Rumunsko v Evropské unii

Rumunsko mělo oficiální styky s Evropským společenstvím jako první země tehdejšího východního bloku. V roce 1974 uzavřela Bukurešť dvoustranou smlouvu, která zemi zahrnovala do Všeobecného systému preferencí, o šest let později byla podepsána dohoda o průmyslových výrobcích.

V roce 1990 navázala Bukurešť s Evropským společenstvím oficiální diplomatické styky. Oficiální žádost o vstup do Evropské unie podalo Rumunsko 22. června 1995. Přístupová vyjednávání začala až o pět let později. Na summitu v Kodani v prosinci 2002 bylo rozhodnuto, že se Rumunsko může stát členem EU od roku 2007. Přístupovou smlouvu podepsalo Rumunsko, spolu s Bulharskem, 25. dubna 2005.

Vůči Rumunsku s Bulharskem mohou ostatní členské státy EU uplatňovat přechodná období v oblasti volného pohybu osob (systém2+3+2), maximálně však do roku 2014. Česká republika od počátku žádné omezení na pracovním trhu neaplikovala.

Rumunský parlament ratifikoval Lisabonskou smlouvu jako jeden z prvních již 4. února 2008. Rumunsko souhlasilo také s původní Smlouvou o Ústavě pro Evropu, kterou potvrdilo společně se Smlouvou o přistoupení 17. května 2005. Při vyjednávání o novém dokumentu patřila Bukurešť mezi tzv. přátele ústavy a chtěla zachovat původní text.

Rumunsko deklarovalo (ještě před krizí v eurozóně) zájem na přijetí eura v roce 2014. Podobně země usiluje také o vstup do Schengenského prostoru.

Rumunsko patří k tzv. čistým příjemcům z fondů EU, což se týká kohezní politiky i Společné zemědělské politiky.

Předsednictví Rady se Rumunsko ujalo poprvé v první polovině roku 2019. V Triu bylo spolu s Finskem a Chorvatskem.

Komisařkou nominovanou za Rumunsko je Adina Valeanová, která má na starosti portfolio dopravy.

Bývalými eurokomisaři nominovanými za Rumunsko jsou:

• Corina Cretuová – komisařka pro regionální politiku (2014-19)
• Dacian Ciolos – komisař pro zemědělství a rozvoj venkova (2009-2014)
• Leonard Orban – komisař pro vícejazyčnost (2007-2009)

V Evropském parlamentu Rumunsko obsazuje celkem 33 křesel.

Další informace o rumunských členech Evropského parlamentu

Politický systém Rumunska

Rumunsko je republikou se silnou pozicí prezidenta. Ten je volen na 5 let v přímé volbě. Prezident může vykonávat pouze dva mandáty po sobě. Prezident může být odvolán většinovým hlasováním parlamentu. Do 30 dnů však musí proběhnout referendum, které rozhodnutí poslanců potvrdí nebo ponechá hlavu státu ve funkci. K této situaci došlo v roce 2007. Prezident Traian Basescu v následném referendu svůj mandát obhájil.

Rumunský parlament se skládá ze dvou komor, které mají v ústavním systému stejnou váhu. Poslanecká sněmovna má 332 členů a Senát 137 členů. Volební období je 4 roky.

Ústavu schválili v roce 1991 voliči v referendu. Rumuni schválili v roce 2003 v referendu také celkem 77 změn ústavy, které souvisely se členstvím Rumunska v NATO a EU.

Od prosince 2014 je prezidentem Klaus Iohannis.

Od prosince 2020 je v čele vlády Florin Cîțu.

Moderní historie Rumunska

Fakta o Rumunsku

Oficiální název země je Rumunsko (România).

Rozloha Rumunska je 238 391 km, země je největším státem v jihovýchodní Evropě.

Hlavní město je Bukurešť (asi 2 miliony obyvatel)

Oficiálním jazykem je rumunština.

Země je rozdělena na 41 žup a hlavní město Bukurešť (6 obvodů).

V zemi žije 19,76 milionů lidí. Rumuni tvoří 89,5 %, největší národnostní menšinou jsou Maďaři (6,6 %) a Romové (2,5 %). Dříve velmi významnou menšinou byli Němci. Ještě za komunistické vlády emigrovalo v roce 1988 téměř 120 tisíc příslušníků této národnostní menšiny.

Většina obyvatel Rumunska se hlásí k pravoslaví (86,8 %), dále je v zemi 7,5% protestantů a 4,7% římských katolíků.

Odkazy