Institucionální záležitosti v říjnu 2013

05.11.2013
Euroskop

Komise navrhuje prohloubit sociální integraci v rámci hospodářské a měnové unie, Rada a EP hledají kompromis o rozpočtu 2013 a 2014, hlasování o MFF odloženo

Komise navrhuje prohloubit sociální integraci v rámci hospodářské a měnové unie

Communication from the Commission to the European parliament and the Council: Strengthening the social dimension of the economic and monetary union (COM(2013)690)

Komise ve svém sdělení z 2. 10. 2013 navrhla vytvořit nový srovnávací přehled, který by umožnil dokonalejší a včasnější odhalování hlavních problémů v oblasti zaměstnanosti a sociálních otázek v rámci roční koordinace hospodářských politik v EU – evropského semestru.

Pozadí

Sdělení (podle některých málo ambiciózní) je součástí probíhajícího procesu „zvyšování úrovně správy ekonomických záležitostí EU“. Navazuje na tzv. blueprint Komise z listopadu 2012 o vytvoření skutečné a prohloubené HMU (více v příspěvku „Komise navrhla plán na vytvoření skutečné hospodářské unie“, Institucionální záležitosti v listopadu 2012). Reaguje také na výzvy Evropské rady z prosince 2012 na posílení sociálního rozměru HMU a z června 2013, kdy navrhla užití vhodných indikátorů zaměstnanosti a sociálních záležitostí v rámci Evropského semestru a lepší koordinaci v těchto oblastech.

Klíčové body

Dobře fungující hospodářská a měnová unie musí být podle EK schopna reagovat na sociální důsledky ekonomické krize. Je třeba zavčas řešit nejvážnější problémy sociální povahy v jednotlivých státech, které by mohly mít negativní dopad za jejich hranice a vést k dlouhodobým rozdílům. Podle Komise je potřeba posílit zejména tyto oblasti: dohled nad zaměstnaneckou a sociální problematikou, koordinaci politiky v rámci evropského semestru, posílení solidarity, pracovní mobility a sociálního dialogu.

Pro potřeby lepšího dohledu a koordinace otázek sociální povahy relevantních pro fungování HMU EK navrhuje vytvořit nový srovnávací přehled složený z několika klíčových indikátorů: míra nezaměstnanosti; míra nezaměstnanosti mladých, kteří se momentálně nevzdělávají, ani nejsou zaměstnáváni či školeni (NEET); reálný hrubý disponibilní důchod domácností; míra rizika chudoby; koeficient příjmové nerovnosti.

Tento srovnávací přehled by se měl stát součástí specifických doporučení členským státům v rámci evropského semestru a měl by sloužit jako analytický nástroj, který umožní lepší a dřívější identifikaci významných sociálních a pracovních problémů. EK ovšem nezmiňuje žádné maximální/minimální hodnoty těchto indikátorů a nebude z nich také vyvozovat žádné důsledky (sankce). Srovnávací přehled by měl být funkční již pro semestr 2014 (tedy od listopadu 2013).

Sporné body

Komise ve sdělení nenavrhuje zavedení pojištění v nezaměstnanosti pro státy eurozóny (jak někteří očekávali). Fiskální politiku má každý stát svou vlastní, navíc takové opatření nemá oporu ve smlouvách EU. Se společným rozpočtem, a tedy i fiskální politikou pro eurozónu, počítá blueprint až v dlouhodobém horizontu.

Sdělení také nenavrhuje žádné nové výdaje pro diskutovanou oblast, ale vyzývá k účinnějšímu využití stávajících fondů v nadcházející finanční perspektivě 2014–2020, která sama o sobě obsahuje prostředky zaměřené na zaměstnanost a sociální problematiku (například skrze Iniciativu zaměstnanosti mládeže, EGF či Fond evropské pomoci nejchudším osobám). Z ESF mají státy vynaložit minimálně 20 % prostředků na podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě.

Předpokládaný další vývoj

Přeshraniční mobilita pracovníků je stále nízká, 2,6 % osob v EU a 4 % osob v eurozóně hledá práci v jiné zemi. Pro zjednodušení volného pohybu pracovníků v rámci jednotného trhu proto bude EK usilovat o snížení nákladů a překážek stěhování za prací v celé EU. Do konce roku 2013 chce předložit návrh na zjednodušení způsobou podávání a řešení žádostí o zaměstnání v jiném členském státě a v roce 2014 chce vypracovat návrh na zjednodušení poskytování dávek v nezaměstnanosti pro nerezidenty.

V neposlední řadě sdělení počítá se zintenzivněním konzultací se sociálními partnery v průběhu jednotlivých kroků v rámci celého evropského semestru.

Sdělením Komise se již zabývala Evropská rada, která uvítala posílení sociálního rozměru a otázek zaměstnanosti v evropském semestru. Rada své jednání zaměřila také na posílení koordinace hospodářských záležitostí – na základě analýzy chce dospět k dohodě na hlavních oblastech, v nichž by měla být koordinace hospodářské politiky probíhat a které zároveň podpoří růst a zaměstnanost. Zdůraznila funkčnost Iniciativy na podporu nezaměstnanosti mladých lidí, členské státy musí do konce roku 2013 přijmout plány na řešení této problematiky. Důležitá je také obnova poskytování úvěrů ekonomice a financování investic, zejména malým a středním podnikům v EU.

