Bulharsko je členem Evropské unie od 1. ledna 2007. Do Evropského parlamentu volí 17 poslanců. Bulharsko není členem Schengenu, ani eurozóny.

Oficiální vztahy navázalo Bulharsko a Evropské hospodářské společenství 8. srpna 1988. O dva roky později podepsala země konvenci o obchodních a hospodářských vztazích, která Bulharsku umožnila čerpat peníze z programu PHARE. Bulharský parlament deklaroval zájem o vstup do Evropských společenství již v roce 1990, koncem roku 1995 podala Sofie oficiální přihlášku o vstup do EU.

Předvstupní vyjednávání byla zahájena v roce 2000. Kvůli nedostatečnému pokroku v přípravě na členství nebylo Bulharsko v roce 2002 zařazeno mezi desítku zemí tzv. východního rozšíření, jehož součástí byla i Česká republika. Smlouvu o přistoupení podepsalo Bulharsko 25. dubna 2005 v Lucemburku, spolu s Rumunskem. Obě země se staly součástí EU 1. ledna 2007. Tehdejší prezident Georgi Parvanov usiloval o uspořádání referenda, nakonec však o přistoupení země hlasoval pouze parlament.

Bulharsko (podobně jako Rumunsko) vstupovalo do EU, byť zcela nesplňovalo stanovené podmínky. Evropská komise shledala nedostatky hlavně v nedostatečné reformě soudního systému a problémech s korupcí a organizovaným zločinem. Komise si vyhradila právo v případě nedostatečných pokroků pozastavit financování z fondů EU.

Bulharsko deklaruje svůj zájem o vstup do eurozóny v roce 2024. V roce 2020 vstoupilo do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Bulharsko usiluje, podobně jako Rumunsko, o vstup do Schengenského prostoru.

Bulharsko souhlasí s dalším rozšiřováním EU, prioritně o země západního Balkánu. V rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky podporuje rozvoj v černomořské dimenzi Politiky sousedství a spolupráci se zeměmi jihovýchodní Evropy.

Bulharsko patří k tzv. čistým příjemcům z fondů EU, což se týká kohezní politiky i Společné zemědělské politiky.

Předsednictví Rady poprvé převzalo Bulharsko v první polovině roku 2018. V Triu bylo spolu s Estonskem a Rakouskem.

Komisařkou v Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové je za Bulharsko Marija Gabrielová, která má  na starost výzkum, inovace, vzdělávání, kulturu a mládež.

Předchozími bulharskými členy Evropské komise byli:

• Marija Gabrielová – komisařka pro digitální ekonomiku a společnost (2014-2019)
• Kristalina Georgievová – komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a krizovou odpověď (2010-2014), místopředsedkyně pro rozpočet a lidské zdroje (2014-2016)
• Megdelena Kuneva – komisařka pro ochranu spotřebitele (2007-2010)

 

 

• 1876 – krvavé potlačení povstání pro Osmanské říši (tzv. bulharské hrůzy)
• 1878 – vznik autonomního knížectví v rámci Osmanské říše, jako důsledek rusko-turecké války
• 1908 – bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje nezávislost a přijímá titul cara.
• 1912/1913 – Bulharsko je jedním z hlavních aktérů 1. balkánské války proti Osmanské říši. Dostává se do konfliktu s ostatními členy protiturecké koalice a v následné 2. balkánské válce je poraženo.
• 1915 – vstup Bulharska do 1. světové války na straně Německa a Rakousko-Uherska. Vyhlášením války Srbsku chce země zvrátit výsledky balkánských válek. Účast ve válce ale pouze potvrzuje předchozí stav.
• 1919 – mírovou smlouvou z Neuilly přišlo Bulharsko o území Dobrudžy, kterou získalo Rumunsko a části Makedonie ve prospěch Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Bulharsko ztratilo rovněž přístup k Egejskému moři, protože Řecko připojilo ke svému území části Thrákie. Mírová smlouva omezovala také bulharskou armádu a stanovila placení reparací.
  
  
• 1941 – Bulharsko vstupuje do 2. světové války na straně nacistického Německa. Nevyhlásilo ale válku Sovětskému svazu.
• 1943 – smrt cara Borise III., který vládl od roku 1918. Na jeho místo nastoupil Simeon II., místo kterého vládla regentská rada.
• 1944 – Sovětská armáda obsazuje Bulharsko
• 1946 – výsledek referenda ruší carský režim, Bulharsko se stává lidovou republikou. Devítiletý car Simeon odešel do exilu, ze kterého se vrátil v 90. letech. Začal se angažovat v bulharské politice a v letech 2001-2005 byl premiérem.
• 1954 – Todor Živkov se stal 1. tajemníkem bulharských komunistů. V čele strany i státu stál až do roku 1989.
• 1968 – Bulharsko se připojilo k zásahu vojsk Varšavské smlouvy a okupaci Československa.
• 2004 – Bulharsko členem NATO
• 2007 – Bulharsko členem Evropské unie

• Vládní web
• Ministerstvo zahraničí
• Prezident
• Parlament
• Statistický úřad
• Centrální banka

Kontakty na ambasády

České velvyslanectví v Bulharsku
G.S.Rakovski No.100, 1000 Sofia
Tel: +359 294 868 00
Fax:+359 294 868 18
Mail: sofia@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/sofia

Bulharské velvyslanectví v České republice

Autor: Euroskop