Polsko v Evropské unii

Referendum o přistoupení k Evropské unii se v Polsku konalo 7. – 8. června 2003. K urnám dorazilo 59 % oprávněných voličů, z nichž se 77 % vyjádřilo pro a 23 % proti vstupu do EU.

Pro Polsko představují důležitý zdroj prostředků strukturální fondy i Společná zemědělská politika (SZP). Polsko si nepřeje zásadní změny komunitárního charakteru SZP. V dubnu 2008 ukončila konference „Výzvy pro Evropskou unii v 21. století“ polskou veřejnou debatu na téma rozpočtu EU v Polsku. Výsledkem bylo stanovení polských priorit ohledně rozpočtu EU:

Polsko podporuje rozšiřování EU na západní Balkán, při splnění Kodaňských kritérií nemá výhrady ani ke členství Turecka.

Důležitou roli hraje Evropská politika sousedství, kde se Polsko snaží ovlivňovat unijní postoj vůči Rusku. Klíčovou prioritou v politice sousedství je pro Polsko Ukrajina. V prosinci 2007 podepsaly Varšava a Kyjev společnou deklaraci „Moderní výzvy – nové dimenze strategického partnerství“. Polsko patří k zastáncům členství Ukrajiny v EU i Severoatlantické alianci. Podobně Polsko podporuje Gruzii.

Polsko stálo v květnu 2008 spolu se Švédskem u zrodu Východního partnerství, které bylo oficiálně ustaveno v roce 2009, během českého předsednictví EU.

Při vyjednávání o Lisabonské smlouvě patřilo Polsko spolu s Českou republikou a Spojeným královstvím mezi země, které vystupovaly proti textu ústavní smlouvy zamítnuté v roce 2005 při referendech ve Francii a Nizozemí. Varšava požadovala otevření debaty o klíčových částech smlouvy.

Po složitých jednáních nakonec polský parlament ratifikoval Lisabonskou smlouvu 2. dubna 2008. Mezi výrazné kritiky smlouvy patřila opoziční strana Právo a Spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. Po neúspěšném referendu v Irsku (12. července 2008) odmítl smlouvu podepsat prezident Lech Kaczyński. Lisabonskou smlouvu nakonec ratifikoval 10. října 2009.

Komisařem nominovaným za Polsko je Janusz Wojciechowski, který má na starosti agendu zemědělství. Předsednictví Rady Polsko poprvé zastávalo ve druhé polovině roku 2011. V Triu bylo spolu s Dánskem a Kyprem. Další předsednictví zemi čeká v první polovině roku 2025.

Bývalými eurokomisaři nominovanými za Polsko jsou:

• Elzbieta Bienkowska – komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (2014-2019)
• Jacek Dominik – komisař pro finanční plánování a rozpočet (2014)
• Janusz Lewandowski – komisař pro finanční plánování a rozpočet (2009-2014)
• Pawel Samecki – komisař pro regionální politiku (2009)
• Danuta Hubnerová – komisařka pro obchod (2004) a pro regionální politiku(2004-2009)

Další informace o polských členech Evropského parlamentu

Politický systém Polska

Polsko je republikou, která v sobě promítá směs parlamentního a prezidentského modelu. Polský prezident je volen přímou volbou na dobu 5 let, s možností jednoho znovuzvolení. Prezident má právo veta při hlasování parlamentu o zákonech. Jeho veto může být zamítnuto třípětinovou většinou v Sejmu, je-li přítomna alespoň polovina zástupců. Prezident může rozpustit parlament, není-li schopen schválit rozpočtový zákon nebo sestavit vládu.

Výkonnou moc má vláda v čele s premiérem. Vládu jmenuje prezident, celý kabinet pak potvrzuje hlasování v Sejmu.

Polským prezidentem je od roku 2015 Andrzej Duda.

Od listopadu 2015 byla premiérkou Beata Szydłová ze strany Právo a spravedlnost, kterou vystřídal v prosinci 2017 Mateusz Morawiecki ze stejné politické strany.

Moderní historie Polska

• 1772 – 1. dělení Polska
• 1793 – 2. dělení Polska
• 1794 – povstání vedené Tadeuszem Kościuszkem pod heslem: „volnost, územní celistvost, samostatnost“
• 1795 – 3. dělení Polska, zánik Rzeczpospolity
• 1807 – 1815 – zřídil francouzský císař Napoleon I. na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem Knížectví varšavské, které se stalo spojencem Napoleona a jehož vévodou byl Friedrich August Saský, vnuk předposledního polského krále
• 1830 – povstání a sesazení dynastie Romanovců polským Sejmem na území ovládaném Carským Ruskem, zánik autonomie
• 1815 – 1848 – Republika krakovská, připojena k Rakousku
  
• 1918 – vznik Druhé polské republiky
• 1926 – vojenský puč, který nastolil autoritativní vojenský režim vedený maršálem Józefem Piłsudskim
• 1938 – okupace Těšínska
• 1939 – napadeno nacistickým Německem, oficiální začátek 2. světové války
• 1944 – Varšavské povstání
  
• 1945 – Polská lidová republika
• 1968 – Polsko se zúčastnilo intervence vojsk Varšavské smlouvy v Československu
• 1979 – papežem zvolen kardinál Karol Wojtyla, který přijímá jméno Jan Pavel II.
• 1980 – založeno odborové hnutí Solidarita v čele s Lechem Walensou.
• 1981 – vojenský převrat generála Wojciecha Jaruzelského, zákaz Solidarity a vyhlášení výjimečného stavu, který trval až do roku 1983
• 1989 – rozhovory u kulatého stolu vedou ke sjednanému konci komunistického režimu. Konají se první svobodné volby. Prvním nekomunistickým premiérem se stává Tadeusz Mazowiecki.
  
• 1999 – Polsko členem NATO
• 2004 – vstup Polska do EU

Fakta o Polsku

Oficiální název je Republika Polsko (Rzeczpospolita Polska).

Rozloha Polska je 312 679 km.

Hlavní město je Varšava (1,7 milionu lidí).

Oficiálním jazykem je polština.

Země je administrativně rozdělena na 16 vojvodství.

V zemi žije 37,75 milionu lidí. Poláci tvoří 96,7 %. Největšími menšinami jsou Slezané a Němci.

Většina obyvatel Polska se hlásí k římským katolíkům.

Odkazy na instituce