Odkazy

Rada a EP hledají kompromis o rozpočtu 2013 a 2014, hlasování o MFF odloženo

Draft amending budget No 6 of the European Union for the financial year 2013 (COM(2013)518)

Draft amending budget No 8 of the European Union for the financial year 2013 (COM(2013)669)

Draft amending budget No 9 of the European Union for the financial year 2013 (COM(2013)691)

Hlasování pléna EP o budoucnosti rozpočtu EU, původně plánované na konec října 2013, bylo znovu odloženo – tentokrát na 19. 11. 2013 – z důvodu dosud nevyřešené „mezery“ ve financování rozpočtu 2013. Zároveň pokračují jednání o rozpočtu 2014, kde EP nesouhlasí s některými Radou navrhovanými škrty.

Pozadí

Klíčové instituce EU se po několikaměsíčních jednáních dohodly na podobě finančního výhledu na další sedmileté období v červnu 2013. Rada vyšla vstříc EP v otázce flexibility v závazcích i plat­bách (více v příspěvku „EP přijal usnesení týkající se finanční perspektivy 2014–2020“, Institucionální záležitosti v červenci 2013). K dohodě došlo také, pokud jde o dodateč­né navýšení zdrojů pro rozpočet 2013, které mají vyrovnat neprovedené platby. Celkový závazek ve výši 11,2 mld. € byl ovšem rozdělen do 2 částí. Po schválení první tranše ve výši 7,3 mld. € v červenci 2013 Radou a v září 2013 EP tak zbývá doplatit zbylých 3,9 mld. €. EP ovšem dopředu avizoval, že nedá souhlas k novému finančnímu rámci, dokud nebude vyřešena „mezera“ v letošním rozpočtu.

Klíčové a sporné body

EP 24. 10. 2013 schválil poměrem 488:44:76 poskytnutí dodatečných zdrojů do rozpočtu 2013 ve výši 2,7 mld. €. Plénu předcházelo přijetí opravného rozpočtu na mimořádném zasedání výboru BUDG, který vyjádřil silnou kritiku Komisi za zveřejnění „mezer“ v peněžních tocích EU až na poslední chvíli.

Komise varovala, že pokud nedojde k okamžitému dofinancování rozpočtu, hrozí EU kolaps již od poloviny listopadu 2013 kvůli neschopnosti dostát svým závazkům. Skutečná výše příjmů z dovozních cel EU totiž stojí daleko za očekáváním Komise, a musí být proto nahrazena vyšším příspěvkem z podílu HND členských států. Rada tomu dala souhlas ve zrychlené proceduře již 21. 10. 2013.

Instituce rovněž jednaly o dalších 2 pozměňovacích návrzích k rozpočtu po rok 2013.

První z nich vyžaduje zvýšení objemu finančních prostředků na platby z rozpočtu ve výši 3,9 mld. € na neuhrazené platby EU. Druhý návrh se týká pomoci EU ve výši 400,5 mil. € vybraným členským státům postiženým povodněmi na jaře roku 2013 (v případě ČR 15,9 mil. €).

Rada schválila oba pozměňovací návrhy 30. 10. 2013. Stále ovšem trvá její požadavek, aby se na plénu EP o pozměňovacích návrzích hlasovalo v jednom balíku současně s hlasováním o MMF. Do té doby nepovažuje Rada svoje rozhodnutí za právně závazné. Sporným bodem rovněž zůstává, zda bude povodňová pomoc financována nad rámec rozpočtu 2013, či z prostředků, u kterých Komise už nepředpokládá, že budou v rozpočtu vynaloženy, což preferují členské státy.

Klíčovou roli hraje především Německo, které má obdržet povodňovou pomoc ve výši 360,5 mld. € (spolu s Rakouskem, ČR a Rumunskem). Proti navýšení rozpočtu o 3,9 mld. € se postavily severské státy a Velká Británie. Ta rovněž nesouhlasila s přidělením finanční pomoci povodněmi postiženým zemím.

EP odmítl (poměrem 480:119:86) Radou navrhované škrty v rozpočtu 2014. EP nesouhlasí zejména se snížením rozpočtu pro oblast investic do vědy, posílení zaměstnanosti a humanitární pomoci. EP navíc žádá, aby se zvýšila částka rozpočtu určená na platby tak, aby se do budoucna EU vyhnula aktuálním problémům s peněžními toky.

Předpokládaný další vývoj

EP odmítá spojovat hlasování o opravném rozpočtu 2013 s dalšími podmínkami. Nyní ho však musí schválit na hlasování pléna v listopadu 2013 spolu s nařízením o víceletém finančním rámci. Předcházet tomu bude projednání ve výboru BUDG 5. 11. 2013.

EP a Rada budou rovněž hledat kompromis o rozpočtu 2014 během dohodovacího řízení. Pokud z něj vzejde dohoda ve lhůtě 21 dní, proběhne v listopadu 2013 schvalovací proces jak v Radě, tak na plénu EP.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality