Země Evropské unie se chtějí vrátit k dodržování společných fiskálních pravidel, která však mají lépe odrážet ekonomickou realitu doby ovlivněné pandemií covidu-19 a války na Ukrajině. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili obecné principy reformy rozpočtových a dluhových pravidel navržené loni Evropskou komisí (EK), na všech podrobnostech se ale zatím neshodují. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury se čeká debata například o přijatelnosti výjimek pro jednotlivé státy.
Unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a jeho mimořádné uvolnění prodloužil do konce roku, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
Ministři se dnes shodli, že v budoucnu by měly státy začít znovu respektovat oba zmíněné stropy vůči HDP, komise by ale měla větší důraz klást na individuální situaci jednotlivých států. „Nová pravidla by měla být více realistická, aby byla vymahatelná,“ řekl po jednání novinářům Stanjura.
Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko mají dluh přesahující dvojnásobek zmíněného šedesátiprocentního stropu a nejsou schopny se k němu v nejbližších letech přiblížit, zatímco více než deset zemí včetně České republiky se do povolené úrovně vejde. Komise proto počítá se zavedením víceletých národních plánů dluhové udržitelnosti, na jejichž základě by každé zemi stanovila individuální cestu směřující k plnění zmíněných limitů.
Ve hře je i možnost, že by se v budoucnu platnost pravidel nouzově pozastavila pro skupinu zemí nebo jen jediný stát, jako je tomu v současnosti pro celý blok. Podle Stanjury vyvolá tato úniková klauzule patrně velké debaty.
„Stále zbývá dopracovat detaily a dojít ke sblížení v některých nedořešených otázkách,“ shrnul dnešní jednání místopředseda EK Valdis Dombrovskis. Princip návrhu unijní exekutivy podpořený členskými zeměmi má podle něj za cíl zjednodušení celého systému, větší podíl členských zemí na rozhodování a rozšíření možností pro omezování dluhu.
Členské státy se zatím neshodují například na tom, jakou metodu pro stanovení rizika pro veřejné finance jednotlivých zemí má komise používat. Rozdílný pohled mají i na to, zda mají být zavedena jednotná měřítka pro snižování dluhu, ačkoli budou mít různé státy vlastní odlišné cesty k jejich dosažení. K zastáncům co nejširších společných kritérií patří například Německo či Nizozemsko, naproti tomu jihoevropské země usilují o jejich přizpůsobení potřebám jednotlivých států.
„Aby Německo souhlasilo, je potřeba udělat ještě hodně práce,“ prohlásil dnes německý ministr financí Christian Lindner. Španělská ministryně hospodářství Nadia Calvinová řekla, že příští rok bude ve znamení přechodu od pozastavených pravidel k těm reformovaným.
Unijní činitelé hovoří o tom, že by se na reformě paktu mohla sedmadvacítka zemí shodnout s Evropským parlamentem do jara příštího roku, aby začal závazně platit pro rozpočty od roku 2025. Jinak hrozí výrazné zdržení kvůli volbám do Evropského parlamentu.
Zdroj: ČTK
