ČR a EU 2015 - 2022

2015

27. března 2015

Profesor evropského práva Michal Bobek uspěl před slyšením unijního Výboru expertů a od října 2015 se stal prvním českým generálním advokátem Soudního dvora EU.

27. dubna 2015

Česká vláda schválila koncepci politiky ČR v EU. V ní za priority označila např. větší zodpovědnost EU za vlastní obranu a bezpečnost, prohlubování vnitřního trhu nebo efektivní čerpání z fondů EU. Koncepce počítá s řešením daňových úniků a podvodů, dále s aktivní přípravou ČR na vstup do eurozóny.

4. září 2015

V Praze se uskutečnil mimořádný summit premiérů zemí Visegrádské skupiny. Premiéři vyzvali ke společnému postupu EU v migrační krizi, mimo jiné k vytvoření systému tzv. hotspots a zajištění efektivní kontroly a ochrany vnějších hranic. Premiéři V4 odmítli návrh Evropské komise na přerozdělení uprchlíků v rámci EU.

22. září 2015

Ministři vnitra EU schválili většinou svých hlasů přerozdělení 120 tisíc uprchlíků mezi státy EU. ČR spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem tento návrh odmítlo. Finsko se hlasování zdrželo. Ze zemí V4 proti návrhu nehlasovalo pouze Polsko.

10. listopadu 2015

Český premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že ČR bude trvat na zachování volného pohybu osob v EU, uvedl to v souvislosti s návrhem britského premiéra Davida Camerona na reformu EU.

18. prosince 2015

Edita Hrdá se stala vrchní ředitelkou pro Ameriku v evropské diplomatické službě (EEAS), předtím zastávala post české velvyslankyně v OSN.

2016

22. ledna 2016

Prahu navštívil britský premiér David Cameron. S českým ministerským předsedou Bohuslavem Sobotkou jednal o britském návrhu reformy EU, migrační krizi i o česko-britské ekonomické a bezpečnostní spolupráci.

18. května 2016

Vláda rozhodla, že vládním koordinátorem digitální agendy, se stane státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

15. června 2016

Vláda schválila novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ta měla umožnit, aby ČR nemusela u části staveb opakovat tvorbu posudků EIA.

27. června 2016

Vláda schválila zřízení pracovní skupiny pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním Evropské unie, jejímž předsedou se stal státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

4. srpna 2016

Nejvyšší státní zastupitelství ČR oznámilo, že státní zástupce Petr Klement se na pět let stane jedním z pěti členů Dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF).

2017

18. ledna 2017

Evropský poslanec Pavel Telička (ANO) byl zvolen jedním z místopředsedů Evropského parlamentu.

9. června 2017

Na pražském Žofíně se konala Pražská konference o obraně a bezpečnosti, které se zúčastnil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini, místopředseda Komise Jyrki Katainen a eurokomisařka Elżbieta Bieńkowska. Juncker přednesl také projev v historické budově Karolina, kde převzal zlatou pamětní medaili Univerzity Karlovy.

21. června 2017

Státním tajemníkem pro evropské záležitosti se stal Aleš Chmelař.

5. července 2017

Nová budova Evropského parlamentu ve Štrasburku byla pojmenována po někdejším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi.

28. července 2017

Vláda oficiálně podala kandidaturu České republiky na nové sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví. Agenturu, která v současnosti sídlí v Londýně, je třeba přesunout kvůli nadcházejícímu odchodu Velké Británie z EU. ČR nicméně neuspěla, v listopadu 2017 bylo rozhodnuto, že agentura bude přesunuta do Paříže.

9. srpna 2017

Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na evropskou směrnici o zbraních.

31. srpna 2017

Na svůj post rezignoval europoslanec za stranu Svobodných Petr Mach, aby se mohl věnovat kampani své strany před říjnovými sněmovními volbami. Nahradil ho někdejší poslanec a náměstek ministra obrany za ODS Jiří Payne.

2018

10. května 2018

Česká republika se připojila k celoevropské iniciativě občanských konzultací, které navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron. Cyklus debat s občany o konkrétních aspektech evropské integrace slavnostně zahájila 10. května diskuze za účasti premiéra Andreje Babiše a francouzské ministryně Nathalie Loiseau v Praze v budově La Fabrika. Hlavní část iniciativy poté probíhala v regionech napříč republikou.

