Fakta o Estonsku

• Oficiální název státu je Republika Estonsko (Eesti Vabariik).
• Rozloha Estonska je 45 227 km.
• Hlavní město je Tallin (450 tisíc lidí).
• Oficiálním jazykem je estonština. V zemi se mluví rovněž rusky.
• Země je administrativně rozdělena na 15 krajů.
• V Estonsku žije 1,5 milionu lidí. Estonci tvoří 68,7 %, největší menšinou jsou Rusové, kterých v zemi žíje 24,8 % (odhad z roku 2011).
• HDP na hlavu (PPP) byl v Estonsku v roce 2021 podle OECD 39 320 dolarů.
  
  

Estonsko a EU

Estonsko podalo žádost o přistoupení k Evropské unii 24. listopadu 1995. Země byla jediným z pobaltských států, který byl zařazen na Lucemburském summitu v roce 1997 do první skupiny kandidátů na členství. Významným zastáncem estonského členství v EU bylo Finsko.

V Estonsku bylo hlasování o vstupu do EU spojeno se změnou ústavy z roku 1992, která nedovolovala přímou účast země v jakékoli unii omezující estonskou suverenitu. Důvodem byly historické zkušenosti s nuceným začleněním do Sovětského svazu.

Estonsko uspořádalo v souvislosti se vstupem do unie referendum, které bylo nezávazné. Konečné slovo si ponechal parlament. Pro vstup do EU a změnu ústavy se 14. září 2003 vyslovilo 66,83 % lidí.

Předsednictví Rady převzalo Estonsko poprvé v druhé polovině roku 2017. V Triu bylo s Bulharskem a Rakouskem.

Estonský eurokomisař

Eurokomisařkou nominovanou za Estonsko je Kadri Simsonová, která má starosti energetiku.

Bývalí eurokomisaři Estonska:

• Andrus Ansip – místopředseda pro jednotný digitální trh (2014-2019)
• Siim Kallas – místopředseda Komise (2004-2014), komisař pro dopravu (2010-2014), komisař pro administrativní záležitosti, audit a protikorupční politiku (2004-2010)

Estonští europoslanci

Estonsko má 7 křesel v Evropském parlamentu.

Politický systém Estonska

Estonsko je parlamentní republika. Hlavou státu je prezident, kterého volí parlament na 5 let, s možností jednoho znovuzvolení. Estonský parlament (Riigikog) má 101 poslanců volených na 4 roky poměrným volebním systémem. Politické strany musí překročit 5 procent.

Nová estonská ústava byla přijata 28. června 1992. Mimo jiné odkazuje na kontinuitu mezi současným Estonskem a předválečným obdobím.

Alar Karis byl v roce 2021 zvolen estonským prezidentem.

Předsedou vlády je od ledna 2021 Kaja Kallasová.

Moderní historie Estonska

• území Estonska bylo od začátku 18. století součástí Ruska, které je získalo na Švédsku v Severní válce (1721).
  
  
• 1918-1920 – Estonsko vyhlašuje 24. února 1918 nezávislost; v období dvou let muselo Estonsko svoji nezávislost obhájit pro bolševikům i pokusům o vytvoření německého státu v Pobaltí; Estonskou válku za nezávislost ukončila 2. února 1920 mírová smlouva se sovětským Ruskem, kterým Moskva uznala nezávislost Estonska.
  
  
• 1933 – smlouva o neútočení mezi SSSR a Estonskem (platila do roku 1945).
• 1934 – podpis Baltského paktu mezi Estonskem, Lotyšskem a Litvou.
  
  
• 1934 – éru nestabilních vlád (21 kabinetů v letech 1920-34) a hrozbu fašistického puče (hnutí vaspů) ukončil 12. března převrat provedený prezidentem Konstantinem Pätsem, který byl jedním z hlavních aktérů boje Estonska za nezávislost. Nový režim zrušil politické strany a vytvořil sjednocující Vlasteneckou ligu (Isamaaliit).
  
  
• 1940-1941 – okupace Estonska Sovětským svazem (důsledek paktu Molotov-Ribbentrop). 21. července 1940 byla vyhlášena Estonská sovětská socialistická republika.
• 1941-1944 – po vpádu německých vojsk se území Estonska stalo součástí říšského komisariátu Ostland. Během roku 1944 území opět dobyla Rudá armáda. Řada Estonců uprchla ze země, až do začátku 50. let v zemi existovaly partyzánské jednotky, které se ukrývaly v lesích a bojovaly se sovětskou mocí (tzv. lesní bratrstva).
  
