Poslanci se v Evropském parlamentu (EP) neseskupují na základě své státní příslušnosti, ale na půdorysu nadnárodních politických skupin (frakcí). Ty jsou tvořeny podobně smýšlejícími národními stranami zvolenými v různých členských státech. Kvůli tomuto složení jsou názory v rámci frakcí většinou rozmanitější než v politických stranách působících na národní úrovni.
Frakcí existuje v současném volebním období sedm a zahrnují více než sto jednotlivých politických stran a hnutí. Podmínkou jejich vzniku je podle stávajících pravidel jednacího řádu EP minimální počet 25 poslanců pocházejících nejméně z jedné čtvrtiny (tj. 7) členských států, přičemž není dovoleno být součástí více než jedné politické skupiny. Frakce si po svém ustanovení volí předsedu (v některých případech i dva předsedy) a místopředsedy.
Politické skupiny rozhodují o agendě plenárního zasedání a předkládají pozměňovací návrhy, o nichž se bude společně hlasovat. Takzvaní koordinátoři skupiny působí jako kontaktní osoby mezi skupinami a výbory a hledají podporu při hlasování o návrzích. V jednacím sále zasedají poslanci podle příslušnosti ve frakcích, a to zleva doprava.
Frakce přinášejí svým zástupcům nejen klíčové politické zázemí, ale i různé finanční či organizační výhody. Členství v nich však není povinností, a proto část poslanců zůstává nezařazená a má takzvaný nezávislý status.
Evropská lidová strana (EPP)
V současnosti nejsilnější politická skupina EP, Evropská lidová strana, se 182 poslanci a poslankyněmi oslabila oproti předchozímu legislativnímu období o 34 mandátů. Jejím předsedou je od června 2014 bavorský politik za Křesťanskosociální unii (CSU) Manfred Weber, který byl znovuzvolen po květnových volbách v roce 2019. Z Německa pochází také nejpočetnější národní delegace EPP čítající 29 členů. Lidoveckou frakci tvoří politické subjekty z celkem 26 členských států EU. Ve frakci zasedá také 5 českých poslanců a poslankyň zvolených za strany TOP 09/Starostové a KDU-ČSL.
K základním programovým principům EPP, která sdružuje konzervativní a liberálně-konzervativní prointegrační politické subjekty v rámci EU, patří sociálně tržní hospodářství, zásada subsidiarity a ochrana tradičních hodnot a rodiny. Hlavními prioritami frakce pro nadcházející období jsou ochrana vnějších hranic EU, efektivní migrační politika, boj s terorismem, dostupná energie a boj proti klimatickým změnám, inovace, investice do vytvoření pracovních příležitostí, digitální ekonomika a podpora zemědělců, malých a středních podniků a mladých Evropanů.
Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D)
Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 získala frakce Socialistů a demokratů 154 křesel, přičemž oslabila o 31 křesel. Předsedkyní skupiny je od června 2019 španělská poslankyně Iratxe García Pérezová ze Španělské socialistické dělnické strany (PSOE), která je zároveň s 20 poslanci početně nejsilnější národní delegací S&D. Frakce celkem sdružuje delegace 26 členských států. Ve skupině S&D v tomto volebním období nejsou žádní čeští europoslanci
Skupina sociálně-demokratických stran se hlásí k inkluzivní evropské společnosti založené na principech svobody, rovnosti, solidarity, diverzity a spravedlnosti. Jako své priority pro legislativní období 2019 – 2024 skupina představila budování sociálně a odpovědné a ekologicky udržitelné ekonomiky, obranu principů demokracie a vlády práva, reformu evropské azylové a migrační politiky, podporu lidských práv a demokracie ve třetích zemích nebo spravedlivý obchod.
Obnova Evropy (Renew Europe)
Frakce Obnova Evropy (Renew Europe, RE) je nástupkyní Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) v EP, která se v červnu 2019 přejmenovala po sloučení s poslanci francouzské strany Obroda (la Renaissance) prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská Obroda s 21 poslanci nyní tvoří nejpočetnější národní delegaci frakce. RE je třetí nejpočetnější parlamentní frakcí EP se 108 poslaneckými mandáty, oproti frakci ALDE v předchozím období posílila o 39 křesel. Česká delegace čítá šest členů zvolených na kandidátce hnutí ANO. V čele RE stojí od června 2019 bývalý rumunský premiér Dacian Cioloșza proevropskou Stranu svobody, jednoty a solidarity (PLUS). Frakce sdružuje politické subjekty z celkem 22 členských států.
Politicky se RE profiluje jako liberální, centristická a výrazně prointegrační skupina. RE klade důraz na ekonomický růst, udržitelnost životního prostředí a spravedlivou hospodářskou soutěž. K jejím prioritám patří tvorba pracovních míst, zdravé a vyrovnané rozpočty a nastavení kontrolních mechanismů při neplnění rozpočtových pravidel a odstranění byrokracie v EU.
Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance
Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance ve volbách 2019 posílila o 23 křesel a stala se čtvrtou největší frakcí v Evropském parlamentu se 74 poslanci a poslankyněmi z celkem 16 zemí. Nejpočetnější delegací v GREENS/EFA má německá strana Svaz 90/Svaz (25 poslanců). Členy frakce jsou také tři poslanci z české Pirátské strany. Poslanci Zelených/EFA si po volbách do vedení znovuzvolili předsednické duo ve složení Ska Keller za německé zelené a Philippe Lamberts za belgickou stranu Ecolo.
Skupina sdružuje poslance z evropských stran zelených a dále poslance stran zastupujících minority a regionální uskupení. V nadcházejícím legislativním období chce frakce prosazovat sociální spravedlnost, vládu práva, lidská práva, svobodný internet, transparentnost, ochranu životního prostředí a mírovou zahraniční politiku. EU by podle GREENS/EFA měla být „více sociální, zelenější a demokratičtější.“
Identita a demokracie (ID)
Skupina Identita a demokracie, nástupkyně euroskeptické frakce Evropa národů a svobody (ENF), vznikla v červnu 2019 na popud italského ministra vnitra Mattea Salviniho. Oproti ENF frakce o 37 poslanců posílila. V Evropském parlamentu má ID v současné době 73 poslanců a poslankyň z devíti zemí, přičemž nejsilnější italská delegace má 28 poslanců. Do skupiny patří také dva čeští poslanci zvolení za hnutí SPD. Do čela skupiny byl v červnu 2019 zvolen italský poslanec Marco Zanni za italskou stranu Liga.
Jádro frakce tvoří poslanci francouzského Národního sdružení (dříve Národní fronta), italské Ligy (dříve Liga severu) a německé Alternativy pro Německo. Skupina zastává silně kritické a odmítavé stanovisko vůči evropskému integračnímu projektu.
Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
Politická skupina Evropských konzervativců a reformistůbyla založena v roce 2009 odchodem části poslanců EPP v čele s britskými konzervativci, polskou stranou Právo a spravedlnost, českou Občanskou demokratickou stranou a spojením s dalšími subjekty. Ve volbách do EP v květnu 2019 ECR oslabila o 15 křesel. V současnosti má 62 členů pocházejících z celkem 17 členských států a stala se tak druhou nejméně početnou frakcí v EP. Předsednictví frakce společně vykonávají polský poslanec Ryszard Legutko ze strany Právo a spravedlnost a italský poslanec Raffaele Fitto ze strany Fratelli d’Italia. Českou delegaci tvoří čtyři poslanci zvolení za ODS.
Frakce se zasazuje o individuální občanské svobody, minimální státní intervencionismus, svobodné podnikání, nízké daně, regulaci přistěhovalectví, či snižování byrokracie EU a její celková reforma. Dále je akcentováno jednoznačné odmítnutí aktivit směřujících k hlubší federalizaci EU a naopak podpora zásady subsidiarity a zachování suverenity národních států.
Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL)
Frakce GUE/NGLv Evropském parlamentu získala ve volebním období 2019-2024 celkem 41 poslaneckých křesel, přičemž oslabila o 11 křesel a stala se nejmenší frakcí v EP. Skupina čítá zástupce ze 13 členských států Unie. Nejpočetnější jsou delegace španělských, řeckých a francouzských stran (každá 6 poslanců). Ve frakci sedí jedna česká poslankyně, Kateřina Konečná za KSČM. GUE/NGL předsedá německý poslanecMartin Schirdewan za stranu Die Linke.
Skupina sdružuje strany nové evropské levice, komunistické strany a skandinávská levicová ekologická uskupení. Její deklarovaným cílem je poskytnout občanům EU lepší pracovní podmínky a vzdělání, dosažení sociální solidarity a spravedlnosti, udržitelný rozvoj, nediskriminace a odpor k militarizaci.
Autor: Oddělení institucionální komunikace ÚV ČR
Cookies
Pro lepší zážitek z našich stránek používáme cookies. Pokud si myslíte, že je to v pořádku, klikněte na „Přijmout vše“. Kliknutím na „Nastavení“ si také můžete vybrat, jaké soubory cookies chcete.
Přečtěte si naše zásady používání souborů cookies