Belgie

Belgie

Belgie je zakládajícím členem Evropské unie. Do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Belgie je členem Schengenu i eurozóny.

Belgie

Fakta o Belgii

  • Oficiální název země je Království Belgie (Koninkrijk Belgie, Royaume de Belgique, Konigtum Belgien).
  • Rozloha Belgie je 30 519 km2.
  • Hlavní město je Brusel (2 miliony obyvatel).
  • Oficiálními jazyky jsou francouzština, nizozemština a němčina.
  • Země je administrativně rozdělena do tří regionů: vlámského, valonského a bruselského, a dále do 10 provincií.
  • V zemi žije 11,4 milionu lidí. Z toho 58 % jsou Vlámové, Valonů je 31 %, ostatních pak 11 %.
  • Většina Belgičanů se hlásí k římsko-katolickému náboženství (75 %), protestantů a ostatních je v zemi 25 %.
  • HDP na hlavu je v Belgii 44 900 dolarů (35. místo na světě podle MMF za rok 2016).

Belgie a EU

Belgie patří k zakladatelským zemím všech tří Evropských společenství (Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství, Euratom). V historickém vývoji Společenství se aktivně podílela na budování celní unie i na formování vnitřního trhu a zavedení jednotné měny euro.

Belgické hlavní město Brusel je zároveň sídlem institucí Evropské unie. Sídlí zde Evropská komise, Sekretariát Rady a částečně Evropský parlament, jehož druhé sídlo je francouzský Štrasburk.

Předsednictví Rady měla Belgie na starosti naposledy v druhé polovině roku 2010. V Triu byla společně se Španělskem a Maďarskem.

Belgický eurokomisař

Eurokomisařem navrženým Belgií je Didier Reynders, která působí v rezortu spravedlnosti.

Předchozími belgickými členy Evropské komise byli:

  • Marianne Thyssen – komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu (2009-2014)
  • Louis Michel – komisař pro rozvojovou a humanitární pomoc (2004-2009), komisař pro výzkum (2004).
  • Philippe Busquin – komisař pro výzkum (1999-2004).
  • Karel Van Miert – komisař pro konkurenceschopnost (1993-1999), komisař pro dopravu a ochranu spotřebitele (1989-1992)
  • Willy De Clercq – komisař pro vnější vztahy a obchod (1985-1989)

Belgičtí europoslanci

Belgie má 21 poslanců Evropského parlamentu.

Politický systém Belgie

Belgie je konstituční monarchií. Hlavou státu je král, který je nejvyšším představitelem výkonné moci. Zároveň má král zákonodárnou moc a může rozpustit poslaneckou sněmovnu.

Federální vláda může mít celkem 15 ministrů a neomezený počet státních tajemníků. Funkci ministra či státního tajemníka nelze kumulovat s poslaneckým mandátem.

Z hlediska národnostního a ekonomického je však členění Belgie značně originální, prolínají se v něm kompetence federace, regionů a společenství. V Belgii zároveň působí 6 vlád – federální, vlámská, valonského regionu, regionu Brusel, francouzského společenství a germanofonního společenství. Stejně tak v zemi působí 6 parlamentů.

Federální parlament je v Belgii dvoukomorový. Sněmovna reprezentantů má 150 členů volených na 4 roky. Senátorů je pak 71, jsou voleni na 4 roky. Právo na členství v Senátu mají rovněž královi potomci či následníci trůnu.

Belgickým králem je Filip, který je na trůně od roku 2013.

Předsedou beglické vlády je od října 2020 Alexander De Croo.

Moderní historie Belgie

  • 1830 – Revoluce v Belgii, nezávislost na Nizozemí, pod které spadala od vídeňského kongresu. 21. července 1831 nastoupil na belgický trůn první panovník, král Leopold I. Belgický.
  • 1908 – Belgie přebírá od svého krále Leopolda II. kolonii v Kongu, která byla od roku 1885 jeho soukromým majetkem.
  • 1914 – Německá armáda okupovala Belgii během 1. světové války, belgická armáda ale bojovala na západní frontě po boku Francie a Velké Británie.
  • 1940 – Okupace nacistickými vojsky ve 2. světové válce.
  • 1949 – Belgie zakládajícím členem NATO.
  • 1952 – Belgie zakládajícím členem Evropského společenství uhlí a oceli.
  • 1968 – Rozpad univerzity v Lovani na vlámskou a francouzskou část dává první signál k federalizaci.
  • 1970 – Do ústavy zanesen princip společenství (vlámské, frankofonní a germanofonní)
  • 1980 – Společenství zřídila své parlamenty a vlády, dochází ke sloučení rady i vlády valonského společenství s radou a vládou valonského regionu
  • 1988-89 – Ustanoven region Brusel s vlastním parlamentem a vládou
  • 1993 – Belgie se stala federací de iure, když byla v ústavě označena jako „federální stát, skládající se ze společenství a regionů“.
  • 2001 – Podepsána Labermontská dohoda. Pod pravomoc regionů přešlo i zemědělství, mořský rybolov a zahraniční obchod, zároveň se do kompetence regionů i společenství dostaly otázky volebních výdajů, financování politických stran a regionálního rozvoje. Téhož roku rozdělilalombardská dohoda parlament bruselského regionu na frankofonní a vlámskou část se zákazem majorizace.

