Výbor pro evropské záležitosti ustavila Poslanecká sněmovna dne 12. května 2004. Jeho institucionálním předchůdcem byl Výbor pro evropskou integraci, který fungoval od roku 1998. Podle jednacího řádu sněmovny (§ 32) musí být evropský výbor ustaven v každém volebním období Poslanecké sněmovny.

Předsedou Výboru pro evropské záležitosti byl 23. 11. 2021 znovuzvolen Ondřej Benešík (KDU-ČSL). 

Kompetence výboru

Evropský výbor Poslanecké sněmovny má podle jednacího řádu poměrně rozsáhlé kompetence. Jeho usnesení totiž nejsou zařazena na program jednání plenární schůze a považují se za vyjádření Sněmovny. Jejich zohlednění při formulaci stanoviska pro jednání v orgánech ES a EU je pro vládu závazné.

Veškeré akty a dokumenty EU jsou výborem pro evropské záležitosti shromažďovány ve veřejně přístupné databázi dokumentů EU. 

Mimo projednávání návrhů aktů a jiných dokumentů EU, které tvoří většinu aktivit výboru, se poslanci vyjadřují i k důležitým personálním nominacím ČR do institucí Evropské unie. Výbor pro evropské záležitosti má také kontrolní funkci před jednáním v Radě.

Po novelizaci jednacích řádů, které souvisejí s přijetím Lisabonské smlouvy,  nemůže vláda bez souhlasu Poslanecké sněmovny (a také Senátu) na Evropské radě/Radě EU vyslovit souhlas s rozhodnutími, která rozšiřují působnost unie (doložka o flexibilitě) či změnit výkon pravomocí Rady z jednomyslnosti na většinové rozhodování (tzv. přechodové klauzule, passerelle).

V rámci své kompetence provádí výbor pro evropské záležitosti také tzv. předběžné konzultace návrhů zákonů, jimiž je realizována transpozice evropských směrnic. Tyto návrhy zákonů jednotlivé resorty povinně předkládají výboru pro evropské záležitosti ještě před projednáním ve vládě a následně Parlamentem.

Meziparlamentní spolupráce

Výbor pro evropské záležitosti má rovněž intenzivní meziparlamentní kontakty, které souvisí i s posilováním postavení národních parlamentů podle Lisabonské smlouvy – konkrétně „Protokol č.1 o úloze vnitrostátních parlamentů v EU“ a „Protokol č.2 o používání zásad subsidiarity  a proporcionality“.

Delegace výboru se pravidelně účastní jednání Konference výborů pro záležitosti Společenství a evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC), kterých se účastní i zástupci Evropského parlamentu a kandidátských zemí. Výbor aktivně spolupracuje také s partnerskými výbory zemí Visegrádské čtyřky.