Vnitřní trh v říjnu 2012

04.11.2012
Euroskop

Komise předložila Akt o jednotném trhu II, ECON je pro zpřísnění směrnice o zneužívání trhu, EP podporuje revizi směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID)

Komise předložila Akt o jednotném trhu II

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Akt o jednotném trhu II. Společně pro nový růst (KOM(2012)573)

Komise u příležitosti 20. výročí formálního dobudování jednotného vnitřního trhu zveřejnila 3. 10. 2012 sdělení, které by jej mělo dále prohloubit – Akt o jednotném trhu II.

Pozadí

Sdělení navázalo na původní Akt o jednotném trhu (Single Market Act), jenž byl představen v dubnu 2011 (v základních parametrech již v říjnu 2010) a obsahoval priority, jež Komise postupně naplňovala tím, že uveřejňovala příslušné legislativní návrhy (více v příspěvku „Komise tvrdí, že už ví, jak restartovat vnitřní trh, Vnitřní trh v říjnu 2010), a v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise, Vnitřní trh v dubnu 2011). V pozadí prvního i druhého Aktu o jednotném trhu byla/je snaha Komise reagovat na zprávu skupiny pod vedením někdejšího komisaře a dnešního italského ministerského předsedy Maria Montiho z května 2010, která mj. identifikovala řadu nedostatků ve fungování vnitřního trhu, a proto vyzvala k jeho „restartu (více v příspěvku „Mario Monti: jednotný trh potřebuje restart, Vnitřní trh v květnu 2010).

Jednotný vnitřní trh je klíčovou součástí projektu evropské integrace. Formálně bylo jeho budování dokončeno 31. 12. 1992, jak předjímal Jednotný evropský akt (faktický předchůdce maastrichtské Smlouvy o EU). V současnosti jednotný trh definuje na 23 mil. společností a takřka 500 mil. občanů členských států EU.

Klíčové body

Akt o jednotném trhu II obsahuje obdobně jako Akt o jednotném trhu I 12 priorit, které se soustředí na 4 „hlavní hnací síly růstu, zaměstnanosti a důvěry:

  1. integrované dopravní a energetické sítě;
  2. přeshraniční mobilitu občanů a podniků;
  3. digitální hospodářství;
  4. soudržnost a důvěru spotřebitelů.

V porovnání s původním Aktem o jednotném trhu je ovšem jeho nová verze mnohem vágnější a/nebo pouze formalizuje některé debaty, které v EU už probíhaly a probíhají.

12 priorit Aktu o jednotném trhu II

Oblast

Priorita

Integrované dopravní a energetické sítě

Otevřít poskytování vnitrostátních služeb osobní železniční dopravy konkurenci

Zlepšit jednotný trh námořní dopravy

Dotvořit jednotné evropské nebe (více v příspěvku „Komise: Jednotné evropské nebe ani po 10 letech nenaplňuje očekávání níže)

Zefektivnit uplatňování stávajících právních předpisů EU v oblasti energetiky (zejm. tzv. třetího energetického balíku, jenž měl být implementován do května 2011)

Přeshraniční mobilita občanů a podniků

Vytvořit z portálu EURES plnohodnotný nástroj k přeshraničnímu zprostředkování pracovních příležitostí a náboru pracovních sil

Zavést předpisy k využití dlouhodobých investičních fondů pro soukromé společnosti a dlouhodobé projekty

Modernizovat úpadkové řízení, počínaje přeshraničními případy, a přispět k tvorbě prostředí, které neúspěšným podnikatelům nabídne druhou šanci

Digitální hospodářství

Usnadnit elektronický obchod v EU jednodušším používáním a větší důvěryhodností a konkurenceschopností platebních služeb

Zaměřit se na stavební náklady investic do vysokorychlostního širokopásmového připojení (10% nárůst penetrace širokopásmovým připojením má údajně potenciál zvýšit HDP EU o 1-1,5 % ročně a zvýšit produktivitu práce o 1,5 %; Komise dlouhodobě požaduje, aby do roku 2020 měli všichni občané členských států přístup k internetu o rychlosti 30 Mbps a alespoň 50 % o rychlosti 100 Mbps)

Zavést elektronickou fakturaci jako standardní postup při zadávání veřejných zakázek

Soudržnost a důvěra spotřebitelů

Zlepšit právní předpisy upravující bezpečnost výrobků a jejich prosazování

Zajistit široký přístup k bankovním účtům, jakož i transparentní a srovnatelné poplatky za vedení účtů a snadnější převod účtů