Odkazy na instituce

Kontakty na ambasády


České velvyslanectví v Belgii
Czech House, 60 Rue du Trône/Troonlaan, 1050 Brussels
Tel: +32 2 21 39 401
Fax: +32 2 21 39 402
brussels@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/brussels

Belgické velvyslanectví v České republice
Valdštejnská 6, 118 01 Praha 1 – Malá Strana
Tel: 257 533 524
Fax: 257 533 750
ambabel-Prague@mbox.vol.cz
http://www.diplomatie.be/prague/

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

eparated they live in Bookmarksgrove right at the coast

Studium, práce, cestování

Povolení k pobytu

Pro pobyt do tří měsíců není potřeba, pokud nebudete pracovat nebo nehledáte práci. Jestli do Belgie přijíždíte za jiným než turistickým účelem nebo zde chcete pobývat déle než 3 měsíce, je třeba na příslušném městském úřadě v místě bydliště podat žádost o registraci – Annexe 19 (Attestation de demande d´enregistrement/werkgeversattest) a to nejpozději do 3 měsíců od vašeho příjezdu do Belgie. K žádosti se předkládá pas nebo občanský průkaz, „déclaration de présence“ a odůvodnění své žádosti (zaměstnání, práce OSVČ, uchazeč o zaměstnání, student, rodinný příslušník občana EU, občan EU s dostatečným finančním zabezpečením, aby se nestal zátěží pro belgický sociální systém apod.)

Povinná registrace

Pokud přijíždíte do Belgie za turistickým účelem, ohlašte svůj pobyt do 10 pracovních dnů po svém příjezdu na příslušném městském úřadě, kde obdržíte „déclaration de présence„. Tento doklad Vám postačí pro pobyt na území Belgie na dobu kratší než 3 měsíce.

Pracovní povolení

Od 1. května 2009 mají čeští občané přístup na belgický pracovní trh bez pracovního povolení.

Uznávání kvalifikací

Pokud chcete pracovat v Belgii, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované. Není-li vámi vybrané povolání v Belgii regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Belgie. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Belgie stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo zdravotní způsobilost), jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání.

Obvyklá pracovní a prodejní doba

Průměrná prodejní doba v belgických obchodních sítích je od 9 do 18:30 (supermarketové sítě do 20:00 a v pátek do 21:00).


Sociální zabezpečení a daně

Jestliže budete pracovat v Belgii, budete platit odvody z hrubého platu stejně jako občané Belgie. Po ukončení pracovního poměru v Belgii je vhodné si nechat před odjezdem do České republiky vystavit formulář U1 (E 301), který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu). Zároveň potvrzuje doby sociálního pojištění, které budou brány v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v České republice.

Podpory v nezaměstnanosti

Obecně platí, že nezaměstnaný, který je registrovaný u českého úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti alespoň po dobu 4 týdnů, získává právo požádat o transfer této podpory do Belgie, zatímco v této zemi hledá zaměstnání. Dávky jsou vypláceny nejvýše po dobu 6 měsíců. Žadatel musí na českém úřadě práce požádat o vystavení formuláře E303 (U2). Na základě tohoto formuláře se během 7 dní zaregistruje na příslušném úřadu práce v Belgii a zajistí si tak pobírání exportovaných českých dávek v nezaměstnanosti.

Vzdělávací systém

V Belgii spadá školství do kompetencí jednotlivých komunit. Až do 15let je povinná řádná školní docházka; žáci, kteří dokončili první dva roky středoškolského vzdělávání a nechtějí setrvat v řádné školní docházce do svých osmnácti let, mají možnost externí školní docházky. Žáci, kteří nedokončili první dva stupně středoškolského vzdělání, musí setrvat v řádné školní docházce do věku šestnácti let. Povinná školní docházka neznamená povinné docházení do školy. Děti nemusí chodit kvůli výuce do školy: mohou být také vzdělávány doma.

Školní rok začíná 1. září a končí 30. června. Kromě tradičních veřejných svátků školní rok zahrnuje také týdenní prázdniny v období svátku Všech svatých (listopad) a v období masopustu (únor), a také dvoutýdenní prázdniny kolem vánoc a velikonoc.

