12.08.2020
Lucie Nalejvačová, Euroskop
Digitalizace je fenomén, který byl často zmiňován při nastavování agendy současné Evropské komise i při nedávném jednání o novém finančním rámci Evropské unie. Co si ale představit pod termínem, který se zdá být v době globální závislosti na technologiích realitou už dnes?
Společenská debata se v této oblasti ve většině koutů světa se poslední týdny soustředila na bezdrátové sítě páté generace neboli 5G a na umělou inteligenci. Budoucnost představují ale také kvantové počítače a Komise chce, aby EU byla v této oblasti globálním průkopníkem. Dokáže Evropa dohnat, a hlavně předehnat zbytek světa?
Eurokomisař Thierry Breton slibuje, že pokud jste si užili digitální revoluci, pak si můžete být jisti, že budete milovat kvantovou revoluci. „Dnes má Evropa vše, aby vedla technologickému závodu. Má veškerá aktiva, aby mohla být v nadcházejících letech a desetiletích technologickým, hospodářským a geostrategickým lídrem. Pokud budeme spolupracovat.“
Evropská komise se od roku 2016 soustředí na etablování globálního prvenství v inovacích založených na datech. V rámci toho se pod označením Flagship Quantum Technologies unijní iniciativa soustředila na zajištění prostředků pro vědce zabývající se kvantovými technologiemi. Cílem této vlajkové lodi je postavit Evropu do popředí druhé kvantové revoluce a přinést transformační pokrok ve vědě, průmyslu a společnosti.
Kvantové technologie v kostce
Jestliže klasické počítače zpracovávají data pomocí bitů, z nichž každý bit je buď nula, nebo jedna, v kvantových počítačích jsou data reprezentována qubity (kvantovými bity), které mohou být jedna a nula zároveň. Tento jev se nazývá superpozice a jejím hlavním přínosem je schopnost provádět masivní výpočty za extrémně krátkou dobu.
Podle vedoucího oddělení vědy a technologie ve výzkumném centru IBM v Curychu Heike Riela by kvantové počítače mohly Evropě pomoci lépe vypočítat molekuly hnojiv, aby byly energeticky účinnější. Dále by mohly například vytvořit výkonnější baterie nebo rychleji vytvořit velmi lehké materiály.
Kvantový počítač – ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Za prvenství se platí
Evropská unie poskytne na iniciativu 1 miliardu eur. Tento rozpočet na období příštích 10 let má dovést výzkum kvantových jevů z laboratoří do komerčně úspěšných produktů. Technologická iniciativa má 5 oblastí: kvantová komunikace, kvantové počítače a výpočty, kvantové simulace, kvantová metrologie a senzory a základní výzkum. Do prvního tříletého období se přihlásilo celkem 140 projektových návrhů, z nichž 20 je financováno z rozpočtu.
Problémem ale je, že se Evropa zdá být pozadu za světem v kvantovém výzkumu. Eurokomisař Breton to sice odmítá, ale data vypovídají v jeho neprospěch. USA a Čína mají v současné době nejvíce superpočítačů a nejvíce patentů na kvantové počítače a technologie. Také co se týče financí, EU se pohybuje za velmocemi. Čínská vláda údajně vynakládá na kvantový výzkum nejméně 2,5 miliardy dolarů ročně. Administrativa Donalda Trumpa na kvantový výzkum vyčlenila 1,2 miliardy dolarů.
Evropská komise se ale rozhodla dohnat ostatní země. Na digitalizaci navrhla investovat 8,19 miliard eur prostřednictvím programu Digitální Evropa. Tuto částku unijní představitelé posléze snížili na necelých 6,8 miliardy eur, nicméně kvantové projekty by měly být financovány také z výzkumného programu Horizont Evropa, který čítá celkem 80,9 miliard eur.
Autor: Lucie Nalejvačová, Euroskop
