Mechanismy EU v boji s korupcí

I přes její praktickou nezměřitelnost je korupce výzvou, která se v určité míře týká všech členských států. Napříč tomu, že EU postupně přijímá legislativu, která řadu otázek souvisejících s korupcí řeší, se dle dat Eurobarometru i nadále většina Evropanů domnívá, že je korupce v jejich zemích velmi rozšířená. Jaké hlavní mechanismy Evropská unie využívá k boji s korupcí?

Od střetu zájmů při zadávání státních zakázek, nepatřičné ovlivňování politiky ze strany podnikatelů, po využívání osobních vazeb při přístupu k veřejným službám. Dle Transparency International, mezinárodní neziskové organizace bojující proti korupci, se korupce v Evropské unii vyskytuje v mnoha formách. Podle článku 83 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) může Evropská unie stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v oblastech zvlášť závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, jako je praní peněz, korupce a organizovaný zločin. Na základě dat zvláštního Eurobarometru z července 2022 se 68 % občanů EU domnívá, že je korupce v jejich zemi rozšířená. V České republice se k tomuto názoru přiklání až 78 % dotazovaných. Evropská unie tak i nadále posiluje svoji strategii v boji s korupcí postupným přijímáním legislativy a posilováním unijních mechanismů. Mezi hlavní protikorupční právní předpisy Evropské unie patří Úmluva o boji proti korupci úředníků EU nebo úředníků zemí EU z roku 1997, Rámcové rozhodnutí o boji proti korupci v soukromém sektoru z roku 2003 či Rozhodnutí Rady ze dne 24. října 2008 o síti kontaktních míst pro boj proti korupci.

Evropská unie a její hlavní mechanismy s k řešení korupce

Trestné činy proti finančním zájmům Evropské unie mají dopad nejen na finanční zájmy Unie, ale poškozují také její pověst a důvěryhodnost. Ochrana finančních zájmů EU tak tvoří převážnou část boje proti korupci na úrovni Evropské unie. Jedním z vůbec prvních nástrojů je Směrnice o boji proti podvodům a ochraně finančních zájmů EU (PIF). Právě ochrana finančních zájmů Evropské unie je jedním z klíčových prvků politické agendy EU. Cílem tohoto mechanismu je posílit a zvýšit důvěru občanů, zajistit řádné finanční řízení finančních prostředků EU a podpořit činnost Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v boji proti podvodům a nesrovnalostem při plnění rozpočtu EU. 

K založení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) došlo v roce 1999. Jde o orgán EU pověřený vyšetřováním podvodů proti rozpočtu EU, korupce a závažných pochybení v evropských institucích a vypracováním politiky Evropské komise v této oblasti Na Úřad se může kdokoli anonymně obrátit a oznámit případy podvodů. Jakmile Evropský úřad pro boj proti podvodům ukončí vyšetřování, doporučí orgánům EU a příslušným národním vládám opatření. Obvykle jde o zahájení trestního vyšetřování, vymáhání finančních prostředků nebo jiná disciplinární opatření. V letech 2010 až 2021 OLAF vydal 3200 doporučení, na základě kterých by EU získala do rozpočtu až 8 miliard eur. Úřad poté sleduje, jak jsou tato doporučení prováděna. OLAF je správním, nikoliv soudním orgánem a z jeho zjištění nevyplývá pro národní orgány v nahlášených případech povinnost zahájit trestní řízení. V současné době OLAF například sledoval i nedávné zprávy o podezření z korupce a možném zapojení současných a bývalých poslanců a zaměstnanců Evropského parlamentu, včetně Evy Kailiové.

Jedním z hlavních partnerů Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) je Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který svou činnost zahájil 1. června 2021. EPPO je novým nezávislým úřadem veřejné žaloby v EU. S Evropským úřadem pro boj proti podvodům spolupracuje na poskytování informací, odborných znalostí a analýz. V současné době se posílené spolupráce účastní 22 zemí EU (Maďarsko, Polsko a Švédsko se zatím rozhodly k EPPO nepřistoupit, zatímco Dánsko a Irsko mají výjimku z prostoru svobody, bezpečnosti a práva). Jako autonomní orgán by EPPO mohl překonat případnou neochotu vnitrostátních orgánů vyšetřovat některé citlivé případy korupce. 

V roce 2023 by také Komise měla zveřejnit nový protikorupční balíček, jehož předložení avizovala předsedkyně Ursula von der Leyen již ve svém zářijovém projevu o stavu Unie, Boj proti korupci je také jedním z hlavních témat každoročních Zpráv o právním státu, ve kterých Komise hodnotí mimo jiné vývoj protikorupčního rámce ve všech členských zemích.  

Zdroj: OLAF, Evropský parlament, EPPO

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Sdílet tento příspěvek