Telekomunikační balík

Telekomunikační balík, soubor pěti (legislativních a nelegislativních) dokumentů, byl Komisí zveřejněn 13. listopadu 2007. Jeho cílem je prostřednictvím změn stávajícího předpisového rámce vytvořit „jednotný evropský informační prostor“. Jde o důležitý krok pro sektor elektronických komunikací, klíčový pro konkurenceschopnost EU.

Tindemansova zpráva

Konference šéfů států a vlád pověřila v roce 1974 tehdejšího belgického ministerského předsedu Leo Tindemanse, aby vypracoval celkovou koncepci přechodu ES k EU. V dokumentu, který byl předložen 29. prosince 1975, se požadovalo mimo jiné zřízení rozhodovacího centrálního orgánu s dostatečnou autoritou a posílení společné zahraniční politiky států ES. Dalšími cíli bylo uskutečnění Hospodářské a měnové unie, společná péče o zásobování energiemi a posílení společného výzkumu. Přestože je tato zpráva koncipována na základě pragmatických hledisek a další vývoj Společenství předvídá jako flexibilní a postupný proces, nestala se předmětem bezprostřední iniciativy EU.

Trumanova doktrína

Americká zahraničně politická doktrína o zadržování komunismu ve světě, kterou v projevu před americkým kongresem 12. března 1947 vyhlásil americký prezident Harry Truman. „Věřím, že musíme podporovat svobodné národy, aby si samy mohly zvolit svůj osud,“ řekl Truman v řeči, která po druhé světové válce vytyčila nové směry zahraniční politiky USA, jejíž pevnou součástí se měla stát aktivní snaha čelit komunistické agresi kdekoli ve světě, a to v národním zájmu USA.

Na formulaci doktríny, která se připravovala již delší dobu, se podíleli Trumanův poradce a pozdější ministr zahraničí Dean Acheson a americký diplomat a historik, expert na sovětskou otázku George Frost Kennan. Bezprostředním impulsem pro vyhlášení doktríny se stala situace v Řecku a v Turecku, které byly bezprostředně ohroženy komunistickou expansí. Americký kongres v květnu roku 1947 uvolnil 400 miliónů dolarů na vybudování vojenských základen ve Středozemním moři a na vyzbrojení řecké a turecké armády. V květnu 1947 museli na nátlak USA opustit francouzskou vládu komunističtí mnistři a záhy byli komunisté vypuzeni z vlády i v Itálii. Trumanova doktrína o aktivním zadržování komunismu, která byla milníkem při vzniku tzv. studené války, měla bránit expansi komunismu především ekonomickou silou. To bylo i součást tzv. Marshallova plánu americké hospodářské pomoci při obnově evropského hospodářství, který byl vyhlášen o několik měsíců později. Konečným cílem doktríny byla snaha ekonomicky a politicky stabilizovat ty země, které se mohly stát obětí komunistické expanse. Doktrína znamenala definitivní konec americké politiky isolacionismu.

Účetní dvůr (Evropský účetní dvůr-EÚD)

Nezávislá instituce, která kontroluje všechny příjmy a výdaje EU a jejích organizací, správné plnění rozpočtu a zákonnost všech příjmů a výdajů. Účetní dvůr sestává z jednoho člena z každé členské země jmenovaného Radou na funkční období šesti let. EÚD sídlí v Lucemburku. Více naleznete zde.

Udržitelnost

Udržitelnost je v obecné rovině schopnost naplnit potřeby určité entity (civilizace, jednotlivec, stát) bez toho, aby exploatované hodnoty byly znehodnoceny do budoucna. Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který dokáže skloubit ekonomickou aktivitu s ohleduplností k ekologickým hodnotám, jako jsou ochrana životního prostředí a jeho přílišné nezatěžování emisemi z těžkého průmyslu a dopravy.

Úřední jazyky EU

Instituce EU používají třiadvacet rovnoprávných úředních jazyků: anglický, bulharský, český, dánský, estonský, finský, francouzský, holandský, irský, italský, litevský, lotyšský, maltský, maďarský, německý, polský, portugalský, rumunský, řecký, slovenský, slovinský, švédský a španělský. Protože jednotlivým jazykům se přisuzuje vysoká symbolická hodnota, žádná země se svého jazyka nezříká. Všechny právní akty EU se překládají do všech úředních jazyků. Více než každý pátý úředník EU je zaměstnán jako překladatel. Na úrovni nižší než je jednání ministrů jsou pracovními jazyky angličtina a francoužština a stále častěji i němčina. Evropský soudní dvůr v Lucemburku užívá pouze francoužštinu.

Úřední věstník Evropské unie (Official Journal)

Úřední věstník Evropské unie (dříve Úřední věstník Evropských společenství) je oficiální sbírkou právních dokumentů vydávaných v rámci všech tří pilířů EU. Od počátků existence EHS byl vydáván tiskem, nyní je též veřejně dostupný on-line na internetu a v elektronických databázích. Úřední věstník vychází ve dvou řadách: L (legislativa) a C (sdělení a informace) ve všech úředních jazycích Unie. Vydává jej Úřad pro úřední tisky. Nahlédnout do věstníku on-line umožňuje databáze EUR-Lex.

Úřad pro úřední tisky (Úřad pro publikace, Publication Office)

je interinstitucionální úřad, jehož cílem je zajišťovat vydávání publikací orgánů Evropských společenství a Evropské unie. Ve své nynější podobě byl ustaven společným rozhodnutím orgánů ES jako pracoviště Komise. Podle ustanovení Smluv je vydávání některých titulů, jako je Úřední věstník či Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie, povinností. Některé další publikace slouží jako informační nástroje určené široké veřejnosti případně jednotlivým odborným kruhům. Úřad pro úřední tisky sídlí v Lucemburku.