Školné

Vzdělávání je v Belgii neplacené až do věku osmnácti let. Základní a střední školy financuje vláda, a proto nemají právo vybírat školné. Střední školy mohou ovšem požádat o příspěvek na náklady na didaktické pomůcky nebo některé aktivity. Mateřské školy jsou také ve všech třech komunitách neplacené, přestože docházka do nich není povinná. U středního a terciálního vzdělávání existuje systém přídavků na studium pro rodiče s nízkým příjmem.

Střední školy

Středoškolské vzdělávání se dělí na tři dvouleté cykly, přičemž první cyklus je pozorovací, společný pro všechny žáky. Na konci prvního cyklu žák volí mezi všeobecným, technickým, uměleckým nebo odborným zaměřením, buď v přechodném běhu (většinou jako přípravu na vysokoškolské vzdělávání) nebo v kvalifikačním běhu (obecně jako příprava na vstup do zaměstnání). Odborné vzdělávání začíná v kvalifikačním běhu středoškolského vzdělávání, zejména u odborných a technických směrů.

Vysoké školy

Terciární vzdělávání poskytují jak univerzity, tak neuniverzitní instituce, které mohou být veřejné či soukromé. V závislosti na volbě školy a studijního oboru může být studium tříleté nebo čtyř- až sedmileté. Je možné získat bachelor, master, veterinarian doctor, medical doctor a po postgraduálním studiu doctor.

 

Dopravní předpisy

Povolená rychlost – 0 km/h v obci, 90 km/h mimo obec, 120 km/h na dálnici (platí také na čtyřproudých či víceproudých dálkových silnicích s nejméně 2 pruhy v obou směrech, které jsou uprostřed odděleny bariérami).

Světla – v Belgii existuje povinnost používání potkávacích světel po celý den pro motocykly a mopedy. Přední světla do mlhy nejsou povinná. Pokud jsou použita, musí být vždy v páru. Zadní mlhovky jsou povinné, je-li snížena viditelnost pod 100 m a za silného deště.

Alkohol – Povolené množství alkoholu při řízení: 0,5 ‰.

Povinné vybavení – Výstražný trojúhelník, pro vozidla registrovaná v Belgii hasicí přístroj. Bezpečnostní pásy povinné zapnuté i na zadních sedadlech, jsou-li tam.

Dálniční poplatky – Dálniční poplatky se v Belgii nevybírají. Poplatek se platí pouze za průjezd tunelem Liefkenhoesk v Antverpách (3,5 EUR za vozidlo do 2,5 m výšky). Dálnice jsou označeny zelenými tabulemi s bílými nápisy. Silnice modrými s bílými nápisy.

Stopování a chodci – Je povoleno, s výjimkou dálnic a rychlostních silnic, pokud není prováděno na odpočivadlech či parkovištích. Na stopaře se vztahuje zákonné pojištění majitele vozidla. Pokud se chodec blíží k přechodu, na kterém není světelná signalizace nebo příslušník dopravní policie, řidič musí zpomalit a dát chodci přednost.


Praktická telefonní čísla

policie

101 nebo 112

hasiči

100 nebo 112

první pomoc

100 nebo 112

Informace o telefonních číslech v Belgii

1207 (nl), 1307 (fr)

Informace o telefonních číslech v zahraničí

1204 (nl), 1304 (fr)

Státní svátky

1. leden

Nový rok

březen/duben, pohyblivý svátek

Velikonoce (vždy neděle)

březen/duben, pohyblivý svátek

Pondělí velikonoční

1. květen

Svátek práce

květen, pohyblivý svátek

Nanebevstoupení Krista (6. čtvrtek po Velikonocích)

květen/červen, pohyblivý svátek

Svatodušní svátky (7. neděle a pondělí po Velikonocích)

21. červenec

Státní svátek (1831 první král Leopold I. nastoupil na trůn)

15. srpen

Nanebevzetí Panny Marie

1. listopad

Svátek všech svatých

2. listopad

Památka zesnulých (pouze pro úřady)

11. listopad

Den příměří, ukončení I. světové války

15. listopad

Svátek královské dynastie – narozeniny krále (jen státní úřady)

25. prosinec

Vánoce

26. prosinec

Vánoce

Regionální svátky, při nichž jsou uzavřeny instituce a školy v daném regionu

8. květen

Fête de l’iris (Bruselský region)

11. červenec

Svátek vlámské komunity (držen ve Flandrech resp. Vlámském regionu)

27. září

Svátek francouzské komunity (držen ve Valonském regionu)

15. listopad

Svátek německé komunity (držen v německy mluvících oblastech)

Kouření

Od roku 2006 je zakázáno kouření v práci a přilehlých prostorách, povoleno je pouze na vyhrazených místech, přičemž však zaměstnavatel není povinen je poskytovat. Od roku 2007 je zakázáno kouření v restauracích, vyjma oddělených místností, které jsou zcela odděleny od zbytku budovy a kde se nepodává jídlo. Výjimkou jsou bary a kavárny, které však musí být dostatečně větrány a mít i nekuřáckou zónu.

Autor: Eurofon