ČR a EU 1997 - 2003


1997

21. ledna 1997

Česko-německá deklarace, německá strana přiznává odpovědnost za škody způsobené nacistickým Německem, Česká republika vyjadřuje lítost nad násilným odsunem Němců z pohraničí.

16. července 1997

Evropská komise zveřejnila dokument Agenda 2000, který obsahoval i posudky na deset kandidátských zemí, včetně České republiky. Posudek pro ČR vyzněl velmi kladně a Evropská komise doporučila s ČR (a s Maďarskem, Polskem, Slovinskem a Estonskem) zahájit rozhovory o vstupu do EU.

13. – 14. prosince 1997

Na základě dokumentu Agenda 2000 byl zahájen summit Evropské rady v Lucemburku. Představitelé členských zemí rozhodli, že 31. března 1998 zahájí vstupní proces s tzv. lucemburskou skupinou – ČR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko a Kypr. ČR na summitu zastupoval prezident Václav Havel a ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý.

Evropská komise začala každoročně vydávat hodnotící zprávy o pokroku ve sbližování legislativy tzv. avis.

1998

14. ledna 1998

Do čela českého vyjednávacího týmu byl jmenován náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Telička.

30. března 1998

V Bruselu byl zahájen proces rozšiřování s jedenácti členskými státy.

31. března 1998

Evropská komise oficiálně zahájila vstupní rozhovory s první vlnou uchazečů tzv. lucemburskou skupinou o členství v Evropské unii (ČR, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem). Česká republika měla pověst premianta. Tým českých vyjednávačů vedl náměstek ministra zahraničí Pavel Telička, pozdější první evropský komisař za ČR.

3. března 1998

Zahájeno analytické srovnávání legislativy kandidátských zemí s evropským právem, tzv. screening. Acquis bylo rozděleno do 31 kapitol, EU i ČR ke kapitolám vypracovaly svá stanoviska.

listopad 1998

Začala jednání na ministerské úrovni o přistoupení ČR do EU.

4. listopadu 1998

Komise zveřejnila první hodnotící zprávu na ČR po zahájení vyjednávání. Oproti prvnímu posudku z roku 1997 vyzněl negativně.

1999

12. března 1999

Česká republika vstupuje do Severoatlantické aliance společně s Polskem a Maďarskem jako první země východního bloku.

duben 1999

Rezoluce Evropského parlamentu otevřela diskuzi o Benešových dekretech a požadavku na jejich zrušení.

1999

Objevuje se problém jaderné elektrárny Temelín, upozorňují na něj rakouští europoslanci. Rakousko považuje JETE za nebezpečnou.

6. května 1999

Schválena rezoluce doporučující ČR hledat alternativu k dostavbě Temelína a více spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

červen 1999

Rakousko je vyzváno, aby nekladlo další politické podmínky, ztrácí důvěryhodnost, blokuje uzavření kapitoly Energetika se Slovinskem kvůli jaderné elektrárně Krško.

29. října 1999

První kolo jednání mezi ČR Evropskou unií o podmínkách vstupu země do EU.

10. – 11. prosince 1999

Summit Evropské rady v Helsinkách. EU na základě doporučení vydaném Evropskou komisí z 13. října 1999 dospěla k rozhodnutí, že vstupní rozhovory zahájí se všemi kandidátskými zeměmi. Lucemburská skupina byla doplněna o tzv. helsinskou – Rumunsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Malta.

2000

listopad 2000

Rakousko zablokovalo jednání o Energetické kapitole kvůli JETE.

11. prosince 2000

Summit v Nice rozhodl, že ČR bude mít po svém vstupu do Evropské unie 12 hlasů v Radě EU.

12. prosince 2000

Podepsán „Protokol z jednání mezi českou a rakouskou vládou, vedených premiérem Zemanem a spolkovým kancléřem Schüsselem za účasti komisaře Verheugena“ v Melku, Evropská komise se stala garantem vyjednávání ohledně problému JETE.

2001

březen 2001

Dvoukolejné jednání v Melku, (1) jednání ČR a Rakouska za zprostředkování Evropské komise a (2) studie dopadů JETE na životní prostředí. Následně se podařilo obnovit jednání o kapitole Energetika.

29. listopadu 2001

V Bruselu uzavřeno jednání – Závěry melkského procesu a následná opatření, tzv. Bruselský protokol obsahující závazky pro ČR. Jednání se účastnil premiér Miloš Zeman, rakouský kancléř Wolfgang Schüssel a komisař pro rozšíření Günter Verhaugen.

prosinec 2001

Podepsán Časový plán, který stanovil způsob a harmonogram monitorování plnění závazků vyplývajících pro ČR z Bruselského protokolu.

14. – 15. prosince 2001

Na summitu Evropské rady v Laekenu, padlo rozhodnutí, že do EU bude přijato deset států, se kterými bude možné uzavřít přístupová vyjednávání do konce roku 2002. Došlo k vytvoření tzv. laekenské skupiny – ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta a Kypr.

2002

2002

Vláda ČSSD vytvořila Služební zákon, ale nevešel v platnost, protože parlament jej několikrát odložil. Absenci Služebního zákona dlouhodobě kritizuje Evropská komise.

30. září 2002

Froweinova zpráva, přistoupení ČR k EU nevyžaduje zrušení Benešových dekretů. Jeden požadavek na ČR, aby vyjádřila politování nad důsledky aplikace zákona o amnestii č. 115/1946.

12. – 13. prosince 2002

Na summitu Evropské rady v Kodani byl zakončen proces předvstupních vyjednávání. Došlo k definitivnímu uzavření všech kapitol, stanovena přechodná období, schválen rozpis finančních příjmů a odvodů přistupujících států do roku 2006 včetně rozpočtových kompenzací a vyřešena otázka postupného zavádění přímých plateb zemědělcům. Evropská rada v souladu se stanoviskem Komise rozhodla o přijetí deseti nových členských států k 1. květnu 2004.

2003

2003

Komise postoupila konečnou verzi Smlouvy o přistoupení Evropskému parlamentu, ten o ní hlasoval 9. dubna a Rada dokument schválila 14. dubna.

16. dubna 2003

Podpis Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii na summitu v Aténách. ČR na něm zastupovali prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla.

13. – 14. června 2003

Konání závazného referenda o přistoupení k EU. Česká republika ve svém právním řádu nemá institut referenda zakotvený, k této příležitosti bylo nutné vypracovat ústavní zákon o referendu – tzv. ad hoc referendum (č. 515/2002).

Otázka: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“

Pro vstup hlasovalo 77, 33% voličů, proti 22, 66%. Účast: 55, 21%,

30. září 2003

Představen dokument Strategie přistoupení ČR k eurozóně. Předkládá společný postoj České národní banky, Ministerstva financi a Ministerstva průmyslu a obchodu ohledně vstupu do Hospodářské a měnové unie a uvádí, že společnou měnu ČR přijme, co nejdříve po splnění konvergenčních kritérií a vytvoření vhodných ekonomických podmínek pro ČR. Dokument jako nejbližší dobu přijetí společné měny uvádí roky 2006 – 2007, popř. 2009 – 2010. Zavedení společné měny je podmíněno dvou letou účastí v ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II).

2004 – 2006

Alokace 2,6 mld. eur pro ČR v rámci Strukturálních fondů EU.

2004 – 2007

Česká národní banka ani v jednom roce nedoporučila vládě zahájit přístup k ERM II, zejména kvůli nadměrnému schodku rozpočtu.

Autor: Euroskop