  
• 1988 – Estonská deklarace svrchovanosti
• 1991 – Estonsko vyhlašuje nezávislost na Sovětském svazu
• 1992 – prvním premiérem vzešlým ze svobodných voleb byl Mart Laar (1992-1994), prezidentem byl zvolen Lennart Meri (1992-2001)
• 1994 – zemi opouštějí poslední ruské jednotky
  
  
• 2004 – Estonsko vstoupilo do NATO (23. března) a EU (1. května)
• 2007 – Estonsko členem Schengenu
• 2011 – Estonsko vstoupilo do Eurozóny
  
  

• Vládní web
• Ministerstvo zahraničí
• Prezident
• Parlament
• Statistický úřad
• Centrální banka

Kontakty na ambasády

České velvyslanectví v Estonsku
Lahe 4, 101 50 Tallinn
Tel: +372/6274400, sekretariát-6274401, KO-6274404
Fax: +372/6314716, KO-6274409
Mail: tallinn@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/tallinn

Estonské velvyslanectví v České republice
Na Kampě 1, 118 00 Praha 1
Tel: 257 011 180, Fax: 257 011 181
Mail: embassy.prague@estemb.cz
Web: www.estemb.cz/



Historické centrum Talinnu je od roku 1997 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Důležitý hanzovní přístav v Baltském moři postupně ovládali Dánové, Řád německých rytířů, Švédové a Rusové. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Estonska (foto: Talinn Tourism)

Studium v Estonsku

Devítiletá školní docházka je povinná ve věku od 7 do 15-16 let. Školní rok trvá od 1. září do konce června.

Největší estonská universita, která existuje od roku 1632, je ve městě Tartu. Nejlépe hodnocená univerzita má kolem 17 tisíc studentů a přes program Erasmus spolupracuje s více než 200 univerzitami v 26 zemích. Výměnné dohody s vysokými školami z celé EU udržuje také Talinská univerzita a Tallinský technologický institut, které doplňují trojici hlavních universit v Estonsku.

Práce v Estonsku

Povolení k pobytu – pokud chcete pobývat v Estonsku méně než 3 měsíce, nepotřebujete povolení k pobytu. Při registraci na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání není potřeba povolení k pobytu až po dobu 6 měsíců.

Pracovní povolení – Estonsko neuplatňuje žádná omezení vůči občanům členských států Evropské unie.

Cestování v Estonsku

Povolená rychlost – 50 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 110 km/h na dálnici.

Dálniční poplatky – Za použití silnic se neplatí, platí se poplatek při vjezdu do historického centra Tallinu.

Stopování a chodci – Stopování v Estonsku není zakázáno.

Alkohol – Není povolena žádná přítomnost alkoholu v krvi.

Povinné vybavení – řidič i spolujezdec na předním sedadle a na každém, jež je vybaveno bezpečnostním pásem musí být připoután, hasicí přístroj a lékárnička jsou povinné.

Otevírací doba

Banky – pondělí až pátek od 9 do 15h (16h)

Obchody s potravinami – pondělí až pátek od 9 do 18h, v sobotu od 9 do 15h.

První sobotu v měsíci zůstávají obchody a obchodní domy otevřeny do 16h (17h). V turistických oblastech jsou v sezóně obchodní domy otevřeny i v neděli.

Praktická telefonní čísla

110 (Policie), 112 (hasiči, zdravotnická pomoc, ambulance), 188 (Technická pomoc vozidlům na silnici), 1182 (Všeobecné informace)

Státní svátky

• 1. leden – Nový rok
• 24. únor – Den samostatnosti Estonska (odkazuje na vyhlášení republiky v roce 1918)
• březen/duben – Velký pátek (pohyblivý svátek).
• 1. květen – Svátek jara
• květen/červen – Svatodušní svátky (pohyblivý svátek)
• 23. červen – Svátek vítězství (oslava vítězství estonské a lotyšské armády v roce 1918 v bitvě u Cesis v Lotyšsku)
• 24. červen – Janův den (Letní slunovrat)
• 20. srpen – Den obnovy samostatnosti Estonska (vyhlášena v roce 1991)
• 16. listopad – Den obrody Estonska (v roce 1988 schválil estonský Nejvyšší sovět zákon o nadřazenosti estonských zákonů zákonům SSSR); není pracovní volno
• 25. prosinec – První svátek vánoční
• 26. prosinec – Druhý svátek vánoční