Jihoafrická republika (JAR) je největší ekonomikou v regionu subsaharské oblasti Afriky. Světové ekonomické fórum ji ve své zprávě také označuje za vůbec nejkonkurenceschopnější ekonomiku celého kontinentu. Jako jednu z mála afrických zemí ji také charakterizuje jako ekonomiku založenou na efektivitě, tedy nikoliv na pouhé cenové konkurenceschopnosti založené na nízké ceně výrobních nákladů (více zde).

Ekonomický význam JAR podtrhuje i fakt, že se v roce 2011 stala součástí skupiny zemí BRIC-S, dále je JAR členem G20, WTO, IMF, IBRD či regionálních integračních seskupení např. Jihoafrické celní unie (SACU – nejstarší celní unie na světě) nebo Jihoafrického rozvojového společenství (SADC). V Africké unii (AU), sdružující po vzoru Evropské unie všechny africké státy vyjma Maroka, hraje JAR zásadní roli.

Historie a vývoj vztahů

Vztahy mezi Evropským společenstvím (ES) a JAR se začaly více rozvíjet až na počátku devadesátých let minulého století s procesem přechodu od apartheidu k demokratizaci země. V roce 1994 požádala JAR o začlenění do Dohod z Lomé, umožňující lepší podmínky ekonomické a politické spolupráce takzvaným zemím ACP (Afrika, Karibik, Tichomoří – Asia, Caribbean, Pacific). JAR se sice stala členem AKT, vzhledem k odlišné struktuře hospodářství a vyšší vyspělosti ekonomiky ji ovšem nebyly poskytnuty stejná preferenční ujednání jako ostatním zemím. Tento přístup přetrval i u Dohod z Cottonu, které v roce 2000 nahradily Dohody z Lomé.

V roce 1999 podepsala EU s JAR Dohodu o obchodu, rozvoji a spolupráci(TDCA). Dohoda vstoupila v platnost v roce 2004 a položila základ pro rozvoj partnerství EU a JAR, zahrnující i formální politický dialog. V dohodě byl zmíněn i souhlas obou stran se zahájením vyjednávání o ustanovení zóny volného obchodu.

V roce 2009 pak prošla Dohoda aktualizací (nové znění článků zde). Vzhledem ke stále stoupajícímu významu JAR v oblasti bylo mezi EU a JAR uzavřeno v roce 2006 Strategické partnerství, v rámci něhož byl vypracován i Společný akční plán (více zde). Od roku 2008 se konají každoroční summity nejvyšších politických představitelů EU a JAR, ustanovena byla i spolupráce v rámci Společné kooperační rady a setkání představitelů Evropského parlamentu a jejich jihoafrických protějšků.

Na další liberalizaci obchodu spolupracuje EU s JAR i na multilaterální úrovni v rámci skupiny zemí SADC, kde JAR nejvlivnějším členem.

Obchodní vztahy

Význam JAR jako nejdůležitějšího státu na africkém kontinentě dokládá i statistika obchodní výměny. JAR je z pohledu objemu celkového objemu 17. nejvýznamnějším partnerem EU a vůbec nejdůležitějším v Africe. Obchodní bilance vyznívá pozitivně pro EU, přelom nastal v krizovém roce 2009, kdy výrazně klesl import zboží z JAR a jeho opětovný růst nezaznamenal takových hodnot jako růst exportu do JAR.

I přes slabý růst exportu jihoafrických produktů na evropské trhy je EU nejdůležitějším obchodním partnerem JAR, když se na jeho celkovém obchodu podílí více jak čtvrtinově (ještě výraznější pozici zaujímá EU jako vývozní trh – míří sem skoro třetina všech jihoafrických exportů).

Růstu celkové obchodní výměny výrazně napomohla Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci. Od jejího podpisu vzrostl obchod o 120 %, ještě výraznější nárůst byl během této doby zaznamenán u přílivu přímých zahraničních investic z EU do JAR, který se zvýšil téměř pětkrát. Mezi nejvíce exportované artikly z JAR patří nerostné suroviny a minerály.

Naopak EU nejčastěji vyváží do JAR stroje a dopravní prostředky. Ačkoliv EU považuje JAR za jednoho ze svých strategických partnerů, z jihoafrické strany to není vždy opětováno. V politické oblasti způsobuje napětí nepříznivý kurz měny, v ekonomické rovině pokračuje JAR v zavádění restriktivních opatření na dovoz některého evropského zboží (např. drůbeží maso, textil).

Podrobné statistiky vzájemné obchodní výměny lze nalézt zde.

Výzvy do budoucna

Vzájemné vztahy se v současné době rozvíjejí zejména multilaterální úrovni a soustředí se na uzavření Dohody o ekonomickém partnerství (SADC EPA). Vyjednávání probíhají na multilaterální úrovni mezi EU a SADC. Ze strany SADC zatím se zněním Dohody souhlasily státy Botswana, Lesotho, Mozambik, Namibie a Svazijsko. JAR Dohodu podepsal v červnu 2016. V rámci SADC EPA EU zcela nebo částečně zrušila cla na 98,7 % dovozu z Jihoafrické republiky. Jelikož má dohoda asymetrickou povahu, od afrických signatářů se tedy nebude vyžadovat, aby reagovaly se stejnou úrovní otevřenosti trhu, jakou poskytne EU.

EU je v JAR přítomna i skrze rozvojovou pomoc blíže definovanou v rámci Společné strategie na programovací období 2007–2013. V rámci Strategie bylo pro JAR vyčleněno na 980 milionů eur, které byly alokovány do třech prioritních oblastí: podpora chudých a udržitelného hospodářského růstu, zlepšení poskytování a kvality základních služeb chudým, podpora řádné správy věcí veřejných. EU je tak největším partnerem JAR v oblasti rozvoje, kdy poskytuje 70 % všech finančních zdrojů.

Víceletý indikativní program pro Jihoafrickou republiku (2014-2020) podrobně popisuje oblasti spolupráce – zaměstnanost, vzdělávání, odborná příprava a inovace a budování schopného a rozvinutého státu, na které je vyčleněno 241 milionů eur z evropského fondu pro rozvojovou spolupráci. Jihoafrická republika je rovněž důležitým partnerem při posilování bezpečnosti afrického kontinentu, zejména prostřednictvím Africké unie. Rozvoj akceschopných sil rychlého nasazení v rámci AU je jednou ze strategických priorit EU v Africe.