Svoboda tisku je důležitým tématem v Evropské unii i na celém světě a rozhodně není samozřejmostí. Ve stínu nových digitálních kanálů, které se často stávají nástrojem pro šíření dezinformací ve stále více rozděleném světě, čelí žurnalistika stále větším překážkám. Již tři desetiletí na 3. května připadá Světový den svobody tisku, kterým si každoročně připomínáme důležitost a křehkost této svobody. Právě ta je totiž základem demokracie a spravedlnosti.
Dnešní den dle Organizace spojených národů slouží jako připomínka vládám napříč celým světem, že je třeba respektovat jejich závazek ke svobodě tisku. Dále je to den, který dává obecný podnět se zamýšlet nad otázkami svobody tisku a zhodnotit její stav ve světě. Nezávislé sdělovací prostředky mají zásadní význam pro formování veřejného života, utváření veřejného mínění a pohánění k odpovědnosti těch, kteří jsou u moci. V celosvětovém měřítku pro svobodné a nezávislé sdělovací prostředky Evropská unie stále zůstává příznivým prostředím. Ani evropský kontinent se však nevyhýbá znepokojivým trendům.
| Mezinárodní den svobody tisku vyhlásila v roce 1993 Organizace spojených národů. Datum odkazuje k podpisu Windhoekské deklarace ze dne 3. května 1991 za podporu nezávislého a pluralitního tisku v Africe. Cílem bylo zlepšit podmínky novinářů, kteří byli kvůli své práci často zastrašování a vězněni. |
Evropská unie opakovaně obhajuje svobodu tisku a pluralitu médií
Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou předmětem řady iniciativ a politik Evropské unie. V listopadu 2021 například Evropský parlament přijal usnesení o posílení svobody a plurality médií v EU a vyzval k zavedení nových pravidel na ochranu novinářů před umlčováním, aby adresoval rostoucí trend šíření dezinformací v on-line prostředí.
No otázku svobody médií se zaměřila i Česká republika během svého půlročního předsednictví v Radě EU. Pozornost pak české předsednictví věnovalo především Polsku a Maďarsku, kde v posledních letech obavy o stav svobody a plurality médií vzrostly. Významně se také zasadilo o posun pravděpodobně doposud nejvýznamnějšího dokumentu EU k ochraně a podpoře nezávislosti médií – Aktu o svobodě médií. Navrhované nařízení stanoví mimo jiné ochranu proti politickému vměšování do chodu redakcí a klade důraz na stabilní financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, stejně tak jako i na transparentnost jejich vlastnictví. Za návrhem stojí mimo jiné i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která se dlouhodobě o ochranu evropských médií v Komisi zasazuje. „Dnes chci vzdát hold všem novinářům a pracovníkům médií, kteří riskují své životy, aby nás mohli informovat. Myslím zejména na ty, kteří jsou dnes v první linii na Ukrajině.,“ uvedla Jourová ve své zprávě k příležitosti Světového dne svobody tisku na Twitteru.
Zdroj: Evropská komise, OSN
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
