Walter Hallstein

Německý diplomat a první předseda Evropské komise v letech 1958-67 výrazným způsobem posunul kupředu proces evropské integrace. Známý je především díky takzvané „Hallsteinově doktríně“ z 50. let, podle níž bylo uznání tehdejšího východního Německa (NDR) považováno za nepřátelský akt.

VýznamníEvropané.Kollertova2020

Walter Hallstein se narodil 17. listopadu 1901 v protestantské rodině v Mohuči v jihozápadním Německu. Studoval právo a politické vědy v Bonnu, Berlíně a Mnichově a stal se uznávaným odborníkem a profesorem v oboru soukromého a firemního práva. V roce 1942 musel navzdory nesouhlasu s nacistickým hnutím nastoupit do armády. V roce 1944 se ocitl v táboře pro válečné zajatce v USA, kde založil táborovou univerzitu pro své spoluvězně.

Po válce byl jmenován prorektorem na univerzitě ve Frankfurtu a následně nastoupil jako hostující profesor na Georgetown University. Hallstein byl pevně přesvědčen, že by se Německo mělo zapojit do mezinárodních iniciativ a vstoupit do OSN a NATO.

Německý kancléř Konrad Adenauer jej jmenoval do čela delegace, která v roce 1950 vedla jednání o vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Zde se zúročily nejen Hallsteinovy znalosti v oboru, ale také jeho skvělé diplomatické a přesvědčovací schopnosti. Na vzniku ESUO úzce spolupracoval se svým francouzským protějškem Jeanem Monnetem, který je označován za jednoho z „otců zakladatelů“ Evropské unie.

Od roku 1951 Hallstein proces evropské integrace ovlivňoval z pozice státního tajemníka na spolkovém ministerstvu zahraničních věcí. Původně zamýšlel co nejdříve sjednotit pokud možno všechny oblasti, nakonec se ale přiklonil k myšlence postupného propojování evropských trhů.

Usiloval také o založení Evropského obranného společenství, smlouvu však v roce 1954 odmítl ratifikovat francouzský parlament. V roce 1958 vstoupily v platnost Římské smlouvy, které daly vzniknout Evropskému hospodářskému společenství a Hallstein se stal prvním předsedou jeho Komise.

Hallstein byl velkým zastáncem federálního modelu Evropy a prosazoval silnou roli Evropské komise a Evropského parlamentu. Během svého funkčního období zahájil například sjednocování evropského práva a dalších oblastí. Jeho vize však narážela na odpor francouzského prezidenta Charlese de Gaulla, podle nějž mělo společenství zůstat „Evropou států“.

Zásadní vliv měl Hallstein také na podobu německé zahraniční politiky. Jeho jméno je známé zejména ve spojitosti s takzvanou „Hallsteinovou doktrínou“ z roku 1955, podle níž Německo odmítalo navázat diplomatické styky se státy, které uznávaly socialistické východní Německo (NDR).

Po odchodu z funkce předsedy Komise Hallstein dál prosazoval svou myšlenku jednotné federativní Evropy, v roce 1968 byl zvolen do čela Hnutí pro Evropu, organizace zastřešující spolky i jednotlivce usilující o evropské společenství v podobě federace. Několik let byl také poslancem německého parlamentu. Walter Hallstein zemřel v roce 1982 ve věku 80 let.

Autor: Euroskop, infografika: Kristina Kollertová