Čína, druhá největší ekonomika dle HDP a stát s více jak 1,3 mld. obyvatel, je významným aktérem mezinárodních vztahů. Ekonomika Čínské lidové republiky dosahuje již relativně dlouhou dobu vysokého růstu, přestože se jeho tempo v posledních letech zpomaluje. Navíc se pomalu ale jistě transformuje z ekonomiky založené na nízkých nákladech v hospodářství využívající inovací a high-tech produktů. Vedle regionálních politických ambic, má i ambice globální, k jejichž naplňování jí pomáhá stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN.

Historie a vývoj vztahů

Ekonomickému a politickému významu Čínské lidové republiky (ČLR) odpovídá i množství vztahů na různých úrovních a intenzita jednání s EU (kompletní přehled vývoje vztahů). Diplomatické styky tehdejších Evropských společenství (ES) a ČLR byly poprvé navázány v roce 1975. O tři roky později došlo k podepsání první Dohody o obchodu.

Prvním skutečně důležitým dokumentem se pak stala Dohoda o obchodu a hospodářské spolupráci, která byla podepsána a vešla v platnost v roce 1985. Tato dohoda je obnovována každých pět let a její naplňování zajišťuje Společný výbor. V rámci ujednání představitelé EU a ČLR vymezili tři hlavní principy spolupráce: obchodní, ekonomické a úlohy Společného výboru.

Původní dohody se týkaly dominantní ekonomické spolupráce. Od roku 1995 se ovšem začal intenzivněji vyvíjet i politický dialog; byla přijata strategie Dlouhodobé politiky pro čínsko-evropské vztahy. Kromě politických rozhovorů se do vzájemných vztahů díky této dohodě dostává i oblast lidských práv. Posílení vztahů komplexních vztahů s rostoucí ČLR přinesl dokument z roku 1998 Budování všezahrnujícího partnerství.

V roce 1998 se zároveň v Londýně uskutečnil první summit EU – Čína. Summit byl až do roku 2010 pořádán na každoroční bázi. Na multilaterální úrovni spolupracují Čína a EU v rámci Asijsko-evropských setkání ASEM, a taktéž na summitech skupiny zemí G20.

Peter Mandelson
V roce 2006 představil tehdejší komisař pro obchod Peter Mandelson Strategii pro vztahy mezi EU a Čínou (foto: Audiovisual service EU)

Nárůst počtu setkání na různých úrovních je spojen s rokem 2001, kdy byla Čína jako v pořadí 143. země přijata do WTO. Spolupráce se od té doby zaměřila také na podporu ekonomických a sociálních reforem. Záměry EU v této oblasti shrnul strategický dokument China Strategy Partner.

V této strategii rozvojové pomoci na období 2007–2013 byly stanoveny celkem tři prioritní oblasti zájmu, do nichž spadají problematiky životního prostředí a klimatických změn, rozvíjení vzájemného dialogu včetně ekonomických a sociálních doporučení, a v neposlední řadě také rozvoj lidských zdrojů. V roce 2013 došlo k podpisu Strategické agendy pro spolupráci EU a Číny do roku 2020, která zahrnuje oblast bezpečnosti, míru, prosperity, udržitelného rozvoje a výměnné programy.

V roce 2005 dala Rada mandát k vyjednávání aktualizace Dohody z roku 1985. Jednání doposud nebyla uzavřena, na meetingu Společného výboru v roce 2011 bylo konstatováno, že dosud panuje shoda na přibližně čtvrtině navrhovaných opatření. V průběhu roku 2017 dospěla jednání k dohodě ke klíčovým otázkám transparentnosti či regulatorní části. V některých oblastech jsou pozice EU a Číny nadále velmi vzdálené a je tedy obtížné nalézt kompromisy a posunout se dále.

Poměrně složitá je i struktura dialogů na různých úrovních.

Obchodní vztahy

Pevné obchodní vazby ČLR a EU jsou patrné již ze samotného objemu celkové obchodní výměny; ta v roce 2017 činila 505,3 miliardy eur. Během jednoho dne jsou zobchodovány zboží a služby za více než 1 miliardu eur. Obchod s Čínou pokrývá téměř 17% všech obchodů EU. Intenzivnější obchodní vazby má s EU pouze USA (více ke statistikám obchodu zde).

Statistika obchodní bilance vyznívá pro EU značně nepříznivě. Rozdíl mezi exportem a importem je téměř dvojnásobný ve prospěch dovozu z Číny. V roce 2017 meziročně vzrostl export do Číny o 17,7 % na 200,6 miliardy eur. Čínský vývoz do EU se zvýšil v roce 2017 o 9,7 % na 304,7 miliardy eur. Čína je největším dovozcem do EU, zatímco význam Číny jako exportního trhu z pohledu EU zůstává za USA. Naopak pro Čínu představuje EU nejdůležitějšího partnera z pohledu dovozu i vývozu, obchodní výměna s EU tvoří přes šestinu všech obchodů Číny.

Nejvíce se z Číny do EU dováží stroje a dopravní prostředky, které představují celkem polovinu celkového importu. Další třetinu pak zaujímají ostatní manufakturní výrobky, zejména textil. EU nejčastěji vyváží do Číny minerální paliva, maziva, stroje a dopravní prostředky.

K zajímavostem zahraničního obchodu Číny patří fakt, že téměř polovina všech výrobků exportovaných z Číny, jsou původně vyrobeny v Japonsku, Hong-Kongu, Jižní Koreji a na Taiwanu. V Číně jsou pak výrobky většinou pouze kompletovány. Obranná obchodní opatření ze strany EU pokrývají pouze méně než 2 % ze všech importů EU. Zajímavou skutečností je, že významná část padělaného zboží zachyceného v EU v roce pochází z Číny, v roce 2012 šlo o 64 % (ostatní informace zahraničního obchodu s Čínou).

Výzvy do budoucna

Vzhledem k širokému spektru aktivit, na které jsou zaměřeny vztahy mezi EU a Čínou, lze do budoucna očekávat vývoj ve vztazích na všech úrovních. Obrovským úspěchem by bylo uzavření jednání o nové Dohodě, která by nahradila, či alespoň aktualizovala Dohodu z roku 1985.

Dílčím, ale výrazným úspěchem by byla další liberalizace obchodní výměny. Ač jsou všechny členské státy EU a také Čína členy WTO, panuje mezi oběma subjekty značné množství obchodních opatření. Např. ze strany EU je v současné době vedeno celkem 20 vyšetřování s podezřením na dumpingové ceny zboží dováženého z Číny (kompletní seznam k dohledání zde).

Jedním z nejznámějších případů jsou čínské solární panely, jejichž dovozní cenu považuje Komise za dumpingovou (tedy nižší než tržní), což poškozuje evropské firmy podnikající v solárním průmyslu. Dalším z řady opatření proti levnému čínskému dovozu do EU je uvalení antidumpingových cel na dovoz oceli a na elektrokola.

V politické a bezpečnostní oblasti bude hrát významnou roli spolupráce/konkurence v oblasti kybernetické bezpečnosti. Trojstranné vztahy EU – ČLR – USA zůstanou významné pro globální stabilitu a řešení konfliktů. Čína se stala komplexním aktérem, své priority v mnoha oblastech ovšem stále hledá. Mezi další oblasti spolupráce patří dodržování lidských práv, boj proti změně klimatu a spolupráce při naplňování Pařížské dohody, lepší řízení migrace, spolupráce na reformě WTO či zlepšení propojení Evropy a Asie. Prostoru pro rozvoj vzájemné spolupráce je tak mnoho.

Autor: CDK, září 2018