Ministři a ministryně financí jednali o pomoci domácnostem a firmám s rostoucími náklady, stabilizační roli rozpočtové politiky a poválečné obnově Ukrajiny

V pátek a sobotu, 28. a 29. dubna, proběhlo ve Stockholmu neformální zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), jehož se zúčastnili ministři a ministryně hospodářství a financí a guvernéři centrálních bank členských zemí EU. Páteční dopoledne bylo věnováno Euroskupině v rozšířeném formátu, kde byl dominantním tématem nedávny vývoj bankovního sektoru. Hlavními projednanými tématy neformální Rady byly budoucnost inovativních podniků a jejich možnosti financování, zkušenosti členských států s rostoucími náklady pro domácnosti a firmy a možnosti řešení těchto problémů, stabilizační role rozpočtové politiky a v neposlední řadě obnova Ukrajiny. Českou republiku zastupoval ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten se také sešel s eurokomisařem pro rozpočet a správu Johannesem Hahnem a se svým německým protějškem Christianem Lindnerem.

Co se týče rostoucích nákladů pro domácnosti a firmy, ministři a ministryně si vyměnili názory a zkušenosti o tom, jak zajistit co nejúčinnější a správně zacílenou podporu pro domácnosti a podniky za současných ekonomických podmínek.  Dle slov ministra Stanjury se ministři v diskuzi s ostatními shodli na poskytování ochrany především nejvíce ohroženým domácnostem, a to skrze dočasná adresná vládní opatření. Ty totiž nevyženou schodky rozpočtů neudržitelně vysoko, a zároveň nebudou přispívat ke zvyšování inflace.

K tématu stabilizační role rozpočtové politiky se český ministr vyjádřil následovně:

Nízké úrokové sazby poskytly během covidové pandemie dodatečný stimul evropským ekonomikám, které se ale dnes musí vypořádat s vedlejšími účinky v podobě rostoucího zadlužení a inflačních tlaků. Bez ohledu na klíčovou úlohu české centrální banky v boji s inflací, úkolem naší vlády je konsolidovat veřejné finance a provádět fiskální politiku vedoucí k návratu veřejných financí zpátky na udržitelnou kolej. Tím přispějeme také k rychlejšímu zkrocení inflace.

ministr financí Zbyněk Stanjura

Ministr Stanjura se také sešel se svým německým protějškem Christianem Lindnerem, se kterým diskutoval především o sídle Evropského úřadu pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA) a potřebě revize fiskálních pravidel a snižování tempa zadlužování zemí EU. Dále bilaterálně jednal s eurokomisařem pro rozpočet a správu Johannesem Hahnem o plánované revizi víceletého finančního rámce a nových vlastních zdrojích EU.

Poslední blok neformálního zasedání se týkal dlouhodobé podpory Ukrajiny a její obnovy. V tomto bloku vystoupil ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Podpora Ukrajiny je jeden z hlavních bodů švédského předsednictví v Radě EU. Stejně tomu tak bylo během českého předsednictví v minulém pololetí, v jehož rámci se povedlo odsouhlasit Ukrajině finanční pomoc ve výši 18 miliard eur pro rok 2023. Ministr Stanjura na neformálním zasedání vyjádřil podporu dlouhodobé pomoci Ukrajině a plánování kroků k modernizaci ukrajinské ekonomiky.

Na okraj neformálního zasedání ve Stockholmu se mimo jiné někteří aktéři evropské politiky zavázali dosáhnout zásadního pokroku ve vytvoření plnohodnotné unie kapitálových trhů, a to ještě před volbami do Evropského parlamentu v následujícím roce. Jednotný kapitálový trh je důležitý, protože zajišťuje investorům a podnikům přístup k různým finančním službám a produktům v celé EU.

Autorka: Martina Wranová

Zdroj: Rada EU, Ministerstvo financí ČR

Foto: Rada EU tisková konference ECOFIN

Sdílet tento příspěvek