Indonésie

Ačkoliv bývá někdy opomíjena, Indonésie je pro Evropskou unii významným partnerem v mnoha ekonomických i politických otázkách s dlouhodobým přesahem.

Historie a vývoj vztahů

Indonésie se řadí mezi rychle rostoucí asijské ekonomiky označované jako „emerging“, je členem skupiny G20, sdružující největší ekonomiky světa. Země má navíc strategickou polohu; téměř polovina globálního objemu obchodu proplouvá okolo indonéské severní hranice v Indickém oceánu. Má nejpočetnější muslimskou komunitu na světě, zároveň je nejlépe fungující demokracií v regionu. Jako třetí největší znečišťovatel ovzduší na planetě, je Indonésie klíčovým hráčem i v oblasti environmentálních výzev.

Indonésie
Návštěva evropské komisařky v Indonésii (foto: Audiovisual Service EU)


Spolupráce Evropské unie a Indonésie se dlouhou dobu odehrávala zejména na úrovni bilaterální mezi členskými státy EU a na multilaterální úrovni EU – ASEAN (dodnes je zastoupení EU v Indonésii zodpovědné i za spolupráci s ASEAN).

Neformální dialog mezi Evropským společenstvím (ES) a Indonésií, započatý v 70. letech, tak byl poprvé institucionalizován v rámci ujednání ES – ASEAN z roku 1980. V roce 1988 pak byla vytvořena zmíněné zastoupení EU v Indonésii a v roce 2000 byl znovu zahájen komplexní politický a ekonomický dialog, doprovázený komuniké Evropské komise (EK) nesoucím název „Rozvoj bližších vztahů mezi Indonésií a EU“.

Vyjednávání a pravidelná setkání na úrovni ministerské a úřednické vedla k podpisu Strategického dokumentu 2002–2006. Následoval Národní indikativní program 2005–2006 a zejména Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Indonésií.

Právě tato Dohoda je dnes základem rozvoje vzájemných vztahů v širokém spektru oblastí včetně obchodu, životního prostředí, energetiky, vzdělání, vědy a technologie, migrace a boje proti terorismu. Dalšímu rozvoji spolupráce má pomoci také začlenění Indonésie do programu Erasmus Mundus, nebo zavedení Lidskoprávního dialogu v roce 2009.

Na základě zmíněné Dohody o partnerství se EU snaží pomoci zkvalitňování indonéské demokracie. V rámci Dohody byly vymezeny tři klíčové oblasti:
1) Vzdělání
2) Obchod a investice
3) Vymáhání práva justice

V rámci těchto třech kapitol byla Indonésie vytyčena jako druhý největší příjemce prostředků z fondů rozvojové asistence Evropského společenství pro období 2007–2013.


Obchodní spolupráce

Ačkoliv Indonésie je největším hospodářským hráčem uskupení států jihovýchodní Asie (ASEAN) se 36 % HDP, je až čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem Evropské unie z členských států ASEAN. Celkově je pro EU Indonésie 30. největším obchodním partnerem; vzájemný obchod v roce 2017 dosáhl 26,8 miliard eur. Zajímavá je na vzájemném obchodu je kladná bilance obchodu se službami, která vyrovnává deficit obchodu se zbožím.

Z pohledu Indonésie je EU čtvrtým nejvýznamnějším partnerem, pokrývajícím zhruba 9 % celkového objemu státu a druhým největším investorem. V roce 2016 začalo vyjednávání EU a Indonésie o bilaterální obchodní dohodě. Cílem je uzavřít dohodu o volném obchodu, která vyřeší problém tarifních zón. V červnu 2018 se konalo v pořadí již 5. kolo vyjednávání u kulatého stolu, které přineslo pokrok v několika kapitolách (výměna návrhů v oblasti služeb, investic a tarifů).

Více informací o obchodní spolupráci zde.


Výzvy do budoucna

Vzhledem k významu Indonésie je prostoru pro zlepšení a prohloubení spolupráce mnoho. Prohlubování a upevňování indonéské demokracie je pro EU pochopitelně prioritou. Institucionální rozvoj a stabilita Indonésie umožní lepší kooperaci v oblasti vzdělání, obchodu, investic i boje s klimatem.

Modelem pro aktivní budoucí spolupráci v nejcitlivějších otázkách může být společná monitorovací mise Aceh, započatá v roce 2006. Jednotky EU v indonéské provincii Aceh významně přispěly k dodržování mírové smlouvy a k implementaci míru. Vedle přímé pomoci přispěla Evropská unie i 30 miliardy eur.

Plánovaná bilaterální dohoda je pro Indonésii cestou, jak zvýšit export indonéských produktů do zemí EU a díky omezení tarifních zón produkty také nabízet za nízkou cenu. Dalším cílem této dohody má být snaha zabránit velkým korporacím, aby se přesidlovali do Vietnamu.

Autor: CDK, září 2018