.

Pokročilý výzkum a technologie vestavěných počítačových systémů (ARTEMIS)

Program ARTEMIS si klade za cíl pomoci evropskému průmyslu konsolidovat a posílit své postavení v oblasti vestavěných počítačových technologií ve světě. Cílem iniciativy je překonat strukturální překážky prosazováním jednotné výzkumné agendy v sektoru a koordinovat výzkumné aktivity.

Nanoelektronické technologie 2020 (European Nanoelectronics Initiative Advisory Council, ENIAC)

Program se zaměřuje na výzkum a vývoj v oblasti nanoelektroniky, miniaturizace a integrace elektronických zařízení a zvyšování jejich funkcionality.

Evropský program monitorování země (COPERNICUS)

Copernicus (původně pojmenován GMES) je iniciativa zaměřená na pozorování Země pod vedením EU. Evropa se rozhodla vyvinout vlastní provozní kapacitu pro pozorování Země. Pozorování Země umožňuje shromažďování informací o fyzikálních, chemických a biologických systémech planety nebo obecněji monitorování přírodního prostředí.

  • Společné podniky Evropské unie


Formou společných podniků (JU) se Evropská unie rovněž podílí na dalších projektech spolu s dalšími státy, mezinárodními organizacemi a soukromým sektorem:

Evropská unie se účastní vývoje reaktoru spolu s dalšími zeměmi (Rusko, Japonsko, Čína, Indie, Jižní Korea a USA). EU se na projektu podílí prostřednictvím podniku Fusion for Energy. V rámci něj jsou poskytovány granty na vývoj nových technologických komponentů pro výzkumné organizace, ale i MSP.

Cílem projektu je vybudovat evropskou alternativu amerického navigačního systému GPS určeného výhradně pro civilní účely. Pro období 2014-2020 je naplánována fáze zavádění a využití systému. V rámci programu Horizont 2020 jsou vyhlašovány výzvy v oblasti výzkumu a vývoje.

Cílem tohoto výzkumného projektu EU je vytvořit modernizovaný systém uspořádání leteckého provozu v EU, který zajistí bezpečnost a plynulost leteckého provozu snížení environmentálních dopadů letecké dopravy a nákladů na řízení leteckého provozu.

  • Iniciativy podle článku 185


Tyto iniciativy mají podobný status jako Společné technologické iniciativy, nicméně se nejedná o právnické osoby, nýbrž o ustanovení nového společného výzkumného programu (podle čl. 185 Smlouvy o fungování EU, dříve čl. 169).

Doposud vznikly následující:

Podpora výzkumu a vývoje malých středních podniků (Eurostars)

Program Eurostars poskytuje finanční prostředky pro malé a střední podniky, které realizují vlastní výzkum ve spolupráci s dalšími partnery. Program funguje v rámci mezivládní platformy EUREKA, do které jsou zapojeny vedle EU i další evropské státy, Kanada, Izrael a Jižní Korea. Podporovanými aktivitami jsou mezinárodní projekty výzkumu a vývoje pro veřejné účely, jejichž výstupem je např. nový výrobek, proces nebo služba. Program Eurostars je řízen Sekretariátem EUREKY v Bruselu. V České republice má program Eurostars v gesci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Oprávnění žadatelé:

  • Vedoucím představitelem konsorcia musí být MSP;
  • Minimálně dva jeho členové musí pocházet ze země náležící do programu Eurostars;
  • Maximální délka trvání projektu jsou 3 roky, tržní využití projektu do dvou let od ukončení projektu.

Prostředí na podporu samostatného žití (AAL)

Cílem programu je zlepšení životních podmínek pro lidi vyššího věku s důrazem na vývoj inovativních produktů informačních a komunikačních technologií pro zajištění jejich samostatnosti, participaci ve společnosti a jejich dovednosti pro zaměstnání.

Oprávnění žadatelé:

  • Konsorcia se silným zastoupením průmyslu, zejména malých a středních podniků;
  • Nadnárodní zastoupení (minimálně tři státy).

Evropský metrologický výzkumný program (EMPRP)

Program podporuje vědu a výzkum v metrologické oblasti a sbližuje národní výzkumné programy. Program sdružuje Evropskou unii a další státy, které jsou členy Asociace národních meterologických institutů (EURAMET). Podporovány jsou dlouhodobé projekty s širokou participací.

Společný program výzkumu a vývoje Baltského moře (BONUS)

Hlavním cílem iniciativy je vybudování ekonomicky a ekologicky prosperujícího regionu, jehož zdroje jsou využívány udržitelně v dlouhodobém horizontu. Záměrem projektu je zahrnout výzkum Baltského moře do interdisciplinárních programů na podporu udržitelného růstu regionu. Iniciativa podporuje především nadnárodní projekty zahrnující široký okruh aktérů.

  • Programy EURECA a COST


Na dobrovolné bázi funguje výzkumná spolupráce členských států na evropské úrovni v rámci Společného programování (Joint programming). Jeho cílem je definovat a provádět společný strategický výzkum, založený na společné vizi, kterou partnerské země čelí velkým sociálním výzvám.

Evropská mezivládní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu doplňuje aktivity Evropské unie. Mezi klíčové platformy patří program EUREKA a COST. Program a organizace EUREKA je celoevropskou sítí podporující tržní a průmyslový výzkum. Těžištěm programu je iniciace průmyslové spolupráce na individuálních bottom-up projektech. Podpora je otevřena veřejným i soukromým subjektům. V současnosti je možné předkládat oblasti v oblastech medicíny a biotechnologie, telekomunikace, energetiky, životního prostředí, informační technologie, laserů, nových materiálů, robotiky a automatizace a dopravy.

Program COST je platforma evropské spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu založená již v roce 1971. Projekty jsou předkládané bottom-up přímo vědeckými institucemi členských zemí EU. COST přispívá na společné aktivity (konference, publikace atd.), zatímco účastníci projektu financují vlastní výzkum. Program podporuje projekty v těchto oblastech: biomedicína a molekulární biovědy; potraviny a zemědělství; lesy a jejich produkty; materiály, fyzika a nanovědy; chemie a molekulární vědy a technologie, vědy o zemi a management životního prostředí; informační a komunikační technologie; transport a městský rozvoj; lidé, společnost, kultura a zdraví.

Další zdroje informací

Autor: Euroskop, CDK, aktualizace září 2020