Matěj Keka: Mladí by se neměli bát něčemu obětovat roky práce, když věří, že by to mohlo změnit svět k lepšímu

Cena Karla Velikého vyzdvihuje každodenní úsilí mladých lidí v celé Evropě o posílení evropské demokracie a podporuje jejich aktivní účast na utváření budoucnosti Evropy. Již od roku 2008 ji uděluje Evropský parlament společně s Nadací pro Mezinárodní cenu Karla Velikého v Cáchách. Vítězem národního kola byl pro letošní rok zvolen projekt s názvem „Speechless Reconciliation”. O motivaci, metodách projektu i mladých Evropanech s námi v rozhovoru hovořil Matěj Keka, zakladatel vítězného projektu.

Cena Karla Velikého Do soutěže se mohou přihlásit lidé ve věku od 16 do 30 let, kteří pracují na projektu s evropským rozměrem. Vítězové získají finance, které posunou jejich iniciativu zase o krok dál.Prvním kolem udělování cen je vyhlášení vítězných projektů zastupujících členské státy EU. Z 26 nominovaných národních vítězů se posléze vyberou tři nejlepší projekty. Zdroj: Evropský Parlament

Váš projekt byl porotou složenou z českých europoslanců a zástupce mládežnické organizace zvolen vítězem národního kola Ceny Karla Velikého pro mladé Evropany za rok 2023. Projekt nese jméno „Speechless Reconciliation”, mohl byste název vysvětlit?

Název se skládá ze dvou slov a pro nás interně to má spoustu významů. Kdybych to měl ale nějak vysvětlit, tak vždy říkáme, že první slovo „speechless” (do češtiny lze přeložil jako němý) jako takové poukazuje na fakt, že v projektu mnohokrát máme účastníky, kteří neovládají stejné jazyky a dost často se proto dorozumívají jinými pomůckami, než jsou slova. Druhé slovíčko „reconciliation” (v češtině smíření) je hodně zaměřené na osobností rozvoj.

Speechless ReconciliationProjekt vznikl v roce 2021 na pomoc mladým lidem ve věku od 16 do 21 let z dětských domovů a domovů pro děti bez řádné rodičovské péče při přechodu z domova do samostatného života. Organizuje rozvojové tábory a nabízí příležitosti k osobnímu a profesnímu růstu. Cílem programu je dát těmto mladým lidem šanci na lepší budoucnost a zabránit tomu, aby se ocitli v kruhu chudoby a sociálního vyloučení.

Jaká je vaše osobní motivace?

Sám jsem vyrůstal v rodinných podmínkách, které byly řekněme velmi nepřející. Tyto zkušenosti, které jsem získal ve svém dětství, jsem od malička chtěl nějakým přetavit v něco, co by mohlo motivovat ostatní jedince k tomu, aby dělali něco dobrého pro společnost. Později jsem získal mnoho zkušeností různě po světě díky studijním stážím a Erasmům a zrodila se ve mě myšlenka, že by bylo super tyhle možnosti zprostředkovat i někomu, kdo nemá jinak prostor jich nabýt, protože na to buď nemá peníze, nebo vnitřní motivaci.

Jaké metody používáte k dosažení cíle vašeho projektu, tedy začlenění mladých lidí z dětských domovů či bez řádné rodičovské péče při přechodu do samostatného života?

Každý rok se snažíme program nějakým způsobem vyšperkovat a dáváme si vysoké cíle, kterých občas až litujeme. Je těžké ten program způsobit tomu, aby to děti bavilo a zároveň je to motivovalo k nějakým vyšším výsledkům. Celý tábor nazýváme „Plánování budoucnosti” a je postavený na třech pilířích. První část se zabývá budováním skupiny, poznáváním se, seznamováním se a vystupováním z komfortní zóny. Poté přichází spolupráce s externím partnerem, který děti učí jakým způsobem si tu svojí budoucnost naplánovat. Jako metody využívá např. příběh Odyssey, kdy na základě příběhu vysvětluje, jak by se ta mládež měla rozhodovat, zda chce jít studovat například do Prahy nebo do Brna — učí je nastavení mysli na to, aby se byli schopni rozhodovat sami za sebe. Třetí věc je, že každý den máme tzv. životní příběhy, kdy se každý z účastníků z projektu, kteří mají nějaký zajímavý životní příběh, ostatním účastníkům otevře. 

Na celém světě je více než 150 milionů dětí bez odpovídající rodičovské péče. Dle dostupných dat je navíc Evropa místem, kde se počet od rodiny odloučených děti v přepočtu na obytatele největší. Jen ve východní Evropě neúplné dětství zažije přes 7,3 milionu dětí.

Váš projekt začal na Balkáně, tak proč právě tam?

Protože Balkán je velmi komplikovaný region. Já sám jsem žil ve Slovinsku a v Chorvatsku a ten region mě nějakým způsobem vždycky naplňoval. Beru se za Evropana, protože jsem napůl Čech a napůl maďarský Slovák. Pro mě osobně to evropanství, nebo ta samotná idea sjednocených států je myšlenkou, která má obrovskou budoucnost. A vzhledem k tomu, že Balkán součástí EU momentálně není si myslím, že obzvlášť tamější mladí lidé k EU vzhlíží. Napadlo mě tak, že by bylo skvělé pomoci mladým lidem a stát se aktivními advokáty za jejich budoucnost v rámci Evropy. Chtěli jsme, aby jedinci, kteří jsou součástí tohoto regionu Evropu viděli jako místo, kterého chtějí být sami součástí.

Matěj Keka

Cena Karla Velikého primárně oceňuje projekty, které se snaží podporovat evropskou identitu, integraci, povzbuzovat mladé lidi a rozvíjet myšlenku evropské identity. Máte pocit, že EU mladým lidem poskytuje dostatečný prostor se seberealizovat? 

Za mě stoprocentně. Já jsem byl plně schopný využít otevřenosti těch čtyř našich svobod, které máme, abych mohl Evropu  do značné míry poznat. Ve finále záleží ale vždy na tom, jestli je mladá generaci ochotná vložit čas a motivaci do toho, aby obětovali své ostatní zájmy pro vidinu sjednocené Evropy. Já si myslím, že jedna věc je, že Evropa nám něco nabízí, ale pak na druhou stranu musíme být ochotní nějakým způsobem i si stát za názorem, že chceme, aby Evropa byla sjednocená. A to si myslím, že je, hlavně v dnešní době, dost náročný úkol, který si vyžaduje obrovskou motivaci a ambici, především od mladých.

A co byste mladým Evropanům, kteří by se do podobně velkého projektu chtěli pustit, vzkázal, abyste je podpořil?

Vzkázal bych jim, že by se neměli bát zkusit něco, co v životě nezkoušeli a neměli by se bát  tomu obětovat měsíce a roky, když věří tomu, že by to mohla být idea, která by mohla svět posunout k lepšímu. Naplnění nějakého pozitivního cíle je vždy otázkou vytrvání, odhodlání a obětavosti. Důležitou součástí je i otevřená mysl. Často se totiž stává, že když jsme si něčím až moc jistí, člověk se o to snadněji spálí. 

Pro více informací můžete navštívit webovou stránku projektu nebo jeho sociální sítě – Facebook a Instagram.

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Sdílet tento příspěvek