V letech 2004–2006 probíhala tvorba ročních rozpočtů EU v souladu s finanční perspektivou 2000–2006 a Meziinstitucionální dohodou z roku 1999. Rozhodnutím č. 2003/429 došlo k úpravě sedmiletého finančního výhledu tak, aby v letech 2004–2006 odpovídal EU rozšířené na 25 členských států a finančním závazkům, které byly dohodnuty v souvislosti s východním rozšířením na summitu v Kodani v roce 2002.

Jednání o podobě finanční perspektivy na období 2007–2013 začala v únoru 2004, kdy Evropská komise zveřejnila svůj návrh podoby nového finančního výhledu. Po poměrně komplikovaných jednáních, která se týkala zejména rozpočtových výdajů, došlo k uzavření nové meziinstitucionální dohody v květnu 2006. Od té doby došlo k několika revizím finanční perspektivy, mimo jiné v roce 2010 za účelem rozdělní dodatečné alokace více než 1 mld. € v oblasti kohezní politiky mezi ČR, SR a Polsko.

Souhrnná čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: 2004 – 2007

	2004	2005	2006	2007
Příjmy z rozpočtu EU
Strukturální akce	6 190,1	6 788,5	13 300,3	27 565,4
Zemědělství	2 813,7	12 739,3	14 251,0	17 626,5
Vnitřní politiky	860,8	1 904,3	1 480,8	1 576,9
Předvstupní nástroje	4 960,0	2 309,8	2 568,1	546,1
Kompenzace	10 466,5	8 940,0	5 710,2	0,0
Celkové příjmy z rozpočtu EU	25 291,0	32 681,8	37 310,3	47 314,9
Celkové platby do rozpočtu EU	17 963,2	30 703,9	30 402,3	32 122,1
Čistá pozice vůči rozpočtu EU	7 327,9	1 977,9	6 908,0	15 192,8

Souhrnná čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: 2008 – 2012

	2008	2009	2010	2011	2012
Příjmy z rozpočtu EU
Strukturální akce	41 905,8	51 907,3	55 457,4	43 455,5	81 290,1
Zemědělství	14 571,2	23 167,0	26 353,3	26 465,2	29 722,7
Vnitřní politiky	2 134,5	2 299,4	2 627,0	2 594,1	2 672,5
Předvstupní nástroje	610,6	772,1	579,8	-1,4	0,0
Kompenzace	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0
Celkové příjmy z rozpočtu EU	59 222,0	78 145,8	85 017,5	72 513,4	113 685,4
Celkové platby do rozpočtu EU	35 448,6	35 828,1	37 100,1	41 743,2	39 846,6
Čistá pozice vůči rozpočtu EU	23 773,4	42 317,7	47 917,4	30 770,2	73 838,8

Zdroj: Ministerstvo financí: Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU

Příjmy a platby ČR do rozpočtu EU 2004 -2012

Revize finanční perspektivy

Vedle každoročních drobných revizí Finanční perspektivy se na období 2008/2009 připravoval v souladu s požadavkem meziinstitucionální dohody z roku 2006 rozsáhlý přezkum, který se měl týkat nejen všech aspektů rozpočtových výdajů (včetně náročné SZP), ale také rozpočtových zdrojů.

Na úrovni EU započala debata nejen o reformách politik náročných po stránce výdajové, ale také o zavedení nových „vlastních zdrojů“ či o zrušení některých korekčních mechanismů, jako je např. britský rabat existující od 80. let 20. století.

Tato debata předcházela vlastním jednáním o finanční perspektivě 2014–2020. Komise zveřejnila soubor návrhů týkajících se výdajové i příjmové stránky rozpočtu EU pro budoucí finanční období v červnu 2011. V lednu 2012 potom odstartovala na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti jednání věnovaná především výdajovým prioritám nové finanční perspektivy. Již zde se projevily rozdílné pozice jednak zemí tzv. kohezní skupiny a jednak států podporujících úspornější variantu rozpočtového výhledu. Toto rozdělení je ovšem do značné míry zjednodušující, pozice členských států se v konkrétních otázkách lišily také napříč těmito skupinami, především v souvislosti s návrhy na reformu nejdůležitějších výdajových politik, společné zemědělské a kohezní politiky.

