Členství České republiky v Evropské unii mimo jiné znamená i závazek přijmout jednotnou evropskou měnu, jakmile budou splněna požadovaná maastrichtská kritéria. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie tedy vyvstala otázka, kdy bude euro zavedeno.
Odpovědí na tuto otázku bylo vypracování společného materiálu vlády ČR a ČNB – Strategie přistoupení České republiky k eurozóně z roku 2003. Dokument popsal ekonomickou situaci České republiky vzhledem k ekonomické úrovni eurozóny. A zároveň nastínil na základě očekávaných přínosů a rizik plynoucích z jednotné evropské měny možnou strategii zavedení eura u nás. Horizont let 2009-2010 byl zmíněn jako možný termín přijetí eura, za předpokladu pokračování reálné konvergence české ekonomiky a splnění požadovaných maastrichtských kritérií.
V roce 2006 se vláda ČR rozhodla uskutečnit několik kroků vedoucích k zahájení příprav České republiky na euro. Mezi důležité kroky vlády v procesu zavádění eura v ČR patří:
Jedná se o scénář zavedení eura, při kterém je euro zavedeno v bezhotovostním i hotovostním platebním styku ke stejnému okamžiku. V současné době, kdy euro je již mezinárodně uznávaná měna, noví členové eurozóny volí bez výjimky metodu velkého třesku. Příklad Slovinska, Kypru a Malty jednoznačně potvrdil, že se jedná o nejlevnější a nejjednodušší variantu zavedení eura.
NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA ČR Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR je meziresortní koordinační skupinou v gesci Ministerstva financí ČR. Jejími hlavními úkoly se stala příprava Národního plánu zavedení eura v ČR, příprava komunikační strategie a koordinace celého procesu zavádění eura v Česku.
Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR byla zřízena usnesením vlády č. 1510 ze dne 23. listopadu 2005, kterým Vláda ČR schválila institucionální zajištění přijetí eura v ČR.
Národním koordinátorem příprav zavedení eura v ČR byl od roku 2007 do roku 2017 Oldřich Dědek z Ministerstva financí ČR.
Složení Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR
Ministerstvo financí ČR
Česká národní banka
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Ministerstvo spravedlnosti ČR
Ministerstvo vnitra ČR
Ministerstvo zahraničních věcí ČRPracovní skupiny Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR
1. Pracovní skupina pro komunikaci
2. Pracovní skupina pro finanční sektor
3. Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu
4. Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele
5. Pracovní skupina pro informatiku a statistiku
6. Pracovní skupina pro legislativu
- Národní koordinační skupina a její pracovní skupiny vypracovaly Národní plán zavedení eura v České republice, který řeší technické a organizační záležitosti přechodu naší ekonomiky na jednotnou evropskou měnu. Národní plán zároveň stanoví základní principy, které budou muset být během zavádění eura dodržovány a které celý proces usnadní a zajistí,aby nikdo nebyl touto změnou poškozen. Jedná s zejména o:
INTERNETOVÁ STRÁNKA ZAVEDENIEURA. CZ
Dne 28. února 2008 byla spuštěna internetová stránka Ministerstva financí ČR s informacemi o euru, která má za cíl oslovit svým obsahem širokou i odbornou veřejnost. Naleznete zde základní faktické informace o euru a eurozóně, jakož i představení procesu zavedení eura v České republice se všemi důležitými aspekty (přínosy společné měny pro spotřebitele a podnikatele, plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, přijatý scénář jednorázového zavedení eura, institucionální zajištění připrav, aj.).
