Zasedání ministrů zahraničních věcí skupiny G20

Ve středu a čtvrtek, 1. – 2. března, proběhlo zasedání ministrů zahraničních věcí skupiny G20 v indickém hlavním městě Dillí. Evropskou unii zastupoval vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Ministři projednávali potravinové a energetické zabezpečení, klimatické změny, nutnost posílit multilateralismus, rozvojovou spolupráci a mnoho dalších globální témat.

POSÍLENÍ MULTILATERALISMU

Ministři se shodli na tom, že výzvy všech států skupiny G20 jsou vzájemně propojené a mohou být řešeny jedině prostřednictvím znovuoživeného multilateralismu, reforem a mezinárodní spolupráce. Pro dosažení společných cílů jako jsou inovace, vytváření pracovních míst, udržitelný rozvoj či podpora odolnosti a obnovy globální ekonomiky po důsledcích COVIDU-19 a narušení globálního dodavatelského řetězce je nezbytný obchodní systém, jehož jádrem je Světová obchodní organizace, a který je založen na pravidlech, nediskriminaci, svobodě, udržitelnosti a transparentnosti.

POTRAVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZABEZPEČENÍ

Ministři vyjádřili znepokojení nad výzvami pro globální potravinovou bezpečnost umocněnou současnými konflikty a napětím. Nezbytná je dle nich spolupráce v oblastech jako je agrobiodiverzita, minimalizace ztrát potravin a jejich plýtvání, zlepšení stavu půdy, odolnost vůči klimatu a udržitelné hospodářství spojující místní, regionální a mezinárodní trhy, a posílení systému AMIS sledující zemědělský trh.

Dále je potřeba, aby všechny zúčastněné strany pokračovaly v implementaci Černomořské obilné iniciativy a memoranda o porozumění mezi Sekretariátem OSN a Ruskou federací. Iniciativu zprostředkovalo Turecko a OSN ve věcí otevření bezpečného námořního humanitárního koridoru v Černém moři, aby se tak odblokovala trasa pro ukrajinský vývoz obilí. Memorandum usnadňuje vývoz ruských potravin a hnojiv na světové trhy. Jedná se primárně o snahu snížit globální potravinovou nejistotu a umožnit nerušený tok většího množství potravin a hnojiv do rozvojových zemí v nouzi.

V oblasti energetiky je nutné prosazovat obnovitelné a čisté zdroje energie, prosazovat chytré technologie čisté energie, zajistit udržitelné a odolné dodavatelské řetězce a cenově dostupný přístup k energii pro všechny.

KLIMATICKÁ ZMĚNA A BIODIVERZITA

Ministři znovu potvrdili své závazky v oblasti klimatu, zelené tranzice a udržitelnosti vyplývající z Pařížské dohody, Glasgowského paktu o klimatu a konferencí OSN o změně klimatu. Jedná se např. o závazek dosažení nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050 či omezení nárůstu globální průměrné teploty na maximálně 1,5 stupňů Celsia. Dále ministři připomněli, aby státy plnily závazek každoročně mobilizovat 100 miliard USD až do roku 2025 pro financování klimatických opatření s přihlédnutím na potřeby rozvojových zemí.

Co se týče biodiverzity, ministři se zavázali k implementaci Kunmingsko-montreálského globálního rámce pro biologickou rozmanitost, který byl přijat v prosinci 2022 a představuje celosvětový plán pro ochranu biodiverzity do roku 2030. Zároveň se shodli na potřebě zvýšit zdroje k zajištění dostatečných financí na realizaci rámce.

ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE

V oblasti rozvojové spolupráce jsou velmi významné udržitelné, odolné a kvalitní investice do infrastruktury a investice do podpoření rozvojové strategie OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť udržitelnost a zelená tranzice zároveň podporují ekonomický růst.

NOVÉ A VZNIKAJÍCÍ TECHNOLOGIE

S nově vznikajícími pokročilými technologiemi zároveň roste riziko zneužití těchto technologií k teroristickým účelům. Různé informační a komunikační technologie jsou zneužívány teroristy k propagandě, rekrutování či plánování a provádění teroristických útoků. Za účelem potírání těchto aktivit je zapotřebí mezinárodní spolupráce skrze výměnu informací a zkušeností a vzájemnou asistenci.

POTÍRÁNÍ TERORISMU

Podle ministrů by se měla zvýšit mezinárodní spolupráce v oblasti potírání terorismu tak, aby teroristé neměli přístup k bezpečným útočištím, svobodnému provozu aktivit, pohybu či náboru a materiální případně politické podpoře. Kolektivní opatření jsou důležitá také proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

OSTATNÍ

Ministři taktéž akcentovali potřebu posílit spolupráci v oblasti, humanitární pomoci, prevence a reakce na potenciální zdravotní pandemie, potírání drog, a snižování rizik katastrof. Důležitá je rovněž podpora rovného přístupu žen ke vzdělání, sportu a profesních příležitostí. Zároveň je potřeba zvýšit prevence a reakce k různým formám násilí na ženách, obtěžování či překonávání genderových stereotypů.

PROSLOV JOSEPA BORRELLA

Co se týče energetiky, vysoký představitel zmínil, že řešením klimatických změn není šetření energie, ale zelená tranzice, která bude zároveň inkluzivní a sociálně spravedlivá. I přesto, že se využití obnovitelných zdrojů rozšiřuje, uhlíková energie stále tvoří 80 % světových dodávek energie a to je potřeba změnit.

Dle slov Borrella existuje velký potenciál pro spolupráci Evropské unie a Indie v oblasti obnovitelných zdrojů, solární energie, a zeleného vodíku. Navíc chce Evropská unie spolupracovat s Indií v oblasti technologií a digitálních iniciativ.

Zásadními tématy jsou podle Borella technologie a zejména výroba čipů, ve které jsou nejúspěšnější taiwanská firma TSMC, nizozemská ASML a čínské firmy BYD a CATL. Čipy budou čím dál kritičtější zboží. Dalším zásadním tématem jsou kritické suroviny, jako lithium a kobalt, a jejich zabezpečení potřebné k zelené tranzici.

Poslední bod proslovu se vztahoval na globální ekonomiku a nedostatečně rychlý globální růst dosahující hodnoty 1,7 %. Ekonomika je zpomalována vysokou inflací, hnanou cenami dopravy, energií a potravin. Poškozené jsou zejména rozvojové země, konkrétně v důsledku pandemie COVID-19, dluhů a rostoucích úrokových sazeb. Velkým rizikem mohou být dluhové krize rozvojových zemí, a proto je zapotřebí podle Borrella jim pomoci a oddlužit tyto země.

Autorka: Martina Wranová, Euroskop.cz

Zdroj: Evropská služba pro vnější činnosti

Foto: Rada EU

Sdílet tento příspěvek