Hlavní strana » Evropská unie » Členské státy » Irsko
Irsko vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1973. Do Evropského parlamentu volí 13 poslanců. Irsko je členem Schengenu i eurozóny.
Irský vstup do tehdy Evropských společenství (ES) měl velkou podporu. Irsko bylo v roce 1973 pod 60 procenty průměru společenství. Referendum o vstupu se konalo 10. května 1972 – svůj hlas „pro“ odevzdalo 83 procent voličů.
Zapojení do vnitřního trhu přineslo Irsku konec omezení přístupu na britský trh. Země dokázala dobře využít i strukturální fondy, hlavně v investicích do vzdělání a infrastruktury. Irsko, které řadu let trpělo problémem emigrace, se postupně stalo zemí, kam lidé naopak přicházeli práci hledat. Irský hospodářský růst však výrazně narušila hospodářská krize.
Referenda v Irsku
Irsko pravidelně dává svým občanům možnost vyjádřit se v referendech o evropských otázkách. V květnu 1987 odsouhlasili Irové připojení k Jednotnému evropskému aktu, referendem prošla v červnu 1992 i Smlouva o EU a Amsterodamská smlouva v roce 1998.
Irští voliči naopak v červnu 2001 většinou 53,9 procent odmítli Smlouvu z Nice. Opakované hlasování v říjnu 2002 již dokument podpořilo. Referendum o Smlouvě o ústavě pro Evropu bylo po jejím odmítnutí v Nizozemí a Francii odloženo na neurčito.
Lisabonská smlouva
Při vyjednávání Lisabonské smlouvy Irsko podporovalo zachování ústavního textu. V určitých oblastech však prosazovalo přidání dodatečných ustanovení. Pro irskou vládu bylo důležité zachovat jednomyslnost v daňových otázkách a ochránit irskou neutralitu ve vojenských otázkách. Irsko si vymínilo také uchování výjimečného postavení při soudní spolupráci trestních věcech a policejní spolupráci (může se rozhodovat případ od případu, zda se zapojí nebo ne).
Lisabonskou smlouvu ratifikovalo Irsko referendem jako jediná země. K hlasování 12. června 2008 přišlo 53,1 % oprávněných voličů, kteří většinou 53,4 % smlouvu odmítli.
Záruky pro Irsko
Irská vláda byla ochotna referendum opakovat pouze v případě dalších záruk, které odsouhlasili představitelé EU na summitu 11. prosince 2008. Irsko získalo příslib zachovat vlastního komisaře, byla zaručena neutralita Irska, daňová autonomie a nezpochybňování ustanovení irské ústavy, které se týkali práva na život, vzdělání a rodiny.
Záruky byly schváleny na Evropské radě 18. až 19. června 2009 formou mezivládní dohody, která nepodléhala další ratifikaci v členských státech. Na základě jednání s českým předsednictvím stanovilo Irsko 24. června 2009 termín konání druhého referenda na 2. října. V opakovaném referendu schválili Irové Lisabonskou smlouvu poměrem 67,1 ku 32,9 procenta hlasů za účasti 58 procent voličů.
Irsko již předsedalo EU sedmkrát, naposledy v první polovině roku 2013. Příští předsednictví Irsko čeká až v druhé polovině roku 2026.
1. 1. 2007 se irština stala 21. oficiálním a pracovním jazykem Evropské unie, tzn. že do ní nyní je překládána veškerá legislativa a irští zástupci ji mohou používat na setkáních Rady.
Současným irským zástupcem v Evropské komisi Mairead McGuinnessová, která je komisařkou pro finanční služby. V říjnu 2020 nahradila svého krajana Phila Hogana, který v srpnu toho roku rezignoval kvůli porušení koronavirových pravidel.
Bývalí eurokomisaři Irska:
Irsko má v Evropském parlamentu 13 poslanců.
Irsko je parlamentní republika. V čele státu stojí prezident volený přímo na 7 let, s možností jednoho znovuzvolení. Výkonnou moc má vláda, jejíhož předsedu (Taioseach – „týšok“) na návrh sněmovny jmenuje prezident. Členové vlády na návrh premiéra schvaluje sněmovna. Rezignace předsedy vlády znamená i konec celé vlády.
Zákonodárnou moc má parlament (Oireachtas), který tvoří dvě komory – sněmovna poslanců (Dáil Éireann) a senát (Seanad Éireann). Poslanci, kterých je 160, jsou voleni na 5 let systémem jednoho přenosného hlasu. Senátorů je celkem 60, menší část z nich jmenuje premiér a část se volí na vybraných univerzitách. Většinu senátorů volí sbor volitelů tvořený poslanci sněmovny, odstupujícími senátory a členy okresních zastupitelstev.
Irský politický systém se vyznačuje dominancí pravicových a pravicově-středových stran, které však ve svých programech mají značnou dávku sociálně solidárních opatření. V Irsku také neexistuje významnější strana komunistického typu. Nejblíže by této pozici měla republikánská Sinn Féin. Chybí rovněž tradiční křesťansko-demokratická strana.
Dalším specifikem irského politického systému je prostupnost politických uskupení se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Irská ústava totiž umožňuje Irům ze Severního Irska usadit se v Irsku a požívat plných občanských práv. Nejsilnější a politicky nejdůležitější irské politické strany se však na Severu neangažují.
Irským prezidentem je od listopadu 2011 Michael Daniel Higgins.
Irským premiérem je od června 2020 Micheál Martin.
ČR v Irsku
57 Northumberland Road, Ballsbridge Dublin
Tel: +353/(0)1/6681135, 6681343, KO-6681281
Fax: +353(0)/16681660
dublin@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/dublin
Irsko v ČR
Tržiště 13, 118 00 Praha 1
Tel: 257 530 061-4
Fax: 257 531 387
pragueembassy@dfa.ie
http://www.embassyofireland.cz/