Doprava v říjnu 2016

09.11.2016
Euroskop

EU podepsala dohodu o snížení emisí v letecké dopravě, Rada schválila čtvrtý železniční balík, Komise zveřejnila vesmírnou strategii EU, Poslanci chtějí podpořit mladé v cestování

  • EU se zapojila do mezinárodní dohody na snižování emisí z letecké dopravy
  • Rada definitivně schválila čtvrtý železniční balík
  • Komise představila Vesmírnou strategii EU, která má vést mimo jiné k většímu využití vesmírných programů
  • Europoslanci chtějí rozdávat jízdenku Interrail mládeži v EU

EU podepsala dohodu o snížení emisí v letecké dopravě

  • Na půdě Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) byla 6. 10. 2016 odsouhlasena dohoda o zavedení mechanismu na snižování emisí v letecké dopravě.

Pozadí

Na pařížské klimatické konferenci v prosinci minulého roku byla uzavřena dohoda o postupném snižování emisí CO2. Dohoda nicméně nezmiňuje emise z letecké dopravy, úkol najít shodu na jejich omezování byl svěřen Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), která přišla 6. 10. 2016 na shromáždění v kanadském Montréalu. To vše v době, kdy sektor letecké dopravy zaznamenává růst po celém světě (jen v EU vzrostl počet přepravených pasažérů meziročně o 4,7 %), jež by mohl vyústit v navýšení vypouštěných emisí o 300 % do roku 2050. O potřebě snižovat emise v letecké dopravě hovoří i Strategie pro evropské letectví ze dne 7. 12. 2015 (více v příspěvku „Komise představila letecký balík”, Doprava v prosinci 2015), která zdůrazňuje právě jednání na půdě ICAO.

Klíčové a sporné body

Hlavním mechanismem pro dosažení cílových hodnot je tzv. celosvětové tržní opatření (Global Market-Based Measure, GMBM). Podle něj budou muset aerolinky v budoucnosti nakupovat „emisní jednotky”, generované projekty snižující emise CO2 v jiných oblastech. Zvýšené náklady na provoz pak mají společnosti přimět k větší efektivitě. Zavádění tržního mechanismu bude rozděleno do 2 fází. Zatímco první bude dobrovolná, na druhé fázi se už budou povinně podílet téměř všechny strany dohody.

Pilotní první fáze se mezi lety 2021-2026 se zúčastní 65 států včetně všech členských zemí EU. Během této doby budou tržnímu opatření podléhat pouze lety mezi těmito zeměmi. Kromě EU se této fáze zúčastní například i Spojené státy a Čína. V druhé fázi, probíhající mezi lety 2027-2035 by se měly do systému zapojit všechny státy, výjimku však obdrželo několik skupin zemí. Jedná se o:

  • nejméně rozvinuté země (LDCs)
  • malé ostrovní rozvojové země
  • rozvojové země bez přístupu k moři
  • země s minimální leteckou aktivitou

Tyto země se nicméně nepodílí významně na leteckém provozu ve světě, tržní mechanismus by proto měl ve druhé fázi pokrývat zhruba 80 % emisí z letecké dopravy. Ve tříletých intervalech by rovněž mělo docházet k jeho revizi, další změny a přizpůsobení jsou tedy možná.

Dohoda svojí působností zároveň zasáhne do evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Letecká doprava z, do a uvnitř EHP byla do systému zahrnuta v roce 2012, nicméně v roce 2013 byly za účelem dosažení globální dohody (na GMBM) dočasně vyřazeny lety z a do EHP. Tato výjimka platí pouze do konce tohoto roku, Komise by proto měla do konce roku předložit návrh, jak novou dohodu v systému EU ETS zohlednit.

Předpokládaný další vývoj

Na rozdíl od EU ETS, který počítá s pevným objemem emisních povolenek k využití, však GMBM umožňuje teoreticky spotřebovat jakékoliv množství emisí, pokud bude jejich spotřeba vyrovnána jinde. Vzhledem k tomu, že současná pravidla přestávají platit koncem tohoto roku, měla by Komise do té doby přijít s představou, jak se s těmito rozdíly vypořádat.

Odkazy

Rada schválila čtvrtý železniční balík

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1370/2007, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici (KOM(2013)28)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury (KOM(2013)29)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 o společných pravidlech normalizace účtů železničních podniků (KOM(2013)26)

  • Rada 17. 10. 2016 schválila 3 legislativní návrhy tvořící dohromady tzv. čtvrtý železniční balík.