Zdroj: Akt o jednotném trhu II: dvanáct prioritních opatření pro nový růst (IP/12/1054)

Sporné body

Zainteresovaní aktéři (např. Eurochambres) označili druhé vydání Aktu o jednotném trhu za „komunikační cvičení, které je v zásadě zbytečné, pokud členské státy řádně neimplementují tu legislativu, která již byla řádně schválena. Obdobně se vyjádřili i zástupci UEAPME či BusinessEurope. Paradoxní je, že Komise tento názor de facto podporuje: z prvního Aktu o jednotném trhu byla dotažena do konce (tedy do podoby legislativy) jediná položka z celkových 12 předložených: návrh týkající se technické standardizace (více v příspěvku „Rada podpořila kompromis v otázce technické standardizace níže). I kdyby platilo (jak tvrdí Komise), že do konce roku 2012 budou přijaty 4 další návrhy, stále zůstane míra naplnění Aktu o jednotném podnikání I pod 50 %. A např. zásadní jednání o tzv. evropském patentu zůstávají zablokována

Předpokládaný další vývoj

Na uveřejnění Aktu o jednotném trhu II navázal ve dnech 15.-20. 10. 2012 diskusní/konferenční týden jednotného trhu.

Komise bude výše uvedené priority realizovat v naprosté většině případů legislativní cestou. Příslušné návrhy, až budou předloženy (do jara 2013), budou schvalovat Rada a EP. Komise předpokládá, že je obě instituce přijmou do jara 2014.

Odkazy

ECON je pro zpřísnění směrnice o zneužívání trhu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (KOM(2011)651)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávním postihu za obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (KOM(2011)654)

Výbor ECON 9. 10. 2010 přijal poměrem 39:0:1 2 zprávy Alrene McCarthy (zde a zde) týkající se revize směrnice o zneužívání trhu. Stávající norma by se měla výrazně zpřísnit.

Pozadí

Komise své návrhy na revizi směrnice č. 2003/6 o zneužívání trhu (na komoditních a souvisejících derivátových trzích, resp. při „obchodování zasvěcených osob s finančními nástroji za pomoci cenově citlivých důvěrných informací týkajících se těchto nástrojů) uveřejnila v říjnu 2011 (více v příspěvku „Komise zpřísňuje směrnici o zneužívání trhu, Vnitřní trh v říjnu 2011) a po skandálu, jenž se týkal manipulací se sazbami LIBOR a EURIBOR, změnila v červenci 2012. Komise texty navázala mj. na své sdělení „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb z prosince 2010 a sdělení „Na cestě k politice EU v oblasti trestního práva: zajištění účinného provádění politik EU prostřednictvím trestního práva ze září 2011. Současně s uvedenými návrhy byly prezentovány i návrhy mající revidovat směrnici č. 2004/39 o trzích finančních nástrojů (více v příspěvku „Komise reviduje směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID), Vnitřní trh v říjnu 2011, v příspěvku „ECON podporuje revizi směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), Vnitřní trh v září 2012).

Klíčové body

Nová úprava by měla mít charakter přímo účinného a přímo použitelného nařízení, které se bude nad rámec úpravy stávající vztahovat také na finanční nástroje obchodované pouze na nových platformách v mnohostranných obchodních systémech (Multilateral Trading Facility; MTF) a organizovaných obchodních systémech (Organised Trading Facility; OTF) a mimoburzovně (over the counter; OTC).

Návrh také upřesňuje, které strategie tzv. vysokofrekvenčního obchodování představují zakázanou manipulaci s trhem (např. „nadsazování nabídek, tj. zadávání příkazů se záměrem nikoli obchodovat, ale narušit systém obchodování). Nadto návrh posiluje dosavadní spolupráci mezi národními a unijními regulačními orgány, jejich (vzájemnou) informovanost, ale i sankční mechanismy („tvrdší a harmonizovanější sankce).

Potenciální trestněprávní postihy definuje, v souladu s čl. 83 odst. 2 Smlouvy o fungování EU poprvé, samostatný návrh směrnice, který vyžaduje, aby členské státy zavedly trestněprávní postih (1) za zneužití vnitřních informací a (2) za manipulaci s trhem, jsou-li spáchány úmyslně. ECON navrhuje, aby maximální trest odnětí svobody za uvedené trestné činy (stručná definice zde) byl stanoven nejméně na 5 let.

Dnes se v prvém z případů pohybuje od 30 dní v Estonsku do 12 let na Slovensku, v případě druhém od 30 dní v Estonsku do 15 let na Slovensku.

