10.12.2018
Euroskop
Instituce EU se shodly na změně pravidel pro schvalování typu lehkých motorových vozidel, Rada souhlasí s regulací vedoucí k bezpečnějšímu cestování na silnicích
|
Krátce…
Instituce EU se shodly na změně pravidel pro schvalování typu lehkých motorových vozidel
|
Coreper 14. 11. 2018 potvrdil dohodu dosaženou mezi zástupci Rady a EP na úpravě pravidel pro schvalování typu vozidel v rámci kategorie lehkých motorových vozidel, kam spadají prostředky s dvěma, třemi i čtyřmi koly. Následně schválilo dohodu i plénum EP 29. 11. 2018. Komise v březnu 2018 představila návrh na přezkum regulace schvalování typu lehkých motorových vozidel. Nově by měly testy probíhat až po dosažení vyššího počtu ujetých kilometrů oproti současnosti s ohledem na pochybnosti o spolehlivosti výsledků proběhnuvších testů v rámci stávajících pravidel. Zároveň se instituce EU shodly na zmírnění pravidel na instalaci palubního diagnostického systému, který monitoruje a hlásí selhání systémů pro regulaci emisí. Nově se tato povinnost nebude vztahovat na další kategorie lehkých vozidel. Aplikace nových limitů emisí Euro 5 je také u některých kategorií vozidel odsunuta z roku 2020 až na rok 2024, a to zejména z toho důvodu, že výrobci těchto kategorií vozidel jsou nejčastěji MSP, které potřebují více času na adaptaci. Komise ovšem navrhovala původně o 2 roky kratší odložení. Komise taky získala prodloužený mandát na přijímání aktů v přenesené pravomoci v rámci provádění toho nařízení na dalších 5 let s možností prodloužení. Nařízení vstoupí v platnost 20. den po vyhlášení v Úředním věstníku.
Rada souhlasí s regulací vedoucí k bezpečnějšímu cestování na silnicích
|
Rada 29. 11. 2018 souhlasila s postojem k novým pravidlům, která se týkají bezpečnosti dopravy. Nyní budou moci začít jednání s EP. Tato iniciativa je součástí 3. balíku opatření pro mobilitu Evropa v pohybu, který uplatňuje novou strategii průmyslové politiky ze září 2017 (více v příspěvku „Komise představila svůj třetí balík pro mobilitu“, Doprava v květnu 2018). Návrh se zabývá hlavním problémem, kterým je setrvale vysoký počet dopravních nehod, jenž následně vede k vysokému počtu úmrtí a vážných zranění, a stanovuje opatření na zvýšení bezpečnosti vozidel, aby se nehodám předcházelo a snížil se jejich počet. Tento návrh je třeba vnímat v souvislosti s dalšími iniciativami, které jsou součástí balíku opatření v oblasti mobility, jako jsou např. navrhované změny směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Podle navrhovaného nařízení nebudou dodávky a sportovní vozidla (SUV) nadále vyňaty z bezpečnostních prvků, které byly až dosud požadovány pouze u běžných osobních automobilů. Mezi tyto prvky patří monitorování tlaku v pneumatikách, inteligentní pomoc při jízdě, blokování alkoholu, monitorování ospalosti řidiče a signály nouzového zastavení. Vyšší bezpečnostní opatření budou vyžadována u osobních automobilů a lehkých užitkových automobilů. Zvláštní bezpečnostní pravidla se mají vztahovat na nákladní automobily, autobusy, vozidla na vodíkový pohon a automatizovaná vozidla. Návrh nařízení aktualizuje stávající pravidla týkající se bezpečnosti automobilů obsažená v nařízení o obecné bezpečnosti č. 661/2009, nařízení o bezpečnosti chodců č. 78/2009 a nařízení o bezpečnosti vod č. 79/2009. Komise zhodnotila možné přínosy a náklady projednávaného návrhu. Předpokládá se, že během 16letého období pomůže zavedení nových bezpečnostních prvků snížit počet úmrtí o 25 tis. a vážných zranění o 140 tis. Dále se očekává, že díky menšímu počtu nehod se sníží i množství dopravních kolon, přestože tyto výhody nelze vyčíslit. V neposlední řadě se očekává, že díky inteligentním systémům ovládání rychlosti a monitorování tlaku v pneumatikách dojde ke snížení emisí z vozidel a zlepšení kvality ovzduší, ačkoli ani tyto přínosy nelze vyčíslit. K očekávaným nákladům patří celkové náklady pro výrobce automobilů (jednorázové a průběžné výrobní náklady), které mají v současné hodnotě činit 57,4 mld. €. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se nepředpokládá, že by se v důsledku navrhovaných bezpečnostních opatření výrazněji zvýšila maloobchodní cena vozidel, a při analýze nákladů a přínosů se proto nepočítalo s žádným mimořádným dopadem na počet prodaných automobilů.