Fakta o Irsku

• Oficiální název země je Republika Irsko (Poblacht na h´Éireann, Republic of Ireland)
• Rozloha Irska je 70 273 km.
• Hlavní město je Dublin (1,17 milionu lidí).
• Oficiálním jazykem je irština (gaelština) a angličtina.
• Země je administrativně rozdělena na 26 hrabství.
• V zemi žije 4,95 milionu lidí. V zemi žije asi 10 procent imigrantů – jde hlavně o občany Velké Británie a Polska.
• Většina obyvatel Irska jsou křesťanského vyznání (85,1 %, z toho 78,3 % římští katolíci).
• HDP na obyvatele bylo v roce 2019 v Irsku podle EIU 90 000 dolarů.

Irsko v Evropské unii

Irský vstup do tehdy Evropských společenství (ES) měl velkou podporu. Irsko bylo v roce 1973 pod 60 procenty průměru společenství. Referendum o vstupu se konalo 10. května 1972 – svůj hlas „pro“ odevzdalo 83 procent voličů.

Zapojení do vnitřního trhu přineslo Irsku konec omezení přístupu na britský trh. Země dokázala dobře využít i strukturální fondy, hlavně v investicích do vzdělání a infrastruktury. Irsko, které řadu let trpělo problémem emigrace, se postupně stalo zemí, kam lidé naopak přicházeli práci hledat. Irský hospodářský růst však výrazně narušila hospodářská krize.

Referenda v Irsku

Irsko pravidelně dává svým občanům možnost vyjádřit se v referendech o evropských otázkách. V květnu 1987 odsouhlasili Irové připojení k Jednotnému evropskému aktu, referendem prošla v červnu 1992 i Smlouva o EU a Amsterodamská smlouva v roce 1998.

Irští voliči naopak v červnu 2001 většinou 53,9 procent odmítli Smlouvu z Nice. Opakované hlasování v říjnu 2002 již dokument podpořilo. Referendum o Smlouvě o ústavě pro Evropu bylo po jejím odmítnutí v Nizozemí a Francii odloženo na neurčito.

Lisabonská smlouva

Při vyjednávání Lisabonské smlouvy Irsko podporovalo zachování ústavního textu. V určitých oblastech však prosazovalo přidání dodatečných ustanovení. Pro irskou vládu bylo důležité zachovat jednomyslnost v daňových otázkách a ochránit irskou neutralitu ve vojenských otázkách. Irsko si vymínilo také uchování výjimečného postavení při soudní spolupráci trestních věcech a policejní spolupráci (může se rozhodovat případ od případu, zda se zapojí nebo ne).

Lisabonskou smlouvu ratifikovalo Irsko referendem jako jediná země. K hlasování 12. června 2008 přišlo 53,1 % oprávněných voličů, kteří většinou 53,4 % smlouvu odmítli.

Záruky pro Irsko

Irská vláda byla ochotna referendum opakovat pouze v případě dalších záruk, které odsouhlasili představitelé EU na summitu 11. prosince 2008. Irsko získalo příslib zachovat vlastního komisaře, byla zaručena neutralita Irska, daňová autonomie a nezpochybňování ustanovení irské ústavy, které se týkali práva na život, vzdělání a rodiny.

Záruky byly schváleny na Evropské radě 18. až 19. června 2009 formou mezivládní dohody, která nepodléhala další ratifikaci v členských státech. Na základě jednání s českým předsednictvím stanovilo Irsko 24. června 2009 termín konání druhého referenda na 2. října. V opakovaném referendu schválili Irové Lisabonskou smlouvu poměrem 67,1 ku 32,9 procenta hlasů za účasti 58 procent voličů.

Irsko již předsedalo EU sedmkrát, naposledy v první polovině roku 2013. Příští předsednictví Irsko čeká až v druhé polovině roku 2026.

Irský eurokomisař

Současným irským zástupcem v Evropské komisi Mairead McGuinnessová, která je komisařkou pro finanční služby. V říjnu 2020 nahradila svého krajana Phila Hogana, který v srpnu toho roku rezignoval kvůli porušení koronavirových pravidel.

Bývalí eurokomisaři Irska:

• Phil Hogan – komisař pro zemědělství a rozvoj venkova (2014-2019) a komisař pro obchod (2019-2020)
• Máire Geoghean-Quinn – komisařka pro výzkum a inovace (2010-2014)
• Charlie McCreevy – komisař pro vnitřní trh a služby (2004-2009)
• David Byrne – komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele (1999-2004)
• Pádraig Flynn – komisař pro zaměstnanost asociální záležitosti (1993-1999)
• Ray MacSharry – komisař pro zemědělství a rozvoj venkova (1989-1992)
• Peter Sutherland – komisař pro konkurenceschopnost, sociální věci a vzdělávání (1985-1989)
  
  

Irští europoslanci

Irsko má v Evropském parlamentu 13 poslanců.

Politický systém Irska

Irsko je parlamentní republika. V čele státu stojí prezident volený přímo na 7 let, s možností jednoho znovuzvolení. Výkonnou moc má vláda, jejíhož předsedu (Taioseach – „týšok“) na návrh sněmovny jmenuje prezident. Členové vlády na návrh premiéra schvaluje sněmovna. Rezignace předsedy vlády znamená i konec celé vlády.

Zákonodárnou moc má parlament (Oireachtas), který tvoří dvě komory – sněmovna poslanců (Dáil Éireann) a senát (Seanad Éireann). Poslanci, kterých je 160, jsou voleni na 5 let systémem jednoho přenosného hlasu. Senátorů je celkem 60, menší část z nich jmenuje premiér a část se volí na vybraných univerzitách. Většinu senátorů volí sbor volitelů tvořený poslanci sněmovny, odstupujícími senátory a členy okresních zastupitelstev.

Irský politický systém se vyznačuje dominancí pravicových a pravicově-středových stran, které však ve svých programech mají značnou dávku sociálně solidárních opatření. V Irsku také neexistuje významnější strana komunistického typu. Nejblíže by této pozici měla republikánská Sinn Féin. Chybí rovněž tradiční křesťansko-demokratická strana.

Dalším specifikem irského politického systému je prostupnost politických uskupení se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Irská ústava totiž umožňuje Irům ze Severního Irska usadit se v Irsku a požívat plných občanských práv. Nejsilnější a politicky nejdůležitější irské politické strany se však na Severu neangažují.

Irským prezidentem je od listopadu 2011 Michael Daniel Higgins.

Irským premiérem je od června 2020 Micheál Martin.

Moderní historie Irska

Odkazy na instituce