INSTITUCE EU

Menu

Předseda EP

Spolu se 14 místopředsedy stojí předseda v čele EP, dohlíží na jeho činnost a zastupuje jej navenek i ve vztahu k ostatním orgánům a institucím EU.

Předseda je volen na 30 měsíců, tedy polovinu funkčního období EP, s tím, že může být zvolen opětovně. Předseda EP a předseda Rady spolu podepisují všechny legislativní akty, které jsou přijaty v rámci řádného legislativního postupu. 

V současnosti je předsedkyní EP Roberta Metsolaová (EPP).

 

Zdroj: Evropský parlament

Roberta Metsolaová (*1979)

  • Narodila se 18. ledna 1979 v maltském přístavním městě Saint Julian’s. 

  • Metsolaová je členkou maltské středopravicové Nacionalistické strany, která je součástí Evropské lidové strany (EPP), což je hlavní konzervativní uskupení v EP.

  • Vystudovala právo na Maltské univerzitě a poté absolvovala postgraduální studium na Evropském kolegiu v Belgii. Na Maltě byla aktivní v několika studentských organizacích, poté působila jako generální tajemnice konzervativně a křesťansky zaměřené organizace Evropští demokratičtí studenti (EDS). 

  • V minulosti působila jako přidělenkyně pro právní a soudní spolupráci v rámci stálého zastoupení Malty při Evropské unii. V letech 2012 až 2013 byla právní poradkyní vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (tzv. ministryně zahraničí EU) Catherine Ashtonové.

  • Od listopadu 2020 byla první místopředsedkyní EP. Na starosti měla mimo jiné jednání s parlamenty členských zemí.


Důležitými politickými orgány EP jsou dále Předsednictvo a Konference předsedů. Předsednictvo, složené z předsedy a 14 místopředsedů, je regulační řídící orgán, který řeší řadu administrativních, organizačních a finančních otázek uvnitř EP. Konference předsedů je tvořena předsedy politických skupin a předsedou EP. Organizuje práci EP a jeho orgánů, rozděluje pravomoci výborům a delegacím a připravuje program jednání.

 

Přehled dosavadních předsedů 

 

1958-1960 – Robert Schuman (Francie)

1960-1962 – Hans Furler (Německo) 

1962-1964 – Gaetano Martino (Itálie) 

1964-1965 – Jean Duvieusart (Belgie) 

1965-1966 – Victor Leemans (Belgie) 

1966-1969 – Alain Poher (Francie) 

1969-1971 – Mario Scelba (Itálie) 

1971-1973 – Walter Behrendt (Německo)

1973-1975 – Cornelis Berkhouwer (Nizozemsko)

1975-1977 – Georges Spénale (Francie)

1977-1979 – Emilio Colombo (Itálie)

1979-1982 – Simone Veilová (Francie)

1982-1984 – Piet Dankert (Nizozemsko) 

1984-1987 – Pierre Pflimlin (Francie) 

1987-1989 – Henry Plumb (Británie)

1989-1992 – Enrique Barón Crespo (Španělsko)

1992-1994 – Egon Klepsch (Německo) 

1994-1997 – Klaus Hänsch (Německo)

1997-1999 – José María Gil-Robles (Španělsko) 

1999-2002 – Nicole Fontaineová (Francie)

2002-2004 – Pat Cox (Irsko)

2004-2007 – Josep Borrell (Španělsko)

2007-2009 – Hans-Gert Pöttering (Německo) 

2009-2012 – Jerzy Buzek (Polsko) 

2012-2017 – Martin Schulz (Německo)

2017-2019 – Antonio Tajani (Itálie)  

2019-2021 – David Sassoli (Itálie)

 
Autor: Euroskop