Kypr

Kypr je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 6 poslanců. Kypr není členem Schengenu, od roku 2008 je členem eurozóny.

Kypr

Fakta o Kypru

  • Oficiální název země je Republika Kypr (Kipriaki dimokratia, Kibris Cumhuriyeti).
  • Rozloha Kypru je 9 251 km.
  • Hlavní město je Nikósie (326 739 obyvatel).
  • Oficiálními jazyky jsou řečtina a turečtina. Často se zde používá i angličtina.
  • Země je administrativně členěna na 6 distriktů.
  • V zemi žije 838,897 lidí. Řekové tvoří 77%, Turkové pak 18% obyvatel.
  • K řecké ortodoxní církvi se hlásí 89.2 % Kypřanů, 2.9 % k římsko-katolické církvi, 2 % k protestanské církvi a 1,8 % Kypřanů se pak označuje za muslimy.
  • HDP na hlavu je na Kypru 42,832 dolarů.

Kypr v Evropské unii

Dlouhodobým cílem vlády v Nikósii byl vstup do evropských struktur (advokátem kyperského vstupu bylo zejména Řecko). Již v roce 1973 vstoupila v platnost asociační dohoda mezi Kyprem a Evropským hospodářským společenstvím a v roce 1988 vstoupil v platnost dodatečný protokol o vytvoření celní unie.

Žádost o členství v Evropských společenstvích podal Kypr 4.7.1990, o zahájení předvstupních rozhovorů bylo rozhodnuto na lucemburském summitu v roce 1997. Za tímto rozhodnutím stálo úsilí Řecka, které se snažilo posílit svou pozici v oblasti vůči Turecku (zároveň bylo rozhodnuto, že Turecko nebude zařazeno do druhé vlny rozšíření).

Na toto rozhodnutí reagovali zástupci kyperských Turků snahou získat mezinárodní uznání pro svůj „stát“ a přerušením rozhovorů o státoprávním uspořádáním.

Promarněnou šancí na vyřešení desítek let trvajícího sporu o státoprávním uspořádání bylo odmítnutí tzv. Annanova plánu. Plán měl za cíl vstup sjednoceného Kypru do EU.

Otázku vstupu Kyperské republiky do Evropské unie řeší protokol č.10 Přístupové smlouvy. Z tohoto protokolu vyplývá, že do Evropské unie vstupuje Kyperská republika jako celek (včetně území, které vláda v Nikósii nemá pod efektivní kontrolou, tzn. území tzv. Severokyperské turecké republiky). Na území pod kontrolou úřadů TRNC nebudou až do vyřešení „kyperského problému“ aplikovány tzv. acquis. Podle protokolu 10 nepředstavuje demarkační linie mezi entitami vnější hranici EU. Na druhé straně je uznána nutnost zavést speciální pravidla pro pohyb osob, zboží a služeb.

V praxi to znamená, že občané severního Kypru mohou využívat např. volného pohybu osob, pokud zažádají o vydání pasu Kyperské republiky (v praxi obvykle mají pas TRNC a Turecka).
Lisabonská smlouva byla přes odpor vládní strany AKEL kyperským parlamentem ratifikována 3. července 2007.

Kypr podporuje rozšiřování Unie, a to o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a další země západního Balkánu. Co se týče Turecka, není možný jeho vstup do EU, aniž by se vyřešila kyperská otázka a Turecko Kyperskou republiku uznalo. Ovšem toto uznání a vyřešení problému ještě není zárukou vstupu.

Předsednictví Rady převzal Kypr v druhé polovině roku 2012. V Triu byl spolu s Dánskem a Irskem. Další předsednictví Kypr čeká v první polovině roku 2026.


Kyperský eurokomisař


Komisařkou nominovanou za Kypr je Stella Kyriakidesová, která má na starosti oblast zdraví.

Bývalí eurokomisaři nominovaní za Kypr:

  • Chrystos Stylianides – komisař pro humanitární pomoc a krizový management (2014-2019)
  • Androula Vassiliouová – komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež (2009-20014) a pro zdraví (2008-2009)
  • Markos Kyprianou – komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů (2004-2007) a pro zdraví (2007-2008) a pro rozpočet (2004)


Kyperští europoslanci

Kypr má 6 poslanců v Evropském parlamentu.

Politický systém Kypru


Kypr sestává ze dvou území, které je nutné rozlišovat. jedná se o mezinárodně uznanou Kyperskou republiku (s mezinárodně uznanou vládou v Nikósii oficiálně zastupující celý stát vzniknuvší na základě dohod garančních mocností – Velké Británie, Turecka a Řecka – v roce 1960) a Severokyperskou tureckou republiku, která je uznána pouze Tureckem.

Režim Kyperské republiky má prezidentskou formu. Prezident je volený na 5 let stojí v čele vlády i státu. Výkonnou moc má vláda, která je jmenovaná prezidentem. Ten je navíc jejím předsedou.

Kyperským parlamentem je Sněmovna reprezentantů (Vouli Antiprosópon/Temsilciler Meclisi). Ta je tvořena 59 členy volenými na základě proporčního systému na pět let. Řecké komunitě je vyhrazeno 56 mandátů, 3 mandáty jsou alokovány zástupcům Maronitů, Římsko-katolické církve a arménské minoritě. 24 křesel je určeno zástupcům turecké komunity (v praxi jsou opět tyto posty neobsazeny, stejně jako veškeré posty garantované tureckému státotvornému etniku v armádě, administativě, soudnictví atd.

Kyperským prezidentem je Nicos Anastasiades, který zároveň vede i kabinet. Parlamentní volby proběhly v roce 2021 a zvítězili v nich konzervativci z Demokratického shromáždění.

Výsledky parlamentních voleb 2021

Moderní historie Kypru

  • 1878 – Britové získávají od Osmanské říše ostrov do správy. Turci si nad ním ale uchovávají formální suverenitu.
  • 1914 – Po vstupu Turecka do 1. světové války na straně Německa připojuje Velká Británie ostrov ke své koloniální říši. Turecko uznalo tento stav až Lausanneskou smlouvou v roce 1923. Nadvláda Velké Británie trvala do roku 1960.
  • 1960 – Kypr získává nezávislost. Prezidentem se stal vůdce kyperských Řeků na ostrově, arcibiskup Makarios. Velká Británie si ponechala v držení vojenské základny Akrotiri a Dhelekia, které ovládá dodnes.
  • 1961 – Členství v Commonwealthu

  • 1964 – Na ostrově začíná působit mírová mise OSN, etnický konflikt mezi kyperskými Řeky a Turky, ve kterém se angažují také jejich „domovské“ státy, ale pokračoval.
  • 1974 – V jižní řecké části ostrova došlo k vojenskému puči proti arcibiskupu Makariovi. Svržení prezidenta s cílem sjednotit ostrov s pevninským Řeckem (hnutí Enossis), vyvolalo invazi Turecka na severovýchodní část Kypru. Kypr je definitivně rozdělen nárazníkovou zónou (tzv. Zelená nebo Attilova linie). Dělící čára prochází i hlavním městem Nikósií, podobně jako za studené války Berlínem.
  • 1983 – Vůdce kyperských Turků Rauf Dentaš vyhlašuje Severokyperskou tureckou republiku. Její nezávislost doposud uznalo pouze Turecko.
  • 2004 – Neúspěšné referendum o sjednocení ostrova. V případě přijetí plánu OSN měla vzniknout Sjednocená kyperská republika. Kyperští Turci přijali plán 65 procenty hlasů, naopak řecká část Kypru hlasovala proti (76 procent obyvatel).

  • 2004 – vstup řecké části Kypru do EU.
  • 2008 – členství v eurozóně

Odkazy

Kontakty na ambasády


ČR na Kypru
48, Arsinois Str., Acropolis
2001 Nicosia
Tel: +357/22421118
Fax: +357/22421059
nicosia@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/nicosia

Ambasáda Kypru v České republice
Václavské náměstí 51/1282

110 00 Praha 1