10. července 2018

Česká vláda zahájila přípravy na předsednictví Rady EU v druhé polovině roku 2022. V čele EU bude stát po dobu šesti měsíců, kdy se Praha stane centrem evropského rozhodování. V rámci příprav na české předsednictví zároveň Úřad vlády zaregistroval tradiční doménu www.eu2022.cz.

13. listopad 2018

Český europoslanec Jan Zahradil byl potvrzen jako volební lídr (tzv. Spitzenkandidat) frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), třetí nejpočetnější v Evropském parlamentu. Poprvé se tak český politik zařadil mezi možné kandidáty na příštího předsedu Evropské komise.

2019

Leden 2019

Premiér Andrej Babiš jmenoval novou státní tajemnicí pro evropské záležitosti a náměstkyní pro řízení Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR Milenu Hrdinkovou, a to s účinností od 1. února 2019.

1. května 2019

Češi oslavili výročí 15 let od vstupu do EU. Oslavy zahájil již v předvečer výročí koncert v galerii DOX, kterého se kromě dalších významných ososbností zúčastnil předseda vlády Andrej Babiš, místopředseda vlády Karel Havlíček, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček a komisařka Věra Jourová.

24.-25. května 2019

Čeští voliči se počtvrté účastnili voleb do Evropského parlamentu (EP). Bojovalo se o celkem 21 mandátů. Volební účast dosáhla 28,72 % (o více než 10 p. b. vyšší než v předcházejících volbách do EP v roce 2014). Bylo zvoleno 6 poslanců za ANO, 4 za ODS, 3 za Piráty, 3 za TOP 09 a STAN, 2 za SPD, 2 za KDU-ČSL a 1 za KSČM.

3. července 2019

Mezi 14 místopředsedů Evropského parlamentu se poprvé v historii dostali dva čeští zástupci – členka liberální frakce Dita Charanzová (ANO) a poslanec ze skupiny zelených Marcel Kolaja (Piráti).

2020

1. října 2020

Edita Hrdá se ujala postu velvyslankyně ČR při EU. Jedním z jejích klíčových aktuálních úkolů je příprava předsednictví ČR v Radě EU v roce 2022.

22. října 2020

Na základě dohody mezi premiérem Andrejem Babišem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Evropská komise přislíbila kvůli vývoji koronavirové epidemie pomoc České republice. Z krizových skladů Evropské unie poskytla 30 plicních ventilátorů. 

2021

9. května 2021

Na Den Evropy byla slavnostně zahájena Konference o budoucnosti Evropy. Jedná se o diskusní platformu, která by měla rozhodnout o dalším vývoji Evropské unie. Do této celospolečenské debaty by měli být zapojeni především občané Unie. V České republice se v průběhu následujících měsíců uskutečnila série debat se širokou veřejností pořádaná ve všech krajích regionálními Eurocentry.

2. červen 2021

Česko předložilo Komisi Plán pro oživení a odolnost. Plán stanoví reformy a veřejné investiční projekty, které Česko hodlá realizovat za podpory Nástroje pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost představuje klíčový a ústřední prvek NextGenerationEU: plánu EU, jak vyjít z pandemie covidu-19 silnější.

19. července

Evropská komise vydala kladné hodnocení plánu Česka pro oživení a odolnost. Jedná se o důležitý krok k tomu, aby EU vyplatila z Nástroje pro oživení a odolnost ve formě grantů 7 miliard eur. Těmito finančními prostředky se podpoří provádění klíčových investičních a reformních opatření nastíněných v plánu Česka pro oživení a odolnost. Tyto prostředky budou hrát klíčovou úlohu při pomoci Česku vyjít z pandemie covidu-19 silnější.

17. prosince 2021

Do funkce ministra pro evropské záležitosti byl jmenován Mikuláš Bek.  

2022

19. ledna

Během lednového plenárního zasedání proběhla volba nového vedení Evropského parlamentu (EP). Jde o tradiční obměnu v polovině volebního období EP (tzv. mid-term elections). Vedení EP bude v novém složení fungovat dva a půl roku až do nadcházejících voleb na jaře roku 2024. Česká poslankyně Dita Charanzová byla zvolena místopředsedkyní EP. Český poslanec Marcel Kolaja byl zvolen kvestorem.