Evropská komise minulý týden opět po roce vydala v pořadí již druhou zprávu o stavu Schengenu. Tato zpráva je součástí širší iniciativy Komise, jejímž cílem je prostřednictvím každoročních reportů, určování výzev a prioritních oblastí nadále zlepšovat schengenský prostor, jeden z hlavních úspěchů evropského projektu.
| V současné době využívá svobodu, bezpečnost a spravedlnost, které Schengen nabízí, přibližně 425 milionů lidí. Schengen je největším prostorem volného pohybu bez kontrol na vnitřních hranicích na světě. Po osmém rozšíření, k němuž došlo 1. ledna 2023 přistoupením Chorvatska, zahrnuje schengenský prostor 27 evropských zemí (včetně České republiky), které formálně zrušily své vnitřní hranice.Zdroj: Evropská komise |
Komise ve své zprávě konstatuje, že přestože je i nadále třeba pracovat na dalším posilování správy vnějších hranic, zefektivnění návratové politiky a větší policejní spolupráci, Schengen je celkově dobře fungující a robustní systém.
Rozšíření Schengenu a jeho silnější správa
Dne 1. ledna 2023 se k schengenskému prostoru připojilo Chorvatsko. Jednalo se o první rozšíření po více než deseti letech. Na přijetí nových států do Schengenu se musí jednomyslně shodnout vlády zemí členských států a na toto rozhodnutí momentálně čekají i další dva členské státy Evropské unie – Bulharsko a Rumunsko. Je to již 12 let, co Komise potvrdila, že jsou oba státy plně připraveny stát se součástí schengenského prostoru. Komise proto ve své zprávě za rok 2023 znovu vyzývá Radu, aby těmto dvěma evropským zemím připojení ke schengenskému prostoru umožnila, a úzce v této otázce spolupracuje se švédským i nastupujícím španělským předsednictvím.
Od března 2022 sdružuje ministry vnitra členských států nová Schengenská rada, která v oblasti správy vnitřních i vnějších hranic zajišťuje strategické řízení. V červnu 2022 byl navíc jmenován schengenský koordinátor, který bude tento nový rámec jednání řídit a podporovat. Nad rámec Schengenské rady bude do budoucna EU i nadále využívat nástroje, jako je Schengenský barometr, který zkoumá četnost cestování v rámci EU, v schengenském prostoru i mimo něj. Zlepšení společné odpovědnosti a lepší koordinace evropského prostoru bez vnitřních hranic je proto pro schengenský prostor dle Evropské komise hlavní prioritou do následujícího roku.
Hranice a policejní spolupráce
S více než 330 000 zaznamenanými nelegálními překročeními hranic dosáhla v roce 2022 nelegální migrace v EU nejvyšší úrovně od roku 2016. V březnu 2023 Komise vypracovala vůbec první evropskou strategii správy hranic, která představuje víceletý cyklus strategické evropské politiky v této oblasti. Mezi základní principy této strategie patří rozšířená návratová politika spočívající v uznávání návratových rozhodnutí napříč členskými státy nebo rozšířenému využívání pobídek k dobrovolnému návratu. Evropská unie dále pracovala na posilování vnitřní bezpečnosti schengenského prostoru, a to především v kontextu organizované trestné činnosti a obchodu s drogami.
Na cestě k nejpokročilejší správě hranic na světě
V březnu 2023 byl zahájen provoz Schengenského informačního systému, který je základem pro vytvoření nejpokročilejšího systému správy hranic na světě.
| Schengenský informační systém (SIS) je nejpoužívanější a nejrozsáhlejší systém pro sdílení informací v oblasti bezpečnosti a správy hranic v Evropě. Vzhledem k tomu, že mezi zeměmi schengenského prostoru v Evropě neexistují žádné vnitřní hranice, systém SIS kompenzuje hraniční kontroly a je nejúspěšnějším nástrojem spolupráce pro pohraniční, imigrační, policejní, celní a soudní orgány v EU a v zemích přidružených k Schengenu.Zdroj: Evropská komise |
Aktualizovaný systém posiluje správu vnějších hranic a poskytuje další možnosti přeshraniční operativní spolupráce v rámci schengenského prostoru. Tento úspěch naplňuje jeden z hlavních cílů stanovených ve Zprávě o stavu Schengenu v roce 2022. Díky rozšířeným funkcím lze nyní lépe odhalit a zadržet osoby cestující pod falešnou identitou.
Zdroj: Evropská komise