Trestněprávní postih by se měl uplatnit i v případě navádění, pomáhání, spoluúčasti či pokusu cokoliv z uvedeného spáchat (zde by měla být maximální sazba odnětí svobody podle ECON nejméně 2 roky). Jména odsouzených a kvalifikace trestných činů, za něž byli odsouzeni, by měly být podle ECON vždy uveřejňovány.

Postih by se neměl vztahovat na zpětné odkupy a stabilizační programy, monetární politiku a činnosti související se správou dluhu a činnosti týkající se emisních povolenek, resp. politiky opatření v oblasti klimatu. Na druhou stranu by měla nová norma, jež by měla být revidována po 4 letech od vstupu v platnost, „pokrýt i právnické osoby, tj. trestněprávní postihy by se měl vztahovat i na ně.

V současnosti s trestněprávními postihy za zneužívání trhu nepočítají podle Komise právní řády jen 5 členských států EU – Bulharska, ČR, Estonska, Finska a Rakouska.

Konkrétně návrh rozšiřuje stávající hlášení podezřelých transakcí také na podezřelé neprovedené příkazy a podezřelé mimoburzovní transakce a uděluje regulačním orgánům pravomoc získat záznamy o telefonním a datovém provozu od telekomunikačních operátorů nebo přístup k soukromým dokumentům či prostorám v případě, že existuje důvodné podezření na obchodování zasvěcených osob nebo manipulaci s trhem. Členské státy by do budoucna měly upravit ochranu informátorů a stanovit společná pravidla pro pobídky poskytované za podávání informací o zneužívání trhu.

Pokuty (tj. netrestněprávní sankce) za prokázané zneužití trhu by měly dosahovat nejméně dvojnásobku (potenciálního) zisku. Administrativní sankce (při neuplatnění sankcí trestněprávních) by v případě fyzických osob neměly být nižší než 5 mil. €, v případě osob právnických by měly činit min. 10 % jejich ročního obratu.

Výjimkou z obecného trendu zpřísnění stávající legislativy by mělo být zohlednění postavení malých a středních podniků působících na komoditních/derivátových trzích. Měly by být zproštěny požadavku sestavovat seznamy zasvěcených osob. Současně by měly být zvýšena prahová hodnota hlášení transakcí manažerů.

Předpokládaný další vývoj

Nové normy by se měly začít uplatňovat po 2 letech od svého vstupu v platnost.

Odkazy

EP podporuje revizi směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení [nařízení o infrastruktuře evropských trhů] o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (KOM(2011)652)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (KOM(2011)656)

Plénum EP 26. 10. 2012 přijalo pozměňovací návrhy ke 2 zprávám Markuse Ferbera (zde a zde; poměrem 495:15:19 a 497:20:17) týkajícím se revize směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID).

Pozadí

Komise uveřejnila 2 návrhy na revizi směrnice č. 2004/39 (MiFID) v říjnu 2011 (více v příspěvku „Komise reviduje směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID), Vnitřní trh v říjnu 2011). MiFID v listopadu 2007 nahradila původní směrnici č. 93/22 (Investment Services Directive; ISD). MiFID sice stanoví pravidla pro poskytování investičních služeb ve finančních nástrojích (např. makléřství, poradenství, prodej, správa portfolia, upisování atd.) ze strany bank a investičních firem a pro fungování tradičních burz i alternativních obchodních míst (tzv. mnohostranných obchodních systémů; Multilateral Trading Facility; MTF), ale má i řadu nedostatků, jež – jak tvrdí komisař Michel Barnier – vedou tomu, že finanční trhy neslouží reálné ekonomice, ale naopak.

Komise při přípravě revize MiFID vyšla primárně ze závěrů skupiny G20, která se na summitu v Pittsburghu v září 2009 shodla na potřebě zlepšit transparentnost a dohled nad méně regulovanými trhy – včetně trhů s deriváty – a řešit problém nadměrného kolísání cen na trzích s komoditními deriváty. Komise také respektovala zásady Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (International Organisation of Securities Commissions; IOSCO), což by mělo zajistit soulad „nové MiFID s právními prostředími mimo EU. Jak ale Komise sama připouští, „nová MiFID bude patrně znamenat menší změny než analogický Dodd-Frank Act v USA.

Klíčové body

Nově by měla trhy finančních nástrojů upravovat směrnice (MiFID), ošetřující definice produktů a obchodních míst, a nařízení (MiFIR), ošetřující požadavky na podávání zpráv (reporting), OTC deriváty či dohled.