Pozadí

Komise čtvrtý železniční balík, sestávající z 6 legislativních návrhů a řady dalších dokumentů a mající napomoci liberalizovat vnitrostátní osobní železniční dopravu, předložila v lednu 2013 s cílem zakončit liberalizaci železniční dopravy v EU, jež byla Komisí započata před 15 lety (více v příspěvku „Komise uveřejnila čtvrtý železniční balík“, Doprava v lednu 2013).

Železniční sektor v EU dosahoval podle Komise (v době zveřejnění návrhu – tedy v roce 2013) ročního obratu 73 mld. €, což odpovídá 65 % obratu letecké dopravy, a zaměstnával na 800 tis. osob. Rovněž je ale velmi štědře dotován: např. v roce 2009 získal dotace ve výši 46 mld. €. Přesto podíl železnic na osobní dopravě v EU dosahuje od roku 2000 stále stejných hodnot – přibližně 6 %.

První železniční balík předložený v roce 1998 a schválený o 3 roky později se týkal liberalizace mezinárodní nákladní dopravy, druhý balík uveřejněný v roce 2002 a přijatý v roce 2004 vnitrostátní nákladní dopravy a konečně balík třetí (schválen byl v roce 2007 po 3 letech od předložení příslušných návrhů) byl věnován liberalizaci mezinárodní osobní dopravy. Předložením čtvrtého železničního balíku Komise podle vlastních slov „navrhuje dalekosáhlá opatření, kterými chce otevřít domácí trhy osobní dopravy v EU konkurenci, a podpořit tak inovace v evropské železniční dopravě. Zároveň mají být provedeny zásadní technické a strukturální reformy.“ Mezi zmíněné dalekosáhlé opatření patří především institucionální oddělení (unbundling) provozovatelů železniční infrastruktury a poskytovatelů služeb železniční dopravy.

Rada dosáhla 10. 6. 2013 politické dohody týkající se technické části tzv. čtvrtého železničního balíku, tedy rychlejší certifikace kolejových vozidel a role Evropské agentury pro železnice v daném procesu. Členské státy jsou toho názoru, že plná komunitarizace agendy, tj. posílení Evropské agentury pro železnice, by byla kontraproduktivní (více v příspěvku „Rada: Nové vlaky se na koleje dostanou rychleji, i když je budou autorizovat členské státy“, Doprava v červnu 2013).

Oslabení původních záměrů Komise na intenzivní liberalizaci vnitrostátní osobní železniční dopravy podpořil 17. 12. 2013 výbor TRAN (více v příspěvku „TRAN schválil čtvrtý železniční balíček“, Doprava v prosinci 2013).

Plénum EP schválilo čtvrtý železniční balík 26. 2. 2014. Na rozdíl od výboru TRAN ovšem kladl benevolentnější požadavky na nezávislost provozovatelů infrastruktury na železničních dopravcích (více v příspěvku „EP oslabil požadavky na nezávislost provozovatelů infrastruktury ve čtvrtém železničním balíčku“, Doprava v únoru 2014).

Obecný přístup přijala Rada v březnu 2014 (více v příspěvku „Rada dosáhla shody o technické části čtvrtého železničního balíku“, Doprava v březnu 2014). Nejnovější změny reagovaly na některé pozměňovací návrhy EP z února 2014.

Rada 5. 6. 2014 schválila politickou dohodu v legislativním znění. Na základě politické dohody členských států by agentura neměla získat pravomoci v takovém rozsahu, jako navrhovala Komise. Následně byla zahájena třístranná jednání s EP a Komisí. Současně probíhala jednání na úrovni Rady o „tržní“ části železničního balíku týkající se liberalizace osobní železniční dopravy a oddělení provozovatelů infrastruktury od železničních dopravců (více v příspěvku „Rada dosáhla politické dohody k technické části čtvrtého železničního balíku“, Doprava v červnu 2014).

Na finální podobě technické části balíčku byla dosažena shoda 17. 6. 2015 (více v příspěvku „Rada se dohodla s EP nad technickou částí čtvrtého železničního balíku”, Doprava v červnu 2015).

Neformální dohody na podobě tržní části balíčku bylo dosaženo 20. 4. 2016 (více v příspěvku „Čtvrtý železniční balík je už téměř schválen”, Doprava v dubnu 2016).

Klíčové a sporné body

Tržní pilíř balíku se zaměřuje na podporu investic do železničního sektoru, zajištění férové hospodářské soutěže a efektivity služeb na evropské úrovni. Jeho součástí jsou návrh revize nařízení o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici, návrh na změnu směrnice o vytvoření jednotného evropského prostoru a návrh na zrušení nařízení o normalizaci účtů železničních podniků.

