Posláním EHSV je poskytovat unijním institucím odborné poradenství, a to především v hospodářských a sociálních otázkách, v oblasti životního prostředí, vzdělání, ochrany spotřebitele, zdraví, strukturálních fondů či transevropských sítí. Jedním z hlavních úkolů EHSV je stát se prostředníkem mezi unijními orgány a občanskou společností.

Pravomoci a složení

Lisabonská smlouva posílila postavení EHSV, jelikož jeho členové musí být povinně konzultováni ze strany Evropské komise (Komise), Rady a Evropského parlamentu (EP)

v průběhu celého legislativního procesu (tj. v prelegislativní fázi a v době předložení návrhu či v průběhu jeho podstatných změn) v oblastech uvedených ve Smlouvách. K předloženým návrhům vydává výbor své stanovisko.

EHSV poskytuje orgánům EU poradenství prostřednictvím odborných stanovisek rovněž
z vlastní iniciativy k těm tématům, která EHSV považuje za relevantní a závažná. EHSV vydá v průměru 170 doporučení a stanovisek za rok, z nichž asi 15 % je vypracováno z vlastní iniciativy.

Počet členů výboru je v současné době 350. Počet členů reprezentujících jednotlivé členské státy je odvozen od počtu obyvatel (nejvíce 24 členů – Francie, Itálie, Německo, Spojené království a nejméně 5 členů – Malta). Členové EHSV jsou jmenováni na pět let a mohou být jmenování opakovaně. Každý členský stát navrhuje seznam členů, jenž je přijat Radou, která rozhoduje o jmenování členů po konzultaci s Komisí. První setkání nových členů EHSV pro funkční období 2015 – 2020 včetně volby předsednictva se uskutečnilo na inauguračním plenárním zasedání v říjnu roku 2015.

ČR jmenuje do EHSV celkem 12 zástupců, kteří zastupují široké spektrum hospodářských, sociálních a kulturních zájmů v členských státech Unie.

EHSV se člení na tři různé skupiny:

• zástupci zaměstnavatelů (skupina I),
• zástupci zaměstnanců (skupina II) a
• zástupci představující různé zájmové skupiny: např. spotřebitelé, rodinné organizace, nevládní organizace, zemědělci, ekologická hnutí atd. (skupina III).

Předseda a místopředsedové jsou voleni střídavě ze členů tří výše jmenovaných skupin na období dva a půl roku. Současným předsedou EHSV je Luca Jahier (IT), místopředsedkyněmi poté Isabel Caño Aguilar (ES) a Milena Angelova (BG).

EHSV má sedm specializovaných sekcí:

1. hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost (ECO)
2. jednotný trh, výroba a spotřeba (INT)
3. doprava, energetika, infrastruktura, informační společnost (TEN)
4. zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT)
5. zaměstnanost, sociální záležitosti, občanství (SOC)
6. vnější vztahy (REX)
7. poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)

Úkolem specializovaných sekcí je přijímat stanoviska nebo podávat informační zprávy k tématům, která jsou předmětem žádosti o stanovisko. Na základě těchto stanovisek přijímá plenární zasedání EHSV, které se schází obvykle desetkrát ročně, konečná stanoviska EHSV, jež jsou předkládána Radě, Komisi a EP.

Zastoupení členských států v Hospodářském a sociálním výboru

Působnost Evropského účetního dvora

Smlouva z Nice ze dne 1. února 2003 potvrdila zásadu, podle které bude kolegium nadále tvořeno jedním zástupcem z každého členského státu. Tato smlouva dále umožnila vytvářet v rámci Účetního dvora komory a zdůraznila význam spolupráce Účetního dvora s národními kontrolními institucemi.

EÚD svým zaměřením posiluje nadnárodní charakter evropské integrace. Hlavní pravomocí Účetního dvora je kontrola finančního hospodaření Evropské unie – jak příjmů (cel, dávek, procent z HNP a DPH), tak výdajů (částky určené k zajištění společných politik, komunitárních programů a projektů). Prověřuje účetní doklady všech institucí EU, členských států i dalších subjektů přijímajících finanční prostředky EU, které mu musí být k dispozici. Veškeré finanční operace musí probíhat v souladu s evropským právem.

Účetní dvůr nemá exekutivní pravomoci. Pokud zjistí, že některý z výše uvedených subjektů nezákonně zacházel s financemi EU, může informovat kompetentní instituce.

Jedenkrát ročně vydává Účetní dvůr výroční zprávu pro ostatní instituce. V této zprávě podrobně hodnotí kontrolu příjmů a výdajů a toto jeho stanovisko je podkladem pro možný postih orgánu, jenž v uplynulém roce nehospodařil dle daných pravidel. Je povinen zodpovídat dotazy ostatních institucí, vztahující se k výroční zprávě.

Organizace

Účetní dvůr má 28 členů. Ti jsou jmenováni Radou (po konzultaci s Evropským parlamentem) na období 6 let. Člen Účetního dvora – auditor musí být kvalifikovaný a nezávislý. Nesmí vykonávat jiné povolání – ať placené, či nikoliv. Pokud poruší některou z podmínek, které jsou pro výkon této funkce stanoveny, může být odvolán Evropským soudním dvorem. Členové mohou být jmenováni opakovaně. Ze svého středu zvolí na dobu tří let předsedu, který může být zvolen opakovaně. Předseda má za úkol dohled nad plněním úlohy EÚD, vztahy s orgány a institucemi Unie, vztahy s národními kontrolními institucemi a mezinárodními kontrolními organizacemi, právní záležitosti a interní audit.

Členové EÚD jsou rozděleni do 5 skupin, které připravují návrhy zpráv, o nichž EÚD rozhoduje:

• Auditní skupina I: Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi
• Auditní skupina II: Strukturální politiky, doprava, výzkum a energie
• Auditní skupina III: Vnější akce
• Auditní skupina IV: Vlastní zdroje, bankovní aktivity, provozní výdaje, orgány a instituce Společenství, vnitřní politiky
• Skupina CEAD: Koordinace, hodnocení, prohlášení o věrohodnosti, zajišťování kvality, vývoj komunikace

Jeden člen každé z těchto skupin ji pak zastupuje v Administrativním výboru, který je zodpovědný za veškeré administrativní záležitosti vyžadující rozhodnutí Účetního dvora. Lidské zdroje, informační technologie a telekomunikace, finance a administrativu a překlady má na starosti Generální sekretariát v čele s generálním tajemníkem.

Evropský účetní dvůr vypracovává auditní zprávy a vydává stanoviska týkající se všech oblastí činnosti Evropské unie. V okamžiku zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie musí být tyto dokumenty k dispozici ve všech úředních jazycích Unie. Také všechny texty vyplývající ze Smlouvy o fungování EU, zejména výroční zpráva, zvláštní zprávy, specifické výroční zprávy, stanoviska, dopisy předsedy a různé připomínky se překládají do všech úředních jazyků Unie. Příslušnými překladatelskými činnostmi je pověřeno ředitelství pro překlady. Ke svému vnitřnímu fungování (zasedání Účetního dvora, auditních skupin a Administrativního výboru) si Evropský účetní dvůr zvolil řešení „řízené mnohojazyčnosti“, tj. používání dvou „pilotních“ pracovních jazyků (angličtina a francouzština).

Kontrola finančních prostředků EU

Smlouva o fungování EU (dále jen „SFEU“) svěřila Evropskému účetnímu dvoru (články 285 až 287) jako základní úkol kontrolu plnění rozpočtu Evropské unie s dvojím cílem:

• zkvalitňovat finanční řízení Evropské unie
• a současně seznamovat občany EU s tím, jakým způsobem příslušné orgány hospodaří s veřejnými prostředky, za jejichž správu zodpovídají.

Účetní dvůr prověřuje zákonnost a správnost příjmů a výdajů a řádnost finančního řízení. Po skončení rozpočtového roku vypracuje Evropský účetní dvůr výroční zprávu. Dále může kdykoliv předkládat své připomínky ke specifickým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv. Na žádost orgánů Unie zaujímá stanoviska. Zprávy a stanoviska Účetního dvora se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie. Účetní dvůr také napomáhá Evropskému parlamentu a Radě EU při výkonu jejich pravomocí týkajících se kontroly plnění rozpočtu.

Rostoucí decentralizace pravomocí přenášející řízení z úrovně Unie na vnitrostátní orgány způsobuje, že se těžiště kontroly postupně přesouvá z Účetního dvora na členské státy. Z tohoto důvodu již není spolupráce EÚD s národními kontrolními institucemi pouze zákonnou povinností, ale stává se nutností vyplývající z úzkého propojení řídících pravomocí orgánů Společenství a členských států. Spolupráce mezi národními kontrolními institucemi a EÚD v zásadě probíhá v rámci uspořádání Kontaktního výboru národních kontrolních institucí zemí EU. Toto uspořádání zahrnuje Kontaktní výbor složený z prezidentů národních kontrolních institucí členských států EU (včetně předsedy Evropského účetního dvora), výbor kontaktních osob a pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti auditu.

Evropský účetní dvůr také udržuje četné kontakty s kontrolními orgány a organizacemi mimo Evropskou unii. Spolupracuje například s Auditním výborem EFTA a podílí se na činnosti INTOSAI, mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí, a EUROSAI, evropské organizace nejvyšších kontrolních institucí. Účetní dvůr se také podílel na založení organizace EUROSAI.

Evropský účetní dvůr také spolupracuje s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), což je samostatný útvar Evropské komise. Ve všech případech, kdy v průběhu auditů orgánů (včetně Účetního dvora), institucí, úřadů nebo agentur podléhajících auditu Účetního dvora vznikne podezření z existence důkazu, nebo je odhalen důkaz možného podvodu, korupce nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Společenství, musí být OLAF neprodleně informován.

I účty vnitřní správy Účetního dvora jsou však kontrolovány – od účetní závěrky roku 1987 je kontrola každoročně prováděna nezávislým auditorem. Zprávy nezávislého auditora týkající se účtů EÚD za rozpočtové roky 1987-1991 byly předkládány pouze předsedovi Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. Na základě rozhodnutí přijatého členy Účetního dvora na jeho zasedání dne 8. července 1993 se zprávy nezávislého auditora počínaje rozpočtovým rokem 1992 zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Ochrana údajů v EU

„Ochranou údajů“ se obecně rozumí ochrana základních svobod a práv fyzických osob, zejména jejich soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů. V Evropské unii je zakotvena v následujících dokumentech:

• Smlouva o EU, článek 6
• Smlouva o fungování EU, článek 16
• Listina základních práv EU, článek 8
• Směrnice 95/46/ES
• Směrnice 2002/58/ES

Článek 16 Smlouvy o fungování EU upravuje ustavení nezávislého orgánu dozoru, pověřeného sledováním uplatňování aktů Unie souvisejících s ochranou osobních údajů orgány a institucemi Unie.

Evropský parlament a Rada přijaly nařízení (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Zároveň jím byl ustaven nezávislý orgán dozoru, Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ), který je pověřen dohledem nad zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství. Výkon této funkce se řídí podle rozhodnutí č. 1247/2002/ES.

V každém orgánu navíc působí inspektor ochrany údajů, který s EIOÚ spolupracuje a informuje ho zejména o zpracovávání citlivých údajů.

Evropský inspektor ochrany údajů

je nezávislý kontrolní orgán se sídlem v Bruselu, pověřený dohledem nad tím, jak orgány a instituce Unie nakládají s osobními údaji fyzických osob. Prvním Evropským inspektorem ochrany údajů byl v roce 2004 jmenován Peter Hustinx. Od prosince 2019 funkci vykonává Wojciech Wiewiórowski.

Povinnosti Evropského inspektora ochrany údajů

• Sledování (supervision)

EIOÚ provádí předběžnou kontrolu zpracování údajů týkajících se případů, které mohou představovat zvláštní rizika, vyslýchá a posuzuje stížnosti a provádí vyšetřování buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti. Přijímá nezbytná opatření a informuje subjekty údajů o výsledcích své práce. EIOÚ dohlíží také na zpracování údajů prováděných centrální jednotkou systému Eurodac.

• Poradenství (consultation)

EIOÚ poskytuje poradenství všem orgánům a institucím Unie buď z vlastního podnětu, nebo odpovědí na konzultaci, o všech otázkách, které se týkají zpracování osobních údajů. Dále je konzultován Komisí v souvislosti s přijímáním návrhů právních předpisů týkajících se ochrany osobních údajů a je informován orgány a institucemi EU o správních opatřeních v oblasti zpracování osobních údajů.

• Spolupráce (cooperation)

EIOÚ je členem pracovní skupiny zřízené podle článku 29 nařízení 95/45/ES, v níž jsou sdruženy vnitrostátní úřady pro ochranu údajů. Spolupracuje s inspektory ochrany údajů v jednotlivých institucích EU a s orgány dozoru pro ochranu údajů zřízenými v rámci policejní a soudní spolupráce v EU (Europol, Schengen, Eurojust atd.)

Dokumenty vydávané Evropským inspektorem pro ochranu údajů

Evropský inspektor ochrany údajů vydává:

• stanoviska (opinions)

EIOÚ se vyjadřuje k návrhům legislativy předkládanými Evropskou komisí, který by mohl mít dopad na ochranu údajů. Při analýze se zabývá především následujícími aspekty:

• • Jaká je působnost a účel návrhu?
  • Jsou použité prostředky efektivní a přiměřené?
  • Jde o zpracovávání citlivých údajů?
  • Jak dlouho budou údaje uchovávány?
  • Kdo bude mít k údajům přístup?
  • Budou občané informováni?
  • Jak mohou občané uplatňovat svá práva?

EIOÚ činí konstruktivní doporučení, aby se v tomto ohledu legislativní návrh zdokonalil. Jeho stanovisko je oficiálně vydáno a tvoří část legislativního procesu.

Většina stanovisek se dosud týkala záležitostí třetího pilíře EU (policejní a soudní spolupráce) nebo vízové a přistěhovalecké politiky. Může jít např. o výměnu informací mezi institucemi za účelem boje proti terorismu a jinému zločinu, často zahrnující rozsáhlé databáze apod. EIOÚ se také angažuje v otázce biometrických údajů (především otisků prstů).

• dokumenty představující podrobné analýzy některých otázek (papers)

Tyto dokumenty se dělí do tří kategorií:

• • poziční dokumenty – EIOÚ se vyjadřuje ke konkrétnímu tématu v rámci sledování
  • podklady – EIOÚ vyjadřuje svůj názor na to, jak v určité oblasti dojít k vyrovnanému a přiměřenému řešení
  • pracovní studie – EIOÚ vyjasňuje způsob, jakým plánuje vykonávat své úkoly a pravomoci

• výroční zprávy (annual reports)

EIOÚ vždy na jaře vydává zprávu o svých aktivitách v předešlém roce, která postupuje do Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise a je i zveřejněna. Nejde jen o chronologický sled událostí. Zpráva zdůrazňuje hlavní trendy a vyvozuje závěry, např. ve vztahu k předběžné kontrole a stížnostem. Dále se snaží sledovat např. vývoj v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, stejně jako technologický vývoj, a jejich vliv na ochranu osobních údajů.

V češtině je k dispozici až výroční zpráva z roku 2006, u předešlých pouze jejich shrnutí.

Práva občanů EU na ochranu údajů

Občané EU mají právo:

• vědět, zda orgán či instituce Unii zpracovává údaje, které se jich týkají, přičemž mají právo zejména na to znát totožnost správce, účel zpracování, příjemce údajů a práva subjektů údajů
• ověřit údaje o své osobě, které orgány EU zpracovávají, a to bezplatně
• vznést námitku proti zpracování svých údajů, existují-li pro to závažné a oprávněné důvody
• být informováni dříve, než jsou jejich údaje poprvé zpřístupněny třetí osobě nebo než jsou použity jejím jménem pro účely přímého marketingu – a vznést proti tomu námitku

Co dělat, nastane-li problém?

• Uplatňovat svá práva u orgánu nebo instituce Unie, jež za zpracování odpovídá.
• Neobdržíte-li žádnou odpověď nebo s ní nebudete spokojeni, kontaktujte inspektora ochrany údajů dotyčného orgánu nebo instituce.
• Rovněž můžete podat stížnost u Evropského inspektora ochrany údajů, který žádost posoudí a přijme nezbytná opatření.
• Proti rozhodnutím EIOÚ se lze odvolat u Soudního dvora Evropských společenství.

Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady. Původně předsednictví rotovalo abecedně, následně byly zohledněny i jiné faktory, jako například velikost země, její geografická poloha nebo doba vstupu do Unie. Pro zajištění kontinuity práce Rady EU se v roce 1971 utvořila tzv. trojka, kterou tvořili aktuální předsednická země a země, které Radě předsedají před a po ní. Každá předsedající země na začátku svého funkčního období předloží Radě EU a Evropskému parlamentu program hlavních cílů (priorit) svého předsednictví. Vedle vlastního půlročního programu existuje ještě „program tří předsednictví“, jehož obsah je určujícím rámcem pro tři po sobě jdoucí předsednické zěmě na období 18-ti měsíců. Poprvé představili společný program Němci společně s Portugalci a Slovinci v roce 2006. Česká republika poprvé předsedala Radě EU v roce 2009 (více o průběhu tehdejšího předsednictví zde) a Radě EU bude opět předsedat v roce 2022 (viz připravované internetové stránky českého předsednictví).

Pořadí předsednických zemí Rady EU do roku 2030

Pořadí předsednictví v Radě EU 1958-2018

Hlavní priority předsednických zemí od roku 2004

2004

Irsko

období: leden až červen 2004
premiér: premiér Bertie Ahern
priority: dokončení rozšíření o 10 čekatelů (mezi nimi i ČR), Lisabonská strategie, Bezpečnější unie (iniciativy v oblasti Svobody, bezpečnosti a spravedlnosti), zvýšení globální pozice EU ve světě.

• Východní rozšíření EU- tzv. „Day of Welcomes“ se kterým souvisí jednání o European Borders Agency (budoucí FRONTEX)
• Volba nového předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa
• Dokončení vyjednávání o Evropské ústavní smlouvě

Nizozemsko

období: červenec až prosinec 2004
premiér: Jan Peter Balkenende
priority: boj s mezinárodním terorismem, pokrok ve vztazích s USA a obrana EU, JHA

• 29. 10. 2004 podepsána Evropská ústavní smlouva
• nově jmenovaná EK pod vedením José Barrosa a po volbách vroce 2004 zvolený EP
• Snaha prohloubit vztahy s rozvíjejícími se trhy v Asii (EU/Jižní Korea, EU/Indie, EU/Čína, ASEM)
• Otevření přístupových jednání sTureckem, kt. Balkenende označoval jako „malou perlu předsednictví“
• úspěch vprosazení Haagského programu o výměně informací a posílení soudní kooperace vboji smezinár. terorismem.

2005

Lucembursko

období: leden až červen 2005
premiér: Jean-Claude Juncker

• Odmítnutí tzv. evropské ústavy Francii a Německem po referendech vroce 2005
• Neúspěch červnového summitu o finanční perspektivě na období 2007-2013
• Program Beijing+10 – Progress made within the EU (snaha posílit rovné postavení mužů a žen po přístupu deseti nových členských států)
• podepsání přístupových smluv sBulharskem a Rumunskem
• první vystoupení amerického prezidenta (George W. Bushe) na půdě Evropské Rady

Velká Británie

období: červenec až prosinec 2005
premiér:premiér Tony Blair
priority: budoucnost financování EU, rámcový orzpočet 2007-2013, reforma Společné zemědělské politiky, boj zorganiz. zločinem)

• Makedonie se stala kandidátem pro vstup do EU
• projednávána otázka britského rabatu
• proti-teroristická strategie
• snížil rozvojovou pomoc nejchudším zemím světa (sugar subsidies)

2006

Rakousko

období: leden až červen 2006
kancléř: Wolfgang Schussel
priority: ochrana životního prostředí i za hranicemi EU, U jako silný a spolehlivý partner, ekonomický růst a zaměstnanost, intergace západního Balkánu.

• dokončení poslední fáze obnovy strategie EU o udržitelném rozvoji
• snaha vybudovat European Human Rights agency
• spolupráce Rusko-EU o spolupráci ve vesmírných aktivitách
  
  

Finsko

období: červenec až prosinec 2006
premiér: Matti Vanhanen
priority: aktivní, vlivná, rozšiřující se, transparentní Evropa, sociální a ekologická zodpovědnost, vztah s Ruskem

• krize v Libanonu, podpora operace UNIFIL
• dokončení legislativy pro vznik REACH (Registrace, evaluace a autorizace chemických látek)
• Rada adoptovala rozhodnutí o přijetí Slovinska do eurozóny od 1.1.2007
• bylo přijato datum o vstupu Rumunska a Bulharska do EU
  
  

2007-2008

Německo

období: leden až červen 2007
kancléřka: Angela Merkelová
priority: energetický balíček, nová politika ke státům bývalého Sovětského svazu, vyjednávání s Tureckem

• vstup Rumunska a Bulharska do EU
• Novým předsedou EP byl zvolen Hans-Gert Poettering
• Berlínská Deklarace, kt. redefinuje hodnoty a širší cíle EU
• přijetí Energického akčního plánu
  
  

Portugalsko

období: červenec až prosinec 2007
premiér: José Sócrates
priority: reforma smlouvy, posílení EU ve světě, agenda pro modernizaci evropské ekonomiky a společností, vztahy sBrazílii a Afrikou

• Obnovena Listina základních práv Evropské unie (Poettering, Barroso, Sócrates)
• Schengen se otevřel Estonsku, České republice, Litvě, Maďarsku, Lotyšsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku
• 13.12.2007 podepsána Lisabonská smlouva
• 1. EU-Brazílie summit vLisabonu
• znovu předstravení otázky Afriky na evropskou agendu
  
  

Slovinsko

období: leden až červen 2008
premiér: Janez Janša
priority: koordinace ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy, obnova Lisabonské strategie, klimatický a energetický balíček, zapojit země západního Balkánu blíže EU

• 1. země z východního rozšíření v roce 2004, která se ujímá předsednictví Rady EU
• obnovení vztahů se zeměmi západního Balkánu
• shoda na misi EULEX do Kosova
  
  

2008-2009

Francie

období: červenec až prosinec 2008
prezident: Nicolas Sarkozy
priority: klimatické změny, energetika, zemědělství, růst a zaměstnanost, pozice EU ve světě, budoucnost Evropy a ochrana občanů a imigrace

• vznik Středomořské Unie a Středomořský summit v Paříži
• Pakt o imigraci a azylu
• Energický a klimatický balíček
  
  

Česká republika

období: leden až červen 2009
premiéři: Mirek Topolánek a Jan Fischer
priority:EEE (Ekonomika, energetika, EU ve světě)

• jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně dodávek plynu do Evropy a překonání počátečního odporu Německa a zajištění financování pro navrhovaný plynovod Nabucco
• Krize v Gaze
• prosazování otázky Balkánu zpět do čela agendy EU
  
  

Švédsko

období: červenec až prosinec 2009
premiér: Fredrik Reinfeldt
priority: boj sklimatickými změnami, finanční a ekonom. krizí, nezaměstnaností, EU jako silný globální aktér

• Reprezentovala EU ve vztahu ke Třetím zemím světa/rozvojovým zemím
• Stockholm Programme (Evropa, která ochraňuje a slouží občanům)
• Baltic Sea Strategy (čistší moře a ekonomicky dynamičtější region)

2010-2011

Španělsko

období: leden až červen 2010
premiér José Zapatero
priority: implementace Lisabonské smlouvy, ekonomické povzbuzení, práva občanů EU a genderové rovnocennosti a EU jako globální aktér

• První předsednictví, kt. operuje podle pravidel Lisabonské smlouvy
• Nutné nastavit institucionální pravidla a spolupráci sprezidentem Van Rompuyem
• Economic Strategy 2020 (10-letý plán kzvýšení růstu a konkurence schopnosti uvnitř EU
• Snaha o modifikaci přístupu ke Kubě (Česká republika a Polsko byly proti oficiální normalizaci vztahů EU s Kubou)

Belgie

období: červenec až prosinec 2012
premiér: Yves Leterme
priority: ekonomický růst, ekologické politiky EU, dohled nad finančními trhy

• Představení Společného rybářského plánu
• Zajištění jednotné pozice 27 členských zemí EU na klimatické konferenci v Kankúnu
• Dohoda o strategickém partnerství s NATO z19. listopadu 2010

Maďarsko

období: leden až červen 2011
premiér: Viktor Orbán
priority: evropská ekonomika, energetika a integrace Romů

• První kolo tzv. Evropského semestru
• Romská strategie
• Úspěšné dokončení vyjednávání přístupu Chorvatska do EU

