Bulharsko

Bulharsko je členem Evropské unie od 1. ledna 2007. Do Evropského parlamentu volí 17 poslanců. Bulharsko není členem Schengenu, ani eurozóny.

Bulharsko

Fakta o Bulharsku

  • Oficiální název země je Republika Bulharsko (Republika Bălgarija).
  • Rozloha Bulharska je 110 910 km.
  • Hlavní město je Sofie (1,2 milionu lidí).
  • Oficiálním jazykem je bulharština. Jako úřední jazyk se používá i turečtina, zákon to ale neupravuje.
  • Země je administrativně rozdělena na 28 oblastí.
  • V zemi žije 6,9 milionu lidí. Bulhaři tvoří 86%. Největší menšinou jsou Turci (9,4%) a Romové (4,6%). Turecká menšina byla během komunismu vystavena pronásledování.
  • Většina obyvatel Bulharska se hlásí k pravoslaví (82,6%), muslimů je v zemi 12,2%.
  • HDP na hlavu bylo v Bulharsku v roce 2021 podle OECD 25 860 dolarů 

 

Bulharsko v Evropské unii

Oficiální vztahy navázalo Bulharsko a Evropské hospodářské společenství 8. srpna 1988. O dva roky později podepsala země konvenci o obchodních a hospodářských vztazích, která Bulharsku umožnila čerpat peníze z programu PHARE. Bulharský parlament deklaroval zájem o vstup do Evropských společenství již v roce 1990, koncem roku 1995 podala Sofie oficiální přihlášku o vstup do EU.

Předvstupní vyjednávání byla zahájena v roce 2000. Kvůli nedostatečnému pokroku v přípravě na členství nebylo Bulharsko v roce 2002 zařazeno mezi desítku zemí tzv. východního rozšíření, jehož součástí byla i Česká republika. Smlouvu o přistoupení podepsalo Bulharsko 25. dubna 2005 v Lucemburku, spolu s Rumunskem. Obě země se staly součástí EU 1. ledna 2007. Tehdejší prezident Georgi Parvanov usiloval o uspořádání referenda, nakonec však o přistoupení země hlasoval pouze parlament.

Bulharsko (podobně jako Rumunsko) vstupovalo do EU, byť zcela nesplňovalo stanovené podmínky. Evropská komise shledala nedostatky hlavně v nedostatečné reformě soudního systému a problémech s korupcí a organizovaným zločinem. Komise si vyhradila právo v případě nedostatečných pokroků pozastavit financování z fondů EU.
Bulharsko deklaruje svůj zájem o vstup do eurozóny v roce 2024. V roce 2020 vstoupilo do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Bulharsko usiluje, podobně jako Rumunsko, o vstup do Schengenského prostoru.
Bulharsko souhlasí s dalším rozšiřováním EU, prioritně o země západního Balkánu. V rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky podporuje rozvoj v černomořské dimenzi Politiky sousedství a spolupráci se zeměmi jihovýchodní Evropy.
Bulharsko patří k tzv. čistým příjemcům z fondů EU, což se týká kohezní politiky i Společné zemědělské politiky.
Předsednictví Rady poprvé převzalo Bulharsko v první polovině roku 2018. V Triu bylo spolu s Estonskem a Rakouskem.

Bulharský eurokomisař

Komisařkou v Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové je za Bulharsko Marija Gabrielová, která má  na starost výzkum, inovace, vzdělávání, kulturu a mládež.

Předchozími bulharskými členy Evropské komise byli:
  • Marija Gabrielová – komisařka pro digitální ekonomiku a společnost (2014-2019)
  • Kristalina Georgievová – komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a krizovou odpověď (2010-2014), místopředsedkyně pro rozpočet a lidské zdroje (2014-2016)
  • Megdelena Kuneva – komisařka pro ochranu spotřebitele (2007-2010)
 

Bulharští europoslanci

Bulharsko má v Evropském parlamentu 17 evropských poslanců.

 

Politický systém Bulharska

Bulharsko je parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, volený v přímých volbách na dobu pěti let (maximálně na dvě volební období). V Bulharsku existuje také funkce viceprezidenta. Výkonou moc má vláda v čele s premiérem.

Bulharský parlament (Národní shromáždění) je jednokomorový. Tvoří ho 240 poslanců volených na 4 roky. Do parlamentu se dostane strana, která překročí čtyři procenta.

Nová bulharská ústava byla přijata v roce 1991.

Bulharským prezidentem je od ledna 2017 Rumen Radev.

Premiérem se  13. prosince 2021 stal Kiril Petkov, spolulídr strany a volební koalice Pokračujeme ve změně.

Moderní historie Bulharska

  • 1876 – krvavé potlačení povstání pro Osmanské říši (tzv. bulharské hrůzy)
  • 1878 – vznik autonomního knížectví v rámci Osmanské říše, jako důsledek rusko-turecké války
  • 1908 – bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje nezávislost a přijímá titul cara.
  • 1912/1913 – Bulharsko je jedním z hlavních aktérů 1. balkánské války proti Osmanské říši. Dostává se do konfliktu s ostatními členy protiturecké koalice a v následné 2. balkánské válce je poraženo.
  • 1915 – vstup Bulharska do 1. světové války na straně Německa a Rakousko-Uherska. Vyhlášením války Srbsku chce země zvrátit výsledky balkánských válek. Účast ve válce ale pouze potvrzuje předchozí stav.
  • 1919 – mírovou smlouvou z Neuilly přišlo Bulharsko o území Dobrudžy, kterou získalo Rumunsko a části Makedonie ve prospěch Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Bulharsko ztratilo rovněž přístup k Egejskému moři, protože Řecko připojilo ke svému území části Thrákie. Mírová smlouva omezovala také bulharskou armádu a stanovila placení reparací.

  • 1941 – Bulharsko vstupuje do 2. světové války na straně nacistického Německa. Nevyhlásilo ale válku Sovětskému svazu.
  • 1943 – smrt cara Borise III., který vládl od roku 1918. Na jeho místo nastoupil Simeon II., místo kterého vládla regentská rada.
  • 1944 – Sovětská armáda obsazuje Bulharsko
  • 1946 – výsledek referenda ruší carský režim, Bulharsko se stává lidovou republikou. Devítiletý car Simeon odešel do exilu, ze kterého se vrátil v 90. letech. Začal se angažovat v bulharské politice a v letech 2001-2005 byl premiérem.
  • 1954 – Todor Živkov se stal 1. tajemníkem bulharských komunistů. V čele strany i státu stál až do roku 1989.
  • 1968 – Bulharsko se připojilo k zásahu vojsk Varšavské smlouvy a okupaci Československa.
  • 2004 – Bulharsko členem NATO
  • 2007 – Bulharsko členem Evropské unie

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády

České velvyslanectví v Bulharsku
G.S.Rakovski No.100, 1000 Sofia
Tel: +359 294 868 00
Fax:+359 294 868 18
Mail: sofia@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/sofia

Bulharské velvyslanectví v České republice

Krakovská 6, 110 00 Praha 1
Tel: 222 211 258/260, 222 212 011, 222 210 230,
Fax: 222 211 728
Mail: bulvelv@mbox.vol.cz

Autor: Euroskop