Právo na opravu: Návrh Komise na nový spotřebitelský balíček

V posledních desetiletích byla v případě vadnosti výrobku ve většině případů výměna upřednostňována před opravou. Návrh směrnice, který ve středu zveřejnila Evropská komise, má spotřebitelům zpřístupnit opravu namísto výměny zboží a cílí tak na větší podporu cirkulární ekonomiky a zelené tranzice s důrazem na snížení odpadu a podporu udržitelnosti.

Dle nedávných dat Eurobarometru, cítí až 77 % Evropanů osobní odpovědnost za přijetí opatření k omezení změny klimatu. Vyřazené výrobky jsou často životaschopným zbožím, které lze opravit, takže by mohly mnohem déle sloužit svému účelu. Každoročně kvůli tomu v EU dle zprávy Evropské komise vzniká 35 milionů tun odpadu, spotřebuje se 30 milionů tun zdrojů a vyprodukuje 261 milionů tun emisí skleníkových plynů. Již v dubnu minulého roku požadovali poslanci Evropského parlamentu ve schválené rezoluci levnější a dostupnější opravy, které by přispěly k udržitelnějšímu modelu obchodu v EU. Kromě „práva na opravu“ se poslanci vyslovili i pro prodloužení dvouleté záruční lhůty. Tuto úpravu však do nově vydaného návrhu směrnice Komise nezahrnula.

Ustanovení práva požadovat opravu, zavedení evropské normy kvality pro opravárenské služby či vytvoření on-line platformy pro každý členský stát k propojení zákazníků se servisy. Návrh spotřebitelského balíčku, který je součástí širšího cíle Evropské komise stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem, představil komisař pro justici D. Reynders. Ke kýžené klimatické neutralitě může dojít pouze tehdy, budou-li spotřebitelé konzumovat a podniky vyrábět udržitelnějším způsobem. Pokud dojde k přijetí návrhu směrnice v navrhovaném znění, spotřebitelé napříč celou Evropskou unií budou mít nově v rámci dvouleté, ze zákona dané, záruční doby právo na opravu zboží, které je technicky opravitelné, jako je vysavač, pračka nebo televize. Povinnost prodejců nabídnout spotřebitelům opravu výrobku však pozbývá platnosti, pokud je oprava dražší než výměna. Působnost směrnice však nekončí datem uplynutí záruční lhůty, ale „právo na opravu“ prostupuje i do období po jejím uplynutí. Po zákonné záruční době budou mít spotřebitelé k dispozici nový soubor práv a nástrojů, aby se opravy staly snadnější a přístupnější alternativou. Pro zajištění výše zmíněného, Komise navrhuje zřízení jednotného Evropského informačního formuláře, který si spotřebitelé budou moci vyžádat od všech servisů a díky kterému budou moci porovnat podmínky a ceny oprav. Kromě snadnějšímu přístupu k ceníkům a informacím o opravě je součástí návrhu balíčku i on-line platforma pro navazování kontaktů s opraváři s cílem propojit spotřebitele se servisními pracovníky a prodejci renovovaného zboží v jejich oblasti. Platforma umožní vyhledávat podle umístění a norem kvality a pomůže spotřebitelům nalézt atraktivní nabídky a opravnám zvyšovat svou viditelnost.

Komise navrhuje společná kritéria proti greenwashingu a zavádějícím environmentálním tvrzením

Druhá část navrhovaného balíčku obsahuje návrh směrnice o dokládání environmentálních tvrzení, která by měla spotřebitelům poskytnou jasnější informace a větší jistotu, že pokud se něco prodává jako ekologické, bude to skutečně ekologické. Potřebu úpravy podtrhla především studie Komise z roku 2020, která ukázala, že 53,3 % zkoumaných environmentálních tvrzení v EU bylo označeno za nejasná či zavádějící. Jde například o problematická tvrzení typu „tričko z recyklovaných plastových lahví“ či „dovoz s kompenzací stopy CO2“, které spotřebitelům nabízí řada především internetových dopravců. Dle nového návrhu tak budou muset společnosti, které se rozhodnou své výrobky propagovat jako „udržitelné“, dodržovat normy a poskytovat zdůvodnění. Výrobky, které ponesou značku „environmentálního tvrzení“ budou muset projít nezávislým ověřením, včetně ověřením doložených důkazů o jejich udržitelnosti. Návrh rovněž sjednotí značky environmentální kvality, kterých v současné době existuje nejméně 230, což vede ze strany spotřebitelů k nejasnostem. Členské státy budou mít povinnost určit národní kontrolní orgán a požadavky na stanovení sankcí za porušení pravidel. 

Zdroj: Evropská komise, Evropská parlament, Úřad vlády ČR

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Ilustrační foto: Evropská komise


Sdílet tento příspěvek