Belgie je zakládajícím členem Evropské unie. Do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Belgie je členem Schengenu i eurozóny.

Fakta o Belgii
- Oficiální název země je Království Belgie (Koninkrijk Belgie, Royaume de Belgique, Konigtum Belgien).
- Rozloha Belgie je 30 519 km2.
- Hlavní město je Brusel (2 miliony obyvatel).
- Oficiálními jazyky jsou francouzština, nizozemština a němčina.
- Země je administrativně rozdělena do tří regionů: vlámského, valonského a bruselského, a dále do 10 provincií.
- V zemi žije 11,6 milionu lidí. Z toho 58 % jsou Vlámové, Valonů je 31 %, ostatních pak 11 %.
- Většina Belgičanů se hlásí k římsko-katolickému náboženství (75 %), protestantů a ostatních je v zemi 25 %.
- HDP na hlavu (PPP) bylo v roce 2021 podle OECD v Belgii 56 000 dolarů .
Belgie a EU
Belgie patří k zakladatelským zemím všech tří Evropských společenství (Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství, Euratom). V historickém vývoji Společenství se aktivně podílela na budování celní unie i na formování vnitřního trhu a zavedení jednotné měny euro.
Belgické hlavní město Brusel je zároveň sídlem institucí Evropské unie. Sídlí zde Evropská komise, Sekretariát Rady a částečně Evropský parlament, jehož druhé sídlo je francouzský Štrasburk.
Předsednictví Rady měla Belgie na starosti naposledy v druhé polovině roku 2010. V Triu byla společně se Španělskem a Maďarskem.
Belgický eurokomisař
Eurokomisařem za Belgii je Didier Reynders, který má zodpovědnost za rezort spravedlnosti.
Předchozími belgickými členy Evropské komise byli:
- Marianne Thyssen – komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu (2009-2014)
- Louis Michel – komisař pro rozvojovou a humanitární pomoc (2004-2009), komisař pro výzkum (2004).
- Philippe Busquin – komisař pro výzkum (1999-2004).
- Karel Van Miert – komisař pro konkurenceschopnost (1993-1999), komisař pro dopravu a ochranu spotřebitele (1989-1992)
- Willy De Clercq – komisař pro vnější vztahy a obchod (1985-1989)
Belgičtí europoslanci
Belgie má 21 poslanců Evropského parlamentu.
Politický systém Belgie
Belgie je konstituční monarchií. Hlavou státu je král, který je nejvyšším představitelem výkonné moci. Zároveň má král zákonodárnou moc a může rozpustit poslaneckou sněmovnu (ale pouze s většinovým souhlasem poslanecké sněmovny).
Federální vláda může mít celkem 15 ministrů a neomezený počet státních tajemníků. Funkci ministra či státního tajemníka nelze kumulovat s poslaneckým mandátem.
Z hlediska národnostního a ekonomického je však členění Belgie značně originální, prolínají se v něm kompetence federace, regionů a společenství. V Belgii zároveň působí 6 vlád – federální, vlámská, valonského regionu, regionu Brusel, francouzského společenství a germanofonního společenství. Stejně tak v zemi působí 6 parlamentů.
Federální parlament je v Belgii dvoukomorový. Sněmovna reprezentantů má 150 členů volených na 4 roky. Senátorů je pak 60 a jsou voleni na 4 roky.
Belgickým králem je Filip, který je na trůně od roku 2013.
Předsedou beglické vlády je od října 2020 Alexander De Croo.
Moderní historie Belgie
- 1830 – Revoluce v Belgii, nezávislost na Nizozemí, pod které spadala od vídeňského kongresu. 21. července 1831 nastoupil na belgický trůn první panovník, král Leopold I. Belgický.
- 1908 – Belgie přebírá od svého krále Leopolda II. kolonii v Kongu, která byla od roku 1885 jeho soukromým majetkem.
- 1914 – Německá armáda okupovala Belgii během 1. světové války, belgická armáda ale bojovala na západní frontě po boku Francie a Velké Británie.
- 1940 – Okupace nacistickými vojsky ve 2. světové válce.
- 1949 – Belgie zakládajícím členem NATO.
- 1952 – Belgie zakládajícím členem Evropského společenství uhlí a oceli.
- 1968 – Rozpad univerzity v Lovani na vlámskou a francouzskou část dává první signál k federalizaci.
- 1970 – Do ústavy zanesen princip společenství (vlámské, frankofonní a germanofonní)
- 1980 – Společenství zřídila své parlamenty a vlády, dochází ke sloučení rady i vlády valonského společenství s radou a vládou valonského regionu
- 1988-89 – Ustanoven region Brusel s vlastním parlamentem a vládou
- 1993 – Belgie se stala federací de iure, když byla v ústavě označena jako „federální stát, skládající se ze společenství a regionů“.
- 2001 – Podepsána Labermontská dohoda. Pod pravomoc regionů přešlo i zemědělství, mořský rybolov a zahraniční obchod, zároveň se do kompetence regionů i společenství dostaly otázky volebních výdajů, financování politických stran a regionálního rozvoje. Téhož roku rozdělila lombardská dohoda parlament bruselského regionu na frankofonní a vlámskou část se zákazem majorizace.
Odkazy na instituce
Kontakty na ambasády
Autor: Euroskop, aktualizace duben 2022