Fakta o Kypru

• Oficiální název země je Republika Kypr (Kipriaki dimokratia, Kibris Cumhuriyeti).
• Rozloha Kypru je 9 251 km.
• Hlavní město je Nikósie (326 739 obyvatel).
• Oficiálními jazyky jsou řečtina a turečtina. Často se zde používá i angličtina.
• Země je administrativně členěna na 6 distriktů.
• V zemi žije 838,897 lidí. Řekové tvoří 77%, Turkové pak 18% obyvatel.
• K řecké ortodoxní církvi se hlásí 89.2 % Kypřanů, 2.9 % k římsko-katolické církvi, 2 % k protestanské církvi a 1,8 % Kypřanů se pak označuje za muslimy.
• HDP na hlavu je na Kypru 42,832 dolarů.

Kypr v Evropské unii

Dlouhodobým cílem vlády v Nikósii byl vstup do evropských struktur (advokátem kyperského vstupu bylo zejména Řecko). Již v roce 1973 vstoupila v platnost asociační dohoda mezi Kyprem a Evropským hospodářským společenstvím a v roce 1988 vstoupil v platnost dodatečný protokol o vytvoření celní unie.

Žádost o členství v Evropských společenstvích podal Kypr 4.7.1990, o zahájení předvstupních rozhovorů bylo rozhodnuto na lucemburském summitu v roce 1997. Za tímto rozhodnutím stálo úsilí Řecka, které se snažilo posílit svou pozici v oblasti vůči Turecku (zároveň bylo rozhodnuto, že Turecko nebude zařazeno do druhé vlny rozšíření).

Na toto rozhodnutí reagovali zástupci kyperských Turků snahou získat mezinárodní uznání pro svůj „stát“ a přerušením rozhovorů o státoprávním uspořádáním.

Promarněnou šancí na vyřešení desítek let trvajícího sporu o státoprávním uspořádání bylo odmítnutí tzv. Annanova plánu. Plán měl za cíl vstup sjednoceného Kypru do EU.

Otázku vstupu Kyperské republiky do Evropské unie řeší protokol č.10 Přístupové smlouvy. Z tohoto protokolu vyplývá, že do Evropské unie vstupuje Kyperská republika jako celek (včetně území, které vláda v Nikósii nemá pod efektivní kontrolou, tzn. území tzv. Severokyperské turecké republiky). Na území pod kontrolou úřadů TRNC nebudou až do vyřešení „kyperského problému“ aplikovány tzv. acquis. Podle protokolu 10 nepředstavuje demarkační linie mezi entitami vnější hranici EU. Na druhé straně je uznána nutnost zavést speciální pravidla pro pohyb osob, zboží a služeb.

V praxi to znamená, že občané severního Kypru mohou využívat např. volného pohybu osob, pokud zažádají o vydání pasu Kyperské republiky (v praxi obvykle mají pas TRNC a Turecka).
Lisabonská smlouva byla přes odpor vládní strany AKEL kyperským parlamentem ratifikována 3. července 2007.

Kypr podporuje rozšiřování Unie, a to o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a další země západního Balkánu. Co se týče Turecka, není možný jeho vstup do EU, aniž by se vyřešila kyperská otázka a Turecko Kyperskou republiku uznalo. Ovšem toto uznání a vyřešení problému ještě není zárukou vstupu.

Předsednictví Rady převzal Kypr v druhé polovině roku 2012. V Triu byl spolu s Dánskem a Irskem. Další předsednictví Kypr čeká v první polovině roku 2026.

Kyperský eurokomisař

Komisařkou nominovanou za Kypr je Stella Kyriakidesová, která má na starosti oblast zdraví.

Bývalí eurokomisaři nominovaní za Kypr:

• Chrystos Stylianides – komisař pro humanitární pomoc a krizový management (2014-2019)
• Androula Vassiliouová – komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež (2009-20014) a pro zdraví (2008-2009)
• Markos Kyprianou – komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů (2004-2007) a pro zdraví (2007-2008) a pro rozpočet (2004)

Kyperští europoslanci

Kypr má 6 poslanců v Evropském parlamentu.

Politický systém Kypru

Kypr sestává ze dvou území, které je nutné rozlišovat. jedná se o mezinárodně uznanou Kyperskou republiku (s mezinárodně uznanou vládou v Nikósii oficiálně zastupující celý stát vzniknuvší na základě dohod garančních mocností – Velké Británie, Turecka a Řecka – v roce 1960) a Severokyperskou tureckou republiku, která je uznána pouze Tureckem.

Režim Kyperské republiky má prezidentskou formu. Prezident je volený na 5 let stojí v čele vlády i státu. Výkonnou moc má vláda, která je jmenovaná prezidentem. Ten je navíc jejím předsedou.

Kyperským parlamentem je Sněmovna reprezentantů (Vouli Antiprosópon/Temsilciler Meclisi). Ta je tvořena 59 členy volenými na základě proporčního systému na pět let. Řecké komunitě je vyhrazeno 56 mandátů, 3 mandáty jsou alokovány zástupcům Maronitů, Římsko-katolické církve a arménské minoritě. 24 křesel je určeno zástupcům turecké komunity (v praxi jsou opět tyto posty neobsazeny, stejně jako veškeré posty garantované tureckému státotvornému etniku v armádě, administativě, soudnictví atd.

Kyperským prezidentem je Nicos Anastasiades, který zároveň vede i kabinet. Parlamentní volby proběhly v roce 2021 a zvítězili v nich konzervativci z Demokratického shromáždění.

Výsledky parlamentních voleb 2021

Moderní historie Kypru