ČR v rámci jednání podpořila potřebu úsporného, ale především racionálního nakládání s finančními prostředky ve výdajové složce, postavila se tedy za stanovisko, aby celkový strop výdajů rozpočtu EU v následujícím sedmiletém období pokud možno nepřekračoval 1 % HNP EU. Zároveň ale zástupci ČR v oblasti výdajů rozpočtu EU akcentovali jako prioritu pokračování kohezní politiky.

Finanční perspektiva 2014-2020

Jednání o finanční perspektivě 2014–2020 byla komplikovaná, mimořádný summit svolaný v listopadu 2012 a jednající o úsporné variantě rozpočtového výhledu řešení nepřinesl. Na úrovni hlav států a vlád se jej podařilo dosáhnout až v únoru 2013. Schválena byla úsporná varianta, jejíž výdaje v závazcích ani v platbách nepřekračují 1 % HNP EU (959,988 mld. € v závazcích odpovídá 1 % HNP EU a 908,400 mld. € v platbách odpovídá 0,95 % HNP EU). ČR získala možnost čerpat během období 2014–2020 v rámci kohezní politiky cca 20,5 mld. €. Finanční perspektivu musí ještě zaštítit po právní stránce meziinstitucionální dohoda, na níž se v průběhu roku 2013 musí s Radou shodnout EP a EK.

Paralelně s diskusí o otázkách výdajů budoucí finanční perspektivy byla řešena také otázka příjmová. EK v září 2011 mj. předložila návrh směrnice o zavedení daně z finančních transakcí. ČR se spolu s Velkou Británií a dalšími státy proti návrhu postavila, nebylo tedy možné dosáhnout nutné jednomyslnosti členských států. 11 států podporujících zavedení této daně proto využilo mechanismu tzv. posílené spolupráce.

Podle studie Úřadu vlády získala ČR během let 2007-2016 celkem 928 miliard Kč z fondů EU. Nejvíce prostředků směřuje do infrastruktury (silnice, železnice), následuje lidský kapitál (nová pracovní místa, rekvalifikace a vzdělání), soukromý sektor, výzkum a vývoj a technická pomoc. ESI fondy mají z dlouhodobého hlediska kladný vliv i na výši HDP. Největší vliv byl zaznamenán v roce 2015, kdy byl HDP o 3,5 % vyšší, než by byl bez fondů.

	2013		2014		2015
	mil €	mil Kč	mil €	mil Kč	mil €	mil Kč
Příjmy z rozpočtu EU
Strukturální akce	3 559,5	92 453,3	2 983,1	82 133,3	5 769,5	157 408,0
SF	2 176,5	56 533,2	2 081,3	57 303,1	4 029,2	109 929,7
CF	1 382,9	35 920,0	901,8	24 830,2	1 740,2	47 478,3
Zemědělství	1 203,0	31 246,8	1 173,6	32 312,7	1 137,1	31 023,1
Tržní operace	14,2	370,1	15,2	419,1	16,0	435,5
Přímé platby	818,0	21 247,6	878,1	24 175,9	879,8	24 002,7
Rozvoj venkova	367,3	9 540,8	279,7	7 701,0	233,7	6 377,0
Veterinární opatření	1,5	38,7	0,6	16,7	0,8	21,7
Rybářství	1,9	49,6	0,0	0,0	6,8	186,3
Programy EU	105,0	2 728,0	194,3	5 349,5	128,1	3 496,2
Budování institucí	0,0	-0,8	0,0	0,0	0,0	0,0
Komunitární programy	105,1	2 728,8	194,3	5 349,5	128,1	3 496,2
Předvstupní nástroje	-0,5	-13,0	-0,1	-2,0	0,0	0,0
Phare	0,0	0,0	-0,1	-2,0	0,0	0,0
Ispa	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0
Sapard	-0,5	-13,0	0,0	0,0	0,0	0,0
Kompenzace	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0
Celkové příjmy z rozpočtu EU	4 867,0	126 415,0	4 350,9	119 793,6	7 034,7	191 927,2
Platby do rozpočtu EU
tradiční vlastní zdroje (cla)	170,63	4 431,88	197,88	5 448,22	226,13	6 169,56
Zdroj z DPH	197,66	5 134,03	198,25	5 458,35	192,21	5 244,00
Zdroj z HND	1 235,68	32 095,43	1 219,24	33 569,45	1 117,39	30 485,64
Celkové platby do rozpočtu EU	1 604,0	41 661,3	1 615,4	44 476,0	1 535,7	41 899,2
Čistá pozice vůči rozpočtu EU	3 263,0	84 753,7	2 735,5	75 317,6	5 499,0	150 028,0