Před přijetím společné měny se musí české koruna zapojit do mechanizmu směnných kurzů ERM II po dobu minimálně dvou let. Ze zkušenosti států, které euro již zavedly vyplývá, že je třeba zohlednit i zhruba tříleté přípravné období. Během něho je třeba např. zajistit přípravu finančního sektoru na zásobení občanů i podniků eurovým oběživem a stažení původní národní měny, připravit a provést konverzi informačních systémů, provést potřebné legislativní změny atd. |
Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně schválená vládou ČR v srpnu 2007 nestanovila nové cílové datum vstupu do eurozóny s tím, že toto datum se odvine od vyřešení problematických míst v rámci zásadní reformy veřejných financí a od posílení pružnosti české ekonomiky. Vstup do systému kurzů ERM II strategie chápe pouze jako nezbytnou podmínku pro přijetí eura. Délka pobytu v něm by proto měla minimální.
Pravidelný dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou“ ze 7. prosince 2020 konstatuje, že že v roce 2020 Česká republika splní pouze kritérium konvergence úrokových sazeb. Zlepšení či zhoršení vlastní ekonomické připravenosti České republiky na přijetí eura lze v situaci probíhající pandemie a souvisejícího celosvětového ekonomického propadu jen obtížně hodnotit. Hluboký pokles hrubého domácího produktu v eurozóně odpovídá synchronizovanému propadu světové ekonomiky, jehož rozsah je v období po 2. světové válce bezprecedentní. V řadě zemí eurozóny navíc přetrvávají nedořešené dluhové a strukturální problémy.
S ohledem na zmíněné skutečnosti Ministerstvo financí České republiky a Česká národní banka v souladu s Aktualizovanou strategií přistoupení České republiky k eurozóně doporučují vládě České republiky prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Doporučení implikuje, že by vláda neměla prozatím usilovat o vstup České republiky do mechanismu směnných kurzů.
Odkazy
Informace na téma Euro a ČR najdete na internetové stránce http://www.zavedenieura.cz/ v sekci Dokumenty.
Informace a dokumenty k tématu přistoupení ČR k eurozóně naleznete na webových stránkách České národní banky.
Aktuální zprávy a materiály k tématu naleznete v tiskových zprávách Ministerstva financí ČR.
Vláda ČR odložila datum zavedení eura, v současné době není stanoveno. Hlavní podmínkou pro přijetí eura v ČR je však plnění tzv. maastrichtských kritérií, která jsou dána Smlouvou o Evropském společenství.
Tato kritéria jsou následující:
V tuto chvíli nelze odhadnout, v jakém poměru budou české koruny přepočítávány na eura. Obecně lze říci, že ceny budou přepočítávány na základě přepočítacího koeficientu, t.j. pevně stanoveného kurzu, který bude definitivně znám až několik měsíců před dnem zavedení eura. Jeho výše bude závislá na vývoji tržního kurzu koruny vůči euru. Ceny zboží budou přepočítávány podle jasně stanovených pravidel přepočtu a zaokrouhlování, jejichž dodržování bude monitorováno a kontrolováno, aby nedocházelo k zneužití zavedení eura ke zdražení některými obchodníky.
V první řadě to bude povinnost obchodníků po určitou dobu uvádět cenu zboží jak v korunách, tak i v eurech. Toto opatření zamezí možným tendencím některých obchodníků využít přechodu na euro ke zvýšení cen např. v podobě zaokrouhlení pouze směrem nahoru. Určitou roli zde bude hrát stát, který bude monitorovat a kontrolovat, zda jsou dodržována pravidla přepočtu a zaokrouhlování cen a tedy aby nedocházelo k neopodstatněnému zvýšení cen u některých obchodníků z titulu zavedení eura.
Významnou roli budou hrát také organizace na ochranu spotřebitelů, které se již tématu zavedení eura začínají věnovat. Ty mohou aktivně poukazovat na nepoctivé obchodníky, kteří by případně zneužili zavedení eura ke zvýšení cen. A samozřejmě je možné spoléhat také na konkurenční prostředí, které brání neopodstatněnému růstu cen.
Euro bude v České republice zavedeno variantou jednorázového přechodu (tzv. velkého třesku). Znamená to, že během jediného okamžiku se euro začne používat jak v hotovostní tak i bezhotovostní formě. Doba duální cirkulace, kdy vedle sebe budou obíhat koruny i eura bude v tomto případě relativně krátká, několik týdnů (ze strany EU je sice stanoveno, že může trvat až 6 měsíců, ale už současní členové eurozóny se v době zavedení eura dohodli, že tato doba bude trvat max. 2 měsíce).
Změna měny nemá žádnou přímou souvislost ani s růstem cen a ani s růstem mezd. Životní úroveň Německa nebo ostatních vyspělých států EU budeme dohánět ještě řadu let. Euro by však mělo vytvořit příznivé podmínky pro urychlení procesu ekonomického vyrovnávání.
Viz odpověď na otázku č. 2. Fixní kurz, resp. přepočítací koeficient, bude stanoven zhruba půl roku před zavedení eura, a to poté co Rada EU zruší výjimku na zavedení eura pro Českou republiku. Tento přepočítací koeficient bude závazný a neměnný, a v tuto chvíli není možné jej předjímat.
Fixní kurz, resp. přepočítací koeficient, vyhlásí Rada EU ve složení zemí, které zavedly euro a ČR, po předchozí konzultaci s Evropskou centrální bankou. Konečná výše kurzu bude záležet zejména na předchozím vývoji výše kurzu Kč, který bude 2 roky před zavedením eura fungovat v systému měnových kurzů ERM II.
Samozřejmě. Výměnu korun za eura budou provádět komerční banky a Česká národní banka zdarma po určité časové období. Po uplynutí předem stanovené doby výměny bude možné bezplatně měnit neplatné české koruny pouze v ČNB, pravděpodobně bez časového omezení (určité časové omezené bude stanoveno pro mince, pravděpodobně však ne pro bankovky). V době tzv. duální cirkulace eura a koruny bude možno bezplatně po zaplacení v českých korunách získat zpět eura také u každého obchodníka.
Doba duální cirkulace, resp. duálního oběhu koruny a eura bude trvat několik týdnů (ze strany EU je sice stanoveno, že může trvat až 6 měsíců, ale už současní členové eurozóny se v době zavedení eura dohodli, že tato doba bude trvat max. 2 měsíce). Národní plán zavedení eura předpokládá 2 kalendářní týdny.
Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést. Tento závazek sice není časově přesně vymezený, ale obecně se předpokládá, že ČR tak učiní, jakmile bude plnit všechna kritéria (viz Maastrichtská konvergenční kritéria v otázce č.1).
České euromincí, stejně jako mince všech zemí, které zavedly euro, budou mít jednu stranu identickou se všemi mincemi zemí eurozóny – to je tzv. evropská strana, na které je uvedena hodnota v eurech resp. centech a evropský symbol. Problematiku národní strany euromincí bude diskutovat Česká národní banka a rozhodne o mechanismu výběru. Například na Slovensku sehrála důležitou úlohu při výběru národního motivu veřejnost, která měla možnost svými hlasy rozhodnout o favoritech. Poslední slovo má však vždy centrální banka dané země.
Česká národní banka koruny stáhne z oběhu a postupně zlikviduje. Kov ze znehodnocených mincí se pravděpodobně prodá jako surovina.
V žádném případě. Hodnota jistiny úvěru se přepočítá stanoveným přepočítacím koeficientem stejně tak jako hodnota splátek.
Dánsko si již při sjednávání a ratifikaci maastrichtské smlouvy vyjednalo tzv. opt out tedy trvalou výjimku z povinnosti přijmout společnou měnu euro. Švédsko v podstatě od počátku nenaplňuje svůj závazek přijmout euro. Tento postoj podpořil i výsledek referenda, které přijetí eura odmítlo. Švédsko je v podobné právní pozici jako ČR a ze smlouvy vyplývá závazek přijmout euro, avšak není specifikováno, kdy přesně by se to mělo stát.
Ve „starých členských zemích“ obíhaly obě měny – národní měna a euro – po určitou dobu najednou. Jednalo se o období jednoho až dvou měsíců. Kdo rozhoduje o tom, jak dlouhé toto období společného oběhu obou měn bude? Resp. je dána nějaká minimální doba tohoto oběhu a čím?
O době souběžného oběhu národní měny a eura (doba duální cirkulace) rozhodne Vláda ČR na doporučení Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR. Maximální délka duální cirkulace je ze strany EU omezena na 6 měsíců, země první vlny zavádění eura tuto dobu si samy omezily na 2 měsíce. U nás předpokládáme, že se bude jednat o zhruba dva týdny, což je podle zahraničních zkušeností dostačující doba.
Za „hlídače“ měny euro lze označit Evropskou centrální banku, která stanovuje a ve spolupráci s národními centrálními bankami zemí eurozóny (skupina států, které již zavedly euro) i provádí měnovou politiku pro euro.
Bankovky a mince mohou být vyráběny v zásadě v kterémkoliv státě eurozóny, a to na základě povolení, které vydává ECB. Bankovky jsou v celé eurozóně shodné, mince mají odlišnou „národní“ stranu. Obecně bývá zvykem, že ražba mincí probíhá na území té země, kde budou následně mince uvedeny do oběhu (tj. např. mince s českou národní stranou v ČR), není to však podmínkou. Ražba mincí může být zadána kterékoli mincovně s příslušným atestem.
Obecně pak zavedení eura v ČR přispěje k zvýšení důvěryhodnosti a stability české ekonomiky a v důsledku tak k jejímu vyššímu růstu a tedy rychlejšímu zvyšování životní úrovně občanů České republiky.
Ztráta samostatné měnové politiky (stanovování úrokových sazeb v rámci ECB, ztráta kurzu národní měny), z čehož plyne riziko, že země nebude schopna reagovat na změny v ekonomických podmínkách prostřednictvím měnového kurzu nebo úrokových sazeb (zejména v případě, že by euro bylo zavedeno v době, kdy na ně ekonomika nebude dostatečně připravena).
Vatikán, Monako, Andorra a San Marino mají podepsány s EU oficiální měnové dohody o používání měny euro. Jedná se o velmi malé měnové oblasti, které jsou velmi úzce ekonomicky spjaty se státy, které v současnosti patří mezi země eurozóny. V případě Černé Hory došlo k tzv. spontánní euroizaci země. V praxi to znamená, že euro je masově užíváno všemi subjekty ekonomiky. Vzhledem k tomu že euro je měnou jiných zemí, taková země nemůže vydávat ani vlastní bankovky a mince v eurech, ani se jakýmkoli způsobem nepodílet na stanovování měnové politiky této měny. Tento stav není podporován ze strany institucí EU. Na druhé straně nelze používání eura mimo území současných států eurozóny zakázat. Jde však rozhodně o nestandardní a výjimečnou situaci.
Zavedení eura se řídí čl. 122 a 123 Smlouvy o založení Evropského společenství. Zde je uvedena procedura vstupu a vymezena maastrichtská konvergenční kritéria. Zavedení eura dále specifikují nařízení Rady EU – č. 974/98 o zavedení eura, č. 1103/97 o některých ustanoveních souvisejících se zavedením eura a č. 2866/98 o přepočítacích koeficientech. Tato nařízení jsou přímo účinná v dané zemi, nemusí se převádět do národní legislativy. Na národní úrovni jsou opatření k zavedení eura zakotvena obvykle v zákoně o centrální bance a případně v tzv. generálním zákoně o opatřeních souvisejících se zavedením eura . Existence takového generálního zákona však není nutná, záleží na rozhodnutí dané země. Nicméně z hlediska právní jistoty je potřebné upravit ta ustanovení národní legislativy, kterých se změna měny dotkne a také upravit konkrétní praktické aspekty přechodu na novou měnu.