OSN

Organizace spojených národů (OSN) je multilaterální organizace, která usiluje o zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Vznikla v roce 1945 jako nástupce Společnosti národů, která měla fungovat jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů po 1. světové válce.

Organizace a její funkce

Cíle OSN definuje Charta Spojených národů, která také stanovuje hlavní principy mezinárodních vztahů, jako jsou suverenita a rovnost států nebo zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů. Tyto principy vyznává také Evropská unie, která je zastáncem účinného mnohostranného systému mezinárodních vztahů, v jehož středu stojí OSN.

Organizace spojených národů má v současnosti 193 členů, patří mezi ně i všech 28 členských států Evropské unie. Dvě členské země Unie – Francie a Velká Británie – tvoří spolu s USA, Ruskem a Čínou pětici stálých členů Rady bezpečnosti, jednoho z hlavních orgánů OSN.


Formální úprava vztahů EU a OSN


EU má od roku 1974 status stálého pozorovatele v rámci Valného shromáždění OSN. Předseda Evropské rady, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropská komise a delegace EU tak mohou v rámci OSN prezentovat postoje Unie a jejích členských států.

EU kromě toho jako jediný z pozorovatelů získala právo ústně předkládat návrhy a změny a právo na jedno vyjádření k projevům týkajícím se postojů EU. Má také pozorovatelský status ve většině specializovaných agentur OSN. Ve 3 orgánech OSN je členem s plnými hlasovacími právy.

EU a její členové jsou společně největším finančním přispěvatelem do rozpočtu OSN. Jejich příspěvky tvoří dohromady zhruba 30 % běžného rozpočtu a 33 % rozpočtu určeného pro udržování míru.

Klíčové oblasti spolupráce


Evropská unie úzce spolupracuje s OSN na řadě globálních otázek, spolupráce se týká například témat udržitelného rozvoje, lidských práv, klimatických změn, budování míru a prevence konfliktů a humanitární pomoci.

Rada EU každoročně přijímá priority Unie v rámci OSN a Valného shromáždění OSN, kterými se řídí činnost EU v následujícím roce. Pro rok 2018 byly stanoveny tři prioritní oblasti:

  • silnější globální správa a řízení
  • mír a předcházení konfliktů
  • trvalá agenda pro transformaci

Evropská unie se podílela na vypracování Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 pro období 2015-2030, která stanovuje celkem 17 cílů navazujících na předchozí priority. Cíle agendy byly zapracovány do evropských politik v podobě Nového evropského konsenzu o rozvoji, který instituce EU přijaly společným prohlášením 7. 6. 2017. Z tohoto dokumentu vyplývá zaměření na tři klíčové priority:

  1. Důraz na propojení jednotlivých oblastí – jak samotného rozvoje, tak bezpečnosti a míru, migrace, environmentální problematiky či genderové rovnosti
  2. Zapojení nekonvenčních forem podpory – kromě tradiční rozvojové pomoci by měl nový rámec podporovat zapojení soukromých investic nebo lepší mobilizaci domácích zdrojů
  3. Partnerství odpovídající lokálním požadavkům – podmínky vztahů s jednotlivými zeměmi by měly lépe zohledňovat stupeň jejich rozvoje, občanskou společnost a dalších místních specifik


V současné době EU a její členské státy zaujímají vedoucí úlohu při vyjednávání Globálního paktu o migraci na půdě OSN, zejména pak s ohledem na rozhodnutí USA z jednání odejít.

Výzvy do budoucna


Jednou z hlavních výzev je reformovat OSN tak, aby organizace lépe odpovídala současnému uspořádání světa. EU si vytkla jako jeden ze svých cílů posílení efektivity činnosti OSN, její schopnosti předcházet krizím a reagovat na ně. Pozorovatelský status však nedává EU prostor k prosazování vlastních návrhů na reformu OSN.

Autor: CDK, září 2018