„Nová MiFID by se měla kromě mnohostranných obchodních systémů (MTF) a regulovaných trhů (které jsou součásti již existující úpravy) vztahovat i na nový typ obchodního místa – organizovaný obchodní systém (Organised Trading Facility; OTF). Nadto by měla zavést nové záruky pro rychlé (a tedy potenciálně problematické) algoritmické a vysokofrekvenční obchodování, jež se často obejde bez přímé lidské intervence.

Mezi tyto záruky patří např. požadavek, aby všichni obchodníci využívající algoritmické obchodování disponovali adekvátními technickými systémy a přiměřenou likviditou, nebo pravidla, která jim zabrání v tom, aby vstupováním na trhy a jejich opouštěním zvyšovali jejich volatilitu (každá transakce by měla být podle EP platná, tedy nezrušitelná a nemodifikovatelná, po dobu alespoň 500 milisekund).

Transparentnost finančních trhů by měla „nová MiFID zajistit shromažďováním veškerých tržních údajů o všech obchodních činnostech na kapitálových i nekapitálových trzích (trhy s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty a deriváty) na jednom místě v EU a posílením dohledu ESMA, který by měl mít možnost za vymezených okolností zakázat konkrétní produkty, služby nebo postupy (což se týká i obchodování s emisními povolenkami).

Počítá se také se silnějším dohledem nad trhy s komoditami a komoditními deriváty (jejichž obchodování má údajně vliv na ceny potravin) nebo s oznamováním investičních pozic podle kategorie obchodníka. Obé by mělo napomoci regulačním orgánům i účastníkům trhu posoudit roli spekulací na těchto trzích.

Investoři by měli být chráněni přísnějšími požadavky na správu portfolia, investiční poradenství a nabídku složitějších finančních produktů. S cílem zabránit střetu zájmů by mělo být nezávislým poradcům a správcům portfolia zakázáno provádět platby pro třetí strany nebo je od nich přijímat.

EP nadto požaduje, aby bylo rozlišováno mezi profesionálními investory a investory malými (retailovými). Cílem je dosáhnout stavu, kdy produkty budou „šity na míru příslušné kategorii investorů a investiční firmy nebudou oceňovat své zaměstnance tak, že by mohl vzniknout střet jejich zájmů a zájmů jejich klientů-investorů (sic!). Konkrétní úprava by ale měla de facto zůstat na členských státech, proti čemuž se staví např. BEUC.

Ten tvrdí, že zprostředkovatelé nabízející spotřebitelům finanční produkty budou schopni svým klientům nabízet i ty, jež pro ně nebudou výhodné (ale budou výhodné pro zprostředkovatele; EP totiž požaduje, aby v takových případech sice byly k dispozici informace o provizích pro zprostředkovatele, ale pouze fakultativně).

Postavení subjektů ze třetích zemí by mělo být oproti stávající MiFID, kdy si každý členský stát může určit vlastní režim, harmonizováno.

Sporné body

Jednorázové náklady na zavedení „nové MiFID by měly činit 512-732 mil. € a poté 312-586 mil. € ročně, tj. 0,10-0,15 %, resp. 0,06-0,12 % celkových provozních výdajů v unijním bankovním sektoru, což je – jak tvrdí Komise – jen pětina až čtvrtina nákladů, které finanční sektor vynaložil při implementaci původní MiFID. Na druhou stranu Komise není s to kvantifikovat přínosy zavedení „nové MiFID.

Proti stejnému (přísnému) zacházení s finančními a komoditními trhy se nedlouho po uveřejnění návrhů postavili zástupci energetického průmyslu (EFET, Eurelectric a Eurogas) s tvrzením, že patří na finančních trzích spíše k malým hráčům a v důsledku nových opatření by mohli v budoucnu mít (krom jiného) problémy s likviditou. Zpravodaj Markus Ferber nicméně tvrdí, že např. malé a střední podniky (s tržní kapitalizací do 200 mil. € za poslední 3 roky, dvojnásobek oproti návrhu Komise) by měly být novými normami spíše preferovány.

Předpokládaný další vývoj

Rada by se měla návrhy MiFID a MiFIR zabývat v listopadu 2012 s tím, že v prosinci 2012 by (snad) měla dospět k politické dohodě.

Vzhledem k tomu, že EP zprávy Marcuse Ferbera nepřijal jako celek (přijal pouze pozměňovací návrhy k nim), stále existuje šance, že oba návrhy budou přijaty v obou institucích v prvním čtení.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality