Malta je členem Evropské unie od 1. května 2004. Do Evropského parlamentu volí 6 poslanců. Malta je členem Schengenu i eurozóny.

Malta v Evropské unii
Vstup Malty do EU byl prioritou vlády Národní strany. Byl potvrzen domácím referendem dne 8. března 2003, jehož se zúčastnilo 92 % všech oprávněných voličů. Pro vstup Malty do EU hlasovalo 53,65 % zúčastněných voličů. a Smlouvu o přistoupení k EU byla podepsána 16. dubna 2003 v Aténách a následně ratifikována maltským parlamentem (červenci 2003). Malta vstoupila do EU dne 1. května 2004.
Malta se stala jednou z prvních nových členských zemí EU, která zavedla euro (spolu se Slovinskem a Kyprem), a to v roce 2008.
Lisabonskou smlouvu přijal parlament 29. ledna 2008 (o možnosti referenda se vůbec nejednalo). Ve spojitosti s reformní smlouvou bylo na Maltě upozorňováno na pozitivní fakt, že země získá šesté místo v Evropském parlamentu.
Malta podporuje rozšíření o další potenciální kandidáty, pokud splní Kodaňská kritéria. Veřejné mínění je však skeptické vůči členství Turecka v EU.
Eurokomisařkou nominovanou za Maltu je Helena Dalliová, který je komisařkou pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov. Předsednictví Rady vykonávala Malta poprvé v první polovině roku 2017. V Triu byla s Nizozemskem a Slovenskem. Další předsednictví Maltu čeká až ve druhé polovině roku 2030.
Bývalí eurokomisaři nominovaní za Maltu jsou:
- Karmenu Vella – komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov (2014-2019)
- Tonio Borg – komisař pro zdraví a spotřební politiku (2012-2013) a pro zdraví (2013-2014)
- John Dalli – komisař pro zdraví a spotřební politiku (2010-2012)
- Joe Borg – komisař pro rozvoj a humanitární pomoc (2004) a pro rybolov a námořní záležitosti (2004-2010)
V Evropském parlamentu Malta obsazuje 6 křesel.
Další informace o maltských členech Evropského parlamentu.
Politický systém Malty
Malta je parlamentní republikou. V čele státu stojí prezident volený parlamentem na pětileté volební období ve všeobecných volbách. Výkonnou moc má vláda, v čele s premiérem, kterého jmenuje prezident.
Maltský parlament (Sněmovna reprezentantů) je jednokomorový. Má 65 členů volených na 5 let.
Maltským prezidentem je od dubna 2019 George Vella.
Od ledna 2020 vládne kabinet premiéra Roberta Abela.
Moderní historie Malty
- 1798 Francouzská armáda pod vedením Napoleona Bonaparta při svém egyptském tažení obsazuje Maltu.Řád johanitů, který ostrovu vládl od roku 1530, odešel do exilu.
- 1800 Maltu obsazují britská vojska. Velká Británie ignorovala ujednání Amienského míru z roku 1802 a ponechala si kontrolu nad ostrovem, který měl připadnout zpět Francouzům.
- 1814 Po pařížském míru ostrov definitivně začleněn do britské říše.
- 1914 Během 1. světové války hraje Malta důležitou roli pro britskou armádu („nemocniční sestra Středomoří“).
- 1921 Malta získává částečnou samosprávu, zvolen první parlament.
- 1940 Po vstupu Itálie do války začíná systematické bombardování ostrova italským a německým letectvem. „Nepotopitelná letadlová loď“ Malta získává v roce 1942 za své zásluhy kříž sv. Jiřího, který od té doby zdobí maltézskou vlajku.
- 1964 Malta získává nezávislost, hlavou státu zůstává britský panovník, zastupovaný guvernérem.
- 1974 Vyhlášena republika, Malta ale zůstává členem Commonwealthu.
- 1979 Zrušení britských základem na ostrově. V 70. letech maltská vláda zrušila také velitelství NATO.
- 2004 Malta členem EU
Fakta o Maltě
Oficiální název země je Republika Malta (Repubblika Ta’ Malta).
Rozloha Malty je 316 km2.
Hlavní město je La Valletta (6 089 obyvatel).
Oficiálními jazyky jsou maltština a angličtina.
Země není administrativně členěna, oblasti jsou řízeny centrálně za Valletty.
V ostrovním státě žije 434 403 obyvatel. Malťané tvoří 97% populace, Britové 2% a ostatní 1%.
Většina obyvatel (98%) se hlásí k římsko-katolickému náboženství.
Odkazy
Autor: Petr Zenkner, Euroskop