Během pondělí a úterý, 27. – 28. února, se ve Stockholmu konalo neformální zasedání ministrů pro dopravu a energetiku. V oblasti energetiky ministři v pondělí projednávali trh energie a zabezpečení zásob energie a přípravu na příští zimu, zatímco ministři dopravy se zaměřili na diskusi o budoucí dopravní politice pro konkurenceschopnou a klimaticky neutrální Evropu. Společně se poté ministři věnovali otázce urychlené zelené tranzice v odvětví dopravy po roce 2030 a vyměňovali si názory a zkušenosti z domácí politiky. V úterý ministři diskutovali o budoucí průmyslové konkurenceschopnosti členských zemí a implementaci balíčku „Fit for 55“. Českou republiku na zasedání zastupoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a ministr dopravy Martin Kupka.
Na pondělní tiskové konferenci vystoupili za odvětví energetiky švédská ministryně energetiky, obchodu a průmyslu Ebba Busch a eurokomisařka pro energetiku Kadri Simson. Oblast dopravy představili a výsledky pondělního jednání přednesli švédský ministr pro infrastrukturu a bydlení Andreas Carlson a eurokomisařka pro dopravu Adina Vălean.
OBLAST ENERGETIKY
Eurokomisařka Simson na tiskové konferenci zdůraznila, že je potřeba nadále posilovat energetickou nezávislost zemí Evropské unie a urychlit dekarbonizaci energetického systému. Významnou úlohu v energetickém a dopravním odvětví bude podle jejích slov hrát elektrifikace, výstavba nové infrastruktury pro zásobování energie, nabírání kvalifikované pracovní síly a získání podpory společnosti v otázce energetické tranzice.
Zmíněny byly pokroky Evropské unie v diverzifikaci dodavatelů fosilních paliv a snížení závislosti na ruském dovozu uskutečněné v předchozím roce. Zásadní skutečností je, že předním dodavatelem zemního plynu do EU již není Rusko ale USA a Norsko. Ruský dovoz plynu se snížil ze 152 miliard kubických metrů na 62 miliard. Evropská unie byla mimo jiné schopna pomocí snížení spotřeby snížit poptávku po zemním plynu mezi srpnem 2022 a lednem 2023 o 90 %. Co se týče přípravy na nadcházející zimní období, zásoby plynu podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simson v současnosti dosahují 62 % celkové kapacity skladovacích zařízení EU a do 1. listopadu by měly členské státy naplnit kapacitu z 90 %.
Eurokomisařka Simson se rovněž vyjádřila k chystané reformě uspořádání trhu s elektřinou, kterou má Evropská komise vydat v průběhu října 2023. Podle komisařky je klíčové reformovat energetické systémy EU tak, aby se snížila závislost ceny elektřiny na ceně plynu. V souladu s cíli 2030, které jsou součástí balíčku Fit for 55, je také podpora energetického systému, kde bude minimálně 40 % elektřiny generováno z obnovitelných zdrojů.
OBLAST DOPRAVY
Co se týče odvětví dopravy, podle eurokomisařky pro dopravu Adiny Vălean je pro dosažení klimatických cílů potřeba zajistit dostatek alternativních nefosilních zdrojů, neboť dekarbonizace závisí na dostatečných zásobách elektřiny z obnovitelných zdrojů, udržitelných biopaliv, čistého vodíku a dalších obnovitelných a nízkoemisních paliv.
Podle eurokomisařky mezi důležité cíle zelené tranzice v oblasti dopravy spadá zajištění dostatečné infrastruktury pro alternativní paliva, a tedy vybudování nejméně 1 000 000 dobíjecích stanic pro elektromobily na území EU do roku 2030 a přes 16 000 000 stanic do roku 2050. S produkcí elektromobilů se však spotřeba elektřiny do roku 2030 zvýší minimálně o 2 %, a proto bude zapotřebí zvětšit produkci a distribuci elektřiny.
V oblasti letecké a námořní dopravy je zároveň nutné rozšířit využívání udržitelných paliv, což je cílem aktuálně projednávaných legislativních návrhů ReFuelEU Aviation and FuelEU Maritime.
Co se týče dekarbonizace letectví, ta vyžaduje velké investice do navýšení produkce udržitelných leteckých paliv, které v současnosti nejsou v Evropě rozšířené. Pro jejich výrobu je potřeba vybudovat alespoň 7 továren do roku 2030 a 104 továren do roku 2050.
ČESKÉ ZASTOUPENÍ
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela vyjádřil, že důležitým tématem jednání bylo nastavení trhu s elektřinou tak, aby reagovalo na novou energetickou realitu danou ruskou agresí. Dále zhodnotil, že zásoby plynu v evropských státech, včetně České republiky, jsou výrazně nadprůměrné, což je velký pokrok oproti minulé zimě. Dostatečné zásoby plynu jsou dle jeho slov taktéž důvodem poklesu jeho ceny, která dosahovala 28. února 47 EUR za megawatthodinu (MWh). To představuje pokles ceny oproti začátku roku o 40 %.
Ministr dopravy Martin Kupka se zaměřil na emisní normu EURO 7 a žádost o odložení její účinnosti a zmírnění některých parametrů. Tato norma předkládá nové požadavky na elektrická vozidla a vozidla na fosilní paliva. Jedná se např. o zajištění nízkoemisních brzd a senzorů pro sledování emisí za jízdy, přičemž některé senzory na trhu zatím ještě nejsou dostupné. Technologie, které by bylo zapotřebí do aut instalovat by zvýšily ceny aut až o statisíce korun. Podle ministra Kupky je v současné době norma nepřijatelná, jelikož lhůta dvou let na zavedení je příliš krátká a nedává možnost automobilovému průmyslu se efektivně připravit na všechny prováděcí předpisy. Ministr se v této záležitosti účastnil ve Stockholmu několika bilaterálních jednáních se svými evropskými protějšky.
Autorka: Martina Wranová, Euroskop.cz
Zdroj: Předsednictví Švédska v Radě EU
Foto: Rada EU