2011-2012

Polsko

období: červenec až prosinec 2012
premiér Donald Tusk
priority: vztahy s východním a jižními zeměmi, posílení evropského jednotného trhu, rozšíření EU

• podle EU Observeru Polsko vede EU vdobě své největší existenční krize
• finalizace žádosti Chorvatska o vstup do EU
• dohoda o Single European Patent
  
  

Dánsko

období: leden až červen 2012
premiérka Helle Thorning-Schmidt
priority: zodpovědná, dynamická, zelená a bezpečná Evropa

• ukončeno vyjednávání o kyber-kriminalitě s EP
• Srbsko se stalo kandidátskou zemí pro vstup do EU a byly zahájeny vyjednávání s Černou Horou a rozhovory s Islandem
• ukončení první fáze Evropského semestru (koordinace ekonomické politiky)
• byla přijata pozice EU na konferenci RIO+20
  
  

Kypr

období: červenec až prosinec 2012
prezident: Demetris Christofias
priority: růst Evropy, Evropa relevantnější a bližší pro své občany, Evropa udržitelná a bližší svým sousedům)

• snaha o zavedení Společného evropského azylového systému
• zmrazení vztahů s Tureckem

2013-2014

Irsko

období: leden- červen 2013

premiér: Enda Kenny

priority: stabilita, práce a růst

• pokrok v oblasti bankovní unie a reforma finančních služeb
• boj proti nezaměstnanosti mladých lidí
• posílení vztahů EU-OSN
• rozvojová a humanitární politika
  
  

Litva

období: červenec- prosinec 2013

premiér: Algirdas Butkevičius

priority: ekonomická růst, silná sociální dimenze, hlubší integrace vnitřního trhu

• podpora digitální agendy, výzkum a inovace
• boj proti daňovým únikům
  
  

Řecko

období: leden- červen 2014

premiér: Antonis Samaras

priority: růst, podpora zaměstnanosti

• podpora dokončení architektury Evropské měnové unie
• migrační politika
• námořní politika
  
  

2014-2015

Itálie

období: červenec- prosinec 2014

premiér: Matteo Renzi

priority: zaměstnanost a ekonomický růst

• migrační a azylová politika
• rozvoj středomořské oblasti
• rozšiřování EU

Lotyšsko

období: leden-červen 2015

premiérka: Laimdota Straujumová

priority: konkurenceschopná Evropa

• digitální Evropa
• angažovaná Evropa
  
  

Lucembursko

období: červenec-prosinec 2015

premiér: Xavier Bettel

priority: povzbudit investice k obnovení růstu a zaměstnanosti;

• prohloubit sociální rozměr Evropské unie;
• vyrovnat se s migrací, sjednotit svobodu, právo a bezpečnost;
• oživit jednotný trh a zaměřit se na jeho digitální dimenzi;
• zasadit evropskou konkurenceschopnost do světového, transparentního rámce;
• podpořit udržitelný rozvoj
• posílit mezinárodní přítomnost Evropské unie
  
  

2016-2017

Nizozemsko

období: leden-červen 2016

premiér: Mark Rutte

priority: migrace a vnitřní bezpečnost;

• Evropa jako inovátor a tvůrce pracovních míst;
• zdravé finance a robustní Eurozóna
• klimatická a energetická politika hledící do budoucna
  
  

Slovensko

období: červenec-prosinec 2016

premiér: Róbert Fico

priority: hospodářsky silná Evropa;

• moderní evropský trh (se zaměřením zejména na energetickou unii a digitální vnitřní trh);
• udržitelná migrační a azylová politika
• globálně angažovaná Evropa
  
  

Malta

období: leden-červen 2017

premiér: Joseph Muscat

priority: migrace;

• vnitřní trh;
• sociální inkluze;
• evropské sousedství;
• námořní otázky
  
  

2017-2018

Estonsko

období: červenec-prosinec 2017

premiér: Jüri Ratas

priority: propojená, bezpečná, digitální a inkluzivní EU

Bulharsko

období: leden-červen 2018

premiér: Bojko Borisov

priority:

• hospodářský růst a sociální koheze
• stabilní a bezpečná Evropa
• Západní Balkán
• digitální ekonomika
  
  

Rakousko

období: červenec-prosinec 2018

premiér: Sebastian Kurz

priority:

