Hlavní strana » Evropská unie » Členské státy » Polsko
Polsko je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 52 poslanců. Polsko je členem Schengenu, není součástí Eurozóny.
Referendum o přistoupení k Evropské unii se v Polsku konalo 7. – 8. června 2003. K urnám dorazilo 59 % oprávněných voličů, z nichž se 77 % vyjádřilo pro a 23 % proti vstupu do EU.
Pro Polsko představují důležitý zdroj prostředků strukturální fondy i Společná zemědělská politika (SZP). Polsko si nepřeje zásadní změny komunitárního charakteru SZP. V dubnu 2008 ukončila konference „Výzvy pro Evropskou unii v 21. století“ polskou veřejnou debatu na téma rozpočtu EU v Polsku. Výsledkem bylo stanovení polských priorit ohledně rozpočtu EU:
Polsko podporuje rozšiřování EU na západní Balkán, při splnění Kodaňských kritérií nemá výhrady ani ke členství Turecka.
Důležitou roli hraje Evropská politika sousedství, kde se Polsko snaží ovlivňovat unijní postoj vůči Rusku. Klíčovou prioritou v politice sousedství je pro Polsko Ukrajina. V prosinci 2007 podepsaly Varšava a Kyjev společnou deklaraci „Moderní výzvy – nové dimenze strategického partnerství“. Polsko patří k zastáncům členství Ukrajiny v EU i Severoatlantické alianci. Podobně Polsko podporuje Gruzii.
Polsko stálo v květnu 2008 spolu se Švédskem u zrodu Východního partnerství, které bylo oficiálně ustaveno v roce 2009, během českého předsednictví EU.
Při vyjednávání o Lisabonské smlouvě patřilo Polsko spolu s Českou republikou a Spojeným královstvím mezi země, které vystupovaly proti textu ústavní smlouvy zamítnuté v roce 2005 při referendech ve Francii a Nizozemí. Varšava požadovala otevření debaty o klíčových částech smlouvy.
Po složitých jednáních nakonec polský parlament ratifikoval Lisabonskou smlouvu 2. dubna 2008. Mezi výrazné kritiky smlouvy patřila opoziční strana Právo a Spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. Po neúspěšném referendu v Irsku (12. července 2008) odmítl smlouvu podepsat prezident Lech Kaczyński. Lisabonskou smlouvu nakonec ratifikoval 10. října 2009.
Komisařem nominovaným za Polsko je Janusz Wojciechowski, který má na starosti agendu zemědělství. Předsednictví Rady Polsko poprvé zastávalo ve druhé polovině roku 2011. V Triu bylo spolu s Dánskem a Kyprem. Další předsednictví zemi čeká v první polovině roku 2025.
Bývalými eurokomisaři nominovanými za Polsko jsou:
Další informace o polských členech Evropského parlamentu
Polsko je republikou, která v sobě promítá směs parlamentního a prezidentského modelu. Polský prezident je volen přímou volbou na dobu 5 let, s možností jednoho znovuzvolení. Prezident má právo veta při hlasování parlamentu o zákonech. Jeho veto může být zamítnuto třípětinovou většinou v Sejmu, je-li přítomna alespoň polovina zástupců. Prezident může rozpustit parlament, není-li schopen schválit rozpočtový zákon nebo sestavit vládu.
Výkonnou moc má vláda v čele s premiérem. Vládu jmenuje prezident, celý kabinet pak potvrzuje hlasování v Sejmu.
Polským prezidentem je od roku 2015 Andrzej Duda.
Od listopadu 2015 byla premiérkou Beata Szydłová ze strany Právo a spravedlnost, kterou vystřídal v prosinci 2017 Mateusz Morawiecki ze stejné politické strany.
Oficiální název je Republika Polsko (Rzeczpospolita Polska).
Rozloha Polska je 312 679 km.
Hlavní město je Varšava (1,7 milionu lidí).
Oficiálním jazykem je polština.
Země je administrativně rozdělena na 16 vojvodství.
V zemi žije 37,75 milionu lidí. Poláci tvoří 96,7 %. Největšími menšinami jsou Slezané a Němci.
Většina obyvatel Polska se hlásí k římským katolíkům.