Příjmy z rozpočtu EU 2016-2018

Finanční perspektiva 2021-27

V květnu 2018 by předložen návrh dlouhodobého rozpočtu pro období po roce 2020 a od té doby probíhají jednání. Původní plán byl, přijmout nový VFR do voleb do EP, které se konaly v květnu 2019. Jednání jsou stejně jako v předchozích rozpočtech komplikovaná.

Na konci listopadu v Bratislavě proběhl summit „Přátel koheze“. Summit se uskutečnil z iniciativy slovenského premiéra Petera Pellegriniho a účastnilo se ho celkem 16 členských států, především kohezní země a státy jižního křídla EU (chudší země EU). Společné prohlášení uvádí, že státy nesouhlasí se snižováním peněz na kohezi a zemědělství. Předmětem kritiky byl i návrh Komise, který počítá se zvýšením národního podílu spolufinancovaní projektů, na které státy dostávají peníze z evropských fondů.

Účastníci se shodli, že politika soudržnosti a SZP by měly být financované na úrovni minimálně rozpočtu na období 2014–2020. Státy se shodly také na tom, že musí rozhodovat o tom, kam peníze půjdou. Důležitá je tedy možnost flexibility v rámci rozpočtu.

Kohezní politika a SZP je pro většinu států nejdůležitější kapitolou evropského rozpočtu. Některé státy se obávají plánovaného snížení finančních prostředků na kohezi o cca 24 %, a dále plánované změny pravidla n+3 na n+2. V praxi to znamená, že bude nutné vyčerpat peníze na projekty už do dvou let namísto stávajících tří.

Česká republika z rozpočtu EU pravděpodobně dostane méně, nadále by však měla zůstat čistým příjemcem. V porovnání se současnou alokací ve výši 24 miliard € na období 2014–2020 by Česko mezi lety 2021–2027 podle předběžných odhadů mělo získat 17,8 miliard €. Změnit by se mělo postavení některých českých regionů, které již dosáhly vyšší úrovně ekonomického rozvoje. Sedm českých regionů na úrovni NUTS II se posunulo o 6 až 10 procentních bodů, a jsou tedy dnes „bohatší“ než některé regiony na jihu Itálie či Španělska.

Změny by se měly týkat například Plzeňského a Jihočeského kraje. Ty by se spolu se Středočeským (a možná i Moravskoslezským) krajem měly posunout z kategorie méně vyspělých regionů (s HDP/obyv. pod 75 % průměru EU) do kategorie tzv. přechodných regionů (s HDP/obyv. mezi 75 až 90 %). Do této kategorie v současném období spadá pouze Praha. Do kategorie méně vyspělých regionů by jako doposud měly patřit sdružené kraje Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj), Severovýchod (Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj) a Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj), případně Moravsko-Slezsko (Moravskoslezský kraj).

Česká republika nesouhlasí s tematickou koncentrací a novými politickými cíli kohezní politiky. Na první dva cíle (inteligentnější Evropa a zelenější, bezuhlíková Evropa) by mělo jít 75 % všech prostředků z kohezní politiky. Na dopravu, sociální politiku a Evropu blíže občanům (která zahrnuje například cestovní ruch) by mělo jít zbylých 25 %. V současném programovém období je tematická koncentrace vázána na regiony. Pro období 2021–2027 je navrženo, aby byla podpora navázána na státy dle hrubého národního důchodu, což může snižovat flexibilitu čerpání prostředků.

Autor: Ondřej Krutílek, CDK