ČLENSKÉ STÁTY

Menu

Malta

Malta je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 6 poslanců. Malta je členem Schengenu i eurozóny.

Malta

Malta v Evropské unii


Vstup Malty do EU byl prioritou vlády Národní strany. Byl potvrzen domácím referendem dne 8. března 2003, jehož se zúčastnilo 92 % všech oprávněných voličů. Pro vstup Malty do EU hlasovalo 53,65 % zúčastněných voličů. a Smlouvu o přistoupení k EU byla podepsána 16. dubna 2003 v Aténách a následně ratifikována maltským parlamentem (červenci 2003). Malta vstoupila do EU dne 1. května 2004.

Malta se stala jednou z prvních nových členských zemí EU, která zavedla euro (spolu se Slovinskem a Kyprem), a to v roce 2008.

Lisabonskou smlouvu přijal parlament 29. ledna 2008 (o možnosti referenda se vůbec nejednalo). Ve spojitosti s reformní smlouvou bylo na Maltě upozorňováno na pozitivní fakt, že země získá šesté místo v Evropském parlamentu.

Malta podporuje rozšíření o další potenciální kandidáty, pokud splní Kodaňská kritéria. Veřejné mínění je však skeptické vůči členství Turecka v EU.

Eurokomisařkou nominovanou za Maltu je Helena Dalliová, který je komisařkou pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov. Předsednictví Rady vykonávala Malta poprvé v první polovině roku 2017. V Triu byla s Nizozemskem a Slovenskem. Další předsednictví Maltu čeká až ve druhé polovině roku 2030.

Bývalí eurokomisaři nominovaní za Maltu jsou:

  • Karmenu Vella – komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov (2014-2019)
  • Tonio Borg – komisař pro zdraví a spotřební politiku (2012-2013) a pro zdraví (2013-2014)
  • John Dalli – komisař pro zdraví a spotřební politiku (2010-2012)
  • Joe Borg – komisař pro rozvoj a humanitární pomoc (2004) a pro rybolov a námořní záležitosti (2004-2010)

V Evropském parlamentu Malta obsazuje 6 křesel.

Další informace o maltských členech Evropského parlamentu.

Politický systém Malty


Malta je parlamentní republikou. V čele státu stojí prezident volený parlamentem na pětileté volební období ve všeobecných volbách. Výkonnou moc má vláda, v čele s premiérem, kterého jmenuje prezident.

Maltský parlament (Sněmovna reprezentantů) je jednokomorový. Má 65 členů volených na 5 let.

Maltským prezidentem je od dubna 2019 George Vella.

Od ledna 2020 vládne kabinet premiéra Roberta Abela.

Moderní historie Malty

  • 1798 Francouzská armáda pod vedením Napoleona Bonaparta při svém egyptském tažení obsazuje Maltu.Řád johanitů, který ostrovu vládl od roku 1530, odešel do exilu.
  • 1800 Maltu obsazují britská vojska. Velká Británie ignorovala ujednání Amienského míru z roku 1802 a ponechala si kontrolu nad ostrovem, který měl připadnout zpět Francouzům.
  • 1814 Po pařížském míru ostrov definitivně začleněn do britské říše.

  • 1914 Během 1. světové války hraje Malta důležitou roli pro britskou armádu („nemocniční sestra Středomoří“).
  • 1921 Malta získává částečnou samosprávu, zvolen první parlament.
  • 1940 Po vstupu Itálie do války začíná systematické bombardování ostrova italským a německým letectvem. „Nepotopitelná letadlová loď“ Malta získává v roce 1942 za své zásluhy kříž sv. Jiřího, který od té doby zdobí maltézskou vlajku.

  • 1964 Malta získává nezávislost, hlavou státu zůstává britský panovník, zastupovaný guvernérem.
  • 1974 Vyhlášena republika, Malta ale zůstává členem Commonwealthu.
  • 1979 Zrušení britských základem na ostrově. V 70. letech maltská vláda zrušila také velitelství NATO.

  • 2004 Malta členem EU

Fakta o Maltě

Oficiální název země je Republika Malta (Repubblika Ta’ Malta).

Rozloha Malty je 316 km2.

Hlavní město je La Valletta (6 089 obyvatel).

Oficiálními jazyky jsou maltština a angličtina.

Země není administrativně členěna, oblasti jsou řízeny centrálně za Valletty.

V ostrovním státě žije 434 403 obyvatel. Malťané tvoří 97% populace, Britové 2% a ostatní 1%.

Většina obyvatel (98%) se hlásí k římsko-katolickému náboženství.

Odkazy

Autor: Petr Zenkner, Euroskop