• bezpečnost, boj proti ilegální imigraci, ochrana vnějších hranic EU
• prosperita a konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace
• stabilita v sousedství, sblížení se zeměmi západního Balkánu
  
  

2019-2020

Rumunsko

období: leden–červen 2019

premiérka: Viorica Dăncilă

priority:

• Evropa konvergence
• bezpečnější Evropa
• Evropa jako silný globální hráč
• Evropa společných hodnot

Finsko

období: červenec–prosinec 2019

premiér/ka: Antti Rinne, od prosince 2019 Sanna Marin

priority:

• posílení společných evropských hodnot a vlády práva
• Konkurenceschopnější a sociálně inkluzivnější EU
• EU jako globální lídr v boji proti změnám klimatu
• Ochrana bezpečí občanů

Chorvatsko

období: leden–červen 2020

premiér: Andrej Plenković

priority:

• Evropa, která rozvíjí
• Evropa, která spojuje
• Evropa, která chrání
• Vlivná Evropa

Decentralizované agentury

Agentury poskytují orgánům EU a členským státům vysoce specializované know-how z nejrůznějších oblastí. Nejvíce jich spadá do skupiny takzvaných decentralizovaných agentur, které jsou zřizovány na dobu neurčitou a sídlí v různých státech Evropské unie.

Věnují se otázkám a problémům, které mají bezprostřední dopad na každodenní život obyvatel EU. Jedná se o oblasti, jako jsou například léčiva, bezpečnost potravin, životní prostředí, pracovní podmínky, bezpečnost dopravy, ochrana hranic, vzdělávání nebo spravedlnost.

Decentralizované agentury přispívají nejen ke zvyšování konkurenceschopnosti Evropské unie, ale také ke zlepšování pracovních podmínek a životní úrovně obyvatel Unie.

Výkonné agentury

Kromě decentralizovaných agentur existují takzvané výkonné agentury, které zřizuje Evropská komise na dobu určitou a pověřuje je řízením konkrétních úkolů souvisejících s programy EU.

Například Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast spravuje převážnou část programů jako je Erasmus+, program Kreativní Evropa, který podporuje kulturu a audiovizuální média nebo program Evropa pro občany, který se snaží zvýšit povědomí o evropské integraci.

Agentury společné bezpečnostní a obranné politiky

EU využívá také expertízu tří agentur, které byly zřízeny v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky. Evropská obranná agentura (EDA) pomáhá členským státům rozvíjet jejich vojenské zdroje. Prosazuje jejich spolupráci a navrhuje možnosti, jak zlepšovat jejich obranyschopnost.

Ústav EU pro studium bezpečnosti má za úkol analyzovat zahraniční, bezpečnostní a obranné otázky, pomáhá s tvorbou a realizací společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Jeho tým tvoří až 9 hlavních analytiků, které doplňuje síť externích spolupracovníků.

Satelitní středisko Evropské unie poskytuje včasné varování před možnými krizovými situacemi. Za tímto účelem provozuje služby založené na využívání kosmických zařízení, včetně satelitních a leteckých snímků. Analyzuje například kritickou infrastrukturu, vojenské kapacity nebo zbraně hromadného ničení.

Agentury EURATOM

Součástí Evropské unie je Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM), které bylo založeno v roce 1957. Jedná se o samostatný celek, který je ale do evropských struktur plně integrován.

Cílem EURATOMu je koordinace vnitrostátních výzkumných programů jaderné energie pro mírové účely, poskytování informací, infrastruktury a financování jaderné energie a zajištění dostatečných a bezpečných dodávek jaderné energie.

K plnění těchto cílů byla zřízena agentura F4E – Energie z jaderné syntézy, která sídlí ve španělské Barceloně. Agentura řídí evropskou část projektu ITER, jehož cílem je prokázat vědeckou a technologickou použitelnost energie z jaderné syntézy. V této oblasti spolupracuje F4E s průmyslem, malými a středními podniky i výzkumnými organizacemi.

Ostatní subjekty

Kromě agentur existují také další organizace, které byly zřízeny jako součást programů EU a podporují spolupráci Evropské komise s veřejným a soukromým sektorem v různých odvětvích. Organizace se věnují výzkumu, technologickému vývoji, inovacím, vývoji léčivých přípravků, modernizaci řízení letového provozu či biotechnologiím.