První návrh má za cíl zavést společná pravidla týkající se uzavírání smluv o veřejných službách v oblasti osobní železniční dopravy. Mezi navrhovaná opatření patří postup sloužící příslušným vnitrostátním orgánům k vymezení závazků veřejné služby a oblasti působnosti smluv o veřejných službách, horní hranice pro přímé uzavírání smluv na malé objemy a přímé uzavírání smluv s malými nebo středními podniky, povinná nabídková řízení pro smlouvy v oblasti železniční dopravy a požadavek, aby členské státy zajistily provozovatelům, kteří si přejí poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících, nediskriminační přístup k železničním kolejovým vozidlům.

Druhým návrhem by se měl otevřít vnitrostátní trh se železničními službami. Od prosince roku 2019 by měl být umožněn vstup na trh novým subjektům a poskytovatelům služeb, čímž by se měl zvýšit konkurenční tlak na jednotlivých vnitrostátních trzích. Tento návrh se také dotýká kontroverzního návrhu na vlastnické oddělení provozovatelů infrastruktury a poskytovatelů služeb. Původní návrh na úplné oddělení však Komise neprosadila, zůstala možnost zachování podniků s holdingovým uspořádáním (ve kterém jsou podniky spojené pouze vlastnickou strukturou). Podle návrhu nové směrnice by mohly tyto struktury zůstat propojené v případě, že budou existovat silné záruky nezávislosti. Návrh směrnice nicméně posiluje regulatorní pravomoci pro správu a řízení provozovatelů.

Třetím návrhem je zrušení nařízení z roku 1969, upravující rovnocenné postavení železničních dopravců vůči ostatním druhům dopravy z hlediska hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že toto nařízení pochází z doby před započetím liberalizace železniční dopravy a nepočítá tak s rozdělováním provozovatelů infrastruktury a poskytovatelů služeb, nebude již dále slučitelné s právem EU.

Slovenský ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje Arpád Érsek u příležitosti schválení kompromisního znění Radou uvedl, že přijetí železničního balíčku bude znamenat zlepšení železničních služeb pro pasažéry. Díky balíku budou mít podle něj přepravní společnosti lepší přístup na trh, což umožní větší konkurenci mezi nimi a ve výsledku lepší i služby pro klienty. Érsek rovněž zdůraznil přínos železniční dopravy pro rozvoj udržitelné mobility.

Předpokládaný další vývoj

Znění návrhů musí ještě potvrdit EP ve druhém čtení

Odkazy

Komise zveřejnila vesmírnou strategii EU

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Space Strategy for Europe (COM(2016)705)

  • Komise 26. 10. 2016 zveřejnila dokument s názvem Vesmírná strategie pro Evropu, který se zaměřuje na posilování konkurenceschopnosti a přínos pro evropské občany.

Pozadí

Základy evropské vesmírné politiky položilo sdělení Komise z 26. 4. 2007, které si kladlo mimo jiné za cíl:

  • Posílit spolupráci mezi EU, Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a jejich členskými státy, tak aby bylo dosaženo větší efektivity a došlo k omezení duplikací
  • Pracovat na rozvoj programů GALILEO a GMES (Global Monitoring for the Environment and Security, nyní program Copernicus)
  • Zachování vlastních možností přístupu do vesmíru
  • Posílení spolupráce mezi civilním a vojenským sektorem

Formálně pak byla politika potvrzena 22. 5. 2007 ve společné rezoluci Evropské rady a Evropské vesmírné agentury.

Dalšími kroky na cestě k formování vesmírné politiky bylo sdělení Komise ze dne 4. 4. 2011 Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům, které kromě již dříve vytyčených cílů zdůrazňovalo potenciál vesmírných technologií pro boj se změnami klimatu či další výzkum vesmíru. Následovala rovněž nařízení ke dvěma nejdůležitějším vesmírným programům – nařízení Galileo z 20. 12. 2013 a nařízení Copernicus z 24. 4. 2014. Spolu s dalšími programy vesmírného výzkumu do nich bude v letech 2012-2020 investováno 12 mld. €.

V pracovním programu na rok 2016 se Komise v rámci priority „Lepší a spravedlivější vnitřní trh a posílená průmyslová základna” zavázala pracovat na nové vesmírné strategii, která se má zaměřit na to, aby evropští občané mohli co nejvíce využívat výhod evropských vesmírných programů, jako je Galileo a Copernicus.

Klíčové a sporné body

Podle strategie je Evropa již dnes ve vesmíru významnou globální silou. Kosmický průmysl zaměstnává více než 230 000 pracovníků a podle odhadů vytváří přidanou hodnotu ve výši 46 až 54 miliard €. Vlastní nosné rakety, družice a další výrobky evropských firem umožňují akceschopnost v této oblasti.

Samotná strategie pak formuluje 5 klíčových cílů pro evropský vesmírný program:

  • Plně využívat vesmír pro společnost a hospodářství
  • Podpora konkurenceschopného a inovativního evropského vesmírného odvětví
  • Zachovat strategickou autonomii Evropy a posílit její globální úlohu ve vesmíru
  • Posílení role EU jako globálního aktéra a podpora mezinárodní spolupráce
  • Zajištění efektivního provedení plánu

Klíčovým bodem je využití vesmírného výzkumu a vesmírné infrastruktury pro potřeby občanů a hospodářství. Již vybudovaná vesmírná infrastruktura, jako je například program Galileo, má nyní umožnit návrat investic z předchozích období. Komise se proto plánuje zaměřit na propagaci a podporu poskytovaných služeb. Do budoucna by tak měla být více využívána geografická data z programu Copernicus nebo již zmiňovaného programu Galileo.

Pro zajištění větší konkurenceschopnosti průmyslu plánuje Komise navýšit dostupné prostředky pro financování výzkumu a vývoje, společně s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem pracovat na dalším financování v rámci investičního plánu pro Evropu a konečně podporovat startupy, využívající nebo zdokonalující kosmické technologie.

Komise považuje za důležité také udržení vlastních schopností přístupu do vesmíru. EU jako instituce je jedním z největších zákazníků využívajících nosných kapacit vlastních nosičů jako je Ariane 6 a Vega C. Bude proto hrát důležitou roli v agregování zakázek pro udržení jejich rentability. Zároveň chce Komise hrát aktivní roli při hledání nových zákazníků pro tyto nosiče na trzích mimo Evropu.

V bodě posílení role EU jako globálního aktéra se Komise především plánuje aktivně podílet na vytváření mezinárodních norem, které zajistí rovnoprávné využití vesmíru pro všechny světové aktéry. Komise hovoří rovněž o dalších možnostech využití vesmírných technologií, jako například v sousedské politice při pomoci africkým zemím s monitorováním změn klimatu.

V reakcích na zveřejněnou strategii se klade důraz na to, že si tento dokument neklade ambice v oblasti vědeckého výzkumu vesmíru (podle komisaře Maroše Ševčoviče přenechává EU tuto aktivitu na agentuře ESA, která je pro tyto účely lépe vybavena), a na to, že Komise klade důraz na posílení vlastní autonomie (a zbavení se závislosti na ruských nosičích) či na využití dat získaných ve vesmíru k boji se změnami klimatu.

Předpokládaný další vývoj

K naplnění svých vizí bude Komise potřebovat podporu svých institucionálních partnerů, se kterými bude zahájeno vyjednávání o konkrétní podobě opatření.

Odkazy

Krátce…

Poslanci chtějí podpořit mladé v cestování

Poslanci EP 4. 10. 2016 debatovali o a posléze i podpořili návrh rozdávat mladým lidem u příležitosti jejich 18. narozenin síťovou jízdenku Interrail umožňující cestování po celé Evropě. Podle poslanců má tento návrh umožnit poznávání ostatních členských států a skrz zvýšenou kulturní výměnu podpořit jednotný evropský duch. Vzhledem k tomu, že jízdenka je využitelná pro cestování po vlakových sítích, jedná se rovněž o propagaci jednoho z ekologických způsobů dopravy. Postoj Komise k tomuto návrhu vyjádřila komisařka Violeta Bulcová, která jej jednoznačně přivítala a uvedla, že Komise je připravena zabývat se jím i nadále. Vyjádřila ovšem obavy z finanční a administrativní náročnosti celého projektu, která bude vyžadovat úzkou spolupráci s provozovateli železničních sítí zodpovědných za chod celého systému Interrail. Komisařka dále navrhla jako možnou alternativu loterie, ve které by bylo možné se o jízdenky ucházet. Systém Interrail umožňuje cestovat na jednu síťovou jízdenku v 30 zemích Evropy, které jsou jeho členy (ze zemí EU se na systému nepodílí pouze Malta, Kypr a baltské státy). Jízdenku, jejíž platnost se pohybuje v rozmezí 5 dní až 1 měsíce je možné použít už od roku 1972 a v současné době jí využívá až 300 tis. pasažérů ročně.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality