Evropský inspektor ochrany údajů má za úkol dohlížet na ochranu osobních údajů a soukromí a podporovat dobrou praxi v institucích a orgánech EU. Tento post byl poprvé obsazen v lednu 2004.
EVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ |
---|
Sídlo | Brusel |
---|
Složení | Evropský inspektor ochrany údajů, jeho zástupce a přibližně 20 dalších osob |
---|
Funkční období | 5 let |
---|
Hlavní funkce | Dohled – monitorování zpracovávání evropských údajů administrativou EU Konzultace – poradenstvím v politikách a legislativě, které ovlivňují soukromí Spolupráce – spoluprací s podobnými institucemi k zajištění důsledné ochrany údajů |
---|
Ochrana údajů v EU
„Ochranou údajů“ se obecně rozumí ochrana základních svobod a práv fyzických osob, zejména jejich soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů. V Evropské unii je zakotvena v následujících dokumentech:
- Smlouva o EU, článek 6
- Smlouva o fungování EU, článek 16
- Listina základních práv EU, článek 8
- Směrnice 95/46/ES
- Směrnice 2002/58/ES
Článek 16 Smlouvy o fungování EU upravuje ustavení nezávislého orgánu dozoru, pověřeného sledováním uplatňování aktů Unie souvisejících s ochranou osobních údajů orgány a institucemi Unie.
Evropský parlament a Rada přijaly nařízení (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Zároveň jím byl ustaven nezávislý orgán dozoru, Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ), který je pověřen dohledem nad zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství. Výkon této funkce se řídí podle rozhodnutí č. 1247/2002/ES.
V každém orgánu navíc působí inspektor ochrany údajů, který s EIOÚ spolupracuje a informuje ho zejména o zpracovávání citlivých údajů.
Evropský inspektor ochrany údajů
je nezávislý kontrolní orgán se sídlem v Bruselu, pověřený dohledem nad tím, jak orgány a instituce Unie nakládají s osobními údaji fyzických osob. Prvním Evropským inspektorem ochrany údajů byl v roce 2004 jmenován Peter Hustinx. Od prosince 2019 funkci vykonává Wojciech Wiewiórowski.
Povinnosti Evropského inspektora ochrany údajů
EIOÚ provádí předběžnou kontrolu zpracování údajů týkajících se případů, které mohou představovat zvláštní rizika, vyslýchá a posuzuje stížnosti a provádí vyšetřování buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti. Přijímá nezbytná opatření a informuje subjekty údajů o výsledcích své práce. EIOÚ dohlíží také na zpracování údajů prováděných centrální jednotkou systému Eurodac.
EIOÚ poskytuje poradenství všem orgánům a institucím Unie buď z vlastního podnětu, nebo odpovědí na konzultaci, o všech otázkách, které se týkají zpracování osobních údajů. Dále je konzultován Komisí v souvislosti s přijímáním návrhů právních předpisů týkajících se ochrany osobních údajů a je informován orgány a institucemi EU o správních opatřeních v oblasti zpracování osobních údajů.
EIOÚ je členem pracovní skupiny zřízené podle článku 29 nařízení 95/45/ES, v níž jsou sdruženy vnitrostátní úřady pro ochranu údajů. Spolupracuje s inspektory ochrany údajů v jednotlivých institucích EU a s orgány dozoru pro ochranu údajů zřízenými v rámci policejní a soudní spolupráce v EU (Europol, Schengen, Eurojust atd.)
Dokumenty vydávané Evropským inspektorem pro ochranu údajů
Evropský inspektor ochrany údajů vydává:
EIOÚ se vyjadřuje k návrhům legislativy předkládanými Evropskou komisí, který by mohl mít dopad na ochranu údajů. Při analýze se zabývá především následujícími aspekty:
-
Jaká je působnost a účel návrhu?
Jsou použité prostředky efektivní a přiměřené?
Jde o zpracovávání citlivých údajů?
Jak dlouho budou údaje uchovávány?
Kdo bude mít k údajům přístup?
Budou občané informováni?
Jak mohou občané uplatňovat svá práva?
EIOÚ činí konstruktivní doporučení, aby se v tomto ohledu legislativní návrh zdokonalil. Jeho stanovisko je oficiálně vydáno a tvoří část legislativního procesu.
Většina stanovisek se dosud týkala záležitostí třetího pilíře EU (policejní a soudní spolupráce) nebo vízové a přistěhovalecké politiky. Může jít např. o výměnu informací mezi institucemi za účelem boje proti terorismu a jinému zločinu, často zahrnující rozsáhlé databáze apod. EIOÚ se také angažuje v otázce biometrických údajů (především otisků prstů).
Tyto dokumenty se dělí do tří kategorií:
-
- poziční dokumenty – EIOÚ se vyjadřuje ke konkrétnímu tématu v rámci sledování
- podklady – EIOÚ vyjadřuje svůj názor na to, jak v určité oblasti dojít k vyrovnanému a přiměřenému řešení
- pracovní studie – EIOÚ vyjasňuje způsob, jakým plánuje vykonávat své úkoly a pravomoci
- výroční zprávy (annual reports)
EIOÚ vždy na jaře vydává zprávu o svých aktivitách v předešlém roce, která postupuje do Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise a je i zveřejněna. Nejde jen o chronologický sled událostí. Zpráva zdůrazňuje hlavní trendy a vyvozuje závěry, např. ve vztahu k předběžné kontrole a stížnostem. Dále se snaží sledovat např. vývoj v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, stejně jako technologický vývoj, a jejich vliv na ochranu osobních údajů.
V češtině je k dispozici až výroční zpráva z roku 2006, u předešlých pouze jejich shrnutí.
Práva občanů EU na ochranu údajů
Občané EU mají právo:
vědět, zda orgán či instituce Unii zpracovává údaje, které se jich týkají, přičemž mají právo zejména na to znát totožnost správce, účel zpracování, příjemce údajů a práva subjektů údajů
ověřit údaje o své osobě, které orgány EU zpracovávají, a to bezplatně
vznést námitku proti zpracování svých údajů, existují-li pro to závažné a oprávněné důvody
být informováni dříve, než jsou jejich údaje poprvé zpřístupněny třetí osobě nebo než jsou použity jejím jménem pro účely přímého marketingu – a vznést proti tomu námitku
Co dělat, nastane-li problém?
Uplatňovat svá práva u orgánu nebo instituce Unie, jež za zpracování odpovídá.
Neobdržíte-li žádnou odpověď nebo s ní nebudete spokojeni, kontaktujte inspektora ochrany údajů dotyčného orgánu nebo instituce.
Rovněž můžete podat stížnost u Evropského inspektora ochrany údajů, který žádost posoudí a přijme nezbytná opatření.
Proti rozhodnutím EIOÚ se lze odvolat u Soudního dvora Evropských společenství.
Autor: Igor Blahušiak, Euroskop